Vím, že si o mě budete myslet, že jsem blázen, ani nevím, proč to sem vlastně píšu...Svatbu mám mít přístí týden a teď jsem úplně na dně. Jsem od konce června bez práce, ale není to poprvé, co hledám práci za tenhle rok. Nic se mi nedaří, nikde mě nechtějí. Tenhle týden jsem čekala na výsledky ze dvou pohovorů, na jednom mě hned odmítli a na druhém mi řekli, že budu muset ještě měsíc čekat a že mají další dva kandidáty, že neví, jestli mě chtějí.
Můj snoubenec má doktorský titul, je velice inteligentní a pracovitý, já nedodělala vš a od té doby se nemohu hnout z místa. Vystudovala jsem pouze pedagogické lyceum, to je na úrovni gymnázia, takže se s tím nedá nic dělat. Nechtějí mě ani jako asistentku pedagoga ve školce. Mým velkým snem je učit angličtinu, třeba jako lektorka, ale k tomu nemám potřebné vzdělání a nedá se to studovat dálkově. Navíc je mi 26, v tomhle věku je fakt těžký něco začínat studovat. O denním studiu se nedá ani uvažovat.
Říkám si, že v téhle situaci je vážně blbý pořádat svatbu...Dávat za to tolik peněz, když já nemám ani korunu. Říkám si, že jestli svého přítele skutečně miluju, měla bych ho opustit, třeba se odstěhovat do Prahy, najít si tam práci a ještě něco dostudovat. On by si zasloužil vysokoškolačku s dobrou prací a ne pořád poslouchat moje nářky a řešit, že si nemůžu najít práci. Opravdu by si zasloužil nějakou lepší, než jsem já. On by s tím teda nesouhlasil, když jsem to někdy před ním v depresi řekla, tak se rozbrečel a říkal, že chce jen mě...Ale mě připadá, že kvůli mě bude mít zkažený život, že budu jako koule na noze, co ho bude stahovat ke dnu. Asi bych si měla nejdřív dát do pořádku vlastní život a teprve potom vůbec uvažovat o nějaké svatbě...Co si myslíte vy?
Pochybnosti pred svatbou jsou uplne normalni.Tim ze bys zrusila svatbu takhle kratce predem,bys ho ranila urcite daleko vic nez tim ze nemas praci a vejsku.Kdyby si te nechtel vzit a prislo by mu,ze si pro nej nedostacujici,tak by te nepozadal o ruku a nedouhlasil se svatbou.Penize uz jste urcite stejne nejake investovali....promluv si s pritelem a hlavu vzhuru.....Bude to urcite moc hezka svatba :)
A nechceš tohle rozhodnutí nechat na něm? On sám nejlépe ví, zda tě chce a nebo ne. A pokud ty jeho nechceš a chceš se odstěhovat pryč, tak se s ním rozejdi.
taky si myslím, že by to nebylo nejvhodnější řešení, vždyť Tě miluje takovou jaká jsi....a práci si časem najdeš..možná by bylo lepší si najít třeba zatím v práci někde v obchůdku a dálkově si dodělat výšku, pokud si to přeješ..já si dálkově dodělala Ing, při práci a to mi je 31 let..věk nic neznamená a vzdělání také ne, já mám nakonec 3 tituly a přítel je kuchař...a vůbec v tom nevidím nějaký rozdíl...vztah je o řešení problémů...a tento bych řekla není tak velký..hlavu vzhůru a užij si svatbu..a jak píše brrbrr..penízky už asi za ten týden nebudou hrát takovou roli..před problémy se neutíká, ale řeší se...drž se!
Vůbec nemám pochybnosti o něm. Je to ten nejlepší chlap, jakého jsme kdy potkala, miluju ho a vím, že bych s ním chtěla strávit zbytek života. Jenže mám pochybnosti o sobě. On je do mě zamilovaný, je jasné, že teď bude tvrdit, že chce se mnou být, ale co když za několik let bude litovat? Prostě si říkám, že jestli ho opravdu miluju, tak bych měla chtít to nejlepší pro něj - aby měl ženu s dobrým vzděláním a prací. Prostě si připadám, že si ho nezasloužím...
Přestaň hysterčit a uklidni se. Přesně jak říkají holky, pokud by tě on nechtěl, tak s tebou není. A tímhle bys mu jen a jen moc ublížila. Co se týče k dálkovému studiu angličtiny, stačilo pět vteřin a pomoc googlu a našla jsem několik dálkových oborů (dnes se tomu říká kombinované), například na masarykově univerzitě v Brně (nevím odkud jsi). Moje švagrová vystudovala dálkově speciální pedagogiku s dvěma dětma a fulltimem, takže to jde ;)
Ano, jenže v Brně jsou na dálkové studium přijímací zkoušky z všeobecných předpokladů, kde je hrozně moc matiky a já jako dyskalkulik nemám šanci. Už jsem jim kvůli tomu i psala, jestli by mi nemohli dát nějakou úlevu, ale řekli, že nanejvýš můžou prodloužit čas, což mi nepomůže, protože na to můžu mít třeba týden, ale ty číselné řady a slovní úlohy prostě nevyřeším...
Myslím, že mícháš dohromady věci, které k sobě nepatří. Tvůj přítel tě dobře zná, ví, kdo si. Určitě si tě nebere proto, že čeká, že budeš úspěšná v práci a budeš vydělávat spoustu peněz. Ale máš pravdu, že bys možná měla něco změnit, aby se to v budoucnu nepostabilo mezi vás-a to tvůj přístup k sobě samé a ke svému životu. Teď to vůbec nemyslím nijak zle a nechci tě nijak kritizovat! :-) Myšlení dělá strašně moc a místo přemýšlení o tom, jak jsi k ničemu a nemáš žádnou budoucnost, si musíš začít věřit a být si jistá, že na tebe někde čeká dobrá práce. Jen čeká až jí vyšleš tu správnou myšlenku, kterou ji přivoláš ;-) Třeba si brzy pořídíte rodinu a ta správná práce je pro tebe připravená až potom :-) Každopádně si začni věřit! (Mimochodem, já jsem třeba právě ve 26 letech začala studovat vysokou školu, která mě konečně bavila. Je pravda, že k tomu byly potřeba peníze...) Každopádně svatba vůbec nesouvisí s tím, jeslti máš zrovna práci nebo ne, jeslti ji máte za týden, tak už máte stejně všechno finančně vyřešené, určitě nebudete čekat na tvou výplatu ;-) Užij si ji a mysli na to, že jsi žena, která si evidentně zasloužila něčí lásku. Vem svatbu jako mezník a začni myslet pozitivně. Ještě jednou-je to v tvé hlavě ;-)
Zrovna TSPčka jsou jen o tom, že si to nacvičíš předem, jsou přípravné kurzy, plno knížek. Není to o znalostech, a na kombinované studium není potřeba zs tak vysoký percentil. Navíc se TSP skládají z 7mi částí a na počítání jsou tam jen 3 nebo tak nějak (dělala jsem je před 5ti lety tak si to už moc nepamatuju), takže ikdyž v jedné vybouchneš, tak na další můžeš nahnat body, ať už ve verbální, beo znalostech o brně. Je na to dost času a můžeš přeskakovat z jedné části na druhou. Hele když se chce tak to jde. Znám lidi se zrakovým a sluchovým postižením, přítel je dysgrafik a dyslektik a studuje VUT. Neboj se ;) A Brno není jediné město, univerzit je plno, nebo si angličtinu můžeš studovat na VOŠce a k tomu mít třeba na nějaké "lehčí" univerzitě nějaký obor. Třeba na Baťovce ve Zlíně, nebo na Ostravské univerzitě, Slezská univerzita atd....
Vztah není o tom, jaké kdo má vzdělání.....Je s tebou kvůli tomu, jaká jsi. V životě zkrátka přichází i chvíle, kdy člověku nevychází vše, jak si přeje. Kdybys ho opustila, byť se domníváš, že by to pro něj bylo to nejlepší, věř, že by jsi udělala pro něho to nejhorší, co bys mohla. A víš, co se říká: nejde-li o život, jde o hov..o ;-) Užij si svatbu a hlavně to, že máš vedle sebe tak báječného muže, který stojí při Tobě. Už plní i jeden ze slibů a to nejste ještě manželé: v dobré, i v zlém :-)
Vubec bych nad zrusenim neuvazovala!!!!! Jste spolu a on je s tebou inkdyz nemas titul!! Toho bych si vazila a opravdu, mozna se to ted sype ze vsech strach, pochybnosti jsou na miste ale mate se radi, svatbu mas za chvili ja bych nic nerusila!! To ze neprispejes neznamena ze v budoucnu se situace nemuze otocit a pak treba ty budes ta co bude zivit rodinu... Hlavu vzhuru!!! Studovat muzes dalkove kdykoli... Ale proste takova je pracovni nabidka... Hele vyspi se poradne a nepremyslej nad tim... Mate se radi a to je hlavni !!
@blueberry0015 promin ale to je jenom vymluva ze uz je pozde na to neco studovat, delam VS se dvema malyma detma(za studium sem stihala 2x porodit) a pritom mam jeste praci na castecny uvazek. Kdyz clovek chce tak na sobe pracuje a kdyz clovek nechce tak hleda vymluvy a duvody proc to nejde. TSP nejsou o matematice ale o vseobecnem prehledu, logice a normalnim kritickem mysleni, navic typy prikladu a to jak je resit se da naucit,navic na nektere obory nejsou potreba tak vysoke vysledky jako treba na nas obor kde se nikdo pod 90 percentil nedostal.
Promin ale jestli kvuli tomu ze si nedodelala VS a nemas ted praci uvazujes ze se nevdas tak se asi nevdavej protoze ocividne vas vztah neni prilis pevny kdyz kvuli takovym vecem uvazujes nad zrusenim svatby. Promin ale pri kazde nespokojenosti budes utikat ze vztahu? Nejak to nechapu si nespokojena sama ze sebou a misto toho aby si to resila tak chces kopat kolem sebe a ublizovat lidem co te maji rad. To je opravdu dospele reseni. Vim ze sem drsna ale treba ti to konecne otevre oci.
@tulikiss Jsem teď v depresi a je mi jasné, že neuvažuju rozumně a logicky. Vztah máme krásný, jsme spolu šťastní, vůbec se nehádáme...Já prostě jen uvažuju, jestli je ode mě správné si ho brát, když by si zasloužil někoho lepšího...Jsou to hrozný myšlenky. Celý život se peru s nízkým sebevědomím. Asi bych si měla nafackovat...
1) Najdi si odbornou psychologickou pomoc - myslím, že je podstatně větší problém žít s někým, kdo trpí na deprese než s někým, kdo má "jen" maturitu.
2) Přítele se zeptej, zda má nějaké pochybnosti o svatbě s tebou, pokud ti řekne, že nikoliv, vdej se. je to jeho rozhodnutí, předpokládám, že když si tě bez titulu našel, nevadí mu, že ho nemáš. Pak to téma ale uzavři, přestaň ho trýznit.
3) Pokud chceš učit angličtinu, přestaň se vymlouvat a něco pro to udělej. Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod. Jsou desetitisíce lidí, co vystudovali při zaměstnání, jsou spousty lidí, co studovali vysokou školu v pozdějším věku.
Jestli máte krásný vztah, přítel tě miluje a chce si tě vzít, tak to nejlepší co pro něj můžeš udělat není ho opustit, ale pracovat na sobě a svém sebevědomí ;-) Vím jaké to je, mám to podobně. Ale je potřeba se vyhecovat a pak budeš mít ze sebe dobrý pocit :-)
ty by sis nejdřív měla dát do pořádku svou hlavu ;) to nemyslím nějak zle, ale takhle přemýšlet nejde. Chápu, že pro něj chceš to nejlepší, ale když si tě chce vzít, tak to nejlepší jsi asi pro něj ty. Pokud budeš říkat, že se ti nic nedaří, že práci neseženeš, tak bohužel, máš pravdu. Dej si do hlavy, že si seženeš skvělou práci a budeš pro něj ta nejlepší žena. Na nějakém titulu přece nezáleží... z nám spoustu lidí s výučním listem, kteří vydělávají statisíce měsíčně ;) jde jen o to začít myslet trochu jinak
možná to od @tulikiss a @zorro zní trochu ostře, ale jsou to právě ty užitečné rady, které potřebuješ. Já bych k tomu jen dodala, že daleko horší, než žena s nižším vzděláním nebo pracovní pozicí (a to vůbec nepovažuju lyceum za něco méně), je ufňukaná a sebelítostivá ženská :-( vzdělání jde totiž vždy dohnat a i skvělou práci si můžeš najít, když o ni moc stojíš. Kdežto pokud se už teď "utápíš", tak to může jít jen z kopce. Ani já to nemyslím, zle, ale opravdu se zhluboka nadechni a kopni do vrtule. Vždy je čas svůj život posunout někam dále. Když tě napadá myšlenka odejít do Prahy, najít si práci a dostudovat, tak v sobě najdeš dost síly i na to, jít do toho se svým budoucím mužem. Věř, že pokud tě má rád, tak tě podpoří a půjde ti to o to líp. Spojí vás to a o to víc si tě i bude vážit za to, co jsi dokázala ( i kdyby tě teď miloval na 1000%). Zrušením svatby bys mu jen ublížila a sobě taky. Pokud s ním chceš opravdu strávit život, tak před ním tuto myšlenku nahlas ani neříkej.
@blueberry0015 vim jak tezke je byt bez prace a nemoci zadnou najit. Menesebevedomeho cloveka to hned svadi k myslenkam, ze je chyba u nej. Bohuzel, to mysleni dela opravdu strasne moc. Je to jak pisou holky, chce to dat do hlavy jiny program. Je to tezke, ale staci zacit nejakou brigadou i kdyz uplne z oboru. Ta se shani lip. Budes mit jine myslenky a je to dobre i pro zivot. A uz vybocis ze stereotypu a muzou se dit jine veci. A svatbu nerus a uzij si. Skvely muz po boku je lepsi nez vsechny prace a vzdelani na svete.
@blueberry0015 Krom toho , co tu bylo řečeno - když se vrátím k tomu, co jsi napsala:
"Chtěla bych to nejlepší pro něj" - "ženu s dobrým vzděláním a prací"
Takže - pokud tomu dobře rozumím - žena s dobrým vzděláním a dobrou prací (co to jako přesně je? Stačí jakákoliv VŠ nebo jsou povoleny jen některé školy či snad musí mít i doktorát? A která práce je dobrá a která není?)je na vrcholu všech žen, je to prostě ta nejlepší??? Ostatní vlastnosti a to, zda si budou rozumět , to je až podružné...?
A myslíš, že on je natolik nesvépravný, aby sám nepoznal, co je pro něho nejlepší??
Sny o VŠ či o jiném "dovzdělání" bych rozhodně nevzdávala - ne tedy kvůli tomu, abys ho byla hodna, ale protože je vždycky škoda vzdát se něčeho, co je zrealizovatelné. Ty všeobecné testy v Brně jsem kdysi taky absolvovala a nevím, jak je to dnes, ale tenkrát to - spíš než klasická matika - mělo formu IQ testu. Jak už tu bylo řečeno, na to se dá poměrně dobře připravit.
Sama paracuju v jiném oboru než jsem 5 let studovala, vzdělání jsem si dodělávala za běhu...
@blueberry0015 A ještě jedna věc. Pokud mu říkáš, že by si zasloužil někoho lepšího, zamyslela jsi se, jak bys reagovala, kdyby řekl "máš pravdu, lepší bude, když se rozejdeme"? Podle mě by tě to úplně složilo. Proto mi to ve skutečnosti spíš přijde jako fňukání (zcela pochopitelné v tvé situaci), na které očekáváš (od něj i od nás) vyvracení a utěšování. Potřebu slyšet "neboj, miluji tě i tak, to bude dobrý" (případně ještě "tumáš čokoládu") chápu, ale dala bych si na to pozor. Ono se může stát, že příteli ublížíš, zvykláš ho, anebo ho jen otráví fňukání.
@blueberry0015 Promiň ale co blbneš? Pokud ho miluješ, tak se prostě vezměte a je to ne? Copak vysokoškolák musí mít pouze vysokoškolačku? Znám manželé, on vysokoškolák, ona má výuční list, a jsou spolu šťastní manželé už 35 let. A to že zrovna nemáš práci, ty si myslíš že taková věc se nemůže stát i během manželství? Proto se lidi berou - aby spolu byli v dobrém i ve zlém. A když je tvůj VŠ, tak tě určitě zaopatří...Nebo ti vyčítá že tě živí?
@verunkajsemja To ne, vůbec mi nic nevyčítá, to spíš já se bojím, aby si někdo nepomyslel, že ho chci využívat nebo tak něco. Proto mi hodně záleží na tom, abych i já měla svou práci a plat. Ale myslím, že to bylo chvilkové selhání nervů z toho, že mi nevyšly dva pohovory za sebou, doufala jsme, že už od září někam nastoupím a to asi nevyjde.
Budu se muset doma zeptat, jestli se ten můj necítí být mne nehoden, protože je proti mně nedouk s mizernými vyhlídkami na kariéru :-D
Mám pocit, že chlapi tyhle věci řeší minimálně. Je to možná mimo nízkého sebevědomí i výsledek společenského tlaku na ženy, které musejí být TOP naprosto ve všech životních oblastech?
Tyhle myšlenky jsi měla vždycky, nebo se objevily až teď, když nemáš práci? Taky bych doporučila navštívit psychologa, ať je to záležitost krátko- či dlouhodobá. Ne kvůli tomu, abys byl pro muže přijatelná, ten tě prostě miluje tak, jak jsi, ale sama pro sebe a pro svou pohodu. Otázka práce a vzdělání se pak bude řešit lépe a radostněji, až budeš radostnější i ty sama.
Upřímně - naliskej si. Opravdu. Copak vztah dvou lidi je zalozen na inteligenci, vystudovane skole ci kvalite prace? Boze...A nejste spolu dva dny, aby pritel nevedel, "do ceho jde". Byt tim chlapem, tak jedina vec, ceho bych se bala, by byl ten tvuj vylev, ze se s nim chces rozejit, protoze pro neho nejsi dobra...sebelitosti jeste nikdo niceho nedosahl
(PS: nedodelala jsem VS, pac me obor nebavil, nasla jsem si praci POUZE s maturitou z gymplu a jen diky vlastnimu usili mam dobrou praci, dobre placenou, ve ktere jsem nepostradatelna...vsechno jde, kdyz se chce)
@blueberry0015
A lepší se to? Jestli je tohle jen chvilkový výkyv, nauč se to brát jako úlet a nic z toho nevyvozuj a nečiň žádná rozhodnutí. Až to přejde, asi bys litovala.
@pirek No já tam řeším něco jiného, mám panickou poruchu, takže se věnuju spíš tomu (a to už je skoro bez problémů). Ale o tom svém sebevědomí a přecitlivělosti bych si s ním asi měla taky promluvit.