Z fotek z této přírodní svatby uvolněnost doslova stříká
Svatba Kristýny a Toma v uvolněném duchu. Z fotek z této svatby uvolněnost doslova stříká, co říkáte?
Jak jste se s manželem seznámili?
Seznámili jsme se v rockovém klubu, kam já chodila celkem často a on tam zavítal náhodou.
Měli jste cca stovku pozvaných hostů a vše jste si chtěli připravit svépomocí. Jak jste to zmákli?
Připravovala jsem si asi rok dopředu různá alba s fotkami, tvořila jsem si časový harmonogram svatby dost dopředu a potom jsme tomu vše přizpůsobovali.
Naštěstí mi manžel do toho moc nekecal, jen jsem chtěla dodržet všechna jeho přání, co se týče svatby, takže jsme měli rozdělené úkoly. On se staral o kapelu, pivo, hudbu, pomáhali mu jeho kamarádi. Já jsem měla na starosti sestavení menu, výzdobu, logistiku, a to zase pomáhali moji kamarádi. Samozřejmě, něco nedopadlo podle představ (studené knedlíky, těstovinový salát udělaly holky jinak, zapomněli jsme na táborák a opékání špekáčků), ale ve finále svatba dopadla dobře a rádi na ni všichni vzpomínáme.
Na blogu jsi psala, že vše bylo úplně jinak, než sis naplánovala. Co se pokazilo?
Pokazila se hlavně představa o jídle, protože já jsem do kuchyně dala menu, povykládali jsme si o tom a pak už jsem to nechala na nich. Jenže oni už se tam nedokázali sami nějak zkoordinovat, tak zapomněli třeba do polívky dát nudle, nenahřáli knedlíky ke svíčkové a pod. Nebylo to prostě profi. Potom jsem já zapomněla lidem, co připravovali stoly, dát jmenovky na stůl a očíslování stolů, takže si lidi posedali, jak uznali za vhodné. Pokazil se i nástup na obřad, kdy můj muž nepochopil, že má vyrazit jak začne hudba a čekali s mamkou, dokud je někdo nevyzve. Pokazil se i přípitek, kde jsme zapomněli poděkovat příchozím. No a manžel se nějak vybodnul na svoje zkrášlování, takže jeho účes u obřadu byla katastrofa.
Vaše svatba vypadá hodně uvolněně, žádná křeč. Máš nějaký tip, jak zajistit, aby atmosféra na svatbě byla co nejvíce pohodová?
V prvé řadě si myslím, že hodně hrálo prostředí. Byla to chalupa manželových rodičů, kam často jezdíme, známe to tam, máme rádi tamní přírodu a víme, co očekávat. Dále nelpět na maličkostech, protože si jich stejně nikdo nevšimne. Snažili jsme se, aby se každý z hostů nějak zapojil ať už do příprav nebo nějak organizačně. Dále jsme měli opravdu hodně jídla a pití. Už do pozvánek jsme avizovali, že svatba bude uvolněná a nelpíme na žádných formalitách. No a taky jsme si pozvali fakt jenom blízkou rodinu a opravdové přátelé, tedy lidi co jsme na svatbě chtěli my a ne ty, co by tam chtěli naši rodičové nebo že prostě je to rodina a na svatbu patří (nebyly tam sestřenice, vzdálení příbuzní, rozvedení).
Zdálo se mi to, nebo jsi během svatebního dne vyměnila dvoje brýle?
Ano, měla jsem dvoje. Na svatbu jsem si koupila nové brýle za 8 tisíc, jenže po obědě jsem zjistila, že se mi rozmazal make-up, tak jsem se šla upravit a v pokoji jsem měla strašný nepořádek, někde jsem brýle odložila a už je nenašla, tak jsem si musela vzít jiné.
Která chvíle ze svatby byla pro tebe ta nejzásadnější? Na kterou nejraději vzpomínáš?
Nejzásadnější pro mě byla chvíle, kdy bylo po obědě. Spadl ze mě veškerý stres, dala jsem si pár panáků, totálně se uvolnila a užívala jsem si krásný slunečný den se všemi, co mám ráda a to tak, že na večer si už vůbec nepamatuju.
Chceš ještě cokoliv dodat?
Chtěla bych dodat, že podle mě je na svatbu nejdůležitější fotograf. Náš požadavek byl reportážní foto, žádné strojené fotky, žádné skupinky… Díky těm fotkám jsme fakt viděli, že se lidi bavili, pamatujeme si dokonale, co jsme říkali v daný moment a jaké bylo rozpoložení ten den. Kdyby ty fotky byly jiné, nevím, jestli bych si svatbu pamatovala tak do detailu.
Víc fotografií ze svatby Kristýny a Toma:
Děkujeme za rozhovor a přejeme všechno dobré!
Přidej příspěvek