Nevěsta Šárka: „Jasnou výhodou i nevýhodou byly vánoční přípravy, na které prostě tentokrát nebyl čas.“

Naše nevěsty

15. kvě 2019
Daniela Malá
Sonka Skerik

Svatba Šárky a Toma okouzlí všechny romantické duše, a především pak ty, které milují Vánoce. Svatba naplánovaná na 21. prosince 2018 nevyžadovala žádnou speciální výzdobu a téma, byla prostě a jednoduše protkaná láskou a kouzlem Vánoc.

Kdo jsou Šárka a Tom? Dva obyčejní lidé, kteří se potkali ve správný čas.

Kdy jste ve vašem vztahu začali mluvit o svatbě a jak došlo k zásnubám? Jsem o osm let starší než můj muž. Po pár měsících randění jsem Toma postavila před jasnou informaci – nebudu budovat vztah s někým, kdo by semnou v budoucnu nepočítal. Než jsme si řekli ano, uplynulo 5,5 let :). Tématu svatby jsem se nijak nevyhýbala (někdy jsem tím vyloženě prudila). O ruku mne požádal 11. září, což bylo terčem černého humoru našich přátel.

Vše proběhlo v klidu domova bez nějaké velké romantiky. Ovšem příprava zásnub byla dosti náročná. Tomovi jsem ukázala prstýnky, které se mi líbí (několik let před tím) a i pana zlatníka, který je vyrábí. Mno, bylo dílem náhody, že zlatnický ateliér se přestěhoval do prostor v blízkosti bydliště mých rodičů, a tak se Tom na každou schůzku se zlatníkem musel vyloženě plížit. Dokonce si myslel, že ho můj tatínek musel při vyzvedávání vidět. No naštěstí ne :)). A i proti svému přesvědčení byl tak hodný a šel mé rodiče požádat o moji ruku :).

Co bylo při přípravách největším oříškem? Smíření maminek s datem svatby a udržení jednoduchého konceptu, kdy jsme se chtěli oprostit, od všech zbytečností, které „musí být“.

Asi všechny napadne, z jakého důvodu jste se rozhodli pro předvánoční svatbu? V pátek 21. 12. 2012 jsme se s Tomem dali dohromady. Bylo to jasné datum, u kterého jsme se nemohli hádat :D. Já se posledních tak 10 let chtěla vdávat v zimě a Tomovi to nevadilo. Navíc naše oblíbená restaurace nemá vhodné venkovní prostory, kde by mohla proběhnout venkovní svatba, která je pro letní měsíce vhodnější a pro Toma byla restaurace důležitá.

Jaké jsi spatřila v předvánoční svatbě výhody a naopak nevýhody? Jasnou výhodou i nevýhodou byly vánoční přípravy, na které prostě tentokrát nebyl čas. Vanilkové rohlíčky poprvé šoulala mamka sama, což mne mrzelo. Je to naše tradice, při které si uděláme velkou pohodu. Hodně lidí na nás koukalo jako na blázny. Nemusela jsem však díky období volit žádné „téma“ svatby ani vymýšlet složitou výzdobu. Chtěla jsem prostě ctít období Vánoc.

Restauraci, fotografa a DJ jsem zajišťovala téměř okamžitě po zásnubách, protože jsem počítala s vánočními večírky, kdy jsou tito profesionálové zamluvení velmi dlouhou dobu předem. Při prvním kontaktu, mne všichni přesvědčovali, že jednám předčasně. Nakonec se to ukázalo jako prozíravý krok. Např. v restauraci, kde se prvně pan provozní hrozně divil, museli domlouvat přesunutí vánočního večírku jedné firmy, která je má zamluvené několik let předem. Jsem moc ráda, že kvůli nám toto vykomunikoval, a my tak mohli mít svatbu opravdu v tomto datu.

Velkou neznámou bylo, zda nás někdo vůbec v takový den oddá. Brněnské matriky mi v lednu rovnou řekly, že 21. prosince rozhodně oddávat nebudou. Jedna paní matrikářka mi dokonce řekla, ať zkontaktuji méně zaneprázdněnou matriku, což mne velmi pobavilo. Do toho okamžiku jsem netušila, že je v prosinci tolik svateb, že už to nestíhají :D.

A tak začalo dlouhé hledání oddávajícího, který by oddal dva nepokřtěné a ještě v prosinci. Nakonec jsem se rozhodla zkontaktovat paní farářku Martinu Kadlecovou a byla to skvělá volba. Velmi příjemný pozitivní člověk, ze kterého jsem cítila klid a zájem o nás dva.

Před Vánoci občas člověk neví, kde mu hlava stojí. Neměl některý z hostů problém s datem vaší svatby? Všech 70 hostů na svatbě patří do okruhu rodiny a blízkých přátel s rodinami, takže to všichni věděli rok dopředu. Nikoho jsem nenutila se svatby zúčastnit. Byli jsme rádi, že tento den s námi chtějí strávit. Obřad jsme však měli až ve dvě hodiny, a tak jsem doufala, že jim tak vše zkomplikuji co nejméně.

Jaké byly hlavní prvky vaší výzdoby? Vytvářela sis ji sama? Vánoce. Neustále se mne všichni ptali na barvy, téma a jiné věci, které jsem odmítala řešit. Vždy jsem odpověděla, že budou přeci Vánoce, tak proč ten den nějak stylizovat. Jaké jiné období v roce má svou vlastní atmosféru plnou výzdoby a očekávání něčeho hezkého :). Jsem totální dřevo na jakoukoli výzdobu, takže jsem nic nevyráběla. Měla jsem jasnou představu jednoduchosti a Vánoc.

Výzdobu v restauraci jsem si dohodla s panem provozním. Protože je to naše oblíbené místo, věděla jsem, že mají krásnou sezónní výzdobu, a tak měli moji plnou důvěru. Udala jsem pouze směr – lehká zelená, živá dekorace stolů, vánoční světýlka (která jsou součástí každoroční výzdoby). Vše laděno do co nejčistšího provedení a Vánoc. Moje maminka pak na poslední chvíli našla inspiraci na svícny ze sklenic, které nechala zakomponovat do výzdoby. Jen mi to zapomněla říci a v restauraci se prořekli.

Tak jsme měli těsně před svatbou trošku dusno, že se montuje do něčeho, co jsem po ní nechtěla. Ovšem krásně to výzdobu doladilo a já jí pak děkovala. Výzdoba u obřadu byla sice z mých rukou, ale nebyla nijak složitá. Prostě jsme na podpisový stolek dali háčkovaný ubrus, který mám po babičce (a tak byla u tohoto důležitého dne se mnou, i když už není mezi námi), do vázy nasypala pár šišek a přidala světelný řetízek. Cokoli víc by působilo přeplácaně a nevhodně. Křišťálový sál, kam se pompézní výzdoba vyloženě nehodí.

O kytici jsem také měla svou představu, kterou pomohly usměrnit fotografie vánočních svateb z různých koutů světa. Oproti své oblíbené červené jsem zvolila tlumenější kytici doplněnou o šišky. Stejné květiny měly maminky a svědkyně.

Jak sis sama sebe představovala jako nevěstu? Přesně tak, jaká jsem byla. Nestylizovala jsem se do někoho, kým nejsem. O účesu jsme měla jasno okamžitě. Rozpuštěné vlasy mne dělají nervózní, a tak byl drdol mou první a jedinou volbou. Líčení, které pocházelo z rukou Sonky Sherik, také odpovídalo tomu, jak se běžně líčím (jen Sonka to umí mnohem dokonaleji).

Maminka sice měla z počátku výhrady k výrazným rtům, ale jsem ráda, že jsem se nenechala zviklat. Červená ke mně patří a já se v tomto stylu cítila skvěle. Bohužel salony pro tlusté holky stále nabízejí šaty dávno zašlých stylů a až nevkusně střižené. Nechtěla jsem vypadat jak deset let starý šlehačkový dort. Proto jsem se rozhodla si je nechat ušít přesně podle mých požadavků a představ. Volba padla na Madoru v Mikulově. Bylo skvělé, že jsem je začala zařizovat v říjnu a vše se bez stresu stihlo.

Co ti blesklo hlavou, když jsi viděla stát Toma na konci uličky? Upřímně, v té chvíli jsem úplně o Tomovi nedumala. Přemýšlela jsem nad tím, že jsme strávili spoustu času výběrem hudebního doprovodu a stejně jsem vyšla na špatnou část skladby :D:D:D. Celý den jsme trávili s Tomem spolu, takže jsem ani nějaké „wau“ nečekala.

Jaký průběh měl svatební obřad? Jak ses při něm cítila? Průběh obřadu jsme probrali s paní farářkou předem, takže jsme přesně tušili, co nás čeká. Bylo to velmi uklidňující. Dostali jsme na výběr z různých variant a zvolili tu, která pro nás byla nejpřirozenější. Před začátkem obřadu jsme se však museli v duchu smát a omlouvat zároveň.

Paní farářce jsem z řeči vyřadila několik slov LÁSKA, protože mi to přišlo v takovém množství nepřirozené. Ve chvíli, kdy jsem došla k oltáři, jsem si všimla našeho DJ (DJ Shaff), který je známý i pro své kšiltovky a hlavě měl zrovna tu s nápisem LÁSKA. Všimla si i paní farářka a velmi vtipně to glosovala v řeči. V části, kterou si paní farářka chystala přímo pro nás a kterou jsme slyšeli u obřadu prvně, velmi vtipně komentovala naše poznání i začátky, společné zážitky i důležitost našich rodin pro naše životy.

Obřad byl veselý, citlivý a všichni hosté jej velmi chválili. Takové to wau uvědomění se však dostavilo během večera při čepení. To bylo pro nás oba i naše rodiče emočně velmi silným zážitkem. Tom je tvrďák, ale v tu chvíli, kdy mne holky přivedly v kroji a čepily, jsem viděla, že si plně uvědomuje sílu okamžiku a toho, co jsme v ten den prožívali.

Měli jste štěstí na krásný bílý sníh a pořídili jste společně se Sonkou Skerik dechberoucí fotografie. Jak dlouho focení trvalo? Počasí jsem zaříkávala celý rok předem :D. Sice jsem se tvářila statečně a tvrdila, že fotky na blátě a v mlze také jen tak někdo nemá, ale doufala jsem, že zrovna nám to vyjde a ono vyšlo. Focení bylo extrémně rychlé vzhledem k tomu, že mrzlo :D. Netrvalo déle než půl hodiny, a to i s cestou. Naštěstí bydlíme na okraji města, a tak jsme nikam daleko nemuseli přejíždět. Sonka je profík s dobrým okem. Ovšem trochu mne mrzí, že na velkém množství mám zavřené oči :(.

Bylo i svatební menu a dort vánoční? Dort byl čokoládově čokoládový na přání mého muže. Zdobení bylo jednoduché v přírodním duchu na mé přání. S cukrovím to bylo náročné, já chtěla prostě vánoční klasiku. Okolí mne tlačilo do svatebního, které jsem nechtěla za žádnou cenu. Musela jsem si trošku dupnout :D. Menu vánoční nebylo. Bylo vybírané s ohledem na nás dva a naše hosty. Měli jsme raut a to proto, že já nechtěla svíčkovou ani polévku, kdežto např. můj tatínek ano.

Také jsme měli množství hostů bezlepkových. Takže jsme sestavili menu z jídel, které máme rádi my, která jsou vhodná pro nejrůznější dobrovolná a nedobrovolná omezení tak, aby si každý mohl dát cokoli. Množství jídel mělo bezlepkovou variantu – svíčková, knedlíky, topinky k tataráku. Maminka zajistila pro hosty také bezlepkové zákusky a dort. Hosté mi pak poděkovali, že se jim dlouho nestalo, aby si mohli bez obav dát něco dobrého.

Štědrý den byl hned tři dny po svatbě. Byly to ty nejkrásnější Vánoce, jaké jsi zažila? Ne nebyly. Vánoce miluji a krásné byly všechny s Tomem – i ty dříve, bez něj. Oba máme rádi to období příprav, kdy vybíráme a zdobíme stromeček, kdy si jej rozsvítíme (s nákupem dárků je to horší :D). Tyto však nebyly výjimečné díky svatbě. Byli jsme oba velmi unavení, protože svatba byla završením extrémně náročného roku a půl, během kterého jsme prožili mnoho změn.

Takže jsme na Štědrý den dodrželi zvyk jít na snídani k mým rodičům a obědovou procházku k Tomovým. Pak už jsme jen leželi na gauči a odpočívali. Následující dny jsme prožili stejně jako každé Vánoce, a to s našimi rodinami. Ty skutečně výjimečné přijdou asi až s dětmi.