Budeme mít maličkou svatbu, jen my a svědci, ale předpokládala jsem, že budou v rodině nějaké kladné ohlasy, budou se vyptávat a tak. Když oznámila zasnoubení sestřenka, tak se mohli všichni přetrhnout a když my, tak nic...za svědka jsem si vybrala budoucí švagrovou, ale vůbec nemá zájem mi s něčím pomoct, skoro se teď se mnou ani nebaví...máte některá podobné zkušenosti? Jak jste to řešily nebo jak se to potom vyřešilo? Co si o tom všem myslíte?
Buď ráda, že se až tak nezajímají. Asi to zamrzí, na druhou stranu, u nás začala vyvádět budoucí tchýně. Je to škoda, že se jaksi zbytečně odkryly osobnosti jednotlivých účastníků. Myslím, škoda pro nás všechny. Dokud se nezačala rok dopředu řešit svatba, tak byly vztahy o dost lepší. Navíc, ona si z toho udělala životní drama a budeme to mít na talíři ještě po letech. Nejen my, ale i spousta nezúčastněných se dozví, jaké zklamání bylo, když neměla vše ve svých rukou jen ona. Po této zkušenosti bych brala, kdybychom se vzali tajně, se svědky a nedali šanci této rodinné tragédii :-D
Tak nějak nechápu pro koho chceš být dokonalá nevěsta s velkým N - nejlepší šaty,oblek.. - pro Tvého nastávajícího manžela jsi Ta nejlepší s velkým N už teď, i bez dokonalých šatů, nebo se mýlím??? A jestli jen pouze pro ty dva svědky, které chceš mít na svatbě, tak to moc obdivu mít nebudeš!!! Ale spíš mně zaráží, že na svoji "soukromou svatbu" nechceš ani svoji maminku, která Ti pomáhá se šatama! Protože neznám ve svém okolí matku, která by nechtěla být u svatby své dcery, kterou od malička vychovávala, a představovala si, jaké to bude až bude jednou nevěsta. Pochopila bych to, kdyby jste po svatbě oznámili, že jste se vzali sami jen se svědky. Ale pomáhat se šatama a nebýt ani pozvaná???
To se půjde potajmu podívat jen z povzdálí a nebo ani to ne? A v tom případě už se nedivím ani ostatním, že nemají zájem se o Tvoji svatbu dále zajímat.
@purplin podle mě to vážně moc dramatizuješ a děláš si naprosto zbytečný nervy kvůli blbostem.. Jasně, každá z nás si chce ten svůj vysněný den užít a chce, aby byl dokonalý. To, co tu popisuješ musí zařídit každá nevěsta ať už má svatbu pro 4 nebo pro 150 - od oblečení, prstýnků, rezervací hospody nebo fotografa.. Navíc u většiny těchto věcí může být každá z nás ráda, když jí pomůže partner, ale stejně si to každá víceméně řeší sama a jinak to ani nejde..
Zařídit oběd pro 4 lidi snad není takový problém i přes to, že jsi puntičkářka.. Stejně nikdo už za týden nebude vědět, jestli jsi měla na stole lístky růží nebo křišťály - to jsou sice věci, které vypadají v ten moment krásně, ale jsou to kraviny. Ale pokud si s tím chceš dělat hlavu a zbytečný starosti, tak si je dělej.
Z mýho pohledu jde fakt o hlouposti - sama chci mít svatbu taky dokonalou, ale asi jinak než ty. Chci aby se všichni bavili, aby nám vyšlo počasí a abychom si to užili, abychom správně odhadli jídlo a pití... V restauraci řeknu barvu svatby, případně dodám, co je třeba, ale více méně to nechám na nich, stejně tam budeme jen 2-3 hodinky a hlavní je, aby všem chutnalo. S ostatníma se potkáme na velkém starém statku, který se sice budu snažit trochu vyzdobit, aby to tam bylo hezké, ale je pro mě mnohem důležitější vyřešit kolik pití a jídla pro 150 lidí, kde to nakoupit, co objednat, kdo co kdy přiveze, kde to skladovat... Jak to všechno zorganizovat... Z tohoto pohledu se na mě nezlob, že mi to, co řešíš opravdu připadá jak naprostá prkotina, ale je to tak.. Děláš si z toho jen tolik starostí, kolik chceš sama..
@purplin purplin, já tě chápu, že chceš mít vše ťip ťop, ale narovinu, ten den tak rychle uteče a záleží stejně na tom, jaký máte vztah...snažila bych se to brát trošku víc s nadhledem, svatba je krásná věc at je tam 100 lidí nebo 10 nebo 5...ale nikdy neudělá vztah lepším/horším...je to pouze jeden den, který je svátečný a pro vás vyjmečný, ale nestojí na tom celý svět...a to nemyslím ve zlém...
Já beru svatbu jako to, že si dáme slib před Bohem a budeme se jmenovat všichni stejně, je to pro mě závazek... ale když se na to podívám blíž, tak mi tak už žijeme ted...ono pak se probudíš třeba za týden a zase tolik se toho nezmění....
pro mě je daleko důležitější se probudit vedle člověka, který mi je oporou už ted, krom toho že ho miluji.... ;-)
navíc, ještě me napadlo, pokud nejsou pozvaní, tak se ani nedivím, že to neřeší....
ani já bych neřešila...
a i kdyby v závěru pozvaní byli, ano je to krásné, ale je to hlavně VAŠE SVATBA...závazek vás dvou...rozhodnutí vás dvou...
asi bych si i položila optázku proč se vdávám, zda proto, že se s partnerem milujeme a chceme spolu být dál a dát si slib a nebo proto, aby ostatní viděli....
@tynka9 já jsem o zařizování psala, jen proto, že jedna nevěsta mi tvrdila, že na malé svatbě není co zařizovat...mám stejný názor jako ty :-) co se týče oběda, tak potřebuju jenom prostřít jeden stůl pro 4 lidi, ale jsme malé město a pomalu není možnost sehnat něco slušného, kde nenabízí hodinový hotel, nehrajou si na luxusní podnik a stejně to nestojí za nic nebo kde dobře vaří...tak jasně, já to chápu, budeš toho mít hodně na zařizování, já jsem ráda, že mi tohle odpadne. Samo, že přemýšlím i nad tím ať se dobře pobavíme a ať je krásný teplý podzim, ale momentálně se zabývám spíš věcma, které se dají zařídit... :-)
@lubac Pro sebe chci být nevěsta s velkým N, snad všechny holky od malička sní o tom, že na svatbě budou mít krásné šaty a tak, tak si chci ten sen splnit...co se týče mamky, tak je to složitější, naši rodiče jsou rozvedení, mamka mi sice pomáhá, ale obě si myslíme, že kdyby tam byla, tak by to někomu z rodičů leželo ještě dlouho v žaludku, takže bychom museli pozvat všechny + partnery a to je dalších 8 lidí....pak by to bylo líto babičkám a to jsou další 4 lidi a tak dále....takže z malé svatby by bylo hned 20 lidí a to mi nechceme...mamka je hrozně rozumná, sama měla před rokem svatbu ( sice druhou) a byli jsme tam jen 4 (ona, manžel a já s přítelem jako svědci), takže nám naprosto rozumí :-)
@tarra27 to je jasné, protože chceme být spolu do konce života, proto abych se ukázala před ostatníma to fakt nedělám, to bych si je tam všechny pozvala a ukazovala se...jen jsem byla zklamaná z toho, že když oznámila zasnoubení sestřenka, tak se všichni vyptávali a nás se nikdo na nic nezeptá...nejvíc mě dorazila druhá sestřenka, když jsem jí ukázala prstýnek a ona mi řekla s otráveným obličejem, že ho už viděla...víš co myslím prostě říct aspoň blbé gratuluji nebo něco...
Sice vidím, že svatbička už proběhla, ale mám chuť se i tak vyjádřit - prožívám něco podobného - děláme letos svatbu pro cca 30lidí - a když jsem rozdala oznamka - v podstatě téměř nikdo ani nepogratuloval. Ani doma ani v práci. Trochu mě to mrzelo, ale říkám si - však co, gratulace budou na svatbě. Poté mi mamka oznámila, že když půjde otec (20let po rozvodu) , tak nepůjde ona. A teď nám už několik týdnů znepříjemňuje život partnerova rodina. Bohužel máme svatbu přes všední den. Takže neustálé telefonáty, chvíli že jdou, chvíli že nepůjdou, pak že tam budou spát, pak zase ne, a proč to nemáme jindy a tehdy, že rozvracíme celou rodinu a že JÁ jsem sobecká. A když nepůjde ten, nepůjde ani tamten.....a těšení se už mě přechází, je mi smutno, bojím se toho a v práci jsem zaznamenala spíše nepřející reakce (krom pár vyjímek).....takže lítost :-| :-| Jediné, co mě drží jsou mé kamarádky, které se na svatbu moc těší, a partner, který se snaží mě utěšovat. Z toho zbytku jsem dost zklamaná a říkám si - že když tolik lidí ta svatba tolik obtěžuje, asi by opravdu bylo lepší vzít se ve dvou např. někde na Mauriciu...lepší, než dát 100 000kč za svatbu, na kterou půjde půlka lidí z povinnosti a kyselým obličejem, že to nebylo v jiný den a nelíbí se jim to a ono atakdále :-S
@evaeve U nás taky nastala situace, kdy jedni tvrdí, že na svatbu nepůjdou, protože jsou ti druzí. Pozvali jsme oba páry, oba tam chceme. Jeden s druhým nemá problém, ale druhý s prvním ano. Tedy spíš to používá jako zástěrku pro neúčast. Já ani přítel nehodláme ani jeden pár upřednostňovat, chceme tam oba, jak se k tomu postaví oni je jejich věc. Nepříjemné, ale zdálo by se to vyřešené. Kdyby se do toho nevložila třetí osoba, která chce zařídit, aby první pár nešel a druhý šel. Přitom první se neskutečně těší, pomáhá se zařizováním, druhý reaguje spíš vlažně a o účast ani pořádně nestojí. Ale nějak to neřeším, oběma párům dáváme najevo, že je tam chceme, tak doufám, že alespoň první pár bude jednat podle nás.
@nebhet já se o to snažím, ale stejně mi to nejde brát to tak....partnerovu rodinu většinu znám, a vždycky to byly příjemné návštěvy a tohle je pro mě docela šok......nečekala jsem to a dost mi to otravuje život no...dneska už přítel řekl své matce, ať už nám to nevolá, že nás to nezajímá, že nám odpoví v pondělí, co a jak a bude vyřešeno. Ale co probíhaly za pekla ještě s tchýní před pár dny, to snad ani nebudu rozepisovat. Bojím se jak to celé dopadne - a to je zvrácené, ptž člověk by se měl těšit. Už si připadám jak v Shakespearovi. |-|
@kacenkakaca - opravdu ty lidi nechápu, kde se to v nich bere, taková nepřejícnost a touha něco někomu kazit