prosím o názory... omlouvám se, asi to bude delší ... nemám o tom s kým mluvit... :-(
Je mi 25, do svatby 3 měsíce, relativně vše je zařízené.
Minulý týden se stala hrozná věc ... můj táta odešel od mé maminky. K jiné ženě, se kterou má údajně již 15 let dítě - dceru, je jí 15.
Před 15 lety prý taťka ulít, v tu dobu (v mých 10 letech ) od nás na rok odešel. Po roce se vrátil, mamka ho vzala zpět aby nerozbila rodinu. Teď se paní i s dcerou vrátila, otec se opět zamiloval a má potřebu se o ně starat. Ze dne na den si vše sbalil a odešel. V kontaktu s námi je, tedy spíš semnou - mamka se sesypala :-( .
Říká že ho to mrzí, ale že musí a chce být s nimi. Chce se dát rozvést s mamkou.
Toť ve zkratce....
Mamka je mimo, zhroutila se, přišla o "všechno", má "jen" mě. Je na tom vážně špatně. děsně mě to bolí, když vidím jakou fyzickou bolest jí to způsobuje.
Holky, já trošku sobecky myslím na svatbu :-( .... jak to tam jako bude?? mamka taťku vidět nemůže, zhroutí se, nebo se bude přemáhat kvůli mě, ale to snad bude ještě horší. taťka tam měl zařizovat spoustu věcí, teď tam nejspíš přijde jen mě odvést k oltáři a asi pojede pryč. Že tam nemůže být když ho každý bude nenávidět.
Holky já si nechci svůj svatební den pamatovat jako poslední den kdy sem viděla rodiče spolu, ještě spíš ne v takovém stavu. Vůbec nechci aby celý můj svatební den byl jako přetvářka :-(! Jsme jedináček - tedy aspoň sem do minulého týdne byla... Mamce na mě hrozně záleží, nechce aby se to nějak předělávalo "kvůli tomu že mají s tátou problém"... ale já na rodičích hrozně visím, taťka byl celý život můj vzor a mamka je pro mě vším...
Co teď dělat??? 3 měsíce před nahlášenou svatbou :-(
muž mi řekl, že ať se rozhodnu jakkoliv bude stát za mnou ! ví jak moc mě to trápí....
prosím o radu... a děkuji všem co to přečetli...
@krobinka byla bych moc ráda, kdyby mamka měla stejný názor jako ty. Zatím tvrdí, že to zvládne. Ona je tedy opravdu rozumná, jí pravidelně když nemá hlad - ví že trestat své tělo je holý nesmysl. Snaží se nedržet v sobě nějaké emoce. Pláče, nadává.... ví že to k tomu patří a také ví, že za čas bude lépe...Je jí smutno, neví co si se sebou počne, koníčky žádné, kamarádky 2, co se s nimi vídá 2x do roka... no složitá situace :-( uvidíme časem...
@barulina90 To mi trochu připomíná moji mámu... kamarádky v podstatě žádné, vlastní zájmy taktéž ne... proto mě děsí to, co se vesměs stalo tobě. Je fajn, že je rozumná, to by u mojí mámy asi nebylo. Dělá třeba tvoje máma něco ráda? Moje má například ráda tvořivé činnosti.. tak jsem jí zaplatila kurz, který je každou středu.. tam se zabaví a pozná nové lidi... co třeba i takto jí pomoct?
@krobinka moje mamka má ráda přírodu, turistiku hlavně, měli s tátou pesana, tak toho si nechává. Dřív hodně běhala, ale teď už nemůže, má problém se zády. A kytičky doma jí celkem baví.... takže hodně chodíme ven, ona denně ujde tak 10-12 km, má celkem zajímavou a kreativní práci. Dělá ředitelku kultury a sporu v jedné org. Ale i tak... :-( snažím se s ní teď jezdit na výlety a tak, ale je to těžké...
a u Vašich to vypadá na rozchod? není to spíš jen nějaká dočasná krize třeba? budu Ti moc přát aby byla .... opravdu... a u Vás se to urovnalo.
@barulina90 Naši se sice nikdy nerozvedli, ale vztah nemají ideální, spíše bych řekla na bodu mrazu. Jeden z nich si často chodí ke mě stěžovat na druhého, a já jsem se časem za ta léta naučila, že můžu rodiče podporovat, poslechnout a vyslechnout, ale zároveň zůstat nestranná a chránit především sama sebe. To znamená, že přesto, že své rodiče miluju, si uvědomuju, že jsou dospělí, mají vlastní život a já nejsem od toho, abych je zachraňovala nebo za ně řešila jejich problémy. Maminku podpořit můžeš, ale nenech se tím sama zničit. To by od tebe ani žádný z rodičů nechtěl.
Svatbu neruš, normálně ji uspořádej tak, jak jste to měli naplánované, a věř tomu, že vaši budou oba tak šťastní za tebe v ten den, že jim to pomůže trochu zapomenout na vlastní trápení. Hlavní svatbu udělej přesně tak, jako ty chceš, neupřednostňuj ani jednoho rodiče pred druhého a ať se celý den točí hlavně kolem tebe a snoubence.
@barulina90 já samozřejmě pořád doufám, že ne. Myslím si, že kdyby se spolu naučili lépe vycházet a respkektovat jeden druhého, mohou spolu normálně žít a fungovat. Ale jak píše @sarinka1991 mám pocit, že i u nich je to na bodu mrazu a taky pořád slyším, jak ten dělá špatně to a ten druhý ono, ale ve finále mám pocit, že jsem jediná, která je rozumná a snaží se to řešit - což po pravdě není moc dobře, když problém mají oni dva spolu. Moc se mi líbí, co napsala... že se tím člověk nesmí nechat strhnout. Zkusím si to vzít více k srdci a je to dobrá rada i pro tebe :) Kdybych se tak nebála, že se máma totálně zhroutí, tak budu klidnější, ale jelikož je velmi citlivá, řekla bych, že za hranou "normálnosti", tak se obávám, že by to neprobíhalo jako u "normálního" člověka. Jinak děkuji za podporu. Určitě je fajn, že se mámě takhle věnuješ, ale spíš ji zkus najít něco, co by mohla dělat sama a kdyby u toho mohla poznat nenásilně nové lidi, tak je to zančka ideál. Nejhorší je, že moje máma si ani neuvědomuje, že třeba nemá pořádně žádné kamarádky se kterýma by zašla na kafe... že prostě žije jen pro toho tátu a nevěnuje se sama sobě. Její máma to má stejně, takže to tak asi mají v rodině.. nevím, jak to je u tebe, ale musíš mamce ukázat, že je potřeba se věnovat sama sobě... když je takový sportovec... kup jí třeba hodinu pilates... jogu, to jsou podle mě skvělá cvičení i na psychiku..
@krobinka děkuji... ano @sarinka1991 napsala to hezky, člověk se tím vážně nesmí nechat strhat... on si to člověk kolikrát ani neuvědomí, že žije jen pro partnera/manžela ... to spíš až když pak příjde taková ledová sprcha tak to dojde. myslím, že mamka je te´d stejně ve fázi, že moje návrhy na trávení volného času spíš bojkotuje, ale to je pochopitelné. Ona je to teď taková ta fáze a pomalu se bude dostávat jinam. MUSÍ! ;-).
Holky já doufám, pro ty kdo řeší podobné problémy, aby to u Vás dopadlo co nejlépe pro všechny a já se budu modlit aby se to časem dalo dohromady i u nás a byli jsme všichni schopni nějak normálně zase fungovat... časem... on ten čas stejně všechno zahojí.
Děkuji Vám za možnost se s Vámi podělit o trápení, za Vaše názory a rady kterých si vážím... ;-) hned je mi trošku líp. Děkuju.
@barulina90 Ahoj, chtěla bych se Tě zeptat jak to nakonec celé dopadlo a probíhalo? Řeším teď podobnou situaci, akorát se jedná o rodiče ženicha a na samotné svatbě nás bude max 15, tudíž je tam velké riziko, že to bude dost křečovité a toho se bojím :( Jeho otec tam bude na celou svatbu, ten je teď šťastně zamilovaný, mamka je z toho samozřejmě hodně špatná. :-(
@konecekh Ahoj, promiň že píšu až po takové době... dopadlo to nakonec tak, že na svatbě byli oba moji rodičové. Taťka mě vedl k oltáři, při obřadu seděli vedle sebe, ale nemluvili spolu. Zvládli to, protože věděli, že ten den je můj a je to pro mě opravdu důležité. Fotky jsme si udělali zvlášť aby měl každý. Po obřadu si otec sedl ke stolu ke svému bratrovi a mamce(mojí babičce) a mamka byla se svojí rodinou. Bylo to těžké ve chvíli kdy oba seděli u stolu sami ob jednu židli a nebavili se spolu, to mi bylo do pláče, ale nakonec se to zvládlo... od té doby se neviděli a už asi neuvidí....
Co se vzít na tajňačku jen se svědky a oslavovat pak každý zvlášť - s mamkou jednou a s tátou podruhé? Je to zvláštní, vím, ale, upřímně, jiná varianta mě ani nenapadá...Pokud to teda nejde posunout celé, ale otázka je, o jak dlouho.