Nevěsta Anička: „Svatební přípravy jsem si hrozně užívala, i když poslední dny před svatbou už to byl hodně stres..“

Anička a Pavel se setkali na festivalu, kde jí Pavel řekl, že se asi zamiloval. Tenkrát to byl možná vtip s nadsázkou, ale dnes opravdu píšu o jejich svatbě! Není ten život krásný a mocný čaroděj? 🙂

Aničko, kde jsi se s Pavlem poprvé potkala? Byla to láska na první pohled? S Pavlem jsme se seznámili před 5 lety na hudebním festivalu v Trutnově. Hned ze začátku jsme si rozuměli a zjistili, že máme dost společného.

Pamatuji si, že po tom, co jsem mu řekla, že jsem studovala v Amsterdamu a že jezdím na snowboardu, mi řekl, že se asi zamiloval :-). Řekl to samozřejmě jako vtípek s nadsázkou, ale já už měla tenkrát jasno:-).

Kde jsi objevila tuto stránku? Stránku Beremese.cz jsem objevila, když jsem ihned po zásnubách začala plánovat svatbu. Bylo tu vše, co nevěsta potřebuje, takže jsem byla na Beremese.cz pečená, vařená a hledala inspiraci.

Jak jsi byla požádána o ruku? A jaké byly tvé reakce? Pavel mě požádal o ruku po 4 letech vztahu na dovolené v Řecku. Naplánoval výlet na motorce na maják, kde jsme sledovali západ slunce. Bohužel se tam pořád motali nějací turisté, tak z toho byl trochu nervózní, ale když konečně odešli, tak se vyjádřil. Samozřejmě jsem se ihned rozbrečela a řekla ano.

Byl to opravdu romantický moment jak z filmu. Dodnes si děláme legraci, že jsem řekla ano, aniž bych se koukla na prsten :-). Ten vybral naprosto dokonalý a navíc mi perfektně padl. Dal si práci i s tím, že zjišťoval jakou mám velikost prsteníčku…

Co pro tebe bylo při plánování svatby nejdůležitější? Plánování bylo v podstatě plně v mojí režii. Ze začátku nás hodně limitovalo místo, chtěla jsem svatbu venku a kolem dřevo. Nakonec jsme vybrali zastřešenou terasu s dřevěnými trámy a byli jsme moc spokojení, protože po vyzdobení bylo místo okouzlující.

Samozřejmě, měli jsme určitý budget, kterého jsme se také snažili držet, ale když došlo na lámání chleba, raději jsme si na něčem připlatili, aby to splňovalo naše představy.

A bavily tě ty svatební přípravy? Svatební přípravy jsem si hrozně užívala, i když poslední dny před svatbou už to byl hodně stres. Bavilo mě vysedávat hodiny na internetu a hledat inspiraci, nebo sedět po večerech v obýváků a lepit dekorace. Od zásnub, které proběhly v záři, do července, kdy byla svatba, jsem trávila svatbou i několik hodin denně, až si ze mě všichni dělali legraci, že se budu po svatbě hrozně nudit :-).

Trápila ses před svatbou nějakými dietami? Diety jsem naštěstí před svatbou řešit nemusela. Od přírody mám hodně štíhlou postavu, takže jediné, o co jsem se snažila, bylo trošku posilovat břicho, protože šaty jsem měla přes břicho hodně těsné.

Jak jsi je vybírala a vydržela jsi v nich celý den? Ohledně stylu šatů jsem měla jasno hned od začátku a to, kde si je budu vybírat, také. Věděla jsem, že chci krajku a jednoduchý splývavý styl.

Když jsem si na zkoušce poprvé zkusila ty "své", věděla jsem, že i Pavlovi se v nich budu líbit. Opravdu jsem se i se závojem cítila jako princezna a strach z toho, že jsou moc úzké a budu se muset brzy převléknout, ihned vyprchal a já v nich "juchala" až do půlnoci.

Máte fotky s takovým netradičním nádechem. Kdo je jejich autorem a co pro vás bylo při výběru fotografa rozhodující? Fotografa jsme začali řešit ihned po tom, co jsme měli místo a termín. Po několika dnech hledání jsem narazila na Barboru Bistiak a její fotky mě naprosto uchvátily. Hlavně tím, že byly netradiční a fascinoval mě ten našedlý nádech, který dodával fotkám kouzlo tajemna. Poté, co jsem poptala cenu i u jiných fotografů, Bára zvítězila i na této frontě.

Co ti blesklo jako první hlavou, když ses ve svatební den ráno probudila? První, co mi ve svatební den ráno proběhlo hlavou, bylo to, že nechápu, jak to, že už ten den konečně nastal. Přitom jsem si celý rok stěžovala, proč musím na svatbu tak dlouho čekat. Bylo mi to vlastně tak trochu líto, že už to všechno končí. Ale zase jsem se uklidňovala tím, že další etapa začíná.

Kterou část svatebního dne sis užívala nejvíc? Celý svatební den utekl neskutečně rychle, jak ve zrychleném filmu, takže spoustu momentů jsem si bohužel ani nestačila pořádně užít. Ale nejlepší moment byl asi při prvním společném tanci, kdy všechno "důležité" bylo už za námi a my věděli, že se vše podařilo a můžeme si už jen užívat zbytek našeho dne společně s lidmi, které máme nejradši.

Jak ses cítila, když jsi kráčela k oltáři? K oltáři mne vedl taťka a video přesně zachycuje moment, kdy vycházím ze dveří s úsměvem, ale po dvou krocích už začínám natahovat :-). Už při výběru hudby na nástup jsem věděla, že budu brečet, River Flows in You od Yiurimi mě prostě dojímá. I přes pláč jsem si ten okamžik ale moc užívala a těšila se, až konečně budu stát vedle Pavla.

Jak dlouho vám trvalo nazdobit místo obřadu a hostiny? Svatební místo jsme začali s ženichem, rodinou a kamarádkou zdobit večer před svatbou. Strávili jsme tam asi 5 hodin a zdaleka nebylo vše hotovo. Druhý den od dopoledne (obřad byl v 15 hod.) kamarádky ve zdobení pokračovaly.

Ale opravdu to stálo za to, vše bylo tak, jak jsem si představovala.

Kam jste vyrazili na svatební cestu? Je to vaše vysněné místo? Svatební cestu jsme začali trochu netradičně s rodinou. V neděli po svatbě jsme vyrazili na Moravu a po pár společných dnech jsme poté sami odletěli na Rhodos, kde jsme strávili týden a líbánky si moc užili:-).

Víc fotografií ze svatby Aničky a Pavla:

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně štěstí!

---