Zdravím všechny budoucí nevěsty i čerstvé novomanželky.Nevím jestli tu takové téma bylo určitě někde ano,ale holky potřebuji od někoho poradit.Svatba se blíží a já jsem čím dál nervoznější,to prožívá snad každá nevěsta,ale já jsem ten typ co se nervuje ze všeho!!!!!!!!!!Už ted se mi pomyšlením na svatbu klepou ruce a v ten den to bude 1000krát horší.Mám strach že si tou nervozitou celý obřad pokazím a zpátky už to vrátit nepůjde.Porad te mi prosím jak na tu potvoru nervozitu vyzrát??????
čau holky, tak jak to tady pročítám, máte strach spíš nervozity u obřadu. já mám strach spíše z toho, co bude před obřadečm. svatbu máme už v 9:20. :-( bohužel to byl jediný volný termín. vím, že budu muset vstávat brzo, ale prostě mám strach, jak to všechno stihnem. můj otec má navíc zvyk, chystat vše na poslední chvíli a většinou všude přijde pozdě. vůbec si to nedovedu představit, jak to zvládnem, když už asi kolem 8:30 budeme muset jet na radnici. před půl rokem jsem si říkala, že to bude všechno v pohodě, ale teď skoro měsíc před svatbou se mi skoro každou noc zdají sny právě o svatebním ránu. :-| měly jste některá svatbu takhle brzo? dá se to zvládnout?
Souhlas s nocturno. Ja zapomnela pri slibu manzela prijmout :-. ale jen co jsem nacala dalsi vetu, pan farar me jemne poopravil a tak jsem se vratila a bylo ;-) Nikdo se nad tim nepozastavil. ;-)
Holky, myslim ze neni ceho se bat. Ja byla taky na nervy, ale asi tyden pred svatbou to ze me spadlo, den pred svatbou jsem uz byla v euforii a tesila jsem se. A svatba? Vsechno slo tak nejak plynule samo, prirozene, dokonce i zenich byl v pohode ;-).
Medria: je to brzo, ale holt musite o to driv vstat...chce to naplanovat si v kolik mas kadernici, v kolik se mas obliknout, atd., abyste vcas vyrazili. O ostatni se nestarej, oni se nejak vypravi ;-)
ahoj holky, nervozita je normální. Nakonec já nervák jsem uklidňovala naše cestou na obřad. Z omdlení jsem taky měla strach. Jsem omdlívací typ a na jedné zkoušce šatů jsem taky k omdlení neměla daleko. taky mám nízký tlak a jakmile mám pocit nedostatku vzduchu, chodívám k zemi. Dokonce i matrikářku jsem na to pro jistotu upozornila. Říkala, že bych nebyla první ani poslední,ale ať řeknu kdyby mi bylo špatně, že to není problém.
Nakonec jsem neomdlela,ale pro jistotu mi svědkyně občes nenápadně foukala, zezasdu na krk. To jsem ale dozvěděla až po obřadu. Říkala, že jí jedno omdlení se mnou stačilo.
Ahojky, my jsme měli svatbu v 10.00 hod., navíc na zámku, který je od nás asi 30 km, takže vyjíždět jsme museli také dřív, aby byla nějaká rezerva, jeli jsme po deváté hodině z domu. Měla jsem z toho strach, jak to všechno stihnem, ale nakonec jsem byla ráda, protože vše se zvládalo dobře. Protože mám dlouhé a husté vlasy, ke kadeřnici jsem je šla natočit večer před svatbou, abych ráno nemusela už ve tři hodiny pod sušák, takže ráno jsem vstávala v pět, aby mi už jen vytvořila účes, pak líčení a oblékání a všechno jsme stíhali dobře. Já jsem celou noc nemohla usnout, takže i kdyby to bylo dřív, tak bych asi stíhala :-D Ale pak už jsem byla ráda, protože obřad jsme měli jako první a i na focení v zámeckém parku pak žádná jiná svatba s námi nebyla - jinak v poledne a pozděj se tam potkává pět a více nevěst najednou, takže jsme si to max. užili. Já bych z toho strach neměla, jen je dobré si vše domluvit na dřív a co je možné, udělat už den před svatbou - já jsem si auto nazdobila večer a ráno už se s tím nikdo nemusel zdržovat...Dobře to dopadne, ať už je obřad brzo nebo později ;-)
Holky, jestli to je fakt pravda co tady píšete, tak to bude skvěléééé. Jak jsem už tady jednou psala - jsem opravdu extrémě "bulící" typ, takže uvidíme ;-) .....
ahoj holky. Včera jsem byla za svědka kamarádce, myslela jsem si že budu brečet, ale byla jsem tak nervózní až se mi klepala kolena a na slzy nebylo ani pomyšlení. Vdávám se za týden, takže si myslím, že budu nervozní stejně, možná ještě kapánek víc, takže slzy nebudou a to brečím teď jen když vrcholí přípravy, takže při obřadu věřím že bude klídek 8-)
Já jsem byla před svatbou úplně v klidu, ještě v momentě, kdy jsme s taťkou vcházeli do obřadní síně, jsem se na všechny usmívala (a to jsem si myslela, že když je všechny uvidím, tak se stoprocentně rozbrečím), tak jsem byla klidná a pomyslela si, že teď už to bude OK. Ale chyba - jakmile jsem si stoupla vedle ženicha a začala hrát skladba, kterou mám ráda a slečna, co předčítala básně, na mě promluvila "milá nevěsto", tak jsem se rozbrečela, pak jsem se podívala na naše rodiče a už jsem s těma slzama nepřestala až do konce obřadu :-) ALe nebylo to brečení jako takové, ale tekly mi slzy, žádná katastrofa. Nebojte se toho, to k tomu patří a v tom emotivním vypětí, které ten den je, se to nedá ovlivnit, takže ono to tak nějak všechno přijde samo a je lepší nad tím nepřemýšlet, nestresovat se a nechat tomu volný průběh.
Ahojky přidávám zkušenost s nervozitou. Také jsem extrémně plačtivý tip, ale na své svatbě neukápla ani slzička. Jen se na mě nervozita projevila tak, že jsem miláčkovi podala při výměně prstýnků pravou ruku a on mi na ní prstýnek nasadil, takže jsem taková výjímka s prstýnkem na druhé ruce
ambret: :-)) Já jsem zase nemohla prstýnek vzít do ruky a když jsem ho konečně vzala, tak se mi ruce tak třásly, že jsem myslela, že mi spadne a nenasadím ho:-) A pozděj se přiznal i svědek, že byl sám zvědavý, jestli se v daný okamžik vůbec trefím na ženichův prst :-)
Ahojky, tak to já jsem taky nervák, jak jsem středem pozornosti, jsem celá nesvá a nervózní. Pár dní před svatbou jsem musela pořád něco dělat, jak jsem se zastavila, tak jsem jen myslela na to, jak budu určitě ten den nervózní. Naštěstí bylo spousta práce, den před svatbou jsme s maminou dělaly ještě poslední výslužky a taky chlebíčky :-) Ráno jsem se vzbudila, nervozita trochu byla, ale né taková, jakou jsem očekávala. ÚPlně opadla, ,když jsem se před radnicí dostala s obručí z auta a vyšla schody:-) Pak jsem byla úplně v pohodě a naopak, tu pozornost jsem si náramně užívala. Je to tedy i po této stránce výjimečný den:-)
Také nejsem ráda středem pozornosti a měla jsem z toho strašnou obavu. No a ráno po probuzení jsem měla fofry. Rodiče mi spíš práci přidávali než aby pomohli. Ale u kadeřnice jsem si to vychutnala a doma jsem nervozně čekala na budoucího manžílka až si pro mě dojede. Naši mi vůbec nepomohli, do šatů jsem se musela dostat sama- prý je na to ještě dost času ( obřad byl v 10:30) a že mám něco jíst- snídala jsem než jsem šla ke kadeřnici, ta mě i líčila. Bála jsem se, že se mi rozmaže rtěnka. Ani mě nechtěli vyfotit, chtěla jsem mít nějakou tu fotečku z ranních příprav a mám jen jak se sama fotím před zrcadlem.
No a jak přijel ten můj a dal mi kytici, jak mě chytil, tak jsem věděla, že bude vše v pohodě. Kluci fotili o sto šest a já si to začala užívat. A obřad? Ten dopadnul perfektně. Ten den jsem si moc užila. I když mi ho rodiče kazili. Nic jim nebylo dobré a když unesli nevěstu -mě, tak po návratu jsem dostala nadaný já, že nemám nikam jezdit a jak si to představuji. Vlastně jsem od nich neslišela žádnou pochvalu, nic jako sluší ti to, je to pěkné- nic. Všechno bylo hrozné.
Ale i tak na to budu ráda vzpomínat, naštěstí kolem mě byli i jiní lidé, kteří mi opakovali jak je to super a co vše se jim líbí. Bylo to bezvadný. Nikomu se nechtělo domů, jen moji rodiče se mě pořád ptali, kdy pojedeme domů.
Jsem moc ráda, že jsme se rozhodli pozvat 30 lidí, původně jsme to měli slavit jen s rodiči, svědky a sourozenci, ale to by mi naši totálně zničili svatbu, když se tak chovali. Ani nevím proč, do svatby nás už přes rok nutili, tak by měli být spokojení, ale nejsou.
joo: Ježíš, tak to si vůbec nedovedu představit - vlastní rodiče, aby se na svatbě chovali takhle. To by mi určitě zkazilo celý den, takže Tě chápu, ale musíš si na druhou stranu říkat, že máš po boku manžela a máš se o koho opřít a snažit se to užít i tak. Ale každopádně by se rodiče měli nad tím chováním zamyslet... Přeji Ti krásné manželství a spoustu pohody!
tri dny pred svatbou jsem byla strasne nervozni a v den svatby to na me zaclo padat, kdyz mi vizazistka rekla,.. zachvilku uz budeme hotove =-) pak jsem se oblekla a vse bylo super,... na obradu jsem nebyla vubec nervozni :-) takze pohoda :-)
Holky, já vám stejně nevěřím, že to tak opravdu je ;-) ;-) ;-) . Nezbývá než se přesvědčit sama :-D :-D. Ale díky, docela jste mě povzbudili, ještě ani jedna nenapsala, že by to nějak nezvládla, tak to bude asi OK ;-).
holky já si fakt připadám jako blázen!!!!!Na jednu stranu si říkám,že ta nervozita ze mně v den svadby uplně spadne a na druhou stranu mám zase strach že bude horší než ted,to nevím co bych dělala.Já už ted nemůžu vůbec spát a kde je do soboty.Vzbudila jsem se ve čtyři ráno,v hlavě si pořád přehrávám co kdyby co kdyby a je po spaní.Já si nechci tu svatbu pokazit.Mám strach že se budu třepat,ale nejde jen o ruce já když jsem fakt z něčeho hodně nervozní třepu se uplně celá,mám pocit že mně nohy neudrží.Přemýšlela jsem že si zajdu k doktorovi pro nějaké prášky na nervy,ale ted spíše přemýšlím že si dám ráno nějakého panáčka a třeba mi pomůže,budu doufat.Nemáte někdo nějakou radu jak si ten den užít a nezkazit?
Pou, na těch práškách není opravdu nic špatného, už jsem jednou psala, že je holky při zkouškách brali normálně a byli Ok, když se berou s rozumem, tak nemají žádné vedlejší účinky. Já si vzala jen jednou půlku na maturu, ale to bylo asi málo, vůbec to na mě nepůsobilo :-). Tyhle prášky napíše normálně "obvoďák". Určitě se půjdu poradit s doktorem..., a ráno v den D uvidím jak mi bude, buď si je vemu, nebo ne. Na panáčka nevěřím už vůbec, ale to asi jen můj názor :-S. Pou, koukám že svatbičku už máš v sobotu, přeji ti ať ti to dopadne dobře, a pak dej určitě vědět, jestli to je opravdu tak, jak zde píše většina - všechen stres v den D spadne?! ;-) Pa
pou: hlavně se uklidni. co se vlastně může pokazit? vždyť o nic nejde, jen podepíšeš papír a vyměníte si prstýnky. když budou všichni zdraví, nikomu se nic nestane, tak se přece nemůže nic tak hrozného stát. tohle je jediné, na čem záleží, aby byli všichni v pořádku. že něco zapomeneš nebo spleteš, není zas tak hrozné, ne? a ber to tak, že na to nejsi sama, budeš tam mít i ženicha, ne?svědci to taky nemají jednoduché a rodiče taky ne, všichni mají starosti. ty si to máš hlavně užít. pokud máš strach, že se budeš třást nebo omdlíš, tak rovnou požádejte před obřadem o židle, v kostele taky sedí. myslím, že vám vyhoví. a pokud se bojíš, že budeš plakat, no tak budeš. přece se nemáš za co stydět. byla jsem na svatbě kamarádce, ta probrečela celý obřad i gratulaci a všechny žemské když ji viděly, bulely taky. i ženich byl nervózní. a vůbec to nebylo směšné, naopak bylo to hrozně moc dojemné a tuhle svatbu považuju za jednu z nejhezčích, jakou jsem kdy viděla. ty emoce a ta atmosféra. prostě bylo vidět, jak jsou všichni dojatí a že ti dva se mají opravdu rádi a že celý obřad berou tak vážně. prostě moc hezké. takže se ničeho neboj. určitě to bude silný zážitek ;-)
až bude po všem tak určitě napíšu jak to všechno dopadlo.Svatbu jsme plánovali už od ledna a najednou je to tu!!!!!Do soboty to určitě rychle uteče,ještě jdu na poslední zkoušku šatů a ke kadeřnici na první zkoušku ve středu,mám krátké vlasy takže žádný extra učes z toho nebude.Kámoška byla v den svatby tak nervozní že zvracela ráno jak vstanula a u kadeřnice ještě taky.Snad na tom budu líp.Je to přece jen jednou za život a je to den na který má každá z nás vzpomínat jako na ten nejkrásnější den v životě. ;-) ;-) ;-)
Ahojky Pro Pou, já myslela že budu brečet a ža budu strašně nervozní, ale nečekala jsem to ale celý obřad od začátku do konce jsem se smála, málem jsem ani neodpověděla.Myslím si že to bylo tím prostředím (v přírodě.)
Taky mám strach z nervozity. Když jsem nervózní klepou se mi ruce a to tak, že je to vidět a někdy se třepu celá tak jak píše Pou. Někdy se mi taky dělají červené fleky na tvářích nebo ve výstřihu. K tomu všemu jsem těhotná, takže preventivně si vzít něco na uklidnění nebude možné. Navíc se mi teď v těhotenství dost motá hlava, tak se bojím i toho, že tam omdlím. Každopádně je mi jasný, že se s tím nedá nic moc dělat, musím jen doufat, že to zvládnu a že nebudu až tak nervózní, aby si toho každý všiml.
Docela mě ale trápí jedna věc a to, jestli se mi budou klepat ruce tak jak zvládnu nasadit prstýnek, ještě když v jedný ruce budu mít kytici. Můžu si jí někam odložit? Nevím jestli se to tak dělá, zatím na všech svatbách co jsem viděla nevěsta kytici držela a prstýnek navlékala jednou rukou. No a po podpisu bude přípitek i s oddávajícími, takže další trauma - zase vzít skleničku jednou rukou a jestli se mi bude klepat, tak to může dopadnout i dost blbě:(
Ahojky, já měla týden před svatbou takové nervy, že jsem myslela že mě picne :-) byla sem otravná a hádala se s přítelem, to z těch nervů, pak přišel den D, sevřel se mi žaludek, dala jsem si ráno velký panák teqilly, ale moc to nepomohlo, cestou na obřad jsem se úplně klepala nervpzitou a měla strach že to tam pokazím a nakonec to dopadlo tak, že jak jsme došli k oltáři tak to ze mě všechno spadlo a já si to maximálně užila. Přeju ti ať to dobře dopadne, držím palce. :-)
ahoj holky, tohle téma je mi blízké páč já jsem stresař asi od narození, :-)taky mi dělá zle větší skupina lidí, neříkám, že jsem samotář, ale občas se stres objeví, když třeba někam jedu na dovču, nebo mám k někomu jed na návštěvu, nebo k tchýni na oběd, tak je mi občas psychicky zle někdy mi pomůže jedna malá štamprla, nebo uklidňující prášek, v den svatby ho budu určo potřebovat, páč i když si řeknu, že budu v pohodě, neovlivím to i tak se stres dostaví, třeba byť jen třesem rukou, no nevím jak mojemu budu nasazovat ten prstýnek, nemám ráda, když se na mě někdo dívá, to su pak ještě víc nervózní, tudíš se mi nebude ani líbit krmení novomanželů to se určo ani nenajím, jak bude každej civět:-) a to nemáme svatbu za deset dní ,ale až 5.září. Každopádně taky pak písnu jak sem dopadla, doufám, že to nebude katastrofa:-)moc bych si přála, aby mi bylo fajn:-)
jo to červenání mám taky , celá bývám červená v tváři a na dekoltu, a dost velké fleky, takže hotová katasrofa, ale aspoň, že fotograf to vyretušuje:-)
Ty jo, no kdybych se měla vdávat za 10 dní, tak bych byla taky děsně nervózní, ale věřím tomu, že to my holky šikovný všechno zvládnem v pohodě a krásně si ten den užijeme :-D :-D :-D . Vždyť se na to připravujeme tak dlouho.
skiasl: máš nádherný účes v albu.
skiasl:
jojo, mně se to stává už teď, když na to pomyslím, a to mi zbývají ještě 2 měsíce, naprosto tě chápu...
A musím se přidat k pochvale účesu, je opravdu náááádhernýýý!!! :-)