Nevěsta Tereza: „Za svůj život jsem pomohla nachystat nejednu svatbu, takže jsem měla v mnoha věcech rychle jasno.“

Že se k podzimu hodí vínová barva, je nadmíru jasné. Navíc je to Terezina nejoblíbenější barva, takže při výběru barvy svatby moc dlouho neváhala. Celá výzdoba byla jejím dílem a já před ní musím smeknout klobouk, protože to dopadlo vážně úžasně! Navíc všechno stihla vyrobit za neuvěřitelné čtyři měsíce. Nechte se inspirovat.

Terez, byla to s Martinem ona láska na první pohled? Za Martina mluvit nemohu, ale z mé strany rozhodně ANO. Potkali jsme se ve věku, kdy už člověk začíná být skeptický a na „lásku na první pohled" přestává věřit. Bude to znít jako otřepaná fráze, ale když nás kamarádka seznamovala a já se mu podívala do jeho úžasně tmavých očí, tak se najednou celý svět zastavil a já „nahlédla do jeho duše", jinak to snad ani nazvat neumím.

Měla jsem pocit, že ho znám už dlouho a není to poprvé, co jsme se potkali. Hned jsem věděla, že je to úžasný chlap a nebudu lhát, i po fyzické stránce se mi nesmírně líbil.

Jaké byly vaše zásnuby? Čekala jsi je? Zásnuby byly přesně takové, jaké jsem si vždycky přála. Nebyly velkolepé, plné gest, to by se mi ani nelíbilo. Bylo to přesně rok po našem seznámení a já, jakožto učitelka, jsem byla zdecimovaná po celém školním roce. Bez energie, bez nálady. Vydali jsme se na dlouhou vycházku s naším pejskem. Byla jsem už značně unavená, došli jsme na jednu pěknou vyhlídku, pes něco ucítil v lese, utekl…

Když už se ho podařilo přivolat, já se otočila na Martina a on přede mnou klečel. Upadlo mi vodítko, nordic walking hůlky i brada 😊. Nečekala jsem to, vyrazil mi dech. A s radostí jsem řekla své ANO!   Jak dlouho dopředu jste svatbu plánovali? Bylo to akorát, nebo jste měli hoňky? Zasnoubili jsme se 30.6.2018 a svatba proběhla 20.10.2018. Na přípravu jsme měli tedy necelé 4 měsíce. Dle mne je to dostatečná doba. Po zkušenostech vím, že plánovat svatbu rok je zbytečné. Veškeré hlavní přípravy a zařizování jsme sfoukli za 14 dní. Uznávám, že svateb na podzim není tolik a bylo nám jedno, kde se vezmeme. Jen jsme věděli, že to místo musí být pěkné, pojmout cca 80 lidí a musí být jedinečné a nové pro nás oba. To vše se podařilo.

Měl Martin ohledně svatebního dne nějaké speciální přání? Měl! Nechtěl se ženit ve své ani mé rodné vsi. Jak jsem psala výše, oba jsme chtěli jedinečné místo, kde si vytvoříme tuto krásnou společnou vzpomínku. Jinak mi nechával hodně volnou ruku, za což jsem mu vděčná.

Kde jste si tedy řekli své ANO? Nejstěžejnějším byl pro nás člověk, který nás oddá. Chtěli jsme konkrétního pana faráře a dle toho se odehrával výběr místa. Nakonec jsme zvolili kostel v malé vesničce v Uníně. Je vzdušný, s krásnými novými lavicemi. Má své kouzlo a pojmul přesně tolik lidí, kolik jsme potřebovali. Tento kostel sv. Petra a Pavla je málo známý, není typický pro svatby, o to více nás lákal.

Do jaké barvy jste ladili výzdobu? Výzdobě vévodila měděná a vínová barva. Za ty roky, co jsem o svatbě snila, se mi v hlavě promítlo hodně „trendů", ale vínová je má oblíbená barva všeobecně a k podzimu se nesmírně hodila. Měděná se vykrystalizovala tak nějak postupně a byla to skvělá volba. Květinovou výzdobu jsem doplnila o tóny krémové a meruňkové.

Jak se ti sháněly dekorace v této barvě? Stačil ti výběr, který nabízí český trh? Abych byla upřímná, český rybník byl pro mne malý. Odmítala jsem použít organzu a chtěla jsem samozřejmě, jako každá nevěsta, něco originálního. Inspirovala jsem se především v zahraničí na Pinterestu a Youtube. Spousty věcí sehnala ve velkoskladech, spousty věcí dotvořila a taky objednávala na Aliexpressu.  Květiny na tvorbu oznámení jsem také zakoupila na zahraničním webu.

Výrobu veškerých DIY věciček jsi pečlivě zaznamenávala na videa. Bavila tě jejich příprava? Přípravy mne velmi bavily. Za svůj život jsem pomohla nachystat nejednu svatbu, takže jsem měla v mnoha věcech rychle jasno. Ale nebudu lhát, že jsem se nedostala do fáze, kdy mi slovo svatba lezlo krkem. V tu dobu mi pomohlo odletět na dovolenou.

Tvořila jsem spousty podstavců pod lucerny, kruhové výzdoby, výzdoby starých ráfků a neustále jsem musela dokupovat další a další květiny. Původní množstevní odhad byl velmi mylný. Chtěla jsem si dát záležet. Byť jsem si většinu dělala sama, tak za výzdobu jsem i tak utratila hodně peněz, ale nelituji. 

Měla jsi nádherné šaty, ale do salonu jsi šla původně pro úplně jiné. Jaké byly ty původně zamýšlené  a čím si tě ty vybrané nakonec tak získaly, žes svůj názor přehodnotila? I od kamarádek vím, že představy jsou jedna věc a realita druhá. Já osobně si představovala šaty s rukávkem, bez vlečky, netřpytivé. S čím jsem odešla? Můžete vidět na fotkách. Těžko se to popisuje, ale až si je oblečete a ony vám padnou jako ulité, tak budete zkrátka vědět.

Nicméně na zkoušce jsem si úplně tak jistá nebyla. Nebyla jsem už tolik opálená a celkově jsem začala pochybovat. Nicméně, nevěsta pak vypadá hodně jinak, když je krásně nalíčená a učesaná, celý outfit to pozdvihne a každá nevěsta je pak krásná a jedinečná. Výběru nelituji. Považuji střih svých šatů za klasický, žádný výstřelek módy. Vytvořily mi krásnou siluetu a měly úspěch.

Který moment ze svatby je pro tebe ten nej? Páni, velmi zajímavá otázka. Bylo tam mnoho skvělých momentů. Asi to byl obřad, byť ho mám silně v mlze. Taky manželský slib byl silným okamžikem. Při jeho nácviku jsem si nejednou pobrečela. Když se zamyslíte nad těmi slovy, jsou obrovsky silná.

Měla jsi v hlavně vymyšlenou nějakou fotku, kterou jsi prostě musela mít? Já sama se fotografií živím a pár let jsem svatby fotila. Paradoxní je, že mi ani tak nezáleželo na fotkách nás samotných, jako na detailním vyfocení celé výzdoby. Ale pravda je ta, že když jsem vedle hotelu uviděla ta úžasně modrá vrata, tak jsem okamžitě zatoužila po fotce u nich. Tato fotka patří k mým nejoblíbenějším.

Měli jste živou hudbu, nebo DJ? Co myslíš, že je lepší? Měli jsme živou hudbu – Malou kapelu. Znala jsem ji ze svatby své kamarádky. Měli jsme šťastnou ruku, kapela byla hodně komunikativní, skvěle se s ní dalo na všem domluvit a výběr písniček byl taky přesně podle našeho gusta. Osobně si myslím, že na živou kapelu nic nemá. A jídlo a kapela dělá svatbu 😊. 

Jak jste strávili váš první den jako novomanželé? No, asi tak nějak, jako většina ostatních :-). Úklidem po svatbě, sbalením věcí na hotelu, odjezdem domů. Manžel pro mne jako překvapení nachystal přelepení zvonku a schránky na společné příjmení, i toto byl pro mne silný moment, velmi mne to dojalo. A musím říct, že až druhý den po svatbě mi povolily nervy a došlo mi vše, co se odehrálo. Přišly na mne slzy dojetí a štěstí. Přece jen v den svatby je člověk napnutý, aby vše vyšlo, aby se všichni bavili, měli co pít, jíst… Až druhý den jsem si to všechno odbrečela :-).

Víc fotografií ze svatby Terezy a Martina:

Děkujeme za rozhovor a přejeme všechno dobré!

---