Ahojky, protože jsme se na jednom fóru rozhovořily o zvycích, které nemusíme, napadlo nás založit fórum věnující se této problematice. Já osobně nesnáším krmení děravou lžičkou v jednom bryndáčku... :-(
ohledně darů, kdo se zeptal, tomu jsme řekli, ať si neláme hlavu, že dárkem pro nás je jeho účast. To byla pravda, ne fráze, když už jsme zrušili svatbu ve čtyřech, tak jsme si ji chtěli užít s těmi, které máme rádi a neřešit, proč zveme kamarády na hostinu atd. Což mi připomíná ještě jednu věc, takové to "povinné" zvaní tetičky z desátého kolena, kterou člověk viděl jednou v životě před 20 lety, ale "je to rodina."
krti, tak to přesně! vživotě bych si o peníze neřekla.... a pokud přijde někdo, že by nám rád koupil to a to, jestli to máme nebo ne a rád by něco konkrétního, tak klidně řeknu (o nějakou drahou věc bych si neřekla stejně) ... no holky, ale kdyby jste viděli, jak se švagrová tvářila... teda snažila se to nedát najevo, že je jí to jedno a tak..... ale zeptala se, jestli máme kytku pro její dceru, že prý "jde za družičku" ... no i to mě dostalo.... řekla jsem že ne a ona jako dotčeně podotkla, že se to tak teda dělává, že jí to říkala i známá a že malá si kvůli tomu koupila nový šaty a boty.... No snad kvůli svatbě ne?! a né nějaké kytce a družičce ]-( ... a její máti (tchýně) jen čučela a nebyla schopná na to nic říct, třeba že je to jedno, naše věc a tak ... připadal sjem si jak hamoun, kterej myslí jen na sebe!!! ]-(
Tak mám to v živé paměti a taky nesnáším tyhle tradice :-p U nás: žádné žádání o ruku, žádný zásnubní prstýnek-prostě dohoda. Žádný rozbíjení talířů ani další kravinky (pardon pro ostatní, ale jinak mi to nepřipadá :-N) Ze společného talíře jsme taky nejedli, ale místo sebe jsme krmili našeho syna :-D žádná rozlučka (škoda peněz), kytku jsem měla menší a na stůl jsme dělali z vlastních zásob ze zahrady :-N pro maminky symbolická růžička, poděkovali jsme jim slovně ;-) Nepočítala jsem třeba ani s podvazkem :-N ale dostala jsem ho darem od kamarádky, tak jsem si ho tedy vzala :-D Určo toho je víc, ale teď si nevzpomenu :-D
dalfy: jé, tos mi připomněla, my jsme zametali a jedna svatebčanka nám do toho s takovou škodolibou radostí kopla... A já tenhle "zvyk" vůbec neznala, takže jsem se děsně lekla a hodila po ní docela vražednej pohled, ještě že jsem to nekomentovala i slovně :-N Na obřad mě táta přivez Felicií, sice jsme měli možnost mít něco lepšího, třeba Audi, ale znamenalo by to organizační komplikace a mně bylo vlastně úplně fuk, čim tam přijedu, hlavně aby to dojelo. A kupodivu, u nás taky obrovský pochopení a podpora ze strany babi a dědy, ty by se vůbec nezlobili, kdybysme se vzali někde tajně a pak to jenom oznámili. Ještě by tvrdili, jak jsme rozumný moderní lidi ;-)
mě taky přijde blbé sundávání podvazku zubama, naštěstí to u nás nebylo....a ta společná polévka, to byl masakr, to už bych nikdy neudělala...:-) S těma darama, přišlo mi blbé říkat si o peníze,ale je fakt, domácnost máme zařízenou a chybí nám nábytk - těžko mi někdo koupí ke svatbě židli,tak jsme poprosili o peníze, normálně a bez veršovánky :-) pár darů, co nám schází jsme vymysleli a udělali seznam,ale stejně to bylo k ničemu,protože se příbuzní a známí se nezapřeli a koupili jen skleničky (6x) - takže to jen tak na druhou stranu, že at si řekneš o cokoliv, tak nakonec je všechno jinak, i když máš seznam darů....samo že se hodí třeba na později,ale máme maličkej byt a já tedka třeba nevím, kam ty krabice s tím nacpu
u nás zastáncem tradic byla mamka, ta chtěla všechno tradiční, dalo mi to fušku jí některý věci rozmluvit
My to s darama vyřešili taky jednoduše - nic nechceme :-p Nebereme se kvůli tomu, abysme od někoho dostali nějaký věci. A jestli něco dostaneme, bude to překvapení. JInak to mám taky tak, že peníze nepovažuju za dárek, i když na druhou stranu chápu, že když někdo třeba staví nebo zařizuje, každá koruna se hodí... Tak v tom případě aspoň bez tý trapný veršovánky :-D
ivanas: Já měla pro malou kytičku na ruku, ale čistě pro potěchu svého oka, že i ta nejmenší má kytičku. Teď vlastně s hrůzou zjišťuju, že všechny tyhle detaily (perníčky, kytky, zvonečky...) jsem nedělala kvůli ostatním, aby měli radost, ale čistě pro sebe, že se mi ta představa prostě líbila. Jsem já to ale sobec :-D Ale líbilo se to nakonec všem, tak co ;-)
Jo a rozlučka taky nebude, ale žádost o ruku proběhla, já dostala kytku i prsten, přítel přijel k našim s kyticí. Ale dělali jsme to kvůli sobě, ne kvůli tomu, že se to musí. Z toho jsem byla upřímně dojatá a fakt jsem si to užila.
ano, taky nechci žádné házení kytice, ségra mi rovnou řekla, a´t na to zapomenu, že tam nebude někde trapit a skákat po kytce :-D .. a rodiče sedí vedle nás, tak jak nás porodily! tchánovci nejsou moje gusto, asi bych se necítila celou svatbu dobře (to samozřejmě manžovi říkat nebudu, mohlo by se ho to dotknout)
jinak dary taky nechcemem... přijde mi takový blbý, proč někdo by měl "trpět" finančně kvůli tomu, že my jsme se rozhodli vzít! ale vím, že se to bez toho neobejde a nebudu se s nikým dohadovat, kdo vyloženě chce, tak mu to vymlouvat nebudu (viz naši, ségra atd...)
krti, tak to chápu! já proti tomu nic nemám, ně se kytičky taky líbí.... ale prostě to pro nás nebylo to pravé zrovna v tomto ohledu
holky, mít vás za svatebčany, to by bylo super! :-D nikomu nic nevysvětlovat atd... ještě by mě zajímalo, co na to příbuzní po svatbě, jak se tvářili na váš osobitý přístup?! já teda můžu říct, že přesně to, co tu klábosíme, tak takhle vypadá i moje debata doma s mamkou.... bohužel tchánovci jsou jaksi "mimo" mi někdy přijde.... takže jim se to zdát asi moc nebude
já si myslím, že svatební dar má být jako poděkování těch lidí za to, že jste je pozvali na svatbu....né že já je mám od nich vyžadovat :-) i když těžko říct, z jaké se to vlastně vyvinulo tradice ...dneksa bych spíš řekla, že se to bere tak, jak poděkování za pozvání na svatbu
zasedací pořádek jsme měli taky tak, rodiče vedle mě, vedle manžela jeho mamka - to bylo celé čelo, pak z boku přítel manželovy mamky a "až" vedle něj tchán a manželkou - jednoduše, ať partneři sedí spolu, nebudeme je rozsazovat a všem to vyhovovalo :-)
krtku já to beru tak,že prostě máme se rádi (jsme spolu 10 let) je pravda máme spolu dítko ale i tak kdyby to nebylo prostě to je o dvou lidech ta svatba a já nesnáším vysloveně takové to - naškrobené producírování aby každý viděl že na to máme.
Kytku si nechám udělat jen pro sebe a maminky a svědkyni a výzdobu a ostatní bude co zahrada dá (příští rok nasázím samé bílo-vínové jiřiny) :-)
Vybírání peněz mi v našem případě přijde ujetý když krom pár kamarádů, kterým řekneme co chceme, tak bychom rádi kdyby nám spíš přidali na svatební cestu i s naší princeznou a tak mi pak přijde divný ještě aby se vybíralo do střevíčku či jiným způsobem.
Já se řídím tím, že ať si každý udělá svatbu jako chce, říct názor může každý ale pak záleží na těch lidech jak to vlastně chtějí mít. U nás to prostě bude bez tradic.
Jo a nebude ani žádná falešná nevěsta ani žádné spaní před svatbou zvlášť apod. Chceme strávit krásný náš den s lidmi co máme rádi bez zbytečného stresu a předvádění se.
Michvon u nás se dary taky řešily - my spolu žijeme v domácnosti a tak každý (budeme mít celkem malou svatbu) sami řekli, že nám přidají na dovolenou než kupovat kýče (omlouvám se ale mám averzi k určitým druhým věcí jako čajové servisy, pozlacené skleničky apod)
gtver, jasně, my máme pozorváděné rodiny, tak je to teda taky problém, takže jsem to pak dál vůbec neřešili... vymyslela jsem zasedací pořádek tak, aby vedle sebe ti co se nemusí neseděli a doplnila jsem to kamarády atd, co byli na svatbu pozvaní. žádný prvně rodina pak ostatní ... třeba taťka asi dorazí (musím ještě domluvit přesně) s nějakým doprovodem, co má pro něj význam občasného navštívení a vezme sebou malou moji nevlastní sestru, takže ti prostě budou až na konci - no co, jinak to prostě nejde, on není schopnej s mamkou komunikovat a neposadím si vedle sebe nějakou jeho "kamarádku přes postel"
my si teda tu noc předem zvlášť nenecháme ujít... nemáme společné bydlení a bude to aspoň takové trošku delší odloučení a tím i hezčí shledání.. ale jak říkám, vše se odvíjí jen od toho, že nemáme bydlení společné, jinak bych asi taky "trapně" neodešla k rodičům
tak mi jediné co jsme od začátku řekli všem byl zákaz únosu nevěsty, zažili jsme to na svadbě loni a protože jsme byli mezi těmi co zůstali na hostině tak jsme viděli jak to najednou nebylo ono, chápu že ti co se zúčastnili únosu se možná skvěle bavili ale ostatní už moc ne... no a teď když svatbu máme za sebou tak jsem moc ráda že únos nebyl, protože ten den tak strašně rychle utekl, že jsem zjistila, že nebyl ani čas s pár lidma si poseděd a pokecat, a co teprve kdybych byla přes 2 hodiny pryč...
krtku souhlasím s tebou spoustu věcí mám vymyšlených spíše proto, že se mi to líbí.
Popravdě řečeno u nás celkem asi vše co se nás dvou týká je trochu v jiných postupech. Nebyla jsem požádána o roku - ale prý prstýnek dostanu, prostě jsme si to řekli, že než půjde malá do školky tak to uděláme aby nemusela řešit kdo se jak jmenuje a hlavně i kvůli naším sáttním zákonům. Jinak se vlastně pro nás nic nezmění ale asi ten pocit je prostě krásný.
Když jsem začala prohlížet svatby tak jsem byla ze všeho nadšená ale poskutep času mi začalo vadit vše takové to načinčané. Figurky na dort v různých polohám, ubrousky s holubičkama, krabičky s růžičkama a kočárem apod. Tak jsme vše zatím vymysleli a udělli dle svého. Jedna šikulka nám vymyslela motiv svatby my si vybrali a tím to řešíme skleničky, zápich do dortu bude jen monogram našich jmen. Zatím musím říct, že jsem spokojená.
ivanas: U nás to všichni brali, naši měli naopak pocit, že to všechno moc řešim. Tchánovci nás zezačátku trošku manévrovali do zásnub a ke konci do tý rozlučky, ale svatba jako taková naprosto v pohodě. On si každej jakoby "adpotuje" jeden zvyk a za ten pak lobbuje, aspoň tak mi to připadalo. To bylo vždycky jasně, jasně, to je blbost, ale tohle a tohle byste mohli... Ale spíš než zvyků se to týkalo organizace jako takový. Třeba moje mamča hodně lpěla na tom, že svědci se staraj a píchaj myrty a tak. Což tak nakonec taky bylo.
Mně se naštěstí dary dvojmo nesešly, ale ti, kteří si seznam skoro vynutili, dali nakonec peníze a nebo něco úplně jinýho, co na seznamu nebylo. No mít svatebčanů víc, tak snad zbláznim. Jinak dary jsem vybírala tak, aby byly do tisícovky (ložní povlečení, pánve) a taky jsem chtěla pár vyloženě levnejch věcí, ale prostě se nikdo neodhodlal. Přitom já bych z nich měla fakt radsot, mně je jedno, že by stály třeba tři stovky. Hmotnou nouzí zatim vyloženě netrpíme, tak jde spíš o tu radost ne? Překvapilo mě, že všichni nakonec vybrali dost kvalitní věci, myslim že i ve vyšší cenový kategorii, než jsem čekala. Nebo to právě vyřešili penězma, protože se jim ty moje tipy zdály levný nebo co. Já už takhle měla blbej pocit, když jsem koukala, jak třeba z našich lítaj peníze třeba za oblečení - kvůli mýmu "vrtochu", že se chci vdávat. A oni mi to doteď strašně vymlouvaj, že to udělali rádi. Ale já prostě nemám dobrej pocit, když kvůli mně někdo vydává větší množství peněz.
Ahoj holky, přidávám se do vaši diskuze. Nám pořád někdo krafal do toho, co má být a co nesmí chybět. Hlavně se řešila hostina a alkohol - nechtěli jsme knedlíky, omáčky, smažené ap. Kdo by měl náladu v srpnu při 30 °C, že? Udělali jsme si to stejně podle sebe, stejně by to vždycky bylo podle někoho špatně...
Co se týče darů, tak jsme na net hodili seznam a každý si to mohl rezervovat, jednou z položek byly i peníze. Na tom nevidím nic špatného. Pořád lepší, než abys se nám sešly troje skleničky aj. Dostali jsme, co jsme si přáli.
Od začátku jsme byli oba proti únosu nevěsty a všem to také oznámili. Z tradic jsme dodřeli pouze rozbití talíře a společné krmení - bryndák jsme ani nepotřebovali, pač nám to šlo na jedničku a vypadali jsme u toho normálně. Pak jsem si chtěla hodit kytkou a ženich sundat podvazek, to také proběhlo. Měli jsme kapelu, a protože oba rádi tančíme, první píseň patřila jen nám a střihli jsme si krásný waltz.
ivanas11: mně zase přijde normální, že pokud se někdo zadarmo přijde najíst a napít, je slušnost hostitele obdarovat...
jinak co se týká ostatních svatebních zvyků, tak to jsme neřešili a tak nějak to vyplynulo samo, třeba rozbitý talíř byl, krmení polívkou ( žádnou nudli na bradě ani jeden z nás neměl, asi jsme šikulky :-) , házení kytky taky bylo a byla to sranda.... první novomanželský tanec bych si rozhodně nenechala ujít, je to jeden z mála okamžiků být spolu tak trochu sami a popovídat si, (protože jsme stále pendlovali mezi hostama) to bylo moc hezký, manžel se mě několikrát ptal jestli jsem šťastná a já jenom přikyvovala a usmívala se jako blbeček :-D ( viděla jsem video )...
JO, ještě snad poslední "nezvyk" - spali jsme den před svatbou normálně u nás doma, jako každej jinej den. Mně se bez něj po třech letech společnýho bydlení strašně špatně usíná ;-)
my jsme spali zvlášť z praktických důvodů, abych nemusela ráno vstávat a spěchat, přeci jen nevěstě ty přípravy trvají trochu dýl :-) a ani to nebolelo :-) bydlíme v liberci a svatba byla v praze, tak bych musela ráno přejíždět
holky ještě poraďte jak s kyticí!!!!
sejdeme se na úřadě, ženich pro mě nepojede, tudíž mi ani kytku nedoveze... mám jet bez ní jak "nahá" a aby mi ji předal tam anebo si ji mám prostě z květinářství vyzvednou sama a prostě s ní přijet?
ivanko, já si kytku vyzvedávala sama, byť jsme byli spolu u nás doma, prostě jsem si ráno pro ni zaběhla do květinářství a jela jsem s ní. Řídila bych tím, co bude pro vás praktičtější, myslím, že není problém, aby nevěsta přijela už s kyticí :-)
pardon ze vam skocim do diskusie, ale mne pred par mesiacmi kolegyne, ked sme sa len tak medzi recou rozpravali o svadbach a povedala som ze by som si priala farebne svadobne saty (tyrkysove, fialove, alebo modre atd......), zniesli kritiku ze to sa nepatri a dokonca to nie je slusne, ze tradicia su biele.... 8-( no tak som proste proti tejto tradicii. nechcem nikoho urazit, ale mne to jednoducho neslusi a mam k takym satam doslova odpor, a nemienim saskovat v bielych satach len preto ze by sa to patrilo...