Elegantní zahradní svatba v Habermannově vile
Uvolněná, a přesto elegantní zahradní svatba v čele s dechberoucí nevěstou Lucií vás bude bavit.
Kdy se vaše cesty spojily a jak jste se zasnoubili?
Seznámili jsme se v tanečním klubu, kde jsme trénovali plesová předtančení. Na prvním plese sezony se po vystoupení trochu popilo, padly zábrany a proběhly i nějaké divočejší taneční kreace. Tehdy se Honza schválně nechal ostříhat, aby se mi líbil – to ale ještě nevěděl, že jsem zásadně na vlasaté kluky! Nicméně pozvání na rande jsem o týden později přijala a od té doby už sestřih zůstal delší.
Zasnoubili jsme se o 9 let později, na dovolené na Filipínách. Protože vyrážíme do cizích krajů téměř každý rok, automaticky jsem neočekávala žádost o ruku. Nicméně když Honza projevil podezřelý zájem o bílou pláž, kterou nám doporučili majitelé ubytování, zbystřila jsem a mé tušení se potvrdilo. Na pláži jsme byli sami, vyšlo slunce zpoza mraku a Honza poklekl do písku…
Jak probíhaly svatební přípravy? Čím ses nechala inspirovat?
Přípravy probíhaly docela poklidně, protože jsem měla na plánování hodně času. Ženich se rád držel stranou a nechal mi volnou ruku, nicméně jsem ocenila, že v případě potřeby vždycky pomohl.
Prvním a nejtěžším úkolem bylo najít pěkné místo v okolí, kde by se mohl konat obřad i raut. Nechtěla jsem ani zámek, ani stodolu – v hlavě jsem měla takovou neurčitou představu uvolněné, ale přesto elegantní zahradní svatby. Moje přání mi dokonale splnila Habermannova vila s krásnou velkou zahradou.
Potom už to šlo jako po másle – šaty, fotografka, kadeřnice, pozvánky… Inspiraci jsem sbírala všude možně – na Pinterestu, Bereme se, Vinted, hodně se toho dá okoukat u svatebních fotografů. Byla jsem také nesmírně vděčná za pomoc kamarádek, ulehčí to člověku spoustu starostí. Vybrala jsem spolehlivé svatební dodavatele (není nad osobní doporučení), takže jsem naštěstí nemusela řešit nějaké last minute kolapsy.
Jak sis sama sebe představovala jako nevěstu? Měla jsi jasnou představu o tom, jak chceš ve svatební den vypadat? Protože nás všechny jsi absolutně uchvátila.
Nemůžu říct, že bych hned od začátku měla jasnou představu. Nicméně věděla jsem, co nechci – ani obří šaty s obručemi, ani nepraktický mermaid střih. Říkala jsem si, že uvidím podle vybraného místa a podle toho, co mi bude slušet.
V salonech jsem příliš nepochodila, protože s mojí konfekční velikostí mi bylo skoro vše velké a nechtělo se mi věřit, že bude vypadat dobře velikost 38 našpendlená na menší 34. Musím uznat, že v Caxa Olomouc měli výběr i v mé velikosti, ale z ničeho jsem nebyla úplně nadšená.
Potom se mi podařilo najít ateliér, kde mi paní ušila šaty podle mých vlastních představ na míru za cenu půjčovného, a to byl opravdu jackpot. Celkovou vizáž jsem pak už ladila k šatům – jednoznačně se k nim hodily spadlé vlasy, ke spadlým vlasům věnec a k věnci zase rtěnka… Ta tmavá rtěnka byl za mě trochu risk, ale bez ní by věnec nevynikl tak, jak jsem si přála. Navíc vím, že mi světlé tóny moc nesedí, přestože většina nevěst je v nich krásná. A tak se přirozeně vytvořil celý koncept svatby – pozdní léto, vínové a červené barvy dozrálého ovoce doplněné veselejší tmavě růžovou. Těchto barev v kombinaci se sytě zeleným prostředím zahrady jsem se pak už držela. Fotografka to krásně doplnila fotkami v suché trávě.
Co jste si z toho dne užili úplně nejvíc?
To je hrozně těžká otázka! Nejhezčí asi je vidět hosty, jak si to užívají, baví se, všechno klape jak má, sluníčko svítí… Užili jsme si i podvečerní focení, kdy jsme se najednou ocitli sami dva pryč od celého davu a měli jsme chvilku jen pro sebe.
Udělala bys zpětně něco jinak?
Jen bych možná někoho zaúkolovala, aby osobně dohlédl na některé drobné detaily – nevěsta v den D už na to nemá prostor.
Chceš ještě cokoliv dodat?
Snad bych jen doporučila budoucím nevěstám, aby se nezdráhaly delegovat úkoly – zapojte ženicha, svědky, kamarádky…tedy samozřejmě pokud o to projeví zájem. Ze své zkušenosti můžu říct, že mi tím odpadla spousta starostí.
Co se týče výzdoby, tak jsem sama na sebe vytvořila tak trochu tlak, aby svatba vypadala jako z Pinterestu, měla jsem pocit, že bez toho to nejde a byl to pro mě největší stres. Ale nakonec jsem zjistila, že pokud je místo svatby samo o sobě hezké, stačí jen pár drobností a efekt je zaručen.
Víc fotografií ze svatby Lucie a Honzy:
Děkujeme za rozhovor a přejeme všechno dobré!
Přidej příspěvek