Vím, že si o mě budete myslet, že jsem blázen, ani nevím, proč to sem vlastně píšu...Svatbu mám mít přístí týden a teď jsem úplně na dně. Jsem od konce června bez práce, ale není to poprvé, co hledám práci za tenhle rok. Nic se mi nedaří, nikde mě nechtějí. Tenhle týden jsem čekala na výsledky ze dvou pohovorů, na jednom mě hned odmítli a na druhém mi řekli, že budu muset ještě měsíc čekat a že mají další dva kandidáty, že neví, jestli mě chtějí.
Můj snoubenec má doktorský titul, je velice inteligentní a pracovitý, já nedodělala vš a od té doby se nemohu hnout z místa. Vystudovala jsem pouze pedagogické lyceum, to je na úrovni gymnázia, takže se s tím nedá nic dělat. Nechtějí mě ani jako asistentku pedagoga ve školce. Mým velkým snem je učit angličtinu, třeba jako lektorka, ale k tomu nemám potřebné vzdělání a nedá se to studovat dálkově. Navíc je mi 26, v tomhle věku je fakt těžký něco začínat studovat. O denním studiu se nedá ani uvažovat.
Říkám si, že v téhle situaci je vážně blbý pořádat svatbu...Dávat za to tolik peněz, když já nemám ani korunu. Říkám si, že jestli svého přítele skutečně miluju, měla bych ho opustit, třeba se odstěhovat do Prahy, najít si tam práci a ještě něco dostudovat. On by si zasloužil vysokoškolačku s dobrou prací a ne pořád poslouchat moje nářky a řešit, že si nemůžu najít práci. Opravdu by si zasloužil nějakou lepší, než jsem já. On by s tím teda nesouhlasil, když jsem to někdy před ním v depresi řekla, tak se rozbrečel a říkal, že chce jen mě...Ale mě připadá, že kvůli mě bude mít zkažený život, že budu jako koule na noze, co ho bude stahovat ke dnu. Asi bych si měla nejdřív dát do pořádku vlastní život a teprve potom vůbec uvažovat o nějaké svatbě...Co si myslíte vy?
@laka_lacenda Trosku pokory, holka. To, ze je nekdo v praci nepostradatelny, to uz trvrdilo spoustu lidi, kteri byli zrovna na vrcholu....ze ktereho pak rychle spadli.
Super praci ti preju, ale znam ty, co zili v domneni, ze 'bez nich by to neslo', a pak se strasne divili, kdyz byl vsemu konec.
(A nez me zase nekdo narkne ze zavisti: vystudovala jsem zde v Anglii vysokou skolu, takze nemam nikomu co zavidet :-p )
@blueberry0015
Držím pěsti, ať ti pomůže i s tímto, ale když zvládá paniku, určitě zdoláte i tohle. Protože kdybys měla oči svého přítele, viděla by ses taková, jaká jsi, a to je (nejen jeho) láskyhodná.
@blueberry0015 Jestli psycholog nepomáhá, je možná čas jit k psychiatrovi. U psychologa se sice vymluvíš, ale někdy je potřeba si pomoci i medikamenty, a ty ti předepíše jen psychiatr po konzultaci, a doporučí léčbu. To by měl vypozorovat i psycholog, a pokud se tvé stavy nelepší tak toto doporučit. Pokud jsi z Brna mohu ti doporučit jednoho vážně dobrého. Léčí se u něho kamarádka s bipolárem.
@mariestelletta Psycholog pomáhá, panickou poruchu už zvládám téměr bez problémů. A k psychiatrovi chodím též, jen bych už ráda vysadila léky úplně, proto i ten psycholog. Ale jak jsme psala, neřešila jsem s nimi zatím nic jiného, než tu panickou poruchu. Jinak celkově jsem na tom mnohem líp než dřív, to jsme měla i myšlenky na sebevraždu a tak...měla jsem hodně těžké dospívání a to se na mě podepsalo.
@blueberry0015 Myslím, že bys měla taky zapracovat na svém sebevědomí. Strach z toho, aby si někdo nepomyslel..... To je cesta do pekel. Přestaň teď přemýšlet nad prací a věnuj se posledním přípravám na svatbu a myslím, že jak bude po svatbě, to tě určitě nabije pozitivní energií, tak vše budeš vidět z jiného pohledu ;-)
@blueberry0015 A co ti je po ostatních? V manželství je mnoho možností - vydělává víc muž, někde vydělává víc žena, někde vydělává pouze muž a žena je v domácnosti... Když to vyhovuje manželům, ostatním po tom může být kulový...Ale pokud se pořád budeš ohlížet na to co si myslí ostatní, nedopadneš dobře...
@blueberry0015 Já ti moc doporučuju zkusit kineziologii (nebo se tomu taky říká metoda One Brain), jestli neznáš, najdi si o tom něco na netu, třea ti to bude sympatické. Dokáže úžasně vyřešit bloky, díky kterým vznikl třeba problém s tvým sebevědomým, ale i spoustu jiných věcí. Já s tím mám jen ty nejlepší zkušenosti :-)
@zanett kazdej jsme nahraditelnej...:-) to nezpochybnuju...ja jen vychazim z toho, jak se to bohuzel objektivne spousta veci hrouti, kdyz mam dovolenou dyl nez dva dny...a z toho, co mi pak rikaj obchodni partneri...a na jednou stranu bych byla i rada nahraditelna...ten tlak je obcas moc...ale je to moje volba - retezi tu privazana nejsem, muzu jit jinam s mensim odpovednosti, stresem a starostma...ale za min penez ze
@blueberry0015 Jenže pohužel psychofarmatika bývají často na doživotí, ale určitě se s tím o tom poraď. Nestudovali to jen tak nadarmo, takže ti určitě poradí. Jen jim řekni všechno naprosto všechno. Kamarádka s tím bipolárem mu něco neříkala, protože něčemu nepřikládala váhu, a pak se špatně odhadují třeba stabilizátory nálad, nebo typ a druh antidepresiv a dalších věcí. ;) ale věřím že to zvládneš. Třeba si najděte spolu nějaký koníček, kterým by ses odreagovala a naplňoval tě nějak. Mě třeba pomáhá tanec.
@mariestelletta Mně by hodně pomohlo, kdybych už měla práci. Teď jsem druhý měsíc doma a protože jsem se do místa bydliště přistěhovala a nikoho tu neznám, ani přítel tu nemá kamarády, často se cítím hodně osamělá a potřebovala bych víc lidské společnosti...
@blueberry0015
Pokud by ses ale dostala do bodu, kdy bys na svatbu nebyla zralá, klidně ji zruš. Ale zkus tohle všechno co nejvíce probírat s partnerem, ať ví, co se v tobě odehrává, kdy jsi v pohodě a kdy potřebuješ trochu času. Zdá se být opravdu dobrým mužem a jistě tě nechce do něčeho nutit.
@blueberry0015 Vážně si svatbu užij naplno, je jednou za život ;-) Jak čtu že máš psychické problémy, další důkaz že tě ženich miluje takovou, jaká jsi :-) Já měla taky špatné sebevědomí, a po svatbě se mi zvýšilo o 100 % , svatba dělá divy :-D
Proto si najdi nějaký koníček. Internet snad máš, tak použij google a najdi si něco, čím si odreaguješ mysl a přestaneš myslet na to, že nemáš práci. Začneš myslet na něco lepšího. S nastávajícím můžete jít do toho spolu, paleta zájmů je široká, od běhání, přes kolo, tanec, malování, hudba...Zároveň tam potkáš i nové přátele a všechno b ude lepší. Pak i ta práce se bude hledat lépe. Promiň ale přijde mi, že prostě ve všem hledáš zbytečný problém. Možná to bude znít tvrdě, ale prostě se musíš sebrat a něco s tím dělat. Brečet že nemáš práci ničemu nepomůže. Za týden se vdáváš, vymysli si nějakou výzdob, nebo trénujte s mužem spolu první tanec, běž se projít a vem si foťák, třeba něco hezkého potkáš a vyfotíš a pak si to můžeš někde vystavit.
@blueberry0015 Určitě ještě změna bydliště přispěla, že tě nezdar z pohovorů tak rozhodil. Máš třeba nějaké koníčky? Tam bys určitě našla nové přátele a necítila ses tak osamělá.
@blueberry0015 A co zkusit - prozatím - než si najdeš trvalou práci - dobrovolnictví? Budeš mít pocit, že děláš něco smysluplného, zaměstnáš se a celkem pěkně se to vyjímá i v životopise. Mohu doporučit i jedno sdružení v Brně :-), nebo si najdi konkrétní obor ve kterém by chtěla působit na stránkách http://www.dobrovolnik.cz/.
Jinak, já mám podobnou dg jako Ty a kinezilogie mi nepomohla - přestože jsem ji zkoušela víckrát u různých terapeutů. Bohužel, v případě této dg na rychlá řešení nevěřím...je to běh na dlouhou trať.
@pirek Nemyslím si, že bych nebyla zralá, prostě jsem teď z toho neúspěchu trochu hysterčila...snad to přejde a už to bude dobrý, nechci to rušit.
@verunecka84 Chtěla bych někam chodit cvičit, budu se k tomu muset donutit. Jinak mám přátele a scházíme se, ale jednou za čas, protože jsou zdaleka.
@strelenka Bohužel Brno je daleko, jsem z Pardubic. Dobrovolnictví by mohl být dobrý nápad.
@blueberry0015 To mi je jasné, že máš přátele....Já jen, že se cítíš osamělá, když ses přestěhovala. Dokopej se do cvičení a určitě tam najdeš minimálně jednu kamarádku. No a pak už to bude mnohem veselejší ;-)
@blueberry0015 Aaha, perníkáři ;-)! Vyrozuměla jsem dle školy, že jsi z Brna...ale v Pardubicích bude určitě také příležitost :-) . Nebo teda u nás - v Mechově - vím, že třeba fakultka nabírá dobrovolníky, tj kousek.
Jinak to hysterčení chápu, když jsem byla na pracáku, taky mi z toho dost hrabalo...
@blueberry0015 Teeeda,takovy slzavy udoli? Vim,ze ted je to naprd,ale rekla bych,ze on si vybral a vybral si tebe. Takze pokud nemate problemy vy dva mezi sebou, ver mi,ze mas to nejvic. A hlavne nejsi na ty starosti sama ;-)
Ja jsem vystudovana sestra,ale vzhledem k absenci praxe uz 6 let pracuju jako prodavacka. A ve 30-ti jsem zacala dalkove studovat vysokou. Pravda,je to zahul,ale da se...
Vzdycky v zivote budou chvile,kdy ma clovek pocit marnosti,ale pokud mas vedle sebe nekoho, kdo te ma rad a ty jeho,da se to prekonat.... :-)
ja jsem zacala studovat s detma kdyz byly na zakladce, delala jsem si gympl, ve 40ti letech koncila vysku :-) vsechno jde, jen si ver a bud stastna ze mas chlapa ktery te ma rad a ty mas rada jeho... hodne stesti !!!
@blueberry0015 Namísto sebelítosti nad tím, co s tebou bude chudák dělat, se kopni do zadku a začni na sobě makat, když ti na tom tolik záleží ;) tolik energie co tady plýtváš jsi už dávno mohla investovat někam jinam...třeba do dodělání školy, když je to pro tebe tak důležité . Nejhorší je jenom fňukat nad rozlitým mlékem, ale neudělat nic pro to, na čem ti záleží. Záleží ti na tom, aby na tebe mohl být pyšný? Tak dělej to, co tě baví, to co by jsi chtěla. Ale dělej to pro sebe. A hlavně neřeš, co chce on, jakou by tě chtěl atd. To musí vědět on sám..je s tebou? je. Tak buď ráda a nelituj se. Pokud si myslíš, že máš na víc a on by si zasloužil "něco lepšího", tak to něco lepšího udělej ze sebe. Když se budeš jenom litovat a utápět se v tom, co ti nejde, tak budeš akorát tak nešťastná a budeš se v té panice a depresi podporovat. Každý má něco, co se mu nepovedlo...ale taky něco co ho baví, co se mu líbí...a pokud ne, tak můžeš hledat;) třeba i to, že se snažíš, nakonec bude jedna z věcí, které si na tobě bude moct vážit. Že nejsi jak 100 dalších holek, které pláčou v koutě, že jim ujíždí vlak, ale nic pro to nedělají.
@zanett nepředbíhej!
@laka_lacenda není to poprvé, co zdůrazňuješ svou pracovní nenahraditelnost, jak dlouho jsi neměla dovolenou atd. Chtěla bych ti říct, že profíka dělá taky pokora. A pokud jsi manažer a věci se bez tebe sypou, je to tvoje selhání. Pokud nejsi manažer, pak jde o společné selhání se zaměstnavatelem. Ale vzhledem k tomu, jak to líčíš, ti zjevně domnělá nenahraditelnost vyhovuje.
A kdyby ti tady všechny holky řekly - "Hele tak ty nemáš VŠ jo? No tak to zruš svatbu, chudák kluk!", tak to uděláš? :) Taky nemám dodělanou vejšku a rozhodně si nepřijdu méněcenná nebo neschopná v práci. Naopak mám pár známých, kteří VŠ mají a jsou do života nepoužitelní.. To je docela masakr, pokud kvůli tomu přemýšlíš, že by sis přítele nevzala.
nesmysl! každému se v životě někdy něco nedaří. vzchop se a jdi dál za svým snem. užij si svatbu, a na nic jiného teď nemysli. až bude po ní, v klidu si dej dohromady možnosti. tvůj přítel tě miluje takovou jaká jsi, se vším všudy. pracovních příležitostí je teď dost, určitě to zvládneš
Jestli te to uklidni, ja take nemam dodelanou vysokou. A zpetne muzu rict, ze jsem vlastne i rada, ze to dopadlo tak, jak to dopadlo. Sice jsem mela ze zacatku problem najit dobrou praci, parkrat jsem nekam nastoupila a zase odesla, ale nakonec jsem nasla to "prave". Pisu v uvozovkach, protoze je to sice super prace, ale do konce zivota v te firme nezustanu. Ale mam velmi slusny plat, prijatelnou pracovni dobu, v praci jsem si behem prvniho roku vybudovala slusne poataveni a ted ve firme nemam ve sve casti prace zadnou konkurenci. Z nezkuseneho novacka jsem zapadla mezi zabehnute kolegy a treba i platove nektere preskocila. Nikde neni psano, ze nemuzes sehnat dobrou praci, jen to asi nebude uplne napoprve. Tak se zkus sebrat a projit dalsi nabidky prace. Jestli chces ucit anglictinu, nejspis umos anglicky dost dobre a mohla bys rozsirit pole pusobnosti i mimo skolstvi.
To, zda jsi nebo nejsi pro pritele dost dobra, nech na nem. On s tebou je, bude si te brat, takze v tom ma nejspis jasno. Pokud nejsi se sebou spokojena, pracuj na sobe. Nemusis vybudovat zavratnou karieru, muzes delat to, co te bavi.
@zorro4 ja bych nebyla ve veci posuzovani @laka_lacenda tak kriticka. Ja mam v praci neco podobneho. Pokud si planuju dovolenou, vzdy se desim, co mi tam vleze za zakazku, protoze jsou veci, ve kterych me v praci nikdo nahradit neumi. Samozrejme by se na trhu prace nasel nekdo, kdo by me nahradil, ale ne v realnych moznostech. Kdyz si beru dovolenou, zpravidla tomu predchazi hodiny prescasu, kdy si praci nadelavam na dobu nepritomnosti. Jo, je asi selhani vedeni, ze mi davaji vic prace, nez lze realne stihat a ze je nezajima, ze mam i narok na dovolenou, ale takhle to holt chodi. A je na kazdem, aby si posoudil, co mu ta prace dava a bere, nebo jak dlouho ten pristup bude chtit snaset.
prestan panikarit...ja mam jen vyucni list a memu manzelovi to vubec nevadi.. a to zachvilku bude mit Phdr. titul...a samozrejme ze manzel vydalava vic nez ja ... tak se uklidni a uzij si naplno svatbu :)
Nedá mi, nepřipojit se k diskusi :-)
Chlapi nemají rádi plačky :-) Tzn. seberte se, vždyť 26 let je začátek.............dá se začít podnikat, dá se začít studovat, dá se začít pracovat. Nic není tak černé jak to vypadá a já můžu z vlastní zkušenosti říct, že dokud jste zdravá, zvládnete všechno ! Když Vám zdraví chybí, je to taková brzda, že rozjezd je pak opravdu složitý !
Držím palce, oddychněte si, vychutnejte si svatbu a pak s jasným cílem - CO CHCETE v životě dělat, se do toho pusťte ! Hanka