Nevěsta Radka: „Svatební přípravy zahrnovaly všehovšudy dva telefonáty a jednu návštěvu soudu ohledně prasete…“
Dnes zapomeňte na holubice, okvětní lístky růží a tak podobně, protože nevěsta Radka s rebelantskou duší společně se svým manželem Viktorem pojali svou svatbu jako jedno obří vesnické mejdlo!
Představíš nám krátce sebe a svého manžela? Já, duše něžná a romantická, manžel těžkej pragmatik. Našli jsme se, respektive jsme na sebe zbyli v Břehově (Budějčáci jistě vědí). On tehdá slavil už asi třetí narozeniny v průběhu roku a já zapíjela smutek, neb se mě zřekl tehdejší muž.
Seznámila nás naše společná kamarádka, vypilo se mraky zelený a když mě druhý den zval na rande, měla jsem z toho smíšený pocity, páč jsem si pamatovala… No, přesně to.
Kdy a jak zazněla ona magická otázka „Vezmeš si mě?“ Žádost o ruku? To byla taky romantika. Sešli jsme se po vánočních návštěvách ve vymrzlém bytě a pod opadanou větví simulující vánoční sosnu jsem dostala prsten. Dojalo mě to, řekla jsem mu, že je debil, posléze jsem prohlásila, že když to jinak nejde, že teda jo, a šli jsme na pivo na Spartu.
Jak dlouho dopředu jste svatbu zařizovali? 47 dní a bývala by stačila tak třetina.
Užívala sis přípravy nebo to pro tebe občas byla muka? Já si místo příprav užívala vylévání nivelační stěrky nový obkladačky v koupelně. Přípravy zahrnovaly všehovšudy dva telefonáty a jednu návštěvu soudu ohledně prasete, jinak se všechno vyřídilo tak nějak za pochodu. A kdyby někomu bylo divný, proč jsme byli na soudu – manželův kamarád tam vede bufet pro zaměstnance a to prase nám zařizoval on. Bylo skvělý.
Vyměnila jsi klasické svatební šaty za nádherné sárí. Co tě k tomu vedlo a na kolik tě vyšlo? Co mě k tomu vedlo? Především moje rebelantská duše. V sárí chodím i v civilu a miluju ho. Navíc to byl tak trochu hec a truc vůči manželově rodině. Oni jsou v některých věcech poněkud konzervativní. Třetí důvod byl budějický půjčovný standard a moje nestandardní figura.
No a protože byl rozpočet na celou akci omezen na to, co některá jiná nevěsta dá jenom za šaty, sárí bylo nejúspornější řešení.
Jaký byl váš svatební den? Byla jsi hodně nervózní? Nervózní? Já měla hlavně kocovinu jako prase. Večer před svatbou jsme si s mými rodiči sedli u nás v kotelně, něco popili a tak… Spát jsem šla asi v půl druhý, takže jsem se ráno nakopla brufenem, rychlou startkou, frťanem ferneta a bylo mi hej.
Celou cestu od nás ze vsi na úřad jsem se culila jak měsíček na hnoji, obřad prosmála a následná párty byla legendární. Dodnes se o tom u nás na vsi mluví.
V jakém duchu se nesla vaše svatba? Vyhlásila jsem heslo, co razím už od maturity: “Nepřišli jsme vyhrát, přišli jsme se vožrat.“ Takže svatba se nesla v duchu klasický venkovský pařby. Na rožni se točilo prase, pivko teklo proudem a kapela hrála zvesela.
Jistě jsi měla nějakou prvotní představu o svatbě. Shodovala se s realitou? Úplně původně byla v plánu svatba v Českém Krumlově na jezu. Plán byl, že pojedeme vodu, jeden den vyskočíme z kánoe na šlajsně pod zámkem, řekneme ANO, místo kytice hodím do davu flašku Božkova a pofrčíme dál. Bohužel to nevyšlo. Nabízí se říct "snad příště", nicméně doufám, že žádný příště už nebude.
Změnila bys na vaší svatbě něco? Neměnila bych nic, maximálně tak počasí. Byla zima jak v psírně, takže mi při pózování s kašnou nastydl, jak to jen slušně říct… močák.
Na co z celé svatby vzpomínáš nejraději? Těžko říct, ale jeden z nejsilnějších momentů byl, když jsme večer před akcí a s trojkou v žíle vázaly s mámou moji kytici. Taky ráda vzpomínám, jak jsem kráčela ke kašně a zjistila, že nemám podvazek. Dodnes by mě zajímalo, kde jsem ho mohla vytrousit.
Byla nějaká věc, na které bylo opravdu těžké se s ženichem shodnout? Je to divný, ale my se shodli úplně na všem. Aby ne, když jsme na sebe zbyli.
Jak se vám daří po pěti letech manželství? Daří se jako po pěti letech manželství. Do chalupy přibyl jeden uřvanej pekla zplozenec, takže se nenudíme. Rekonstrukce taky pomalu finišuje a vidle do zadele s rozeběhem jsem za těch pět let chtěla manželovi vrazit asi jenom sedmkrát, takže zřejmě slušnej oddíl.
A jako poslední otázka… Máš nejakou radu pro nevěsty? Co bych poradila? Hlavně se z toho nepo…
Víc fotografií ze svatby Radky a Viktora:
Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně štěstí!
Přidej příspěvek