Nevěsta Hanka: „Oheň je to, co nás celým vztahem provází a já doufám, že i v dobrém provázet bude.“

Naše nevěsty

22. čvn 2017
Daniela Malá
Zachováme zážitky

Pozor, pozor! Z tohoto článku budou šlehat plameny! Mezi Hankou a Tomem před několika lety přeskočila jiskra a zaplála ve velkou lásku. A i když se Hance líbí nynější trend přírodních svateb, pro ni a pro Toma to nebylo to pravé ořechové. Rozhodli se tedy pro svatbu ohňovou. A já nevím jak vy, ale já tyhle svatby, které odráží osobnost novomanželů, prostě miluji!

Co bys o nám o vás práskla? 🙂 Začátky našeho vztahu byly těžké, začali jsme poměrně komplikovaně a nemám na to úplně skvělé vzpomínky. Jsem moc ráda, že jsme ale vše ustáli. Máme společné zájmy, baví nás stejné filmy, seriály. Skvěle se doplňujeme. V našem případě opravdu platí, že jsme se hledali, až jsme se našli.

Jaké byly vaše zásnuby a komu ses svěřila jako prvnímu, že se budeš vdávat? Zásnuby byly neskutečně romantické. Pořádali jsme historický hodokvas na hradě Roštejn a v předvečer akce mne Tom nechal dovést do jedné z místností, kde hořely svíčky. Hned jsem se rozbrečela. První to věděli naši kamarádi, kteří s námi akci pořádali. Když jsme se za nimi vrátili, už asi tušili, co proběhlo.

Rozlučku se svobodou jste s Tomem měli společně. Co by na programu? Máme hodně kamarádů společných, tak jsme si nedovedli představit, jak si je rozdělíme. Bylo tedy rozhodnuto, že rozlučka proběhne společně. Já nejsem typ na klasické holčičí rozlučky, proto jsme uspořádali grilovačku. Program byl pouze takový, že popijeme, pojíme a prostě se pobavíme. Nakonec pro nás kamarádi připravili rozlučková trička a "botový kvíz", kterým jsme celé osazenstvo dost rozesmáli.

Proč jste se vůbec rozhodli pro ohňovou svatbu? Seznámili jsme se ve skupině, která se věnuje ohnivým vystoupením a já chtěla mít svatbu netradiční. Sice se mi líbí přírodní a industriální trend dnešních svateb, ale nijak nás to nevystihuje. Oheň je to, co nás celým vztahem provází a já doufám, že i v dobrém provázet bude.

Veškeré dekorace byly promyšlené do posledního detailu. Bavilo tě je připravovat? A kde jsi čerpala inspiraci? Inspiraci jsem nejprve hledala tady, pak mi ale došlo, že naše téma není až tak typické, musela jsem tedy začít hledat na Googlu a Pinterestu. Přípravy mne moc bavily, ale jsem nervák a pokud mi něco nešlo, vztekala jsem se. Nejednou :-). Naštěstí partner je tvořivý typ a téměř se vším mi pomáhal. Postupně to spíš bylo tak, že jsem měla nápad a manžel realizoval.

Co bylo například jeho dílem? Tom zrealizoval veškeré svícny. Kdysi jsem jeden viděla v obchůdku a hrozně se mi líbil při představě, že je budeme mít na svatební tabuli. Tom tedy nelenil a do měsíce jich přinesl rovnou dvanáct :-). Potom mi udělal na stejném principu držák na mou kytici, notně pomáhal při realizaci svatebních oznámeních, když mě už docházela trpělivost, barevná kolečka zavěšená v oknech byla také víceméně jeho práce, rozcestník udělal kompletně celý sám včetně nadepsání. Jsem moc ráda, jak šikovný a tvořivý manžel je :-).

Už když jsi přidávala pár dní před svatbou ukázku svých šatů, tak bylo jasné, že to bude pecka! Byla jsi s nimi spokojená? Když zpětně koukám na fotky, je to to, co jsem od šatů chtěla. Jsou prostě jedinečné. Bohužel při jejich převzetí se pocit, že to jsou prostě ony, nedostavil. Jejich vznik provázela řada komplikací a nyní poučena bych některé věci udělala jinak. Střih byl špatně již od začátku. Od podzimu jsem chtěla shodit nějaké kilo, ale stres na mne působí přesně opačně a já do svatby nezhubla ani kilo.

Švadlena mi tedy slíbila, že vrchní top necháme dlouhý. Jaké bylo moje překvapení, když mi na zkoušce vylezlo celé břicho ven. Švadlena tedy následně na top došívala jakýsi rantlík, který ale neschoval vše co jsem potřebovala. Předání bylo původně dohodnuto na začátek května, já si šaty přebírala tři dny před svatbou. Moc toho vyřešit už nešlo a tak jsem se spokojila s tím, co je.

I z tvých bot šlehaly plameny! Ty byly ručně dělané? A nejen z bot :-). Manžel měl ve stejném stylu dělanou kravatou a pro každého skleničku. V tomto směru mne inspirovala jedna nevěsta, která tu v albu takto malované botičky měla. Hned jsem věděla, že chci mít botky také takto originální. Boty a vše ostatní, co jsme chtěli pomalovat jsme si koupili a zaslali na jižní Moravu, kde nám je paní Kamila ručně pomalovala. Vzor s námi samozřejmě po mailu komunikovala, ale hned její první návrh mě nadchl.

Teď už se přeneseme do svatebního dne. Jak probíhal? Svatební přípravy začaly hned od rána, kdy jsme s manželem jeli ke kadeřnici. On potom odjel na statek vše připravovat a já si mohla užít česání a líčení. Po mém příjezdu na statek jsem se hned schovala na pokoj, kam za mnou přišly kamarádky a připily jsme si :-). Obřad byl od 12.00, následovalo rodinné focení, tradiční oběd, později byl dort, raut, živá kapela. Po setmění následovaly dvě ohňové show a pro mě překvapení v podobě průchodu ohnivým kruhem a zapálení ohnivého srdce. Vše probíhalo naprosto pohodově, všichni se bavili, nakonec jsme šli spát téměř ve 4 ráno :-).

Musela jsi v den svatby ještě něco ladit, nebo už šlo všechno jako po drátkách? Jelikož byl statek den před námi plně obsazený, veškeré výzdoby se mohly realizovat až ráno ve svatební den. Moc jsem se těšila, jak si vše nazdobím, nakonec to musel dělat Tom se svým svědkem. Samozřejmě i personál pomáhal. Začátek byl víceméně tímto poznamenaný, kdy toho manžel měl zřejmě plné boty :-). Od obřadu si ale vše krásně plynulo. Nechtěli jsme žádnou koordinaci, svatba byla víceméně rodinná s nejbližšími přáteli, nebylo to tedy nutné.

Působila na vás nervozita během obřadu? Když jsem vyšla s tatínkem z pokoje a blížili jsme se k altánku, kde obřad probíhal, veškerá nervozita ze mne spadla. Myslím, že stejně to měl i Tom. Obřad jsme měli doprovázený saxofony. Už na jejich zkoušce jsem se málem rozbrečela, jak skvělé to bylo. Nakonec jsme obřad ustáli bez slz a s úsměvy na tváři.

Na stránkách Beremese jsi během příprav byla celkem aktivní. Našla sis tu nějaké kamarádky? Beremese byla a je pro mne spíše záležitostí inspirativní, jsem i celkem extrovertní typ, ráda jsem tedy ukázala naše přípravy a následně výsledek. Potkala jsem tu spoustu inspirativních a zajímavých lidí, ale že bych se s někým začala scházet na kávu, to ne :-).

Která fotka je tvá nejoblíbenější a proč? Je těžké vybrat, protože Sylva skvěle zachytila náš den a každá fotka mi ho bude připomínat, ale je tu jedna do které jsem se zamilovala hned. Takhle mě hladí každý večer a jsem za tu chvilku neskutečně šťastná. Jinak na svatbě jsme měli spousty dětí a některé momentky jsou opravdu vtipné a roztomilé.

Už sis zvykla na nové příjmení? Dělám v práci, kde se představuji několikrát denně, stále se podepisuji, takže první týden jsem se chvilku jmenovala tak, chvilku zase jinak. Podle toho, zda jsem to dělala automaticky (jméno za svobodna) nebo jsem nad tím začala přemýšlet :-). Občas vznikaly a stále vznikají celkem vtipné situace, takže si stále zvykám.