Nevěsta Hanka: „Tvorba výzdoby a dekorací mě neskutečně bavila.“

Naše nevěsty

12. čvn 2018
Daniela Malá
Barbora Bistiak

Jestli jste někdo toho názoru, že svatba na vlastní zahradě je nemastná a neslaná, tak se rozhodně podívejte na tuhle príma svatbu Hanky a Ondry, která vás vyvede z omylu. Jak můžete vidět na fotkách, tak se jejich zahrada proměnila v hotové stanové městečko, kde se všichni bavili od rána až do večera :-).

Hani, kde ses poprvé potkala s Ondrou? Osobně jsme se poprvé potkali v létě 2012 na Orlíku, kde jsme byli s partou lidí a Ondra se k nám později připojil. Náš příběh se ale začal psát o pár týdnů dříve, seznámili jsme se totiž náhodně přes internet. A ne, nebylo to cíleně, ani jeden z nás v tu chvilku nehledal životní štěstí. Osud nám to ale napsal tak, že jsme ho přes tu náhodu – světe div se – našli.

Jaká byla tvá reakce při žádosti o ruku? Plakala jsi, smála ses? A kde jsi byla vůbec o ruku požádána? Samozřejmě nemohly chybět slzy a smích, ale to nejvíc, co si pamatuju, je obrovský pocit štěstí, lásky a klidu. Ty hodiny po tom, kdy mi postupně docházelo, že se to stalo, mi takovým zvláštním způsobem vnitřně narostlo sebevědomí nebo jak to říct… Jako bych se změnila, i můj pohled na svět a posunulo mě to v životní etapě někam dál. Už jsem se prostě necítila jako něčí holka, ale žena, která má obrovské štěstí, že jí osud přivedl do cesty toho pravého muže.

O ruku mě Ondra požádal na naší velké cestě po USA, v pátek třináctého, na kalifornském pobřeží… Šuměly vlny, foukal jemný vítr, okolo nás kvetly květiny, stáli jsme tam úplně sami a zírali na oceán.

Bavilo tě vytváření všech dekorací? Tvorba výzdoby a dekorací mě bavila neskutečně. Teď mi to chybí, obzvlášť přes zimu jsem si říkala, že bych chtěla zase něco vyrábět, trochu upustit uzdu kreativitě.

Navštívila jsi v době příprav nějaký svatební veletrh? Během příprav jsme navštívili Svatební cirkus, který jsem měla vyhlédnutý už z předchozího ročníku. Jsem moc ráda, že jsme na něj šli, nasbírali jsme inspiraci a rozšířili si obzory, moc se nám líbilo, že to není klasický veletrh, ale taková osobitější a originálnější akce.

Cítila ses ve svých krásných svatebních šatech pohodlně? Vydržela jsi v nich celý den? V šatech jsem se cítila jako ve své druhé kůži, a to i přesto, že bylo opravdu vedro. A když k tomu přičteme ještě lehkou (haha :-D) nervozitu. Celý den jsem v nich ale nevydržela, po podvečerním focení jsme se s Ondrou oba převlékli. Šaty na převlečení jsem měla také dlouhé, ale volnější, aby mi právě nebylo takové horko.

Co na vaší svatbě sklidilo největší úspěch? Věřím, že pro spoustu hostů to byl fotokoutek, kde se mohli pořádně vyblbnout. Vznikla z něj vzpomínková kniha i se vzkazy a to je zase skvělá památka pro nás. Navíc se u toho pokaždé nasmějeme, i když už jsme těmi stránkami listovali nespočetněkrát. Jinak myslím, že na naší svatbě se obecně dá ocenit to, že byla uvolněná a celkově osobnější. Alespoň pro nás to tak bylo.

Které momenty ze svatby byly nejdojemnější? Pro mě jako pro nevěstu to byla jednoznačně cesta k oltáři po boku mého tatínka. Byli jsme oba strašně nervózní, vzlykali jsme celou cestu, jeden druhému klepali na třesoucí se ruce, můj krok pořád zrychloval, i když jsem si několik měsíců před svatbou na zahradě zkoušela, jak půjdeme hezky pomaličku. Nezapomenutelné je dojetí, když jsem uviděla našeho kocoura, jak sedí v trávě, protože se přišel podívat na svatbu (svých rodičů – ano, je to naše dítě :-D), pocit, kdy jsem poprvé uviděla Ondru a on mě, to že se pomyslně odpoutávám od rodičů, to že se odevzdáváme do náručí toho druhého. A v neposlední řadě náš svatební slib. Byla to neskutečná dávka emocí.

Máte obrovské množství nádherných fotek. Máš ale nějakou opravdu tu "top"? Všechny fotky mám zamilované, protože díky Barče z nich vyzařuje každý pocit, který jsme v ten den prožívali. Vybrat jednu jedinou je nadlidský úkol, protože mám vždycky oblíbenou v nějakém „okruhu“ – top párová, top obřadová, top skupinová, top z příprav, top vtipná, top dojemná, top výzdoba, top taneční, top z fotokoutku… Jednoduše řečeno – asi bych byla schopná vybrat spíš TOP 10 😀

Při hodu kyticí se většina svobodných slečen snaží uloupit onu květinu. Na vašich fotkách jsem viděla, že tvůj manžel házel flaštičkou Jacka Danielse. To musel být mezi pány teprve boj, co? 😀 To byl naprosto spontánní nápad a myslím, že kdyby se házelo například podvazkem, určitě by to nebyla taková mela jako o tu whiskey. 😀

Svatbu jste měli na vlastní zahradě a vše jste měli nádherné vyladěné a vyzdobené. Jak dlouho vám to trvalo připravit? S vytvářením té pravé představy jsme začínali už rok před svatbou, měli jsme dost času na to promyslet všechny možnosti a hlavně si ujasnit, jak chceme, aby náš den vypadal.

Samotné přípravy pro místo hostiny začaly cca 14 dní před svatbou, kdy se postavila podlaha a párty stan, stan se zázemím pro raut a občerstvení. Výzdobu stanu, zahrady a místa obřadu jsme promýšlely a dávaly dohromady s mojí skvělou švagrovou a mojí nejlepší svědkyní pod sluncem, kterým budu asi nadosmrti vděčná za každou radu, pomoc a dávku inspirace. Bez nich bych všechno vymýšlela a zdobila ještě teď.

Jak probíhal celkově váš svatební den? Svatební den byl tím nejrychlejším, jaký jsme kdy zažili. Čas utíkal na jednu stranu strašně rychle, na druhou stranu mám v mysli vryté chvilky, které mi připadaly jako zpomalené. Jako například posledních 15 minut před obřadem, kdy jsem zůstala doma úplně sama, všichni se připravovali na odchod na zahradu a já jsem pochodovala z jedné místnosti do druhé a čekala na taťku. To jsem byla nervóznější víc než na potítku při maturitě :-D.

Jinak obecně byl celý den dojemný, plný upřímných citů, ušitý na tělo. Nebudu se tu rozepisovat, jak vše probíhalo, protože bych tu byla hodně dlouho. Zkrátka stalo se vše, co se stát mělo a pro nás to „vše“ bylo perfektní. Každý úsměv nebo slzy dojetí byly tím největším darem. A jestli se něco nepovedlo nebo se někomu něco nelíbilo, tak o tom nevíme. Navždycky tenhle den budeme mít uchovaný jako nejnádhernější zážitek v životě.

Objevilo se něco, na čem jste se ohledně svatby nemohli shodnout? Jestli jsme se na něčem neshodli, zřejmě to byly prkotiny, protože si to nepamatuju :-D. Vždycky jsme našli tu nejlepší volbu, která nás vystihla oba. Všechno jsme dělali s tím nejlepším vědomím a svědomím, hlavně aby to bylo od srdce, a ne proto, že nás někdo přemluvil.

Jak se vám daří po svatbě? Jaké jsou vaše další plány? Po svatbě se nám daří náramně,. Čas utíká stejně jako ve svatební den a přitom mi přijde, že za tak krátkou dobu se těch věcí ani nedalo tolik stihnout. Navštívili jsme Itálii, odletěli na Island, před Vánoci si nadělili dárek v podobě pozemku na vysněný domeček.

Teď v květnu jsme měli trochu jiné plány, ale museli jsme je kvůli mým zdravotním komplikacím přehodnotit, takže místo cesty do USA jsme nasedli do auta a vyrazili na prodloužený víkend do Nizozemska, a věci okolo stavby jsme začali řešit už teď. Ale jelikož se svých snů jen tak lehce nevzdáváme, hodláme strávit velkou část října v podzimní Kalifornii a Oregonu. Zkrátka z jednoho plánování pozvolna přecházíme do dalšího. Ale bez toho by byl život nuda, je hezké mít před sebou stále nějaký cíl a ještě hezčí, když vše prožíváte po boku milující polovičky.