Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Volná diskuze

Dítě versus kariéra. Co chcete dřív?

Zobraz úvodní příspěvek
Ráda bych rozvinula diskusi na téma dítě versus kariéra. Jak jste na tom? Chcete si nejprve vybudovat kariéru s důsledkem odloženého těhotenství, nebo se spíše přikláníte k názoru mít dítě co nejdříve? A co vaše okolí, cítíte třeba nějaký tlak od rodiny?
Odpovědět
1
…
26
27
28 29 30
@ev30 řekněme si to tak, jak to tak čtu, některým holkám i vyhovuje, když je manželé živí a ony nemusí hnout ani prsten a tváří se,kolik toho za život dokázaly a jaké jsou hvězdy:) Nechci být na manželovi závislá, neuznávám ten obrázek ideální rodiny kdy manžel pracuje a žena se stará o domácnost..Nikdy to takhle u nás doma nefungovalo (u mých rodičů) a nechci to zavádět ani u nás..Tak snad to vyjde!
Odpovědět
@mitote ten problém otěhotnět po třicítce je u každého individuální, mnohdy mají problém otěhotnět i 22leté holky:) Ale jasně, čím později, tím je to asi těžší ;-) Já se toho nebojím, mám zdravotní problémy, děti pro nás nejsou realizovatelné, mám je ráda a mám ráda i maminy, které mají děti, ale přítel po nich ani nijak netouží. Jak už jsem psala, stačí "vypůjčka" od sestřenice.
Odpovědět
@krizecek tak ja jsem do ted pracovala, ale proste ted je pro me nemozne pracovat pri studiu, ucit se na statnice, psat bakalarku, mit praxi a delat psychoterap. vycvik...a manzel radeji doma vidi zenu v pohode, nez strhanou hysterku, jakou jsem bla, kdyz jsem makala na plnej a chodila do skoly. Navic manzel zase bydi v mem byte zadarmo, ze ;-) kdyz nemuzete mit deti, tak je samozrejme situace jina, ale ja znam kolem sebe hodne problemovych s otehotnenim, navic kamoska dela na IVF a jen to potvrzuje, ze nejvice zen na IVF jsou zeny po tricitce...
Odpovědět
dlouhodobá závislost na komkoliv je podle mě zabiják všeho. moje spolužačka ze základky se na střední zbláznila do dětí a měla miminko a tvrdila, že konečně žije život a že střední si dostuduje a že se o ní zatím bude starat partner, vždyť se tak milují. Teď je malýmu 6let, ona má jen základku, chlapa kterýmu visí na krku se vším všudy, práce žádná-co taky jen se základkou...Chlap si jí vzít nechce (i když tím by se to nevyřešilo, ale ona si myslí, že ano) -proč taky, když je jak mlýnský kámen a může si s ní dělat co chce protože ona se ted tak bojí, že když o něj přijde nemá doslova nic-ani kde bydlet, ani co jíst...Takže mu bude trpět všechno. A malýho sice miluje ale dnes a denně lituje, že se nechala takhle zblbnout a závidí kamarádkám školy a cestování apod. To je zas pohled z té druhé strany. A přitom stačil jeden rok a střední by měla a už by to zas vypadalo všechno trochu jinak, minimálně by našla lepší práci a nemusela se takhle bát. Jako je to extrém, ale taky se to stává. tím chci ale říct, že všechno má svůj čas. Mě někdy přijde, že některé (!!!) holky mají potřebu si všechno hned "odbýt" -svatba a hromada dětí v závěsu -aby měly dojem že fakt žijou a mě by zajímalo, co budou dělat těch dalších 40let:-D Zkrátka proč se dělat zbytečně "starší" když je na to ještě dost času:-) Klidně radši budu po třicítce čekat o dost delší dobu a lítat po doktorech na hormony apod. než udělat nějaký zbytečně neuvážený krok - dítě není kočka nebo morče, ani jenom ten slaďoušek, co sousedka vozí v kočárku a krásně to spinká. to už je závazek na celej život a je k tomu mraky starostí a lepší je si počkat, až budu připravená, než abych to udělala pod tlakem jakýchkoliv okolností.
Odpovědět
@parajan mas pravdu, ale to je extrem, zalezi na tom zazemi, u na sna gymplu treba o dva roky vys maturovaly tri matky a zadna s tim nemela problem... a ja osobne bych si dite bez manzelstvi treba neporidila, navic vim, z emuj muz je starsi, dost stary na dite a ma dost rozumu na to...
Odpovědět
Tak u nás - jak to přišlo, tak jsme to přijali a jsme šťastní, že je to tak, jak to je. Dokonce jsem měla dítě dřív než svatbu, ale vyšlo to tak, napravíme to už brzy. Rozhodla jsem se to vůbec neřešit a dopadlo to nejlíp jak mohlo, ikdyž než jsem to dítě měla, možná jsem tu otázku nějak víc chápala.
Odpovědět
Ahoj všem! Pročetla jsem téměř celou diskuzi - doslova vyčerpávající :-) Přidám se k vám se svým pohledem na věc. Letos v červnu jsem dokončila školu, od září hledám práci. Jsem svobodná, bez závazků, mladá a perspektivní (:-)), ale nemám praxi, na čemž doposud téměř všechny pohovory ztroskotaly. Když vidím, jak těžké je sehnat dnes práci, nechápu holky, které si myslí, že práci po mateřské bez problémů seženou, protoža mají tři tituly a praxi během školy a kdesi cosi. Možná seženou, možná ne, ale pravděpodobně to nebude vůbec jednoduché! S přítelem jsme oba zastáncem toho názoru, že děti chceme, ale až budeme mít jistou práci se solidním příjmem, abychom dítěti mohli pořídit to, o čem si myslíme, že je pro něho vhodné/nezbytné, vlastní bydlení a budeme dostatečně "vyžití" - de facto doposud jsme oba studovali, takže začínáme teprve cestovat a pořizovat si věci, na které jsme dřív prostě neměli a máme radost z té finanční nezávislosti, jestli rozumíte. A současně oba víme, že i kdybychom tohle všechno měli vyřízené, budeme čekat, "až to na nás přijde", přičemž do třicítky o tom ani nemluvíme, natož abychom o tom reálně uvažovali. A pro všechny potenciální rýpalky - ne, nebojím se, že budu mít problémy s otěhotněním. Mám na soudobé problémy s otěhotněním vlastní názor, který zde nehodlám prezentovat, neboť se obávám ukamenování! :-) No a až miminko mít budeme a pokud se mi zadaří dělat v té době práci, o které sním celý život, tak si nebudu moct dovolit být s dítětem příliš dlouho doma. Takže to vidím tak na to šestinedělí, případně 2 měsíce a pak hurá zpátky do práce. Na mateřské bude přítel, protože ten má práci, která se dá dělat z domu. A na závěr. Děti vnímám jako součást společnosti, nijak z nich neucvrkávám do textilu, ale na vlastní se jednou těším a bylo by mi líto, kdybych je nemohla mít. Ale také je nevnímám jako jediný smysl života, a proto jim nehodlám obětovat všechno, včetně kariéry, kvůli které jsem tolik let studovala. Takže jak v životě asi ve všem - za mě všeho s mírou! A kdo chce, může se začít rozčilovat :-)
Odpovědět
@orangela zalezi jakou praci a v jakem oboru a jestli nejak trochu pracujes i na materske ;-)
Odpovědět
@orangela já s tebou ve všem naprosto souhlasím:-) Jen jsem teda hodně zvědavá, jaký máš názor na ty problémy s otěhotněním:-):-D Já mám dojem, že se to dneska zbytečně moc řeší. Kamarádka /v tu dobu jí bylo myslím zrovna 31:-D / chvíli nemohla otěhotnět a tak začla řešit stravu-přešla na výhradně BIO u úplně všeho a nedejbože aby si dala k omáčce něco jiného než zeleninu a kdesi cosi. A dva roky se nic nedělo. Pak jela ke známým na týden na moravu a ty do ní cpaly špek, byla zabijačka...se sebezapřením tam prý pojídala cituji: "ty humusy" ale najednou se vrátila v jiném stavu a rovnou dvojčata:-D :-D :-D Takže asi tak:-D Aneb heslo dne: Všeho s mírou:-)
Odpovědět
Dítě a mateřství je pro mě určitě přednější než kariéra. Ona je to nakonec "jenom" práce a opravdu nestojí za to, abych za pár let litovala, že mi ujel vlak :-| Samozřejmě je potřeba mít pro dítě zázemí, pevný vztah a srovnané priority, ale pokud tohle všechno mám tak nevidím důvod zbytečně dítě odkládat, až by to najednou mohl být zdravotní probém. Mimochodem mi vždycky přijde docela vtipné jak všichni zdůrazňují jak je potřeba být na miminko materiálně zajištěný... Samozřejmě je potřeba mít zajištěné základní věci jako vlastní bydlení, ale jinak je dítěti v nízkém věku úplně putna jestli má hračky značkové nebo od někoho z rodiny. Kdy je naopak potomek finančně nejnáročnější? Těsně před tím než se osamostatní, na studiích... A jsem docela zvědavá na ty rodiče miminek ve 30-40 letech, jak budou těsně před ochodem do penze s klidem hradit třeba VŠ pro své dítě, které měli pozdě aby bylo "finančně zajištěné" :-D Omlouvám se, jestli jsem si tímhle do někoho rýpla, ale přijde mi že to dost lidí nedomýšlí... P.S. Můj budoucí švagr projel s dvěma dětma ve věku 4,5 roku a 3 roky Dominikánskou republiku na vlastní pěst, strýc s podobně starým synem projel Costa Ricu, takže bych řekla že jsou živoucí příklad toho že když se chce, tak i to cestování jde ;-)
Odpovědět
Asi je to volba každého,,,ale já jsem tak nejdříve pro kariéru. Rozdhodně se necítím na to, mít teď děti a dlouho ještě cítim nebudu, a to né že bych je neměla ráda.
Odpovědět
Holky přeji vám jediné. A opravdu to nemyslím sarkasticky ale upřímně. Až se na ty děti začnete cítit, tak aby přišly...
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
@mitote @parajan Máte vlastně pravdu obě. Maturovala jsem taky s dítkem. Neměla jsem to lehké a bez pomoci rodičů bych to nezvládla. Mládí jsem si moc neužila... Karieru jsem začala budovat po třicítce a užívat života (takové ty výletky a tak...) taky. Ale na druhou stranu, děti už mám velké, finančně jsem zajištěná (svojí vlastní prací a nejsem na nikom závislá) a ruku na srdce, fakt nevím jestli bych na ty puberťáky měla nervy ještě po čtyřicítce
Odpovědět
Některým holkám vyhovuje, když je manžel živí? Ono to ani není o tom, zda vyhovuje nebo ne, ale že když je na mateřské, tak zase tak moc na výběr není. A vůbec nemusí být žena žádná puťka (opravdově zdravě sebevědomá žena údajně nemá potřebu něco pořád dokazovat a „bojovat“ s muži). I když ano, jsou samozřejmě i jiné možnosti, může napřed pracovat a na tuto přechodnou dobu si našetřit (musela by mít ale celkem slušný příjem), nebo může s dítětem zůstat muž (pak se zase role prohodí) nebo může podnikat, apod. Je ale dobrý, když si tohle ti dva ujasní ještě před svatbou, když oba ví, jaký ten druhý k tomu má postoj. Pokud budu vědět, že chci zůstat doma s dítětem a věnovat se mu, ale u partnera vidím, že to zlehčuje, že by mu bylo na obtíž se postavit k tomu tak, že ty nyní vychováváš naše dítě a na mě budou z velké části finance, tak je otázka, zda se ti lidé mají brát. Anebo pokud budu vědět, že doma nechci být, že bych raději doma nechala s dítětem muže anebo byla doma jen pár měsíců a pak šla do práce a dítě dala někomu na hlídání, ale on je spíše z tradiční rodiny, tak pak ten výsledek je úplně stejný jako u prvního případu. Prostě vždy by se měli shodnout ti dva a okolí ať si říká, co si říká.
Odpovědět
Profilova fotka
Já si nemůžu pomoct, ale přijde mi divné, že někdo hledá práci tak strašně dlouho. Já teda začala hledat práci už 3 měsíce před státnicema a během měsíce a půl jsem měla 3 nabídky. Nakonec jsem do firmy nastoupila ještě měsíc před ukončením školy s tím, že mi vyšli vstříc s dokončením posedního předmětu a volnem kvůli přípravě na státnice... Pravda, bylo to v Praze. Ale myslím, že důležitější je spíš to, že jsem na to, že se hodlám zapojit do pracovního procesu myslela dřív, než jsem školu ukončila. Co se dítěte týče, taky jsem nechtěla hned po škole. Teď mám odpracovaný rok na plný úvazek (předtím vedle školy půlúvazku jinde) a chceme se začít snažit někdy po svatbě a je otázka, jak rychle nám to půjde (mám za sebou již 1 samovolný potrat ještě z doby studia, kdy to těhotenství bylo "omylem", ale s budoucím mužem bychom toho prcka milovali i tak a nějak by se to prostě zvládlo - i to je důvod, proč to nechci moc odkládat). Na druhou stranu já musím říct, že nemám práci v oboru (aktuálně prostě práce v oboru není a ani se nenabízí) a že do práce denně dojíždím hodinu a třičtvrtě a projezdím majlant. Zrovna včera jsem si počítala, že po nástupu na MD 8 týdnů před porodem bych měla stejné peníze, jako dostanu výplatu, ale bez ztráty času a dalších 3 tisíc za dojíždění. Já si chci užít děti jako mladá, když jim ještě "stačím", až mi bude 40, budu pořád ještě mladá, ale už budu mít velké děti a to cestování, co si někteří užívají před dětmi, si můžu užít v klidu potom :) Nicméně nezatracuju ty druhé, co to chcou mít opačně jak já, je to prostě každého věc.
Odpovědět
@jancip @zmrz_lina krasne jsi to napsala...ja mam znamou co mela dite ve 24 letech a ted kdyz je kluk uz nejaky ten rok odrostly a sobestacny, tak cestuji a uzivaji si. A ja teda klidne v dobe materske budu na manzelovi zavisla, prootze budu vychovavat nase deti a co do nich vlozim, to se mi pak zase vrati. Nejhorsi je porad litat za prachama a s.at na deti a nevenovat se jim. Clovek o hodne prijde. Tim al nechci rici, ze budu domaci putka, k tomu me nikdy nikdo nedonuti, ale proste deti a manzel budou vzdy az na prvnim miste. Jinak ja nevim, ale muj manze po skole hledal praci max tak mesic ja jsem teda taky nikdy dele praci nehledala.
Odpovědět
@zmrz_lina ahoj, ta tvoje odpověd s prací asi není moc relevantní, sice jsi hledala práci poměrně krátkou dobu, ale děláš něco, co není v oboru a jestli si z Prahy, tak jezdíš přes celou Prahu a nebo dojíždíš z tak 50 km vzdáleného města. Mně osobně třeba nepřijde divné hledat práci delší dobu, pokud třeba člověk chce pracovat v oboru, tak se objeví 1-2 nabídky týdně či 14 dní a pokud má člověk atraktivní obor v atraktivní lokalitě a ne zrovna ten, kde berou prvního, kdo se vůbec přihlásí, tak to prostě trvá. Poslat životopis, čekat 3 - 4 týdny než vyberou kandidáty a pak následují 3-4 kola výběrového řízení. To prostě nějaký čas zabere. Já třeba hledám 5 týdnů, mám rozjeté 3 věci, posílám dál životopisy a čekám, z jednoho AC jsem čekala 2 týdny jen na výsledky a i kdyby šlo všechno dobře, tak dřív jak v lednu nenastoupím.
Odpovědět
Profilova fotka
@gs208 - dojíždím do Prahy ze středočeského okresního města, kde bych mohla dělat leda prodavačku. Ale byla to moje volba a někteří moji kolegové stejnou dobu dojíždí i v rámci Prahy nebo z těch slavných satelitních městeček. Dělám něco, co není v oboru mého VŠ studia, protože můj obor byl - převážně - koncipován pro státní správu a jak určitě víš, tam se teď propouští a nepřijímá (a to nikdo v době nástupu na VŠ nemohl vědět). Nicméně zcela mimo obor to není, jen jsem se vrátila k tomu, co jsem vystudovala na střední ;) AC je podle mě i známých pracujících v HR největší nesmysl a zbytečný žrout času jak personalistů, tak uchazečů a ve světě se od něj už upouští. Taky jsem se jednoho AC účastnila, hrozná blbost (pozici jsem nakonec dostala). Nicméně, tohle už je hodně mimo téma. Podle mě, když se CHCE, všechno jde. Ale důležité je CHTÍT. Neodsuzovala bych ani ty, co si pořídí dítě při/po škole, ani ty, co chcou nějakou dobu ještě počkat.
Odpovědět
Profilova fotka
@mitote @zmrz_lina holky tak budte radi, ze jste nikdy nebyli v situaci, kdy jste hledali praci dlouhou dobu. V nekterych oborech je to celkem drina si najit praci. ;-) (dostanete se do nejuzsiho vyberu a pak ve vysledku ta prace proste neni, protoze treba vlada zmenila financovani nektereho sektoru a na nove pozice nejsou dotace, nebo firma ztratila nekolik projektu a tedy uz neni dostatek prace pro nove zamestnance) Zminuji VS vzdelani s praxi behem studia, ne SS vzdelani ci VS vzdelani bez praxe. Je to take hodne i o stesti, budte proto radi, ze jste v takove situaci nikdy nebyly. ;-) Nase znama, s rocnim ditkem a nekolikaletou praci v oboru si po propusteni z posledniho mista hledala novou pozici asi 5 ci 6 mesicu. (na materske byla pouze 6 mesicu, protoze maji hypoteku a z jednoho platu horko tezko vyziji) :-|
Odpovědět
Profilova fotka
@princezna_kp - přesně takhle jsem s jednou prací dopadla já. Byla jsem v nejužším výběru, ale ministerstvo nakonec pozici zrušilo kvůli škrtům v rozpočtu. Podle slov ženské, co VŘ organizovala, bych to místo na 99 % dostala. Proto jsem taky skončila u toho, co jsem studovala na SŠ.
Odpovědět
Profilova fotka
No já nevím holky, ono práce se určitě dá najít, o tom žádná, ale když někdo hledá v oboru, tak bude mít asi větší problém najít práci a bdue to trvat déle, než pokud půjde mimo obor. Ale ono je to o tom, co člověk chce. Pokud někomu nevadí být mimo obor, tak OK. Já bych nechtěla a v našem oboru se budu dívat na člověka, který šel třeba na dobu určitou dělat mimo obor, dost nechápavě. Ale fakt záleží obor od oboru. Já jsem nezaměstanná nebyla nikdy, když jsem měnila práci, měla jsem novou během měsíce. Pracuju po VŠ pátým rokem a teprve teď mi přijde, že člověk má nějaké postavení a že by šlo na tu mateřskou odejít a dělat něco z domu a že by na mě ta práce prá měsíců třeba počkala.
Odpovědět
Profilova fotka
@zmrz_lina co jsem se bavila s nekterymi personalisty tak jsem slysela, ze kolikrat na nekvalifikovane prace (kde clovek nepotrebuje VS vzdelani) hazeji zivotopisy od tech s VS do kose, protoze je jim jasne, ze ti co maji VS hledaji neco lepsiho a dlouho se na tom miste neohreji. Take jsem slysela, jak byla pres pracak vyhlasena pracovni pozice na asistenta v prodejne (ve znamem obchodnim centru) a dostali celkem 5tis. aplikaci! :-D Ta firma se zarekla, ze uz pres pracak nebudou hledat nove zamestnance, kdyz byli absolutne zavaleni zadostmi o praci. ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@minima - záleží na oboru. Za mě lepší práce nějaká, než žádná a sedět na pracáku ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@zmrz_lina No tak to každopádně:) Nicméně - nemáš strach, že už u toho zůstaneš? A že se ti pak třeba bude hůř hledat práce v oboru?
Odpovědět
Profilova fotka
@princezna_kp - v mém případě - kdybych něco takového tušila - by nebylo jednoduššího řešení, než z životopisu VŠ vymazat. Práci po SŠ (v oboru SŠ) jsem tam měla psanou (tu jsem dělala vedle VŠ) a pozice, na kterou mě vzali nakonec s obojím souvisí. Ale znám pár vysokoškoláků, co takhle studium opravdu zapřeli, protože jinak by o nich ani neuvažovali. Což je škoda. Já jsem v práci spokojená, dělám pro 1 na trhu a i když to není v oboru, je to zajímavé a slušně placené :)
Odpovědět
Profilova fotka
@minina - ne, to opravdu strach nemám. Aktuálně bych si stejně práci v oboru nenašla, jak jsem psala - kvůli škrtům v rozpočtu se místa neotvírají a když už se něco naskytne třeba v soukr. sektoru, co s oborem souvisí, je to třeba na druhém konci Prahy a do práce bych jezdila třeba 2,5 hodiny tam a 2,5 zpět, to už je neúnosné, svůj obor mám ráda, ale už takhle odjíždím z domu v 6:15 ráno a vracím se domů v 18:30 a hodlám taky žít, ne jen dřít :-) (s nadsázkou samozřejmě)
Odpovědět
Profilova fotka
@zmrz_lina To je strašný, v koloik vstáváš probůh? Ono občas je to fakt těžký, zvlášť na začátku, když je člověk bez praxe, tak kolikrát musí držet pusu a krok, než nějakou praxi a zkušenosti bude mít. Pak už se hledá práce zas o něco líp.
Odpovědět
Profilova fotka
@minina - no v 5.50 a 6:15 odcházím (žádné velké líčení apod. nemám ve zvyku). Když jedu na později, tak vstávám v 6:30 a odcházím nejpozději 6:55, abych stihla bus. A vracím se po 18:45 :) A od ledna to bude ještě veselejší, páč si domů přivezeme pejska :) Naštěstí přítel dělá v místě, takže ten je doma v rozumnou dobu (stěhování pro nás není řešení, 1 z nás dvou by vždycky musel dojíždět) :)
Odpovědět
Profilova fotka
@zmrz_lina uff:) Já si ráno dávám vanu a myju si hlavu, takže to by byl fakt horor:) A my budeme mít pejska od léta:)
Odpovědět
@mitote Poznámka na okraj, herci mohou mít také titul DiS.
Odpovědět
1
…
26
27
28 29 30
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?

Podobné diskuse

Chcete pomoc hlasovat?
08. 04. 2017 1
Svatba versus půjčka?
29. 07. 2014 29
Když se neshodnete na jménu pro dítě, c…
26. 09. 2011 9
Chcete přispět do mé knihy o svatbách?
07. 01. 2009 6
Chemické narovnání vlasů versus žehličk…
22. 09. 2008 16
Virtuální nevěra. Co dál?
03. 08. 2008 673
Mateřská versus rodičovská. Víte, jaký …
21. 12. 2007 77
Kuřáci versus nekuřáci :o) Pište názory
15. 11. 2007 799
Z chlapa dítěte chlapa dospělého. Jak u…
18. 10. 2007 172
Napařovací žehlička versus obyčejná
03. 10. 2007 29