Nevěsta Kateřina: „Všichni už byli nastoupeni, hudba hrála a já nikde. Podle hostů manžel pěkně zbělal a vypadal na omdlení.“

Naše nevěsty

28. úno 2018
Daniela Malá
Petr Huser photography a Zdeněk Odstrčilík fotografie

Nejoblíbenější období pro svatbu sice jsou letní měsíce, ale dnes díky svatbě Kateřiny a Honzy uvidíte, že taková říjnová svatba v archeoskanzenu má své obrovské kouzlo! Vlastnoruční svatební výzdobu ladili do přírodního stylu – dřevěné prvky, sušené kvítí a nepřeberné množství břečťanu. Tak co, dáte podzimu šanci? 🙂

Jak to mezi vámi všechno začalo? A jak to došlo až k zásnubám? Seznámili jsme se v listopadu 2013 ve zlínském klubu. Já jsem byla na dámské jízdě a manžel tam tehdy na brigádě pracoval jako barman. Později mi omylem místo 1dcl bílého vína donesl 2dcl a to vedlo až k prvnímu rande. Za necelé 4 měsíce jsme se k sobě nastěhovali. Na svatbu přišla řeč vícekrát. K zásnubám došlo na horách v Itálii v březnu 2016.

Pro jaké datum svatby jste se rozhodli? Mělo to nějaký zvláštní důvod, nebo to bylo z praktických důvodů? Vždycky jsem chtěla svatbu na podzim a říjen nám přišel nejideálnější. Sedmého jsme zvolili víceménně náhodou. Shodou okolností slaví manželova teta se strýcem (dvojčata) v tento den narozeniny a strýc i výročí svatby. Takže ten den bylo opravdu co oslavovat.

Co tě na přípravách nejvíce bavilo a co nejméně? Na přípravách mě bavilo úplně všechno, ať už od prvního plánování, kdy jsem hledala inspiraci jak tady na Beremese u ostatních nevěst, tak i na Pinterestu a zahraničních webech, po konečnou realizaci. Vlastně mi to teď po svatbě i dost chybí.

Pro jaký styl svatby/výzdoby jste se rozhodli? Přáli jsme si přírodní svatbu se spoustou dřeva, břečťanu a sušeného kvítí. Společně s místem, které má atmosféru. Proto jsme pro obřad zvolili kamenný kostelík v archeoskanzenu Modrá a pro hostinu zase stodolu v Trnavě.

Jak sis sama sebe představovala jako nevěstu? Přála jsem si vypadat jako víla. S věnečkem z živých květů a dlouhým závojem. To se mi vlastně splnilo, protože to říkal každý z hostů. Vždycky jsem věděla, že si chci nechat svatební šaty ušít. Moje babička má ty své dodnes schované. Už jako malá holka jsem je chodila obdivovat, proto jsem věděla, že ty moje chci taky napořád.

Připravovali jste se před obřadem odděleně? Ano. Chtěla jsem, aby mě manžel i všichni svatebčané viděli až při obřadu, proto jsem se chystala u družičky doma. Určitě bych to doporučila všem nevěstám. To první setkání bylo hodně emotivní nejen pro manžela, ale i pro maminku a prarodiče.

Jak ses cítila, když jsi kráčela uličkou a všichni se na tebe dívali? Vlastně to bylo docela vtipné, protože mi před kostelíkem uletěl závoj. Všichni už byli nastoupeni, hudba hrála a já nikde. Podle hostů manžel pěkně zbělal a vypadal na omdlení. Když jsem nakonec vstoupila a viděla manžela jak se mu lesknou oči, tak jsem začala brečet taky. Takže ve finále to bylo dojemné.

Jaký byl první novomanželský polibek? Co se v tobě míchalo za emoce? Byl to takový pocit – my jsme to vážně udělali! Mísilo se ve mě dojetí, radost, láska a vědomí toho, že on je můj a já jsem jeho.

Rozplakalo tě ten den něco? Rozplakalo mě toho hodně. Prvně hned ráno, když jsem u kadeřnice předávala mamince dárek s poděkováním. Poté, když můj taťka “tvrďák” byl celý v rozpacích. Samozřejmě i babičky a dědové a jejich gratulace. Prostě celý den byl plný dojetí.

Dodrželi jste některé svatební tradice? Ano, pár tradic jsme dodrželi. Rozbíjení talíře, krájení svatebního dortu nebo první tanec. Jinak byla svatba spíše uvolněná :-). Vlastně až po svatbě jsme zjistili, že břečťanem si podle staré tradice nevěsta zaručí šťastné a věrné manželství. Vzhledem k tomu, že jsme ho měli úplně všude se manžel směje, že jsem to určitě tajně naplánovala.

Pokazilo se něco v den svatby? Celá svatba byla uvolněná. Nelámali jsme si hlavu s harmonogramem. Například v čase, kdy jsme se měli jet fotit, nás museli fotografové nahánět, protože nás zrovna kamarádi vytáhli hrát tenis. Nechávali jsme všemu volný průběh. Spíše úsměvná historka se nám stala s baristou. Jeho trojkolka před vchodem “píchla” gumu, takže ji všichni posilnění pánové museli dotlačit dovnitř.

Měli jste nějaký program pro vaše hosty? Celé odpoledne se hostům věnoval náš kamarád barista Radek z Piaggo Café. Měl menší přednášku o kávě a poté všem vařil kávy podle jejich představ. Strýčkům se třeba líbila nakreslená prsa v cappucinu. Večer přijel barman Kuba z Barmani Zlín. Předvedl barmanskou a ohnivou show a poté několik hodin míchal drinky. Jinak celý den se hosté mohli fotit na polaroid, pročítat svatební noviny nebo prozkoumat naše fotky z dětství.

Co mělo u vašich hostů největší úspěch? Hosté si chválili celkový průběh svatby. Líbila se jim právě ta uvolněnost a nenucenost. I vzhledem k tomu, že jsme zvali hosty, které jsme opravdu chtěli a ne z “povinnosti”, vznikla opravdu přátelská atmosféra. Důkazem pro nás bylo i to, že po příjezdu kapely tančili až do noci úplně všichni, od těch nejmenších po ty nejstarší. Dokonce se zapojil i personál.

A jak ty s manželem zpětně hodnotíte vaši svatbu? Svatbu hodnotíme kladně. Byla to největší párty v našem životě. Mrzí nás pouze to, že to celé rychle uteklo. Ve stejném složení bych si to hned zopakovala.

Už sis zvykla na nové příjmení? Nejhorší byl první měsíc, ale už jsem se s tím sžila a přijde mi to přirozené.