Ahojky, protože jsme se na jednom fóru rozhovořily o zvycích, které nemusíme, napadlo nás založit fórum věnující se této problematice. Já osobně nesnáším krmení děravou lžičkou v jednom bryndáčku... :-(
Ahoj, my jsme tedy ještě svatbu neměli, ale už jsme dohotnutí, že většinu věcí dělat nebudem, např: rozbíjení talíře, krmení polévkou s tím obřím bryndákem, únos nevěsty, koule, chomout nebo úkoly...přijde mi to trapný. Jedině nějaký házení květin, možná dražba podvazku:-)
Scházení u nevěsty taky nebude, technicky je to nemožné. Svatební noc a první tanec bych ráda:-)
U nás taky skoro žádné tyto zvyky nebyly. Auta měla jenom pentli na anténě, talíř se nerozbíjel a polévku jsme měli každý svou vlastní. Měli jsme napečeno hodně koláčků a z těch jsem dělali výslužku (v srpnu nám to přišlo jako vhodnější než krémové cukroví).
krti, tak to je stejný jak u nás skoro :-) ... krom toho, co jsem už vyjmenovala dřív, tak brána taky nebude, naopak uděláme to tak, že obřad cca 30 lidí (rodina a nejbližší) a ve 3 odpoledne dorazí pozvaní hosté na "oslavu" - manžel bude mít ten den 30., takže nás tam bude celkem 60 - je to tak trochu i místo brány, rovnou mě dostane k narozeninám :-D a je to taky v pátek! ;-) ani žádost o ruku neproběhla, i když příteli to bylo líto, že se k tomu "zaběle neodhodlal", ale já neměla chuť na nic čekat a když vím, že by mu to trvalo a nevěděl jak, prostě jsem to vyřešila za něj a dohodly jsme se.. dokonce mi chtěl dodatečně koupit na dovolený prstýnek, to sjem taky odmítla (no jsem holka skromná :-N ) - však už tak nás vyjdou veškerý přípravy i snubáky dost draho!
jo,ještě jsem si díky vám vzpomněla na další věci: kytici jsem si zařizovala sama, neházela jsem ji, peníze se nevybíraly, svatba se všem (včetně rodičů) sdělila předáním svatebního oznámení :-) první tanec sice byl, ale tím způsobem, že jsme se spontánně zvedli a šli si zatancovat a ostatní nás v tom během první písničky nechali :-D
ještě (na co já si všechno nevzpomenu): nerozlišovala se hostina (oběd) a večerní raut, zábava, kdo byl pozván, strávil s námi celý den prakticky od rána do rána :-)
ivanas: S tim žádánim o ruku - naprosto přesný! Já teda časem dostala prstýnek, ale ne přímo zásnubní, takovou trendy bižuterku ;-) Když prej po tom tak toužim :-D Ale jak už jsem někde psala - co se týče svatby a jiných ofocialit, tak mám chlápka trošičku nemožnýho :-N ale zase mi po svatbě půjčil svoje civilní boty, když jsem měla z lodiček nohy sedřený do krve a pantofle nechala v tom fofru doma ;-) A doma je miliónovej, pořád mi roztomile připomíníá, že už jsme manželé :-D A co se týče těch klasickejch zvyků jako chomout, koule na nohu, únosy, úkoly... tak ty teda nesnášim asi hlavně já, přijde mi to prostě jako trapný divadýlko pro publikum. Nikomu to neberu, ale hlavní roli bych v tom hrát nechtěla. Jo, a večer jsme měli taky lehce netradiční - žádná pařba pro kamarády, rozputili jsme to někdy kolem osmý (na hostině nás bylo i s náma a jednim dítětem 17) a odjeli sami užívat si "novomanželství" do hotýlku ;-)
no já jsem taky nerada středem pozornosti, takže to je taky jedna z věcí, proč některý věci vůbec dělat nechceme.... kytici jsem si šla taky vybrat a nechat udělat sama, jen ji ženich vyzvedne a předá mi ji před obřadem, ať z toho taky něco má :-D
krti jo na to jste se těšili nevíc co :-D ... já vůbec ještě nevím, jak to udělat s tou nocí, kam jet.... normálně spáváme většinou u jeho rodičů, domeček bude až kolem vánoc, takže fakt netuším kam.... i když máme v naší malé obci velký hotel luxusní, tak mi přidje takový uhozený jít tam..... spíš někam kousek stranou, ale nevím kam, daleko zase moc nechci... a jak jsem psala, budu v 6. měsíci, nevím, čeho po celým dnu budu ještě schopná :-N :-D
Koukám, že odpor ke krmení a bryndáku je pěkně rozšířenej, myslela jsem si, že jsme docela exoti :-D :-D :-D
My teda nebudeme mít ani hudbu, žádný tancování, házení kyticí taky ne :-p
Oběd bude pro rodinu a pár kamarádů, po skončení oběda půjdeme někam s kamarádama na pivo, kam, to nevíme a neřešíme. Na co si taky hrát, když jsme spolu deset let, žejo :-D :-D :-D
gtver: Kytici jsem si taky zařizovala sama, jako všechno - ale s tim rozdílem, že do kytice by se mladej škodolibě hrnul, ale já nechtěla :-D Když už mám tu svojí "vysněnou", tak se nespokojim s rudejma růžema (třeba). Házet - ani náhodou, chtěla jsem si jí co nejvíc užít (svobodné svatebčanky prominou), podvazek - další děs, svědkyně se mi den předem omlouvala, že prej netušila, že mi ho má pořídit. A já byl tak upřímně ráda, protože fakt nevim, co bych s nim dělala - asi bych ho ze slušnosti nějak použila, ale pod šatama by se rýsoval (měla jsem splývavý, i krajkový prádlo jsem musela vzdát) a o nějakým sundavání zubama nemůže bejt ani řeč, to mi přijde nějaký... nevkusný (pardon). Veřejný vybírání peněz totéž - s tim, že čim menší svatba, tim trapnější by mi to přišlo, takže taky ani náhodou.
katy: No já se toho děsila, ale musim říct, že nakonec to byl ten okamžik, kdy jsme se oba konečně uvolnili (hlavně ženich), spad z nás ten stres a začali jsme si to fakt užívat. Máme z toho strašně fajn fotky, ksichtíme se tam neskutečně, celý vysmátý... Jako nic důstojnýho, ale fakt se nad nima upřímně směju ještě teď ;-)
ivanas: nás odvez můj táta do Ctěnic (zámeček asi půl hodinky cesty od místa, kde jsme měli hostinu) a naši nám to celý dali jako svatební dar (ne teda překvápko, ale byli moc rádi, že jsem s tim přišla - prej než vymejšlet nějaký skleničky nebo příbory :-D )
nám budou hrát kamarádi, co mají kapelu, umějí to rozbalit, tak si myslím, že to na celé té hosině bude to nejlepší, že se tam každej vyřádí.... ale z "důchodců" mám strach... myslím tím i rodiče ženicha, jsou prostě "svý".... jak se budou tvářit a tak
ale víš co mi přijde "divný"?! jak kdybych jela do nějakýho hotýlku s červenou lampičkou na noc :-N ... jakože každej ví, za jakým účelem se tam jede :-D ... no ale to k tomu patří že?! takto budu muset vymyslet
Tak přemejšlim, ke kterýmu tomu zvyku mám odpor největší a asi to bude fakt sundavání toho podvazku zubama a následná dražba ;-) V těsném závěsu ostatní "šaškárny", obzvlášť pokud se musej nějak vykupovat... Ale holt je to asi tim, že jsem Pražanda, žít někde na vesnici, tak k tomu mám asi jinej vztah.
ivanas: no my to měli jako celej "romantickej balíček", tak to už zní jinak ;-) Měli jsme tam i snídani a večeři, ale tu véču jsme nestihli, jeli jsme si jí vybrat v pondělí po svatbě. A jeli jsme tam za účelem samoty, klidu a regenerace nervů :-D
Já se rozhodně nechci nikoho dotknout, respektuji, že každému se líbí něco jiného, ale mně osobně se hlavně příčí ty "klasické" osahávací hry typu poznej nevěstu podle nohy, ženicha podle zadku apod. Při představě, že bych na hostině osahávala všechny dědečky, strýce a kamarády je mi... fakt divně. :-D No celkově nemám ráda "dotykové" hry. Možná jsem divná. :-) Je fakt, že mému "polovičkovi" se to taky nelíbí.
Jinak nejsem pro otevřené sdělení "nechceme dary, ale peníze". A to ani "vtipnou", veršovanou a jinou formou. Ani tím se však nechci kohokoliv dotknout. :-)
vilka, to ani neznám, takovýhle zvyky. Z toho bych se asi taky osypala :-N
A ty vtipný veršovánky mi jsou teda taky cizí... A hlavně mi vadí, jak to jeden kopíruje od druhýho... Plno svateb je jak podle manuálu, já to chci podle sebe, abysme se cítili dobře, a ne abysme splnili nějaký body, co musej bejt :-p
vilka: Vidíš, na ty jsem zapomněla. Tak ty jsou hned po podvazku :-D Ježiši, ještě někde veřejně poslepu ošahávat něčí zadky a podobně, a ten trapas, kdybych se spletla :-D
Moc děkuju, holky, za pochopení - zatím jsem se s ním ještě moc nesetkala, vážně. :-D Já prostě taky asi nejsem "tradicionalista". V něčem ano, v něčem ne. Ale opravdu nesnáším věty typu "na svatbě nesmí chybět to a to", "ke svatbě odjakživa patří to a ono" nebo "bez toho a toho to není žádná svatba/hostina/oslava". :-p :-D
Tak s darama se to má tak, že nakonec jsme dostali tak napůl peníze a dárečky. Peněz dost, ale já mám prostě skoro větší radost z těch věcnejch dárků, i kdyby byly levňoučký (jako že nebyly) - jsem asi trošku infantilní ;-) Nevim, jak bych někomu otevřeně sdělovala, že chci penízky. I říct si o konkrétní věci mi dělalo docela problém.
vilko, naprostý souhlas, podobné řeči mi lezou na nervy (naštěstí nebyly, především díky tomu, že jsme si svatbu organizovali sami a všichni přišli k hotovému, takže neměli co plánovat :-D )
vilka: To musíš, to "se tak dělá". Na to vždycky odpovídám - no a co, že "se to dělá"? tak ať "se to dělá", já si to udělám tak, jak se mi to líbí a hotovo ;-) Jako asi bych takhle nesmetla ze stolu třeba nějaký poděkování a tak (mimochodem - děkovný dorty - nechápu), nechci bejt neslušná, ale že "se všude hází kytice" a "se všude dělá rozlučka" - to si myslim, že nikoho neurazí, když si to prostě udělám po svým.
Například jsem po dlouhým váhání posadila na hostině vedle sebe svoje rodiče a vedle ženicha jeho (ono "se to dělá" tak, že se maj prohodit ;-) ) A tam už jsem se hodně bála, aby si to někdo nevysvětlil špatně, že je nemám ráda nebo tak něco, ale nikdo ani nepíp, tak buď to druhá strana neznala, tenhle zvyk, nebo nás prostě respektovala, což je fajn.
ahoj holky jéé to jsem ráda, že jsem narazila na tohle téma. Zatím jsem měla pocit a trochu i okolí,že proč se vlastně bereme když nechceme žádné tradice.
U nás to bude tak - jediné co zkousneme je rozbití talíře - ale pouze 1x žádné znovu rozházení nic takového.
Další tradice ve smyslu - únos nevěsty, různé ty poznávací hry apod. nebude. Naší svatbu jsme pojali dle svých představ a tohle rozhodně nejsou naše představy dělat divadelní představení.
Žádný chomout, koule nic takového tudíž odpadá trapné vyplácení apod.
Každý kdo nás zná tak to ví, že nemůžou čekat tyhle v uvozovkách tradice a ty co to nevědí se to dozvědí všem to napíšem v takovém jako dopise který bude u oznámení.
Jinak nebudeme mít asi ani tu klasickou svatbu - pokud vše vyjde jak má tak budeme mít obřad v přírodě, a zbytek na statku. Novomanželé sice pojednou na obřad normálníma autama ale z obřadu - vojenským autem (žádné limuzíny, apod)
Nebudou šlehačkové šaty (jsem boubelína a když bych ještě přidala šlehačku - tak tě bůh) ženich bude mít rozhalenku.
Tak jsem tak rááááda že jsem objevila další zpřízněné duše co nemusí tradice - netradice. Dokonce moje 91. letá babi nám to schvaluje :-D