Dítě versus kariéra. Co chcete dřív?

Zobraz úvodní příspěvek
Ráda bych rozvinula diskusi na téma dítě versus kariéra. Jak jste na tom? Chcete si nejprve vybudovat kariéru s důsledkem odloženého těhotenství, nebo se spíše přikláníte k názoru mít dítě co nejdříve? A co vaše okolí, cítíte třeba nějaký tlak od rodiny?
Odpovědět
Profilova fotka
@zmrz_lina 100% souhlas @minina O to strach fakt nemám!! Jsem chemik a dva roky jsem prodávala zmrzlinu (po mateřské jsem nás musela z něčeho živit) a teď jsem zpátky v laborce.
Odpovědět
@kitinka76 Kamarádka teď hledá práci - má Bc. z chemického oboru, rok praxe z laborky ve škole, rozesílá životopisy, obchází pohovory a většinou se ani neozvou (ani po pohovoru)...Jo a je to Praha! :-|
Odpovědět
@zmrz_lina A mohu se zeptat, co je tedy lepší řešení? Já nevím jak se dělá výběr ve světě, ale přijde mi menší ztráta času pozvat 15 lidí najednou než s každým strávit hodinu - hodinu a půl. a není to jen o otázce chtění, ale také o tom, CO člověk chce. A jestli člověk nechce práci za každou cenu, tak holt musí mít super štěstí, a nebo si taky třeba musí chvilku počkat.
Odpovědět
Profilova fotka
@gs208 - já personalistiku nestudovala a ani se o ni nezajímám, takže nevím. Tuto informaci mám od kamarádky, která HR studuje a pracuje v oboru už několik let ;-)
Odpovědět
@zmrz_lina Vůbec není divné hledat práci dlouho. Dle Prahy nelze ani trochu posuzovat. I když člověk chce, denně rozešle několik životopisů, tak práci může hledat i řadu měsíců.
Odpovědět
Profilova fotka
@jancip - já reagovala konkrétně na toto "Letos v červnu jsem dokončila školu, od září hledám práci" - pokud někdo ví, že bude končit školu, měl by se o práci zajímat s předstihem. Mně to prostě vychází tak, že pisatelka v červnu odstátnicovala, udělala si prázdniny (jako většina studentů sš i vš) a pak začala hledat práci a diví se, že ji ještě nemá. Kdyby hledala od dubna/května, s nástupem třeba v červenci nebo srpnu, tak by už podle mého názoru práci měla, protože takhle přemýšlí jen malé % absolventů. Většina si chce užít "poslední prázdniny" a pak se diví...
Odpovědět
Profilova fotka
@zmrz_lina Souhlasím do puntíku. Já jsme před ukončením VŠ hledala práci už cca 3 měsíce, což se nakonec ukázalo až moc brzy, protože většinou chtěli nástup hned:) Práci jsem našla ještě před státnícemi. je pravda, že hodně studentů si udělá právě ty poslední práznidniny a v září je šílený přetlak. Ty firmy si vyberou lidi a než je případně propustí, protože si vybraly např. blbě nebo ty lidi odejdou sami, je už skoro prosinec a to se nikomu nechce řešit tyhle věci, takže se to rozjede až v lednu.
Odpovědět
Profilova fotka
@zmrz_lina taky si myslím, že na podzim je velky pretlak absolventů, kteří si udělají prázdniny a pak se diví, že na podzim není tolik příležitostí... Já osobně jsem pracovala na puluvazky už při VŠ a díky tomu jsem plynule přišla na dobré pozice a zatím jsem vždy šla z pozice na pozici, pripadne z firmy do firmy, bez prostoju. Prace me baví (reklamy) a doufám, že budu moct behem materske na puluvazek udrzovat kontakt, i kdyz holt na mensich vecech, nez jsem zvykla delat ted...
Odpovědět
Profilova fotka
@zmrz_lina Moje dcera za rok maturuje. Už teď si našla brigádu v oboru a maká jak barevná, aby viděli, že umí a buď si ji nechali po matuře nastálo, nebo jí aspoň dali dobré reference. @terezz870 Já jsem z jižní Moravy. Práce tu spíš není. Už jsem dělala kde co. Ale radši budu švadlena a hledat si přitom práci v oboru, než trčet na pracáku a doufat... Když jsem vyhásili konkurz na tohle místo, tak jsem zrovna prodávala chlebíčky v lahůdkách ( navíc svým bývalým spolužákům z průmky :-| )
Odpovědět
Profilova fotka
@kitinka76 - no ale tak to má přeci být, já taky makala už od 16 odpoledne po škole. Zatímco ostatní holky ze třídy řešily tak maximálně jestli budou chodit na nehty 1x za 14 dní nebo 1x za 3 týdny apod.
Odpovědět
@kitinka76 @zmrz_lina také chodím na brigádu od 15ti a všichni mí známí také, včetně těch, co třeba studují vysokou, tak ti pracují třeba jen 2 dny v týdnu...Je to super, člověk si naučí více vážit peněz a pochopí, kolik každá kravina stojí peněz:) Přijde mi lepší třeba si na bundu, kterou strašně 15 letá holka chce,sama vydělat a pak si to rozmyslí, kolik za ni nakonec dá , než jí za rodiče a říct, dej mi peníze na bundu:)
Odpovědět
Profilova fotka
No já jsem chodila od 15-ti v so do pekárny na brigádu. vstávala jsem asi ve 4 a pracovala jsem 6 hodin, abych si vydělala 180,- Kč, protože se platilo 30,- Kč na hodinu :-D Na výšce byl v oboru docela přetlak a pokud jsme chtěli praxi, pracovala jsem dva dny v týdnu zadarmo. občas jsem něco dostala, protože šéf byl spokojenej a pak jsem tam i nastoupila po škole, ale někde to fakt bylo zadarmo a člověk byl rád, že se něco naučí. :-)
Odpovědět
Článek se načítá
No k tomu dlouhému hledání práce, řešila jsem to vloni. Byla jsem v jiné situaci, dělala jsem dálkově VŠ (tady dost na nic obor, ale mě to bavilo) a při tom pracovala už 5 let na plný úvazek, na 3 pozicích.(ne jen mou vinou,2 firmy snižovaly stavy). Loni v červnu jsem státnicovala, a věděla jsem, že z té dosavadní práce chci co nejdřív odejít jinam. Takže jsem hned po státnicích začala hledat. Kde by mě vzali, tam neakceptovali dvouměsíční výpovědní lhůtu. Ok, potřebovali dřív, a mě bývalý zaměstnavatel nepustil. Dobrovolně (bez další práce) jsem odešla loni v říjnu, důvody nejsou podstatné. Práci jsem nakonec našla až od letošního dubna!! Tudíž jsem byla 5měsíců na ÚP. A to rozhodně nemám vysoké nároky co se týkalo platu, pracov.doby atd. Jediné, co byl můj zásadní požadavek, byla neobchodní pozice. Prostě administrativa. Nestojím o kariéru, bylo mi jedno, jestli to bude ta a ta firma. Praxi mám, jazyky taky, titul (kterej jsem také párkrát zapřela). A nebylo to o tom, že by mě nezvali na pohovory, ale o tom, že se třeba za týden objevila 1-2pozice:( Nebo se objeviliy a v tu ránu měli personalisté přes 200 uchazečů. Což není nadsazené, řekl mi to i můj nynější šéf. Nelituju toho, čas bez práce jsem strávila pro mě smysluplně (díky tomu si i teď slušně přivydělávám), i když ke konci jsem začala mít obavy. Hypotéku nemáme malou a dlouho to táhnout z jednoho platu by prostě nešlo. Taky mě nenapadlo, že budu hledat místo 5 měsíců, ale vyplatilo se. A to jsem z Plzně, kde si myslím, že to s prací opravdu není zlé. A k tématu-je mi 26, prcka bych chtěla tak do dvou let, teď je bez práce přítel a asi začne v oboru podnikat, tak než se finančně trošku zabezpečíme a taky procestujem to, co chcem. A když budu na mateřské, tak chci mít alespoń nějakou rezervu, abych si ty chvíle s prckem mohla užívat, a ne neustále obracet korunu a pořád počítat. Sice bych se ráda aspoń na částečný úvazek vrátila třeba po roce, ale co já vím. Naštěstí hodiny mi nijak netikají, takže se zatím na tu situaci trošku připravuju:)
Odpovědět
jéé, omlouvám se za ten román:)
Odpovědět
@terezz870 tak ono Bc zase zadny vykrik neni, ze... to ma leckdo, pro me VS znamena Mgr atp.
Odpovědět
Napíšu vlastní názor. Momentálně studuji poslední rok Bc. oboru - na počátku července bych měla končit. Bc. skutečně není skoro žádný titul (vidím to u přítele), ale ve zdravotnictví, kde se budu já uplatňovat, je postačujicí. Přemýšlím, že si na jaře podám přihlášku na Mgr. studium, ale na to, co chci dělat, stačí bohatě Bc., takže jedině dálkově a času dost. Dálkově proto, že mi přijde naprostá zráta času studovat Mgr. prezenčně - vzhledem k tomu, že si chceme s přítelem došetřit nějaké penízky a za cca 3 roky po ukončení mého studia stavět, pak za další cca 2 roky svatba a dítě. S dalšími 2 roky na studiích by se to muselo posunout. I přestože ale na prezenční mgr. studium nepůjdu, mi po státnicích bude přes 22 let. A ačkoli hned po nich nastoupím do práce, bude nějakých dalších 5 let trvat, než si dítě budeme moct i chtít pořídit. Sice mám někdy stavy, kdy bych miminko chtěla nejlépe hned (souvisí to trochu s mým profesním zaměřením), ale zároveň vím, že dítě zatím prostě nepřichází v úvahu. Jednak nemáme kde bydlet a pokud nechceme s 2 dětmi (které chceme) bydlet ve 2+1 nebo u rodičů (navíc mimo oblast naší práce), tak prostě musíme něco obětovat a šetřit a nakonec si vzít i hypotéku na středně menší dům. Kamarádky se mě diví, že po škole půjdeme na ty cca 3 roky bydlet do garsonky. Ale jelikož budeme bydlet v Praze, tak nemíníme dát přes 10 tis. jenom za nájem! Oba jsme z Vysočiny, ale tady najít dobrou práci v oboru je fakt zázrak. Přítel chtěl dělat v určitém odvětví a jinde než v Praze práci prostě nenašel. Zatím dojíždí denně asi 80 km. A já v mém oboru, který studuju, tady taky nemám šanci. V Praze mám již práci víc jak půl rok sehnanou a snad jistou. Jinak to prostě nejde. Člověk si musí jít za tím, co chce a uskromnit se. Mít nějaký plán, aby dosáhl toho co chce. Skloubit to nutné a prioritní pro nás s tím, co chceme. Dnes to bohužel nemáme jednoduché. Mateřství se odkládá na vyšší věk, ale já se tomu nedivím! Nemovitosti v dobrých oblstech stojí spousty peněz. Navíc, když chce člověk mít dítě až po svatbě, která dnes taky nestojí málo a jet se podívat alespoň na pořádné líbánky, když vím, že naši nebyly a mrzelo je to, tak nemá jinou možnost, než čekat. Podle našeho plánu bychom se o dítko mohli začít snažit v mých cca 27-28. letech a až se to povede, tak se to povede. Vím, že to dnes trvá třeba déle, ale většině lidem se to často nakonec podaří. Nejsem kariéristka, ale rozumně smýšlející žena a vím, že najít si dobrou práci po škole je to nejdůležitější a prvořadé pro to založit rodinu. Neumím si představit, že bych po mateřské hledala práci (jako moje příbuzná, která dělala po matuře rok někde, kde se jí nelíbilo, tak si pořídili mimčo a ted ve 3 letech jejich dítka hledá práci). Přijde mi to fakt nerozumné a téměř rovné k tomu odsoudit se k jakékoli i blbé práci do budoucna. Navíc s dítětem člověk už velmi obtížně dosáhne na hypotéku, zvládne postavit atd. atd. atd. Také, když potřebuju práci, tak nehledám probůh víc jak 1 měsíc! Když odejdu z jedné, najdu si hned druhou, ne? Vím, že ne všude se najde ideální, ale člověk může, dokad nemá rodinu, odjet do jiného města za prací. A pokud není zbytí, tak bych vzala cokoli i klidně uklízení! Mít práci je základ a ne řešit nezaměstnanost dítětem nebo ÚP. Každý na to má asi jiný názor a proto to každý dělá jinak. Pro mě je ten můj názor ten nejlepší a proto se ho držím :-D
Odpovědět
A já jsem si myslela, že se do mě pustíte kvůli těm názorům na mateřskou a vy zatím řešíte, jak moc normální/nenormální je hledat práci dlouho a předháníte se, kdo je lepší/horší... Poslední poznámka - názory některých svědčí jen o tom, že toho buď v životě ještě moc nezažily nebo neví, o čem mluví. Tato diskuze ztratila smysl.
Odpovědět
@zmrz_lina A ty jsi mě pobavila nejvíc. Vychází ti to sice blbě, ale to tě nezajímá, hlavně, že sis udělala obrázek o člověku, kterého neznáš, a navíc neznáš pozadí celého příběhu. A já se nedivím, pro tvoji informaci, jen jsem konstatovala, že najít dneska práci není jednoduché.
Odpovědět
@lucimia ...a pak už jen samá pozitiva a sociální jistoty... A žili šťastně až do smrti :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@orangela - a já jsem jen konstatovala, že když končíš školu v červnu a začneš hledat práci v září, tak se nemůžeš divit, že to prostě trvá delší dobu. A celá tato informace vyšla přesně z toho, co jsi napsala ty, tj. "Letos v červnu jsem dokončila školu, od září hledám práci" - to jsou tvoje slova.
Odpovědět
Organelo, prosím, nezlob se, jestli jsi to pochopila nějak útočně z mé strany. Tak to nebylo vůbec myšleno. Je to pouze můj názor na danou věc. Nemyslela jsem nikoho konkrétního. Je pravda, že jsem toho v životě ještě tolik nezažila a chápu, že dobrá práce se dnes hledá těžko, ale to přece neznamená že budu několik měsíců bez práce... :) Třeba mezi maturitou a vejškou jsem šla na celý prázdniny pracovat do mýho oboru. A kdybych takové místo nenašla, určitě bych neseděla doma a dělala něco jiného. Ale je možné, že každá to vidíme jinak. Není důvod pro to se čílit. :) Z mého megadlouhého příspěvku mělo vyjít to, že nejsem kariéristka, ale děti taky nechci hned. Takže asi něco mezi. ;-)
Odpovědět
@zmrz_lina Já s tebou sice souhlasím, ale je to orangely věc, radši už to nebudem řešit... :-| každý to pak chápe jinak, než jako konstatování a bere se to útočně...
Odpovědět
Profilova fotka
@lucimia - já se tady rozhodně nechci hádat, ale celá tato záležitost, která ji tak rozčiluje, bylo z mé strany pouhopouhé konstatování k tomu, co sama napsala. Nic víc, nic míň. Mně je to šumák, ať si to každej dělá po svým ;-) Jinak lze s jejím názorem souhlasit a já jsem neměla v nejmenším úmyslu její názor na mateřství hned po škole nebo při ní hanit. Když si to člověk přečte, jsme na tom vlastně v tomto víceméně zajedno. Já chci teda děti mladá, ale těsně po škole jsem si je taky nepořídila - viz můj názor na předchozí straně.
Odpovědět
@lck79 Sociální jistoty určitě ne :D protože budeme splácet hypotéku spoustu let. Ale vím, že s dítětem by ty začátky šly asi trochu hůř, protože zrovna se chystají stavět bratranec s rodinou a furt to nemůžou rozjet. Myslím, že je asi lepší mít dítě později (ale ne až po 30ti). Z mého pohledu. Asi je to tím, že jsem vyrůstala v menším bytě, 3+1, což není zas tak malý, ale pro 4 dospělý lidi už to bylo prostě nevyhovující a těsný. Přitom naši měli mnohem větší možnosti tenkrát, výhodný novomanželský půjčky, větší jistotu práce a klidně si mohli postavit, ale pořídili si děti a bylo vymalováno. Takže já bych chtěla jednou pro každý dítě vlastní pokoj. Vím, že se nic z toho nemusí podařit. Taky jestli obstojím v práci, to je otázka... :-S A jestli spolu budem žít šťastně do smrti s přítelem :-D tak to kdoví ale kéž by.........
Odpovědět
Profilova fotka
já tedy doufám že to karieru rozjedu dřív než otěhotním, z jednoho prostého důvodu. Aby pak bylo má rodina zabezpečená a aby bylo vubec kam miminko uložit. S dětma už se bude těžko budovat hnízdo a zázemí. Ale je možné že tady ta otázka se týká těch co už jsou zabydlené a zajištěné a ted se rozhodují... tak v tom případě nemůžu posoudit.
Odpovědět
@zmrz_lina No a já jsem jsem konstatovala, že se ničemu nedivím, jak mi to ty pořád dokola podsouváš, ale jen jsem řekla, že práce se dnes hledá těžko. Neřekla jsem, že jsem na ÚP, ani že nic nedělám a sedím doma, ba ani jsem nespecifikovala, jakou práci mám na mysli. Nevíš, co mě vedlo k tomu, že jsem se zachovala tak, jak jsem se zachovala, a proto se nediv, že mě rozčiluje, že mě soudíš, tak se na to laskavě vybodni. Nehledě na to, že to není předmětem této diskuze.
Odpovědět
@lucimia Vůči tobě konkrétně a tvému příspěvku moje poznámka vůbec nesměřovala, nemáš se za co omlouvat.
Odpovědět
já nejsem zatím zabydlená,bydlíme v podnájmu a hypotéka v dnešní době kdy nevíš kdy přijdeš o práci je pro nás velké riziko,jsem ráda,že mám práci,takže pořídit si teď mimi by byla skoro sebevražda.
Odpovědět
Já osobně nejdřív náběh na kariéru - než bude dítě, chci dodělat 2. skolu a udelat si justiční zkoušky. Bez nich jsem k nicemu.. Pak potomkem pekne vyplnim 3 roky do tricitky a pak se uvidi :-)
Odpovědět
@ovecky to je dobrý plán :) já to mám podobně, jen že v 27 udělám snat advokátní zkoušky, ráda bych na mateřskou a po dětech třeba v 35 nebo 40 zkusit nějaké výběrové řízení na soud..a do té doby advokacie a škola. Tak plán by byl..a realita..to se uvidí :)
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?