Ahojky holčiny,
Zajímalo by mě kdo z vás - snoubenců má u vás tu hlavní iniciativu ke svatbě ? Není pravidlem, že se do svatby vždycky tlačíme jen my - ženský... A mimochodem, řídíte se (nebo jste se už řídili) heslem "do roka a do dne" ? Jaký je váš názor...
Díky. Mám vás ráda, jste tu všechny sluníčka moje...
Radka (cicuvicka) x-) 8-) 8-) ;-)
Ahoj Cicuvicka.
Prvy, kto spomenul svadbu som nebola ja :-D on mi svadbu spomenul uz po mesiaci co sme boli spolu a to sme este vobec spolu nebyvali...
ale teraz je to samozrejme vsetko na mne, kedze moja polovicka finisuje so statnicami.
Takze vsetky veci, na ktore potrebujem aj jeho musia este do jula pockat. :-D
Pavli...
Nejsem rozhodně "ze staré školy", ale ženská, aby žádala "o ruku" svého miláčka ??? to mi přijde trochu převrácené...já jsem o tom postupně mluvila a mluvila, až o tom přítel začal mluvit taky....ale pak přišel sám od sebe a požádal mě o ruku, koupil pěkný prstýnek a pozval mě na oběd.
Radka
jo, ja to nikomu neberu :o) my to mame doma trochu jinak a davno vim, ze co neni z moji iniciativy, toho se dockam az budu mit fousy az na zem. Prstynek jsem taky dostala, takze v pohode ;-)
u nas to vzniklo ako vtip pri posedeni s kamaratmi a ked som sa ho vecer pytala, ci mu to nevadilo, ze si z nas utahovali, mi povedal, ze to vobec nie je zly napad a ze preco nie :-D , boli sme spolu necele 3 mesiace a o dalsi som uz nosila prstienok :-D , svadba sa chysta a ja som nikdy nezauvazovala, ci robim spravnu vec
tazko povedat, kedy by sme sa mi o svadbe zacali rozpravat sami, ja by som s tym urcite nevyrukovala :-D , bola som zasadne protisvadbovy typ
U nas vzal iniciativu do ruk moj drahy ale ja som sa o tom dost narozpravala kym mu to doslo. :-D Nejako sme to zacali preberat, diskutovat ake by to bolo sa zobrat, zasnuby a tak. Zobral ma popozerat prstienky, to ma milo prekvapilo ked sme si dali rande pocas obednajsej a on sup do zlatnictva ;-) ale nic sa mi nepacilo tak ma potom prekvapil sam od seba a vybral ten najkrajsi prsten.
No a svadba bude po roku a par tyzdnoch od zasnub.
U nás mám trošičku větší iniciativu já, ale to je tím že mě to hrozně baví a taky mám víc času. Jemu to nevadí, ikdyž se samozřejmě taky těší, zařídí si svoje věci jako oblek a tak. Ale abych nekecala - zařizoval snubáčky, zařídil i cukroví a asi i víno, je to miláček :-)
ahoj. u nas to je tak, ze zenich svatbu vymyslel, ja ji vesmes celou zarizuju a on me chvali, jak mi to jde :-D . no, ale doopravdy: oznamko a prstynky sme vybrali spolecnymi silami. saty hodnotil v uzsim vyberu a nakonec taky vybral se mnou. takze je to tak, ze ja neco zjistim, udelam predvyber a pak jdem spolu. od te doby, co sem dostala zasnubni prstynek je to taky dyl - 2,5 roku.
No ked sa narodil nas syncek asi hodinu po porode si moj drahy klakol na kolienko poziadal ma o ruku.Inak tym sa jeho zodpovednost skoncila,akurat prykyvuje na moje napady co sa tyka samotnej svadby :-D
ahojky u nas to bylo o iniciative milacka. pozadal me o ruku (ja nic netusici, jsem byla jak oparena a zapomela jsem i mluvit) a jeste ten vecer na me vyhrkl,ze uz ma vse vymyslene a ze by jsme se v lete mohli vzit (pul roku od zasnoubeni) ja jen zasnu a realizujeme ted vse dohromady. takze ted je iniciativa pul napul.
U nás ani nevím. Nemáme toho totiž moc. Vím, že se svatbou jsem možná malinko otravovala ustavičným čučením na beremese.cz :-D Tak vždycky do mě ryl, že aspoň, až to bude aktuální, tak budu vědět, co a jak.
Žádání o ruku u nás proběhlo s tím, že už přinesl papír z matriky. Jinak si vzal na starost svoje oblečení a odvoz na svatbu. Do svého oblečení, kytky a opečovávání (kosmetika, kadeřnice apod.) si kecat nenechám (což se mu i náramně hodí) a společné věci jako cukroví, hospodu, prstýnky atd. řeším taky víc já. Když se výběr zúží, tak to požehná a zafinancuje. Jinak abyste měli představu, prstýnky jsme měli vybrané za necelou hodinu - oběhli jsme čtvery klenoty a hotovo. Znova se nikam nejde. 8-)
U nas sme prvy krat o svadbe hovorili 6 mesiacov po zoznameni..Povedala som"nie". Civilnu svadbu sme mali po 3 rokoch vztahu, ta bola len s najblizsimi pribuznymi. No a na pripravach nasej svadby v kostole sa podielame obaja, 50/50, uzivame si to a bavime sa ako malé deti. Vcera sme zarezervovali hotelove ubytovanie pre hosti zo Slovenska, ja si teraz tukam na pocitaci a manzel lepi znamky na obalky..Je to zabavné, aj ked trosku stresujuce, ale dolezité je, ze sme pri tom obaja.
Pavla007, bravo, mam rada zeny, ktore nesedia v kutiku a necakaju, kym si ich niekto vsimne :-) Vela stastia ;-)
ahoj cicuvicka,
s priatelom sme sa zasnubili po cca 4 rokoch, co sme spolu chodili, bolo to na Valentina a v ten vecer som si nemyslela, ze ma poziada o ruku. Poziadal ma sam. Chcel a chce si ma vziat, ale mozno som to urychlila tym, ze som mu povedala, ze mi trochu vadi, ze sme takto spolu, pretoze byvame "len tak" s nasimi este u starych rodicov a cela rodina, ked k nam pridu, tak ho tam vidia, no proste, citila som sa divne, nevedela som, co si o mne myslia, stari rodicia si museli zvyknut...a to nie som veriaca! divne, ze? Ale zasa, nemozem povedat, ze po 4 rokoch to bolo nejako narychlo. Do roka a do dna sme nedodrzali, je to do dobreho 2 a pol roka :)), berieme sa po 6 a pol roku, co sme spolu.
ahojky, mě přítel požádal loni na dovolené. Byla jsem z toho dost překvapená, protože jsem znala jeho názory na zasnoubení se na Valentýna atd, takže jsem to opravdu nečekala. Úplně mě to dostalo - byli jsme v poušti, při západu slunce, romantika jak blázen. Letos v lednu jsme pak oznámili datum a začalo se zařizovat. Spolu jsme vybrali jen prstýnky, šaty a oznámení. Vše ostatní musím zařídit sama, což mi dost vyhovuje, protože aspoň předcházím hádkám. Prostě ho postavím před hotovou věc a je to ;-) Je to opravdu lepší, protože já pak chytám nerva a pak všechno lítá (holt býk, no ]-(
Tak já se přidám taky se svojí troškou do mlýna ;-) Mě přítel požádal na dovolené v Českém ráji v den, kdy jsme slavili 5-leté výročí, klekl si na kolena, předal prstýnek....No ale nijak jsme se do toho nehrnuli, on i já jsme si řekli, že svatbu jo, ale do budoucna :-D No a teď po 9 letech jsme se konečně rozhoupali :-D Iniciativa to byla obou, tak nějak jsme si na začátku ledna řekli, že bychom se mohli poptat na matrice, jak to vypadá s termíny, možnostmi, penězmi (máme svatbu na zámku ;-) )... No a když jsme tam zašli, tak jsme po půl hodině odjížděli s termínem v ruce a o pár korunek chudší ;-) A teď zařizuju spíše já, protože přítel má míň času, ale se spoustou věcí mi pomáhá...
Ahoj,
tak u nas jsem si to asi vymyslela ja, a to hlavne proto, ze jsem uz chtela deti...tak jsem nejakou dobu najizdela, ze chci ty deti a tu svatbu a on vysvetloval, ze az dodela skolu, vsechno bude :). Kdyz uz se k dodelani pomalu schylovalo a uz jsem spolu nejakych tech par let byli, tak jsem (no jo, zase ja :)) prisla s tim, ze bychom si mohli poridit zasnubni prstynky (oba), coz se mi zalibilo, tak jsme si je poridili (to bylo loni v dubnu). No a kdyz tu skolu (v zari) konecne dodelal, tak jsme zacli pomalu planovat a brat se budeme temer presne rok od zasnoubeni (my si nejak presne nepamatujem, kdy probehlo..:)), takze to akorat vyslo.
Jinak s tim najizdenim, ono je to totiz tak, ze my jsme zacali na vejsce jako spoluzaci, jenze on ma na vsechno vzdycky dost casu, takze i kdyz je velmi chytrej a v oboru daleko schopnejsi, tak zatimco ja jsem dokoncila v kvetnu 2004, tak jemu to trvalo o rok a pul dyl, pritom ja k tomu mela jeste asi tri zamestnani :). Proste mela jsem pocit, ze kdyz k tomu pristupuje takhle laxne, tak mu na mne moc nezalezi :(...ale jo, zalezi, ted uz je vsechno fajn, delame oba postgradual a je mi uplne jedno, kdo to kdy dodela :)
A co se tyce organizace svatby, vetsinou veci jsem predbezne zjistila ja tady :) nebo nekde jinde, vybrala pak uz konkretni misto, kam se pujdeme podivat (zlatnictvi, saty, ochutnat kolacky...) a pak jsme tam vzdycky sli spolu to posoudit, objednat a tak. Zadne rozpory nebyly :) (teda v kolackach jsme se neshodli, kazdemu chutnaly vic jine, tak jsme to vyresili tak, ze jsme objednali pulku jednech a pulku druhych :)).
Gedren - jojo, my taky budeme mít svatbu hlavně proto, že chceme děti ;-) Vždycky jsme si rozumněli v mínění, že nejdřív svatba a pak dětičky a teď už bychom pomalu chtěli....
U nas bol iniciator svadby moj priatel,ked ma necakane pozidala o ruku a spytal sa,ci si ho vezmem.A hned povedal,ze na nase vyrocie si ma chce zobrat.Takze tak :-)
To je krásný, to já jsem sice po pár dnech taky tušila, že je to ten pravý, ale nějak ho pořád poznávám a pořád přemýšlím, jestli to tak opravdu je... Ale asi jo ;-)
Slevik...ani ja nie som pre rychle vztahy,ale mala som 6 rocny vztah,ktory skoncil rozchodom,takze ani to nebola zaruka ze budeme spolu cely zivot.Teraz,uz si uzivam kazdu chvilku so svojim milacikom,a nechcem premrhat ani jeden den :-)
presne tak, nekdy ma clovek dlouhy vztah a vi, ze nikam nevede a pak potka cloveka, o nemz ze tri mesice vi, ze s nim chce byt cely zivot - je dobre tomu nechat chvili cas, abys vedela, je-li tvuj pocit trvaly, ale ja si myslim, ze se to proste pozna pomerne brzy.
Tak to si nemyslím...musíš toho druhého poznat i v různých situacích, na různých místech. Můžeš mít pocit, že k němu cítíš něco hrozně silného, miluješ ho tak, že tě bolí když nejsi s ním, v noci nespíš, přes den nejíš, ale pak zjistíš, že se k sobě vlastně vůbec nehodíte :-( Mluvím z vlastní zkušenosti...
ja jsem asi vetsi realistka a zamilovavam se dost tezko, takze ja se prave zamilovavam na zaklade tech ruznych situaci a ruznych mist, jak pises, sleviku. netrpim zrovna na rychle blaznive zalaskovani s velkym utrpenim apod. - ale kdyz se opravdu zamiluju - coz bylo jednou jedinkrat - do meho muze, tak mi stacilo pul roku, aby mi bylo jasne, ze to je laska meho zivota.