Nevěsta Kateřina: „K oltáři mě vedly dvě krásné dámy.“
Co se škádlívá, to se rádo mívá. Tak tohle přísloví platí i u cukrátkové nevěsty Kateřiny a jejího dnes již manžela Honzy. Tito dva sympaťáci se brali v zamilovaném květnu 2017. Káťa zvolila jak netradiční rozlučku se svobodou, tak šaty, obutí a dokonce i doprovod k oltáři. Zkrátka si nebrala servítky a udělala si svatbu po svém :-)!
Jaké byly začátky vašeho vztahu? Začátky našeho vztahu byly… no, zajímavé :-). Seznámili jsme se na hotelu, kde manžel pracoval a já tam nastoupila jako učeň. Už tehdy jsem po něm koukala, ale bylo to jen takové to škádlení a nikdy jsem netušila, že by z toho mohlo být něco víc.
Když jsem se vyučila, tak jsme byli v kontaktu úplně minimálně, občas jsme si napsali, až jednou, asi 2 roky po vyučení, jsme se sešli a z prvního oficiálního rande jsem odcházela s tím, že by z toho vážně mohlo něco být. Ale nikdy jsme netušili, že se jednou vezmeme, takže velmi příjemné překvapení :-).
Vypadáte jako vysmátý pár. Byly i vaše zásnuby plné smíchu? Zásnuby byly v roce 2015 na Štědrý den. Rozbalovali jsme dárky a on najednou kleknul a zeptal se. Byla jsem v šoku, skočila jsem mu kolem krku, chvíli jsme plakali, chvíli jsme se smáli :-).
Měla jsi někdy chuť se všemi přípravami prostě "seknout"? A pokud ano – co ti zase vrátilo chuť na svatbě makat? S přípravami jsem měla chuť seknout každou chvíli, ať už se to týkalo hudby, jídla, seznamu hostů, barvy svatby… ale chuť mi vrátil fakt, že jsem se na tu svatbu strašně těšila a nechtěla jsem si to zkazit tím, že budu něco až moc řešit, takže jsem si pořád říkala, že to nějak dopadne a hlavně žádný stres.
Jak probíhala tvoje rozlučka se svobodou? Jelikož nesnáším alkohol, tak se žádná tradiční rozlučka se svobodou nekonala. Příteli udělali rozlučku se svobodou kamarádi a já jsem se rozhodla, že si svoji rozlučku uspořádám po svém. Jela jsem k rodičům a s mojí mladší sestrou jsme se celý večer koukaly na animované filmy, cpaly se popcornem a užila jsem si to.
Které dvě krásné dámy tě vedly k oltáři? Krásné dámy, které mě vedly k oltáři, jsou moje milovaná maminka a babička, ke které, jelikož s námi bydlela a vyrůstala jsem s ní, mám stejně silné pouto jako k mamince a hned jsem věděla, že musí jít po mém boku obě dvě :-).
Jaké pocity jsi prožívala během svatebního obřadu? Určitě štěstí, radost, nervozitu, ale přiznám se, že si to vůbec nepamatuji, byla jsem jako v "jiném světě" :-).
Na čem se vám podařilo nejvíce ušetřit? Podařilo se nám určitě ušetřit na věcech, se kterými nám pomohli přátelé. Dcera svědkyně se postarala o hudbu, její přítel rozvážel hosty, dort mi pekla kamarádka a dostala jsem ho jako svatební dar, kytky nám dělala kamarádka květinářka, šaty mě stály 1300 korun, ženich měl oblek svůj a cukroví mi dělali učni z bývalé školy.
Co ti ve svatební den udělalo úplně největší radost? 🙂 Největší radost mi udělalo to, že všichni hosté se (doufám, aspoň to říkali:-)) skvěle bavili, počasí bylo nádherné a taky jsem měla radost ze sebe, protože jsem vůbec nepočítala s tím, že vydržím až do odchodu posledního hosta, který odcházel asi ve 2:30 spát do auta :-D.
Pokazilo se vám něco? Pár věcí se pokazilo, ale byly to jen maličkosti. Například u obřadu nehrála "moje" písnička, příchod byl trošku nešťastně naplánovaný, ztratila se perníčková jmenovka pro kamarádku, na krabici přání upadla kytička a podobné "blbosti". Ale nic zásadního, co by nám zkazilo den.
Tvůj tatínek zemřel před 13 lety a v den svatby se na tebe přijeli podívat jeho kamarádi. To musel být silný moment… Silný moment to určitě byl, jsou to úžasní chlapi, kteří nám strašně moc pomohli, když táta umřel. Měla jsem díky nim pocit, že je tam tatínek s námi. Samozřejmě jsem šťastná, že přišli všichni pozvaní hosté, ale oni byli něco jako třešnička na dortu. Ani nedokážu popsat ten pocit, když jsem je tam uviděla.
Svatbu vám nafotila Lenka Goliášová. Proběhlo nějaké oťukávací focení? S Lenkou oťukávání proběhlo asi měsíc před svatbou. Domluvili jsme se na focení u hotelu, kde jsme se s manželem seznámili. Chtěli jsme poznat, jak fotí a chtěli jsme ji poznat i jako člověka. Je moc milá, šikovná a i hosté si ji chválili. Byli jsme nadšení :-).
Tolik příprav a ve finále ten den tak hrozně rychle uteče. Stihla ses pozdravit se všemi hosty a chvíli s nimi poklábosit? Přesně tak, už den po svatbě jsme si to chtěli zopakovat :-). Snažila jsem se věnovat všem hostům, ale přiznám se, že jsem nečekala, že to nebudu stíhat, ale alespoň pár slov jsem prohodila s každým. Naštěstí se většina hostů znala nebo se seznámili, takže tam nikdo nebyl odstrčený.
Co plánuješ udělat se svými svatebními šaty? Svatební šaty si nechávám, nedala jsem za ně desítky tisíc, takže i kdyby zůstaly viset ve skříni, vadit mi to nebude :-).
Víc fotografií ze svatby Kateřiny a Honzy:
Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně štěstí!
Přidej příspěvek