Marto, zda se mi to taky brzo, ale zalezi na situaci. Jestli jeste studujes, tak bych jeste pockala, vyjela do zahranici, porozhledla se po svete. Ale je mozne, ze uz oba nekolik let pracujete a to je pak jina ;-)
Já ve 22 ještě studovala, bydlela u rodičů, přes týden byla na koleji a neměla jsem potřebu se vdávat a jezdit na manželem jen na víkendy, který navíc také bydlel u rodičů...
Nemyslím si, že 22 by bylo extra brzo, okolí ať si říká, co chce, jestli vy to tak cítíte, tak do toho jděte :-)
No me v den svatby pomale bude 23. Rodice jsou v poho ty me nic nerozlouvaji ale spis kamaradï a vzdy me to zamrzi, ze ja se tesim a oni me vzdy uzemni
Já myslím, že je to u každého trošku jiné - důležité je, jak to cítíte vy dva. A kdo říká, že po svatbě si nemůžete užívat? Pokud neplánujete hned děti, tak můžete klidně vyjet i do toho zahraničí. Já mám někdy pocit, že si po svatbě užíváme víc než před tím - vymýšlíme různé výlety, akce apod. A ve dvou se nám to užívá snad ještě lépe ;-) Ale důležité je mít v hlavě srovnané, jestli ON je ten pravý, s kým chceš být už napořád.
Po mých útrapách s chlapama ano. Vytahl me ze vseho a dal me novy smysl, vim ze kdyz mi neni dobre tak se na neho muzu spolehnout. No proste rikam ze lip si vybrat nemuzu. Jen doufam ze se treba po svatbe nezmeni, ale to nevi nikdo.
Proč by ses měla trápit touto otázkou?Ať si okolí říká a dělá co chce. Pokud se na to citíte, tak why not? :-N
Nehledě na to, že pokud už jste spolu nějaký ten pátek, není se moc co divit ;-)
Jestliže to tak cítíš a cítíte to tak oba, tak se vykašli na názory druhých lidí - oni za Tebe Tvůj život žít nebudou! A takové to "kdyby" a " co když se po svatbě změní" úplně vypusť, protože do budoucnosti člověk nevidí a nemohl by v životě udělat vůbec nic. Když to teď klape tak, jak si představuješ, je zbytečné se zaobírat tím, jestli se to někdy pokazí! Máte se rádi, je vám dobře, klape vám to, tak proč by se to mělo hned kazit? ;-)
Souhlasím s holkama, že záleží na vás, zda se na to cítíte. ;-) Já se taky vdávala v 22 letech a zatím nemám pocit, že by to bylo brzy. S manželem si užíváme i tak. ;-) x-)
ja jsem se vdavala pred mesicem a bylo mi cerstvych 23:). Mojemu manzelovi je o 2 roky min:) Taky nam rikali, ze mame pockat..ale my vime, ze bysme se stejne driv nebo pozdeji vzali..tak proc cekat? Pokud vis, ze to chces..bez do toho a vykasli se na lidi kolem sebe..kazdy pro tebe ma nejaky plan a predstavu o tom, jak bys mela zit svuj zivot, ale ty sama musis vedet co je pro tebe nejlepsi!!! Uzij si svuj svatebni den!!
marti, mně bylo na svatbě 23 a bylo to naprosto super a to nejlepší co jsme mohli udělat, teď čekáme přírůstek do rodiny! ;-) Držím moc palce a na okolí se vykašli! 8-)
Ahojky, mně je 24, přítelovi 22, svatbu ještě nechystáme ( přítel se necítí dospělej, což ale nebude nikdy), ale já bych se vdávala hnedka. Moje maminka se dokonce vdávala ve dvaceti. Takže si myslím, že se klidně vdej a na ostatní se nedívej, je to tvůj život a jedinej, kdo ti do něj může mluvit si ty. Jestli se máte rádi, máte práci a kde bydlet, tak není nač čekat. Směle do chomoutu.
První nabídku k sňatku jsem dostala v 18 nácti, bylo mu ke třiceti a byl to bohoslovec - student teologie - budoucí kněz - v pátém ročníku. Odešel ze semináře, chtěl si mě vzít. Tehdy mi to připadalo opravdu brzy. A hlavně jsem ho nemilovala.
Svého manžela bych si ale klidně vzala, na věku to není. Tak nějak jsme dozráli a dospěli k rozhodnutí, a jsme připraveni za to nést následky. :-D
proč ne.
medvedinko, moje mamina se poprvé vdávala v 18 letech, tenkrát to bylo normální, když jsi byla ve 20 vdaná a měla hnedky děti, naopak spíše koukali, když se některá vdávala až po 25, to už si říkali, že to ani není normální a dneska je to přesně nakopak. Je tedy fakt, že ve 22 jsem měla jiné starosti, než svatbu, ale bylo to dáno i tím, že jsem neměla stálého partnera, toho jsem našla o rok později a vzali jsme se až letos, to mi je 27. Ale pokud to tak Martička cítí, říkám proč ne, jděte do toho ;-)
Tak se přidám, mě bude v den svatby ani ne 22 a jemu necelých 30let. Občas se mě ptá, jestli mi nevadí, že budu vdaná paní tak nladá, ale to mi rozhodně nevadí :-D Všechno jsem si užila už v ranějším věku... :-)
Nevidím na tom nic špatného kámoška se vdávala v 20 a pořád jim to klape jsou spolu už pět let. Já se budu vdávat a bude mi 25 let, ale kdyby bylo na mě jsem klidně už dva, tři roky vdaná ;-) Na okolí se vy.... ;-) a dělej to co citíš a chceš. |-|
Marti, určitě to není brzo. zvlášť pokud pracuješ je to v poho.... ale víc záleží na tom jak to cítíš...no bude to znít blbě, ale jestli je váš vztah zralý na manželství... Já se hodlám vdát taky ve dvaceti dvou (a ňáký drobný) Ale pšššš je to tajný. :-x akorát u nás je ten rozdíl, že můj drahý je jen o půl roku starší a oba studujem.... ale prostě chcem a hotovo.
Marti, z reakcí okolí si nic nedělej, já zase slyším, kdy už se budu vdávat,mít děti, bude mi 27 (stejně jako mužovi), sme spolu 8 let (a o svatbě nikdo neví :))...takže vím, jak to dokáže být nepříjemné, když to pořád někdo musí řešit :-S jestli tě to uklidní...babička se vdávala v 17, dědovi bylo 28, druhá babička 17, děda 21, mamka 19, táta 23, teta 18, tchýně 18.... a třeba babička oslavila letos zlatou svatbu (a to se vdávala potajmu, aby to rodiče nevěděli :)... Někdo se na svatbu necítí ve 40, někdo je připraven v 18. Na věku nezáleží, hlavně aby vám to klapalo ;-)
Ahojky,tak mě je dvacet,příští rok o rok víc a mladá na vdávání si teda nepřijdu,pracuji rok a půl, s přítelem jsme spolu už víc jak čtyři a půl roku,na svatbě to bude pět let a pět měsíců ;-) ,navíc jsme spolu postavili baráček a místo dítěte si pořídili pejska,prostě rodinná idylka :-D ,jen být manželé....Ale ono fakt záleží na tom jak se ten člověk cítí, já osobně i kdybych nepracovala,tak si nedovedu představit,že tady přítele nechám a odjedu někam do zahraničí :-| .Přítelovi je 27 a ten už se cítí úplně na vše ;-)
Marti, mne bude na svatbe 22 a pritelovi bude 25, jsme spolu tri roky, z toho dva spolu bydlime. Ja jsem tedka ve tretaku na vejsce, ale pritel uz pracuje. Duvod svatby prosty - strasne moc se milujeme. A ja jsem takova docela do sveta, loni i letos jsem byla na tri mesice v zahranici a ani po svatbe nehodlam prestat ;-) . Myslim proto ze je dulezity mit vsechny tyhle veci vyjasneny :-)