Nevěsta Jana: „Naše lesní svatba byla asi nejdéle plánovanou improvizací v historii…“

Společné příjmení Jana a Jany začíná na "LES". I to byl jeden z hlavních důvodů, proč se rozhodli pro svatbu v lese. V místě nedotčené přírody, kde se Jana proměnila v opravdovou lesní vílu. A jako bonus tentokrát nepřichází nevěsta s tipy, jak si plánování svatby zjednodušit, ale naopak vám prozradí, jak si přípravu co nejvíce ztížit. 🙂

Co vás dva, Jana a Janu, spojilo dohromady? Osud! Jak praví můj manžel, vřetena našich osudů byla spletena dávno předtím, než jsme se narodili. Ale jinak to byl dlouhý a zamotaný řetěz událostí, na jehož počátku byla asi naše svědkyně Lucka. Dokonce s mým manželem kdysi, zhruba v sedmnácti letech, pár týdnů chodili. Ale pak jednoho dne spala u mě a v noci se jí zdálo, že mu dala jako dárek kopačky (myšleno doslova – boty v krabici), tak řekla že to bylo asi znamení a rozešli se. My jsme se dali dohromady až později, ale to by byl dlouhý příběh. 🙂

Kdy sis poprvé uvědomila, že Honza je "ten pravý"? Vždycky jsem si myslela, že je spíš úplně levej. Ale pak jsem si jednoho dne navrhla takovou lampičku do bytu a přemýšlela, jestli o její výrobu poprosím taťku nebo si jí nechám udělat na zakázku. Honza sebevědomě prohlásil, že to zvládne a ačkoliv jsem mu nevěřila ani za mák, zvládl to dokonale.

A protože já sama se pil, vrtaček a podobných nástrojů tak trochu bojím, řekla jsem si, že si ho ještě chvilku nechám. Oni se všechny ty moje kutilský výmysly sami neudělají. 🙂

Jak začal váš svatební den? Vzbudila jsem se asi v 5 ráno, protože jsem nemohla spát. V mobilu jsem projela všechny předpovědi počasí, kde jsem se dozvěděla, že za celý den má pršet jen mezi 13-15h (obřad byl v 13.30h) a pak jsem si šla ještě na chvilku lehnout k manželovi, který spal ve vedlejším pokoji se svědkem.

V 7 hodin ráno jsme pak vyrazili s rodiči a svědky připravovat les na obřad.

Proč jste se rozhodli pro svatbu v lese? V kostele jsme se brát nemohli, protože manžel po vstupu do kostela kucká a dusí se (nalhává si, že je to alergie na kadidlo, ale kdo ví). Na hrady a zámky nejezdíme od dob školních výletů a vůbec nám to nechybí. Zato v lese trávíme většinu volného času. Manžel je navíc myslivec a slabikou LES začíná i naše společné příjmení. Takže svatba v lese byla jasná volba.

Dopadlo všechno podle vašich představ? Skoro vůbec. Podle mě byla naše svatba nejdéle plánovanou improvizací v historii. Například svatební kytici, kterou jsem poprvé viděla 5 minut před odchodem na obřad a vůbec neodpovídala objednávce, jsme se svědkyní kompletně očesaly a nacpaly do ní, co bylo po ruce. Takže po našem odchodu se všude po pokoji válelo listí a spousta rozšlapaných borůvek.

Má představa o dokonalé manikůře skončila na vyndání si špíny zpoza nehtů a pak se mi také podařilo ztratit klíče od pokoje, kde jsem měla úplně vše. Velmi „milá“ paní majitelka mě nejprve místo zapůjčení náhradních poslala hledat do lesa. Nakonec se klíče našly až po obřadu v šuplíku obřadního stolku.

Vytvářela sis celou výzdobu svépomocí? Celá svatba byla svépomocí, takže i výzdoba. Jediné, co bylo objednané, byly svatební koláčky a svatební kytice, ale i tu jsme nakonec svépomocí napravovaly. A až se budu vdávat příště, radši si svépomocí postavím i tu stodolu :-).

Moc mě zaujaly vaše tiskoviny, které byly opravdu promyšlené do posledního detailu. Bavila tě jejich příprava? Strávila jsem hodiny posouváním každého slova sem a tam a tam a sem, abych ho pak zase dala tam, kde bylo na začátku. Hodně jsem u toho nadávala a přemluvit manžela, aby se vyfotil na oznámení, mi trvalo cca 3 měsíce…Takže ano, bavilo.

Jak vznikaly tvé šaty? A jaké na ně byly reakce? Od začátku jsem chtěla ušít šaty od mamky, která sice stále tvrdí, že přece není švadlena, ale šije geniálně a svede cokoliv. Od dětství mně a sestrám našila desítky šatů a sportovních kostýmů, ale na svatební šaty si netroufala a nepodařilo se mi ji přemluvit. Tak jsme našli švadlenu.

Po dlouhých peripetiích s velmi nekvalitní prací a naprosto neprofesionálním přístupem ale šaty stejně nakonec skončily na maminčině stole a došívaly jsme je po nocích ještě týden před svatbou. Kromě mých šatů ušila i šaty všem třem družičkám. A reakce? Tak nikdo přece nevěstě neřekne, že se mu nelíbí její šaty. 😀 To by musel být blázen.

Jeden ze svatebních darů bylo natočené video s přáními do budoucna od vašich blízkých. Které přání pro vás bylo to nejkrásnější? Třeba hned to první, ať našim dětem hezky rostou vlásky :-). Plešatý děti přece nikdo nechce. Všechny přání byly úžasný a pobrečeli jsme si smíchy i dojetím. Ale mě nejvíc dostala přání Honzíkova dědečka, jehož řeč doprovází i náš svatební klip a moje úžasná rodinka v úplném závěru, protože to jsou prostě celí oni a já je zbožňuji :-).

Která fotografie je tvá nejoblíbenější a proč? Nejvíc mě baví momentka, při které děláme se svědkyní zvedačku na Hříšný tanec :-). A proč? Asi že nám jí nekazí ženich…

Miluji jich spousty, to by byl dlouhý seznam. Fotky z cesty na obřad, nejmenší družičku sedící v jehličí před smyčcovým kvartetem a spousty a spousty dokonalých momentek, které říkají vše.

Do kolika hodin jste slavili? Ještě jsme slavit nepřestali.

Na co zpětně nejraději vzpomínáš? Na dokonalou cestu nedotčenou přírodou k místu obřadu. Na naprosto dokonalou pohodu, když jsme přišli z podvečerního focení a hosté seděli v zahradě na dekách, popíjeli a povídali si za doprovodu kytary.

A úplně nejvíc na moje večerní překvapení pro hosty a ženicha – video s názvem “Můj manžel hrdina”, které do té doby nikdo neviděl a já z něj byla hodně nervózní. Když po prvních vteřinách přehrávání všichni vybuchli smíchem, věděla jsem, že to funguje. Myslím, že to bylo poprvé v životě, kdy byl můj manžel, který si jinak ze všeho dělá srandu, opravdu dojatý.

Máš nějaký tip pro budoucí nevěsty pro usnadnění příprav? To ani ne, za to mám spoustu výborných tipů pro znesnadnění. Například je výborný nápad péct si sama dort, dělat svatbu v místě, kde není vůbec žádný signál a vybrat si místo obřadu, kam se musí kilometr pěšky všechno nanosit (poté co ženich se svědkem vlastnoručně nůžkami vystřihají cestu houštím). Ale zase na co by pak vzpomínaly, kdyby měly všechno snadné. 😉

Víc fotografií ze svatby Jany a Jana:

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně štěstí!

---