Nevesta Nicol: „Honza se rozhodl požádat mě o ruku originálním způsobem a do plastového vajíčka schoval prstýnek.“

Svatba Nicol a Honzu je ukázkovým příkladem, jak nádherná může být podzimní svatba. Romantický obřad na molu u jezera, podzimní paprsky slunce a bordó barva… Spousta nevěst se bojí tmavších nebo výraznějších barev na svatbě. No když uvidíte úžasné fotky z jejich svatby pochopíte, že všechny obavy jsou zbytečné.

Kde a jak jste se s manželem seznámili?

Seznámili jsme se v roce 2013 v jednom pražském klubu. Nebylo to ze začátku úplně jednoduché, protože já jsem byla v tu dobu ještě zadaná. Ale Honza byl dostatečně vytrvalý a nakonec jsme zůstali spolu a jsme spolu do dnes a doufám, že už budeme napořád. 🙂

Jak proběhlo vaše zasnoubení?

Zasnoubili jsme se v půlce prosince 2020 (tedy skoro po 8 letech) v Jizerských horách u osady Jizerka, v pustině mezi lesy. Máme s Honzou tradici, že kdykoliv jeden z nás čeká v autě na benzince při tankování paliva, druhý mu “za odměnu” donese kinder vajíčko, o které se pak podělíme.

A tak se Honza rozhodl požádat mě o ruku originálním způsobem. Opatrně rozpůlil Kinder vajíčko, aby nebylo nic poznat, a do plastového vajíčka uvnitř místo hračky schoval prstýnek. Po půldenní tůře v zasněžených horách mě pak u malé říčky dal vajíčko, jako takovou malou odměnu za výšlap. No a když jsem ho otevřela, trvalo mi snad 30 sekund, než mi došlo, na co se dívám. Bylo to nádherné.

V jakém stylu a kde se odehrála vaše svatba?

Protože svatba byla na podzim mezi lesy na Vysočině, chtěli jsme ve výzdobě přiznat podzimní barvy. Protože jsme také počítali s tím, že se bude už stmívat o něco dřív, ladili jsme úmyslně barvy do tmavších, lehce melancholických tónů. Nakonec spolu se zapálenými ohni ve stodole udělaly nádhernou atmosféru. Místo oblíbených přírodních dekorací, které jsou letos v kurzu, jsme se místo juty a polínek rozhodli vytvořit ostrý kontrast mezi hrubou dřevěnou stodolou a elegantní výzdobou použitím zlatých svícnů, bordó běhounů a jiných zlatých podnosů a dekorací.

Na který moment svatebního dne nikdy nezapomeneš?

Nejkrásnější byl obřad. I když mělo být celý den chladno a pod mrakem, na obřad nám nádherně zářilo slunce. Obřad se konal na dřevěném molu u malého rybníčku rámovaného smutečními vrbami, lítaly vážky a zpívali ptáci. Náš oddávající měl nádhernou a dojemnou řeč, takže oko nezůstalo suché a i já jsem měla co dělat, abych si nerozmazala líčení. Bylo to úžasné, magické a dojemné.

Se kterými dodavateli jsi byla nejvíce spokojena?

Velmi spokojena jsem bylas květinami – nechala jsem si trochu netradičně vyrobit látkové květiny, protože mi je vždy líto, když se druhý den po svatbě nádherné vazby květin vyhazují, a nelituji. Navíc nikdo z hostů nepoznal, že nejde o živé květiny.

Dále jsem měla velké štěstí na výběr vizážistky a v neposlední řady byl vynikající fotograf Martin Dobrovolný a kameraman Lukáš Lhota.

Co bys chtěla vzkázat budoucím nevěstám?

Aby si večer před svatbou v klidu zkontrolovaly, jestli je vše v pořádku a hotové, aby měly po ruce šikovné kamarádky, které na vše dohlédnou a aby v den svatby vstaly s čistou hlavou. Nejlepší je ve svatební den vše hodit za hlavu, říct si, že ať už to dopadne jakkoliv, bude to báječné a aby si užily každý jedinečný okamžik svého dne, který se už nikdy nebude opakovat. A hlavně aby si během dne užily I několik soukromých momentů se svým manželem. 🙂

Autorka článku: Dana Račko