Nevěsta Gabriela: „Po prvním polibku, který trval asi delší dobu, než hosté čekali, vykřikl náš syn: „Stačí!“

Naše nevěsty

31. srp 2017
Daniela Malá
Ondrej Čechvala

Gabriely rodina si užívá života plnými doušky. Milují dobré jídlo, zábavu, výlety ale to hlavní, co je spojuje, je jejich vzájemná láska. Vy se teď můžete pohodlně usadit a seznámit se s touto sympatickou rodinkou víc a pokochat se fotkami z krásné a uvolněné svatby.

Napíšeš nám ze začátku pár vět o vaší rodině? S dětmi jsem byla nějaký čas sama, a když jsme se s Petrem seznámili, byla jsem ráda, že ho od začátku brali jako super kamaráda a hodně rychle pak jako tátu. Jsme super parta, zrovna jsme se pustili do stavby domku, rádi výletujeme, bavíme se, máme rádi dobré jídlo a celkově jsme tak trochu požitkáři bych řekla.

Bydlíme na vesnici, máme spoustu zvířat, velikou zahradu a jsme rádi, že tam můžeme být. Já pracuji jako copywriter, mám úspěšný food blog, během svatebních příprav jsem pracovala na své kuchařce a k tomu fotím. Petr je zase spíš přes technické obory, ale baví ho i čínská medicína, bylinky a celkově zdravější životní styl. Společně se skvěle doplňujeme, máme specifický humor a zatím jsme se nikdy nepohádali, což doufám, že nám i vydrží :-).

První rande s Petrem jste měli v krásném Mikulově. Co jste podnikli? Mikulov a jih Moravy je pro nás srdcová záležitost. V Zaječí jsme byli na prvním rande a na druhém na vinobraní v Mikulově. Takže volba místa byla jasná. Prošli jsme se po městě a focení zakončili posezením v příjemné kavárně, kde jsme s naším fotografem probrali i detaily svatebního dne. Celé pozdní odpoledne bylo pohodové a uvolněné, což je poznat i z fotek (doufám:-)).

Jaké bylo vaše zasnoubení a komu ses jako první svěřila, že se budeš vdávat? Zasnoubení proběhlo na dovolené na Dolní Moravě. Petr měl vše napočítané tak, aby svatba vyšla do roka a do dne na termín 7. 7. 2017 :-). Celý den byl úžasný a večer jsem dostala dřevěné srdce, ve kterém byly 3 velké oříšky. V prvním byl přívěšek střevíčku, ve druhém boty (k oboum peníze jako příspěvek) a ve třetím prstýnek. Přesně takový, jaký jsem si vysnila. Jako první jsme to oznámili ráno dětem, které z toho byly nadšené :-).

Co bylo nejtěžší na svatbu sehnat? Chutný a nepředražený svatební dort a boty pro Jiříka. Společenské boty pro malé děti je celkově problém sehnat. Zachránil mě bazar na Beremese, kde paní prodávala kožené boty přímo z Anglie.

Jaké jste měli požadavky na místo pro vaši svatbu? A které místo jste nakonec vybrali? Jako foodblogerka mám slabost pro dobré jídlo. Takže bylo jasné, že to musí být někde, kde dobře vaří, prostor je dostatečný pro cca 60 lidí i s místem na tancování a hlavně, aby působil přirozeně.

Tedy žádné žluté, růžové a podobné zdi a přečančaný interiér. Vybrali jsme místo, kde mají krásné dřevěné stoly a židle, které jsme nechali čistě tak, zděné zdi, velká prosklená okna a hodně dřeva. Přesně podle našich představ. Navíc tam bylo i hodně využití jako bowling, dětský koutek, šprtec a dětské hřiště kousek od restaurace.

Jak probíhal výběr tvých svatebních šatů? Ty jsi nechtěla bílé? V čistě bílé barvě jsem se nikdy necítila a celkově mě to od začátku táhlo k méně tradičním šatům. Vzhledem k tomu, že mám větší horní část a bujnější dekolt, tak jsem věděla, že do konfekčních šatů z půjčovny bude problém se dostat.

Pohrávala jsem si s myšlenkou, že bych si nechala šaty ušít a beru to jako jedno z nej rozhodnutí. Oslovila jsem Marušku Mukařovskou, s kterou jsme vybraly látky, střih a nakonec jsem měla šaty, které byly ještě krásnější, než jsem si vysnila.

Co se týče zkoušek šatů, tak nevěstám doporučuji chodit s adekvátní podprsenkou, tedy pokud hledám korzetové šaty bez ramínek, tak mít ideálně i podprsenku bez ramínek. Nebrat si černou, červenou a podobné barvy, ale tělovou. Pak když se budete dívat do zrcadla, případně na fotky a posílat to ostatním s žádostí o radu, budete mít všichni lepší pohled na věc a nic vás tam nebude rušit.

Je něco, co jste nestačili připravit/dodělat? O ničem nevím :-). A i kdyby, nějak by nás to asi nerozhodilo, protože jsem si řekla, že nebudu lpět na maličkostech a nenechám si náš den ničím rozhodit. Možná mě napadá, že jsme měli málo stuh na auta, ale to je jen detail.

Který moment tě nejvíce rozesmál? Po prvním polibku, který trval asi delší dobu, než hosté čekali, vykřikl náš Jiřík "stačí!". Bylo to tak srandovní, že se smál i pan farář a kompletně všichni hosté. Byl to také první moment, kdy se podle mě všichni u obřadu úplně uvolnili. Mít děti na svatbě je fajn :-).

Co jste to měli za prímové zatahování po obřadu? Petr pracuje "u vlaků", a tak nám sestra připravila s mamkou upečený dort ve tvaru nedokončené mašinky, děti namalovaly okolí, k tomu měli i zastávku Bartošov (podle příjmení Bartošovští) a my společně modelovali zbytek.

Jaké jsi měla pocity coby novomanželka? Krásné. Během svatebního dne jsem si vše užívala, ale ještě silnější dojmy asi došly i druhý den, kdy jsme odjeli na krátké líbánky na Vysočinu a byli jsme úplně sami. Díky tomu se celý ten zážitek ze svatby nějak ještě víc umocnil a mohli jsme ho vstřebat.

Jaké aktivity jste měli připravené pro vaše hosty? Sama jsem fotila několik svateb a už jsem asi krapet "alergická" na hry, které se neustále opakují. Navíc mi přijde, že je pak vše moc natěsnané a lidi nemají čas se pořádně bavit mezi sebou. Proto jsem nechtěla žádné hry. Kdo chtěl, mohl si během celého dne hodit koulí na bowlingu, projít se… po obědě jsme šli s dětma (kterých bylo 9) dělat bubliny.

Koupila jsem veliký bublifuk a mělo to obrovský úspěch. Pak jsme měli připraveno jedno překvapení a to tanec nás a dětí na písničku Happy. To rozproudilo večerní zábavu a už se jen tancovalo, bavilo a smálo a nikomu žádné hry nechyběly.

Už sis zvykla na nové příjmení? Mám trošku problémy v práci, kdy komunikuji se spoustou klientů ať už po mailu nebo telefonu a občas mi naskočí staré příjmení. Ale nalepila jsem si na monitor lísteček a ten mi na začátku pomohl :-).