Poslední dobou mi přijde, že většina párů plánuje svou svatbu podle toho, co by si přáli jejich rodiče nebo okolí. Ale proč? Nebuďte takoví a naplánujte si svatbu podle sebe. Podle vaší osobnosti a neohlížejte se nad tím, co se "má" a "nemá". Protože díky tomu se vaše svatba stane osobitou. Stejně jako ta Evy a Michala.

Představíš nám vaši rodinku a prozradíš, jak vaše láska vznikla?

S manželem jsme se poznali na vesnické zábavě v místě, kde on měl chalupu a já přijela za přáteli. Dali jsme se do řeči, jiskra přeskočila a nakonec jsme po čase zjistili, že hrál hokej a seděl ve škole v lavici s klukem, kterého já znám od narození a považuji ho za „skoro bráchu". Museli jsme se předtím několikrát potkat na různých oslavách, ale nějak jsme se dali do řeči až na té zábavě. Bylo to na jaře roku 2009.

Po jak dlouhé době a jakým stylem jsi byla požádána o ruku?

O ruku mě Michal požádal v září 2013. Tou dobou jsme již měli roční dceru Dorotku Evu. Na žádost jsem samozřejmě čekala již od narození dcery. Představovala jsem si to děsně romanticky. Večeře, já krásně upravená, hraje hudba… Pořád to nepřicházelo, tak jsem na to přestala myslet. Jednou jsme jeli na chalupu do jižních Čech. Ráno jsme šli na procházku na místní rozhlednu, kam jsme se chystali již několikrát, ale nikdy nám to nevyšlo.

Zapoměla jsem doma šátek, ve kterém nosím dceru, takže jsme šli lesem velmi pomalým tempem všichni tři bosky. Byl to krásný výlet. Bylo teplo, les voněl. Vyšplhali jsme se na rozhlednu, kde foukal velký vítr. Když jsem se chystala dolů, jelikož mi byla zima, tak Michal poklekl s Doty v náručí a vytáhl prsten, o kterém se mi ani nesnilo! A tak se stalo, že jsem se zasnoubila v teplácích, nenamalovaná a bosa. Ale velmi šťastná.

Kde jste se vzali a jak vás toto místo napadlo? Brali jsme se v Praze v Meet Factory. Věděli jsme, že chceme nějaké netradiční místo, kde by proběhla celá svatba. Byli jsme na hodně místech, včetně planetária, Podolské vodárny… Hodně se nám líbil nápad udělat cirkusácké šapitó, ale nakonec jsme nesehnali vhodný prostor, kde ho postavit. Pak jsme šli na koncert do Meet Factory a bylo jasno. Naprosto to splňovalo vše, co jsme si představovali. Navíc jsme oba měli pocit, že to je TO ONO.

Je to místo celkem netradiční, i když s úžasnou atmosférou. Nebyli ale babičky a dědečkové zlehka šokovaní?

Šokováni byli asi všichni, ale zároveň nás všichni znají a věděli, že to asi nebude probíhat klasicky. Trochu mě překvapilo, jak moc práce dalo všechny (včetně našich kamarádů) přesvědčit, že mají přijít v džínách a triku. Že se opravdu nemají nijak strojit. Ten pocit, že na svatbu by měli být nějak "lépe" oblečení, je tady tak silně zažitý, že jsem chvíli myslela, že to snad vzdám. Ale nakonec se to povedlo a všichni byli nadšení, jak dobře se cítili.

Jak probíhalo tvé ráno a jak probíhalo ráno u ženicha? Noc před svatbou jsme spali každý zvlášť. Viděli jsme se až u "oltáře". Moje přípravy byly super. Sjela se k nám celá nejbližší rodina. Fotografové Luc a Jindra Peškovi z PSKS Photo, kteří nás fotili, jsou naši blízcí přátelé, takže vše bylo uvolněné a v pohodě. Opravdu jsem se bavila a nebyla jsem vůbec nervozní.

Obřad byl až v 15:00, takže času na všechno bylo hodně. Michal se oblékl doma. V jiných místnostech, abychom se nepotkali. Jen jsem mu ráno poslala snídani a poté odjel ke svým rodičům, odkud jel rovnou na obřad.

Moje sestřička si pro nás připravila malé překvapení. Nechala nás oba napsat si vzájemně dopisy a ve svatební ráno nám je předala. Bylo to velmi dojemné a kdo zná naše svatební video od Primetime, je to ten dopis, u kterého tak pláču.

Jak svatbu prožívala vaše dcerka Dorotka?

Myslím, že to zvládla celkem dobře. Nebyly jí ani 2 roky, takže něco prožívala těžce, ale nakonec si to užila. Odmalička nemá moc ráda velký hluk, takže to chvílemi bylo složitější. Naštěstí jsem měla zajištěné skvělé hlídání od "tety", kterou miluje. Takže si to užila různě na střídačku s ní, s babičkami a s námi.

Proběhly ve svatební den nějaké komplikace? S výběrem dodavatelů a s plánováním celé svatby mi hodně pomohla Helenka z Bestalent. Vše bylo opravdu dobře zajištěné, takže kromě zdravotních komplikací nevzniklo nic. Byla jsem v 17. týdnu těhotenství a u obřadu jsem začala krvácet. Takže jsem utekla od oltáře (až po polibku a ANO ) a jeli jsme rovnou na pohotovost. Naštěstí si mě nenechali v nemocnici a mohla jsem se vrátit. Sice jsem pak musela spíš posedávat, než juchat na parketu, ale zvládli jsme to a já si to nakonec skvěle užila.

Hodně pomohlo, že Nany z Nany Hoops, měla s sebou několik obručí, takže se hosté v mezičase skvěle bavili s obručemi a možná si někteří ani nevšimli, že jsem tam chvíli nebyla. Takže nejlepší zábava na svatbu.

Jaké bylo vaše svatební menu? Měli jste nějaký společný oběd, nebo vše proběhlo ve formě rautu? Oběd jsem neměli. Obřad byl od 15:00, takže vše proběhlo formou rautu. Myslím, že občerstvení bylo jedno z top záležitostí celé svatby. Všichni si jídlo pochvalovali a vzpomínají na něj dodnes. Trochu mě mrzí, že jsem toho moc nesnědla. Nějak jsem na jídlo neměla čas.

Místo celé svatby bylo originálně a neokoukaně vyzdobené. To jsi vymýšlela ty?

Výzdobu jsem vymýšlela já společně s Lenkou z Od Maud, která ji pak realizovala. Měly jsem spolu několik schůzek, včetně dvou přímo v Meet Factory, aby prostor poznala. Úplné finále pro mě bylo ale překvapením. Viděla jsem ho až ve chvíli, kdy jsem šla k oltáři.

Měla jsi šaty v netradiční barvě. Nemrzí tě, že jsi neměla bílé?

Nemrzí. Kdo mě zná, ví, že nejsem nevěsta do bílých šatů. Nikdy jsem se ani nepředstavovala jako nevěstu v bílé. Od puberty jsem všem tvrdila, že se budu vdávat v černé. Že to opravdu dotáhnu do finále, ale někteří asi nevěřili.

Nejen místo, šaty, menu ale i dort byl netradiční. Jaký byl?

Dort pekla moje maminka a byla to bábovka. Miluji ji, takže bylo jasné, že v "můj den" to musí být právě ona. A moje maminka dělá nejlepší bábovku pod sluncem!

Připravili si pro vás svatebčané nějaké překvapení? Vlastně ano! Druhý den jsme mezi svatebními dary našli balíček polaroidových fotek, které tam naši kamarádi nafotili. Bylo to super překvápko! Takže máme alba dvě, jedno s fotkami od Luc a druhé polaroidové od kamarádů.

Kdyby jsi měla vaši svatbu popsat jen třemi slovy – jaká by to byla?

Přirozená. Uvolněná. Svá.

Jak se vám daří téměř dva roky po svatbě? Daří se nám dobře. Narodil se nám zdravý syn Jonatan Terenc, takže útěk od oltáře dopadl dobře a jsme čtyři. Aktuálně rekonstruujeme baráček, který jsme loni koupili a těšíme se, až v něm začneme bydlet.

Víc fotografií ze svatby Evy a Michala:

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně štěstí!

---

Autor článku: Daniela Malá / Fotografie: PSKS PHOTO