Vystajlovaná svatba Anny a Tomáše zorganizovaná za tři měsíce.

Anna s Tomášem zvládli naplánovat svůj svatební den za tři měsíce. Člověk by ani nevěřil, jak parádní a vyladěná svatba to byla! A na konci článku se můžete těšit na několik tipů od nevěsty, na co si dát při organizaci svatby pozor.

Svatbu jste plánovali 3 měsíce. Proč tak narychlo a jak jste to zvládali?

O ruku jsem byla požádána v květnu a bylo to pro mě velkým a krásným překvapením. Samozřejmě jsme hned začali přemýšlet, kdy svatbu uděláme a poohlížet se po místech. Nicméně jsme moc nepředpokládali, že seženeme místo ještě na tento rok, které by splňovalo naše požadavky.

Chtěli jsme vše na jednom místě (obřad, hostina, party, ubytování), aby to bylo alespoň trochu přizpůsobeno na déšť (nějaká zastřešená terasa, když ne přímo stodola), aby se nás tam vešlo 80-90, aby to neměli svatebčané příliš daleko a aby za pronájem nechtěli úplný nesmysl. A ideálně abychom na místě mohli být od pátku do neděle.

Hned druhý den po zásnubách jsem někde našla tip na Český ranč kousek od našeho města, tak jsme se tam jeli s přítelem a mamkou podívat. Splňovalo to naše požadavky a jako zázrakem se jim kvůli Coroně uvolnil termín na začátku září, který nám vyhovoval. Dál jsme tedy neváhali, vzali to a víceméně den po zásnubách měli jasno, kdy a kde svatba bude.

Jsem ráda, že jsem se vyhnula nekonečnému vybírání místa, objíždění různých lokací a dlouhého váhání. Pouze jsme si ještě ověřili pro nás zásadní dodavatele, že mají volno – v našem případě to byla fotografka a muzika.

Co se týká Covidu, tak jsme vůbec nepřemýšleli, že bychom kvůli tomu svatbu posouvali. Naopak jsme věřili, že na začátku září bude vše OK a díkybohu to vyšlo. Neodřekl nám kvůli Covidu ani jeden host a naštěstí jsme to všichni přežili ve zdraví. Je mi moc líto všech párů, které museli svou svatbu odložit.

Poměrně krátké přípravy jsme zvládli celkem v pohodě. Řešili jsme do toho ještě stavbu domu, odjeli na dovolenou a na festival, takže to bylo náročnější období, ale myslím si, že i poměrně velká svatba se dá naplánovat za 3 měsíce, když má člověk ověřené pro něj zásadní dodavatele.

Já třeba ještě týden před akcí neměla vizážistku, to pro mě ale nebylo nijak zásadní. Musím ale podotknout, že s organizací různých akcí mám už bohaté zkušenosti, takže jsem si uměla představit, co to obnáší a co všechno musím zajistit.

Musím ti vyseknout poklonu za výzdobu. Na to, že jste svatbu plánovali tak krátce, tak výzdoba je perfektní! Kdo všechno přiložil ruce k dílu?

Moc děkuji! Inspiraci jsem hledala převážně na Pinterestu a tady na Beremese. Všechnu výzdobu jsme pak vyráběli s mým nastávajícím manželem a s mým tatínkem, který nám neskutečně pomohl. Vyrobil slavobránu, fotorám, dřevěné kulatiny, dřevěné iniciály a pomohl ve spoustě dalších věcí.

Přítel s mojí sestrou pak po večerech vyrobili asi 260m girland ze starých záclon, kterých jsme nakonec použili asi jen polovinu, ale vypadaly úžasně. Na výzdobu stolů jsme použili především různé skleněné lahve s rostlinkou uvnitř. Tyto lahve sloužily zároveň jako svícny. Jako obřadní stůl, uvítací ceduli a další detaily jsme použili různé věci, co jsme našli na chalupě.

Kompletní sladký bar včetně svatebního dortu napekla moje maminka, což dodnes nechápu, jak to zvládla, aniž by měla předchozí zkušenosti s takhle obsáhlým pečením. Veškeré tiskoviny včetně pozvánek jsem nějak „splácala“ v programu Canva. S pečením svatebních koláčků mi pomohly kamarádky a moje rodina. Holky jich napekly asi 3500ks. Použili jsme je jako výslužky, při příchodu hostů a také na stolech. Snědly se všechny!

Samotné místo jsme dekorovali skoro celý pátek od rána do večera v několika lidech. Pomohli družičky, rodina i kamarádi. Bylo náročné navěsit všechna světýlka, girlandy, naaranžovat svícny, přichystat obřadní místo a zrealizovat tisíc „blbostí“, co jsem si navymýšlela. Jsem ale moc vděčná všem, co pomohli. I díky nim bylo téměř vše podle mých představ. Navíc to byl i zážitek chystat takovou slávu. Dali jsme si u toho pivo a pizzu a věřím, že máme na co vzpomínat.

Jaké tradice jste dodrželi? A kterým jste se chtěli vyhnout?

Chtěli jsme s Tomášem poměrně tradiční svatbu. Na jednu stranu vím, že to někdy my nevěsty hrotíme moc. Příliš se řeší všechna výzdoba, tradice, zasedací pořádek, dárky atd. Absolutně chápu všechny, kdo jdou opačnou cestou – svatba bez tradic, bez speciální výzdoby, s rautem místo servírovaného oběda, bez zasedacího pořádku apod. Pro mě osobně jsou to ale aspekty, které podtrhnou ten den a odliší ho od „běžného mejdanu“.

Takže my jsme dodrželi většinu tradic – gratulace po obřadu, průchod špalírem (maminka s tetou sušily okvětní lístky na házení celé léto), rozbíjení talíře, uvítací panák (tam si na manžela šéf cateringu připravil rovnou deci slivovice, takže manžel má začátek hostiny v mlze :-D), společné jedení polévky s manželem, servírovaný oběd, první tance, házení kyticí i některé svatební hry (kvíz se zvedáním bot).

Chtěla jsem dodržet i tradici „něco modrého“, tak jsem si pořídila podvazek s modrou mašličkou. Ten jsem bohužel ve svatební ráno během příprav nemohla najít (naše chatka totiž vypadalo jako všechno, jen ne novomanželské apartmá. Bylo to tam jak po výbuchu, jak jsme tam v pátek během příprav házeli vše, co jsme nepotřebovali). Hledat se mi ho moc nechtělo, tak mi kamarádka, co se mihla kolem, namalovala propiskou na stehno aspoň modré srdíčko.

Vynechali jsme přenášení nevěsty přes práh, žádný práh tam díkybohu nebyl. A stejně tipuji, že bychom se nějak svalili… Vynechali jsme párové focení, což se ukázalo jako dobrý tah, zábava nebyla přerušena odjezdem novomanželů.

Na co zpětně nejraději vzpomínáš?

Díkybohu vzpomínáme rádi na celou svatbu. Máme to štěstí, že vše klaplo a opravdu to byl den, na který snad budeme s láskou vzpomínat navždy.

Nejradši asi vzpomínám na obřad, který jsem si moc užila. Hráli a zpívali nám u toho naši kamarádi, excelentní hudebníci, čímž mi splnili jeden z mých snů. Během obřadu nepršelo, takže se mi splnil další sen – mít obřad v přilehlém sadu. Všem svatebčanům to tak slušelo, všichni byli pozitivně naladění, manžel mi řekl krásný svatební slib a hlavně z nás spadl veškerý stres.

To hlavní (obřad) klaplo, a v tu chvíli mi bylo jasné, že už to bude super mejdan. Ráda paradoxně vzpomínám i na odpolední bouřku, kdy jsme s manželem tančili v dešti a bylo nám úplně jedno, že už asi nějaké plánované podvečerní párové focení nepřipadá v úvahu, protože reprezentativně už rozhodně nevypadáme.

Nejdůležitější na celé svatbě je každopádně osazenstvo svatby a především to, jak si to užívají novomanželé. Když se dobře baví novomanželé, strhnou i celou společnost a svatba pak vždycky stojí za to!

Udělala bys dnes něco jinak?

Asi nic zásadního. Jsem moc ráda, že jsme se nakonec rozhodli nechat si udělat i video, jsme s ním strašně moc spokojení, i když původně v plánu nebylo.

Lépe bych si vše připravila na ty páteční přípravy, zbytečně moc času jsme strávili stříháním cedulek, sestavováním zasedacího pořádku, hledáním věcí, instalací fotek do rámečků apod. Pokud tedy mohu poradit nastávajícím nevěstám – pokud si chystáte výzdobu samy, připravte předem maximum věcí do finální podoby, na místě je pak každá minuta drahá.

Asi bych zaplatila někoho na focení polaroidem do fotokoutku, na tento detail jsem zapomněla a pak se tím zbytečně zdržovali někteří svatebčané.

Zvážila bych i služby koordinátorky, i když my jsme to zvládli sami, ale myslím, že to je pouze tím, že jsem k sobě měla extrémně schopné svědkyně, družičky a rodiče, kteří MOC pomohli.

Od začátku jsem nechtěla, aby byli někteří hosté pozváni na obřad a pak po nějaké pauze až na večerní mejdan, sama tento způsob nemám moc ráda, ale nakonec jsme se tomu stejně nevyhnuli, protože zkrátka úplně všichni se nám ke slavnostnímu stolu nevešli.

Všem doporučuji předem si vše co nejpečlivěji nachystat, do detailu si se všemi dodavateli projít, co od nich očekáváte a se svědky, rodiči a družičkami pečlivě projít i samotný obřad, aby pak nekazily začátek svatby nějaké zmatky s příchody, usazováním hostů a průběhem obřadu. Dobré je pamatovat i na případný déšť a mít v záloze nějaký stan, deštníky, náhradní program apod. Během samotné svatby ale pusťte vše za hlavu a nechte tomu, pokud možno, už volný průběh a celý den si užívejte naplno a netrapte se tím, že něco není 100% dle představ. Protože takových věcí se určitě několik objeví vždycky.

Více fotografií ze svatby Anny a Tomáše najdete v jejím svatebním albu.

Děkujeme Anně za rozhovor a přejeme jí do manželského života jen to nejlepší!

---

Autor článku: Daniela Malá / Fotografie: Pavlína Jarošová