Jaké koníčky a záliby "pěstujete" společně a jaké máte každý sám pro sebe????
Co je jen "jeho" a co je jen "tvoje"?
Popř. začali jste dělat nějaký koníček až společně - tzn. byl to pro vás oba nový zájem?
:-)
minnie • Dnes ve 00:13
Chodíte společně na nějaké kurzy nebo sportovat, nebo se ve volném čase spíš každý věnujete svým zálibám?
klaras • Dnes ve 00:16
my vetsinu volneho casu travime spolu..jdeme si zaplavat, hrajeme hry, jdeme na obed atd
ikarkulka • Dnes ve 00:17
jak kdy, podle nálady. rádi spolu ale chodíme na procházky se psem, nebo skládáme puzzle, taky spolu docela rádi vaříme, chodíme do knihkupectví :-D , koupeme se spolu ve vaně, čteme si každej na jedný straně pohovky a tak. :-)
no když nad tím tak přemýšlím, tak jsme vlastně ve volným čase radši spolu. protože toho společnýho volnýho času moc nemáme.
mifule • Dnes ve 02:53
:-) Trávíme veškerý čas spolu u počítačů, máme je na jednom stole. Tak tu vedle sebe sedíme skoro jako ve škole. :-N Strašně nám to vyhovuje. Taky chodíme rádi spolu se psem.
cirrusa • Dnes v 07:20
hodne volna travime spolu - predelavame bytesek (beru to jako zabavu), chodme do tanecnich, na ruzny akce, naucili jsme se spolu i pracovat a ucit se vedle sebe... ale pokud ten druhy chce ci potrebuje, ma dost volna sam pro sebe;)
hana_r • Dnes v 07:39
Přes týden máme každý svoje záliby. Přítel hraje fotbal a má každý den trénink. Já jsem si našla svoje koníčky. Společně pak trávíme víkendy.
katy007 • Dnes v 07:45
My společně chodíme plavat, na procházky, čteme si vedle sebe, na spin, na hory s celou naší partou :-) akorát na aerobik chodím sama :-D
jindri • Dnes v 09:37
Ahoj minnie, my moc společných koníčků nemáme. Ze začátku jsme se snažili přijít na chuť koníčkům toho druhého, pak jsme uznali, že štastnější budeme, když se každý vyžijeme po svém. Spokojenost je na obou stranách a alespoň si máme stále co vyprávět :-D
pomidorka • Dnes v 10:04
my spolu chodíme běhat
mmmk • Dnes ve 12:47
My spolu jezdime na snowboardu, chodime plavat, na kurz nemciny, na horolezeckou stenu a nekdy vencit naseho pejska
No, já, když tak nad tím přemýšlím, tak před vztahem s partnerem jsem občas se spolužáky pinkala volejbal, jezdila na kole na koupák do sousední vesnice (5km - snad můj maximální výkon :-D ), semotamo na kryťák, chodila hodně na procházky a jezdila s rodiči na rodinné výlety, ty byly vždycky bezva:-) a na diskotéky.
Pak přišel současný přítel, já pořádně usedla na kolo (paradoxně jsme se dali dohromady na cyklokurzu :-) ) a od té doby mě teda sice musí ukecávat, (ale vždycky se nechám přemluvit) na výlety na kolách :-) . Předhazuje mi mé "lehce" vystouplé bříško - musím prostě spalovat břišní tuček, což je fakt :-D a za nějakou ujetou trasu mě pozve na kofču a nanuka a já jsem šŤastná jak malé děcko :-D a pak se chvástám, že jsem ujela pětadvacet kilásků :-D . No, zpočátku se rodinným i nerodinným výletům hlasitě bránil, ale cca 1-2 roky zpátky si v nich libuje, dokonce je i plánuje!! :)
Na bazén jsem ho ukecávala 3 roky, než se mi podařilo ho zpracovat!!! (NA co na bazén v zimě, počkáme do léta na venkovní!!! - pro mě, Štíra, hrůzná představa, mívala jsem "bazénové" absťáky :-) )
No, teď se ho snažím ukecat, aŤ si v létě pořídíme brusle, ale argumentuje tím, že nemáme pořádně čas na kolo, natož ještě na brusle, což je fakt a já bydlím v místě, kde je to samý kopec, takže tady můžu jezdit max kolem baráku :-D )
A jinak, volejbal jsem nehrála ani nepamatuju, na procházky teda chodíme spolu, to máme rádi... Na koupáku ve vedlejší vesnici jsem s ním byla jen jednou a ještě k tomu v 10 večer - kámoška uspořádala akci koupák, tak jsme jeli :-)
Na diskotéce jsem nebyla snad 2 roky a kdyžuž, tak bez něj a s ním možná tak třikrát, no :-) No hrůza!!! :-)
Naučil mě lyžovat, takže lyžovačka jasná volba, jen nemám v zimě tolik peněz na benzín a permice :-(
V zimě jsme jezdili semotamo do tanečních, které vedl jeho spolužák z výšky.
Teď rekonstruuje jawu péráka starou snad sto padesát let, takže budem velcí motorkáři!!! :-) Moc se těším!!!! :-)
Hm...takže toho spolu podnikáme aji dost, i když jsem si myslela, že právě vůbec nee :-) I když je fakt, že zima = velká krize, to chodíme maximálně tak na procházky a ani to se nám moc nechce, jsem stará zmrzlina :-) .
Tak holky - a jak my :-) Tak hodně času zabírá naše malý zlobivý 5 -tiletý čertisko :-D
jinak spolu vyrážíme na kolo, chodíme na houby, na procházky a do bazíku (no už sme dlouho nebyli, musíme napravit) a samozřejmě cestování (ale na to chybí momentálně penízky)
sama chodim každou středu tancovat country liniový tance a každou neděli cvičit bodyform - nejlepší je že mužskej pořád že jak sem byla na mateřský že sem protivná a at´ si najdu pro sebe koníček, tak sem si ho našla a ted´si stěžuje že sem furt v trapu :-D :-D :-D jelikož k tanečkům je to sem tam v sobotu nějaký veřejný vystoupení ;-)
no a jeho koníčkem je sbírání starých fotoaparátů a fotek starý Aše + má ještě neustále moc práce na domě který pronajímáme, tak na to ostatní moc času nezbyde
No a taky se snažíme do některých aktivit zapojit malýho ;-)
Martinka3 - to víš, že jsem pak ukecala kámošku a předloni, když trénovala na talentovky, jsem s ní byla na bazéně v zimě skoro každý týden, bylo to fajn :-) . A když nechtěl přítel, tak třeba loni jsem byla dvakrát s úplně jinou partou.
Tím, že jsem ho 3 roky ukecávala jsem myslela spíš to, že až loni v zimě se mu plavání natolik zalíbilo, že mě skoro už i UKECÁVAL :-D, ať jedeme plavat :-D . Taky jsme tu zimu byli na bazéně jednu dobu opět každý týden a bylo to super :-) .
Když nad tím přemýšlím, jen jednou v životě jsem byla sama samotinká na koupáku - byla jsem zamilovaná do jednoho kluka a věděla jsem,že on tam jezdí skoro denně a protože měl taťka do toho města zrovna cestu, tak jsem neváhala a šla do toho - žádný známý, prostě nikdo......a nebyl tam :-D .
:-) já mám ztíženou situaci hned dvakrát (s tím bazénem), jednak přítel nesnáší plavky - tj. chodí jen na nudi - a jednak je neplavec (nejde na hloubku). S ním je to těžký chodit plavat :-)
Tak my v létě společně jezdíme na chatu, chodíme na fotbal, na procházky se psem, jezdíme na rybníky na windsurfing a tak a v zimě hodně jezdíme na hory lyžovat nebo na snowboard a obzvlášť letos, co otevřeli Monínec u Sedlčan, tak jsme se odpoledne sebrali a jeli na večerní lyžování :-D , pak hrajeme různý hry a tak. Ale mám pocit, že nám poslední dobou trochu upadá nějaká společná aktivita po večerech ve všední dny.
Nemáte nějaké tipy na běžné večery? O víkendu nebo pátky chodíme ven s kamarády, ale co dělat ve všední dny?
ad ta oddělená dovolená. S přítelem jsme spolu 5,5 roku, poslední 4 roky trávíme dovolené skoro výhradně společně, ale to proto, že chceme. Kdyby přišel s tím, že v létě by rád na dovolenou beze mě do Chorvatska, tak z mojí strany by fakt problém nebyl. Pokud by nás to nějak finančně nevycucávalo, měli bychom dovolenou i spolu, tak bych proti tomu fakt nic nenamítala a na podzim bych si třeba s kamarádkou zajela na týden do lázní (bez něj). Nejsme siamská dvojčata, nemusíme dělat všechno spolu. Přítel bězně jezdí tak 4x za rok na víkend pryč (za svým koníčkem) a nenapadlo by mě kvůli tomu reptat nebo mu to snad zakazovat.
Pokud bychom měli oba málo dovolené, nebo nedostatek financí a kvůli jeho Chorvatsku nám nevyšla společná dovolená, reptala bych, ale zakázat mu nic nemůžu. Navíc zadanýmu chlapovi ve šťastným vztahu po týdnu pánské jízdy dojde, že doma s partnerkou je mu líp:o) Přítel z těch víkendů většinou přijíždí za mnou se slovy, že líp než u mě mu stejně nikde není.. Takže ono je někdy i lepší mu dát volnost, aby viděl, že v těch "partnerských poutech" je to lepší:o)
k oddělené dovolené, souhlas s civet, i když u nás bych byla pěkně nakrklá, ale né proto, že by jel někam beze mně, i když to by mne taky asi mrzelo, ale spíš proto, že finančně sme rádi, když na jednu dovolenou ročně vůbec máme - takže to bych zuřila, kdyby na tu jednu nejel se mnou ]-( :-D
jinak ale pokud na to finančně máte, tak nevidim nic špatnýho jet na jednu dovču společně a na jinou každý sám - my třeba ted´s bodyformu máme taky dovču u moře - ale zas jen samý baby a taky na tejden :-D a nejedu jen proto, že momentálně na ještě jednu dovču nemám a ta naše společná vychází na stejný termín :-)
Souhlasím s brumdi a civet - od začátku vztahu jezdíme na společné i oddělené dovolené, jak do ciziny,tak doma.Přítel je tak zvyklý ještě z dob kdy jsme spolu nebyli,vždycky jezdil na chlapské týdenní vandry,a já mu v tom vůbec nemám důvod bránit.Samosebou pokud to jde finančně.jsme na tom tak,že chcem jednu dovolenou společně(od jara do podzimu cestujem skoro každý víkend spolu) a na druhou každý sám pokud jsou finance proč ne.Cestování je v podstatě naší náplní života,takže já třeba uvítám,když teď s klukama pojede na týden do Norska v březnu(já bych tam zmrzla) a já naopak s kamarádkou do Říma. zaprvé zjistíme spoustu informací a zkušeností a až tam budem chtít jet třeba spolu,budem vědět co a jak,zadruhé si od sebe odpočinem a budem mít si co vyprávět.
Tak my se snazime travit cas spolecne. Nejvetsi blazni jsme do snowboardu, pak chodime na spinning, mame psisko, vylety, koukame na filmy, zkousime trochu fotit, chodime na pivko, na party, do klubu, obcas na nejake zavody aut. Manzel casto na netu kouka na auta, pocitace a jinou techniku, ja si hraji s grafikou, takze sedime u svych notebooku. A obcas si zajdeme kazdy sam na pivko kafco se svymi prateli.
Dovolenkujeme vzdy spolecne.
My s manželem společně cestujeme, máme rádi stejné filmy (a druh humoru), rádi jíme, takže není problém se domluvit a jít někam na nějakou ňamku ;-) , jezdíme na hory (já beru lyže a manžel prkno). Máme některé společné přátele, tak se navštěvujem.
Rozděluje a spojuje nás zároveň naše dcera ;-).
K těm dovoleným bych ještě napsala... proč ne pokud to vyhovuje oběma ;-).
Jinak manžel má svého velkého koníčka - fitko a tomu já nikdy nepropadnu 8-( :-p :-D .
marci teda díky za podporu ;-) souhlasím s tím, že pokud je na to pár zvyklý a má to tak třeba od začátku vztahu (jako poterda) tak je to určitě v pořádku a o tom to je, že by to mělo vyhovovat oběma a pokud to tak je, je to báječné... Na druhou stranu marci to pochopila správně, že u nás nikdy nic takového nefungovalo (tedy na začátku vztahu jsme jeli každý na dovolenou se svými známými a pak jsme si řekli, že to za to nestojí a už sami jezdit nechceme...) a najednou přijde s tak "revoluční" myšlenkou. Jako svět by se kvůli tomu nezbořil, ale nevidím důvod, proč se smiřovat s něčím, co by mi nebylo příjemné...
marcicek84: Intrikařit s údajně zaplacenou dovolenou pokud něco není po mým, to je opravdu dobré řešení... :-| Když se mi nelíbí, že chce vyrazit na chlapský tah, tak mu to řeknu, ale těžko budeš dospělýmu člověku něco zakazovat.
A pokud se chlapovi zalíbí na pánským tahu natolik, že ukončí vztah, protože mu přijde nudnej, pak byl problém v něčem jiným, než v tom, že ho ta ženská pustí jednou ven.
Přítel vyráží 4x do roka na víkend za svým koníčkem a nevzal by mě tam, protože tam nemám co dělat (mají soustředění se sborem a když nejsem člen, tak tam těžko pojedu). Když jsem ještě nejezdila na kole, posílala jsem ho každé prázdniny jezdit s jeho známýma (protože on tam jet chtěl a mě nelákalo bydlet týden pod stanem a denně najet 100 km) a to jsme jinak byli zvyklí trávit spolu ostatní dovolené sami. Aktuálně s nima nejezdí, protože mají malý děti, ale kdyby jezdili, tak ať si klidně vyčerpá týden dovolené s nima.
Priscila: nikdo přece neříká, s čím se máš smiřovat. Chtěla jsi názory a my je napsaly. To že jsou opačné od tvých názorů ještě neznamená, že ti někdo vnucuje, jak se máš chovat ;-) .
holky, se to nějak vyostřilo ;-) Já jsem mu svůj názor řekla a nehodlám z něj ustopovat, protože to tak prostě cítím. Přítel jede párkrát do roka na polopracovní akce na dva nebo tři dny, kde po večerech samozřejmě má společenské akce, to beru v pohodě, tohle je podle mně něco jiného. A jak už jsem řekla, věřím že pro někoho je to samozřejmé a příjemné, mně osobně se to tak nejeví.
civet: to se smiřováním se nebylo v závislosti na vašich názorech, to bylo myšleno obecně ;-)
souhlasim. Sice chapu, ze chce zapadnout do pracovniho kolektivu a spolecny tyden, na kterem chybi by ho mohl odstrcit na okraj, ale manzelstvi a zena mi teda prijdou dulezitejsi ]-(
petru: já se taky dohádala, hned v sobotu večer (oznámil mi to ráno, než odjel do práce), ale nemělo to kýžený efekt. Dokonce jsem se i rozbrečela (a rozhodně ne záměrně).
Průběh hádky?
Já: nepřeju si to... měl bys to respektovat... nesouhlasím s tím... nepřijde mi to vhodné... prostě NE!
On: jde jen o týden s chlapama... tak se taky domluv s nějakýma holkama a někam jeď... jejich partnerkám to nevadí, tak je něco divnýho když tobě jo... ty mě citově vydíráš... musíš se s tím srovnat!
Po asi půl hodině hádky řekl "já chápu, že ti to vadí..." a já na to "ale stejně pojedeš, že?!" a zavřela jsem se v ložnici. Přišel asi za hodinu, žádné vysvětlení, žádný závěr, přišel se přitulit a říct, že mě miluje. Od té chvíle jsme o tom nemluvili, takže vlastně nevím na čem jsem a samozřejmě mi to párkrát za den bleskne hlavou a ikdyž do té chvíle jsem měla skvělou náladu, najednou jsem zase naštvaná, no spíš smutná...
priscil - a co se snim přestat hádat :-) a řešit to v klidu
marci - většinou píšeš rozumně, ale v tomhle s tebou nesouhlasim, jak protějšky nepustili - to mě má jako manžel na vodítku nebo co :-D :-D navíc přece nemusí jet s kámoškama k moři, může si užít i doma nebo jinde v Čechách jinak co se týká nátlaku, to samé může říct i on - citový nátlak je to s obou stran 8-(
marci - ale já také nejsem v takovém vztahu, jak ty píšeš =-) 8-( :-D :-D jen si prostě cenim osobní svobody a tohle je podle mě její omezování - :-p je to něco jako nikam nejezdi, kdoví co bys tam dělal, stejně tam budete jen chlastat a honit baby a sorry tohle zas neberu já - to pro mě znamená, že partnerovi nevěřim a o takovej vztah zas nestojim já :-S
nebo jinak řečeno vim moc dobře co si můžu a nemůžu dovolit a také naopak co si může a nemůže dovolit on ke mně a vůbec se to nevylučuje s respektem a úctou ;-)
Určitě by to nemělo být "pustil-nepustil" ale "dohodli se a oběma to vyhovuje"... Třeba za pár let mi taky bude připadat super jet někam se ženskýma bez něj, ale momentálně to tak není... No nic nového nevymyslím, uvidím jak to dopadne, ptát se ho na to se mi nechce, ikdyž bych chtěla vědět jestli se mu v hlavě něco pohlo...
brum: u nás to do teď bylo jak píšeš "vim moc dobře co si můžu a nemůžu dovolit a také naopak co si může a nemůže dovolit on ke mně " a tohle prostě radikálně vybočilo z tebou popsaného modelu...