Svatba bez předchozího společného soužití. Ano či Ne?

Profilova fotka
Zajímal by mě Váš názor na toto téma,protože já osobně žiju s přítelem v jedné domácnosti 3 roky a nedokážu si představit,že bych se vdávala bez této zkušenosti ;-) Díky za názory
Odpovědět
1
2
16
Profilova fotka
ahoj vivieni: v minulosti mě již na obdobné téma zaujala jedna diskuse, tak třeba tam také najdeš odpovědi na to co tě zajímá ;-) http://www.beremese.cz/forum/show.php...
Odpovědět
Profilova fotka
Já si to také nedokážu představit,že by jsme spolu předtím nežili.Chození za ručičku a občasné přespání u toho druhého není stejné jako bydlení ve společné domácnosti. My spolu bydlíme asi rok a půl a je to určitě lepší. ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
ahoj, no, já si myslím, že když se dva vezmou bez předchozího společného bydlení, tak to je tak nějak větší risk...protože to společné soužití, je už o něčem jiném než to chození.....je to prostě o běžných věcech, jako je starání se o domácnost, finance a další "neromantické záležitosti" bez kterých se ale žít nedá, takže určitě bych doporučovala alespoň půl roku spolu bydlet. Člověk to zkusí a hned vidí, jestli je to dobrý nápad (svatba) nebo ne. Kamarádka chodila s jedním klukem sedum let, a když se k sobě nastěhovali, tak za měsíc se už i odstěhovali... :-| Prostě zjistili, že to není dobré, že to najednou nefunguje, a představte si, že by se Vám to stalo po svatbě...no asi by to byla síla. Já teda nejsem pro takový risk a vdávám se až po víc jak čtyřletém spolubydlení, spíš jsem to riskla na začátku, když jsme se k sobě nastěhovali už po půlroce chození. Prostě jsem si řekla, že buď to výjde, nebo ne.....ale to chození, to nějak není "život", takže jsem to zkusila, a řeknu Vám, že po roce a půl bych se ještě nevdávala.....nějak nám trvalo asi dýl se sladit.....ovšem teď, když jsme spolu skoro pět let, už je to klídek...už se nehádáme kvůli hovadinám, a když, tak to většinou ukončíme pohledem na sebe a rozesmátím.... Takže já doporučuju první bydlet, potom vdávat a ženit...jako je to teď v té reklamě.... "nejdřív si zkuste spolu bydlet, uvidíte jak vaří, uklízí...a pak ..." 8-) A můj chlap k tomuto tématu dodává - pokud se lidi první vezmou a pak spolu teprv budou bydlet...tak je to rozhodně "zajímavější" ]-(
Odpovědět
Profilova fotka
My jsme spolu zacali bydlet po roce chozeni (takze ted je to uz sest let) a pamatuju, jak jsme spolu zpocatku navzdory zamilovani "bojovali", jak si kazdy chtel prosadit svoje zvyky a nazory a jak dlouho trvalo, nez jsme nasli kompromisy... a nedovedu si predstavit tohle prozivat v manzelstvi, to bych asi byla z toho nestastna a rozcarovana. Takhle mi to vzdycky ulehcilo vedomi, ze muzu vzdycky odejit, kdyby me moc stval :) ze jsem s nim dobrovolne. Takze lepsi je to urcite si vyzkouset, at vite do ceho jdete, jak pravi reklama :)
Odpovědět
Profilova fotka
vše je o toleranci,ale společné bydlení před svatbou je k nezaplacení.Tak e pozná jaký chlap doopravdy je,je li bordelář nebo naopak puntičkář.když už nepomůže v domacnosti tak by pořádek mohl aspoň udržovat.Já a můj nastávající spolu bydlíme už nějaký ten čas,museli jsme si oba zvyknout,protože já měla ráda pořádek a on kde co nechal tam to leželo,nyní je to mnohem lepší.
Odpovědět
Profilova fotka
když spolu dva chodí "randit" tak na rande vyrážejí s hlavou čisou-hodí za hlavu všechny starosti a problémy a svému příteli se nabízí jen ta laskavější tvář-ani on ani my jeho neznáme,jak reaguje,když mu není dobře,když přijde naštvaný z práce,když.....atd....toho je spousta...Jedou spolu dvakrát do roka na dovolenou a na ní jsou natěšení a přijde-li problém,tak si řeknou,že si nebudou přeci kazit těch pár společných dní... Pak spolu začnou bydlet a zjistí,že to není jen tak-je to o mnoha kompromisech,který musí udělat on i ona... Můžou-li po zjištění jednoduše odejít,tak se tenhle stres určitě zvládá lépe,něž představa toho,že je to nevratné... My jsme s manželem spolu začali bydlet hodně brzy a nelituji...bylo to od začátku krásné i smutné - rovnou jsme se poznali i v nepříznivých momentech,kdy šlo manželovi doslovaa zcela vážně o život......Vážíme si sami sebe a víme,že nás jen tak něco nerozhází :-) Nešla bych jinou cestou a všem ji doporučuji-bydlete spolu hned jak to jde...i kdyby v maličkém pokojíčku rodičů atd... To poznání stojí za to-je-li vztah perspektivní,vydrží tuto zkoušku . Mějte se rádi a pěkný víkend.
Odpovědět
Profilova fotka
s přítelem spolu bydlíme 4roky, pokud bych si ho vzala dřív než jsme se k sobě nastěhovali, nedokážu si představit jak bych to vydejchala, moc dobře si pamatuju, že mi to trvalo asi 3měsíce než jsem si na přítele zvykla, oni už stačí tkz. rituály, které má každý jiný (koupelna, kuchyň, pořádek......), prostě si ty dva musí nejprve na sebe zvyknout a pak jít teprve do toho :-) , jinak je pak velká škoda se rozvádět jen kvůli tomu, že nezvládnete, když váš miláček neháže špinavé věci do koše ale vedle něj na zem :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Jsme spolu přes čtyři roky a tři spolu bydlíme. Skoro rok nám trvalo, než jsme se v soužití sladili a do dneška slyším, proč to musí být tak, jak to bylo u nás, když u nich to bylo jinak. Ale souhlasím s tím, že byste před svatbou spolu měli nějaký čas žít. Někdo je fakt schopen rozvádět se kvůli ponožkám vedle koše.
Odpovědět
Profilova fotka
No, mně to přijde jako scifi brát si někoho takhle "na blind", dyť přece spoustu věcí (řekla bych, že většinu) se člověk o tom druhém dozví až pokud spolu začnou žít! Bez předchozího soužití v jedné domácnosti bych si nikoho nevzala ... ;o)
Odpovědět
Profilova fotka
Nečetla jsem příspěvky nahoře, tak možná nebudu dostatečný diplomat..... 8-) Já si myslím, že bez společného soužití je dost vysoká pravděpodobnost, že to prostě neklapne. A možná že manželský svazek je pak v období zvykání jen na obtíž, protože dotyční cítí, že si vlastně zvyknout "musí". A tím hůř to pak jde. Neříkám, že je manželství pokaždé odsouzeno k zániku, ale procento nebude ani nijak malé. :-( Už jen podle mé zkušenosti - tedy z okolí. ;-)
Odpovědět
Do svatby bez alespoň chvilky samostatného žití ve společné domácnosti bych nešla...
Odpovědět
Ahoj, souhlasim se vsemi, taky jsem rada, ze jsme meli moznost par let pred svatbou spolu bydlet. A naopak nekolik "neperspektivnich" vztahu jsem poznala dostatecne vcas jen diky tomu, ze jsme spolu kratce bydleli treba na koleji :) Problem je, kdyz to nejde - ti dva bydli daleko od sebe, rodice, kteri by na bydleni jinak prispeli, se zdrahaji, ze "az po svatbe" apod. V tom pripade doporucuu vyrazit spolu na cundr/vodu/expedici aspon na tyden :) - proste to je dost neco jinyho nez obycejna "valeci" dovolena, hodne rychle a hodne dobre toho cloveka poznate. My jsme spolu kdysi jeste nechodili, ale jezdili jsme spolu (sami) takhle do prirody, a musim rict, ze behem nekolika vikendu pod sirakem jsme se poznali tak dobre, ze behem nasledujicich sesti let, z toho pulka spolecneho bydleni, uz jsme se nic moc novyho nedozvedeli ;)
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
My se bereme v srpnu a od července spolu budeme bydlet. Ale vím, že to zvládnem. Jsme spolu tři a půl roku na dálku (Plzeň-Brno) ale když jsem ještě měla prázdniny tak jsme byli vždycky dva měsíce spolu. Vím, že to není to samé, ale taky vím jaký je a vím že takový bude ikdyž s ním budu bydlet. Určitě by bylo lepší bydlet spolu než se vezmeme trochu déle, ale nám to prostě nevyšlo. A vzít se chceme moc tak proč ne ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
alco, nechci ti ti moc radit, ale když už jste se rozhodli pro tu svatbu, tak bych na tvém místě radši s přítelem začala bydlet až po svatbě! Víš, můžeš si říkat, že to zvládnete v pohodě....(a může to být i pravda), ale ten první měsíc společného bydlení je.....řekněme.....no.....dost silný zážitek, a nerada bych, aby tě to od svatby ještě odradilo, takže radši bych do toho šla až po té svatbě, když už jste se tak rozhodli. Jinak držím pěsti, ať máte hodně štěstí ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Milé nevěsty,přidávám taky svůj názor-jsem pro bydlení ještě před svatbou-určitě!!!!My spolu bydlíme asi dva roky,takže už vím co můžu čekat :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj tak já jsem velká výjimka.My spolu s přítelem nežijeme-ostatně nevím, jak bychom to na vzdálenost 300km realizovali..trávíme spolu většinu prodloužených víkendů, všechny prázdniny atd.Budujeme si společné bydlení. Nemám ráda, když někdo, kdo to nepozná hned tvrdí, že si to nedokáže představit..někdy vás prostě okolnosti donutí a nemyslím si, že by to, že spolu nežijeme ten vztah nějak rozhodilo, že by to po svatbě bylo jiné, šok atd.Naopak aspoň vím, že přítel se o sebe umí postarat, vypere, vyžehlí, uklidí atd.Samozřejmě ne vždy se vracím do uklizeného bytu, ale to bude i po svatbě stejné...Vím co můžu čekat. Jinak také jsem pro bydlení před svatbou, ale bohužel, ne vždy je to možné ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Udržet si vztah na dálku je mnohem složitější a mnohem větší překážka než společné bydlení!!Takže nevěřím tomu, že budeme mít po svatbě problém 8-) . Jo a holky můžete mi popsat to, co je tak jiné, když spolu dva nebydlí??Já jen, že bych si to probrala avěřím, že u 99%budu ty věci znát i přesto, že s přítelem spolu nežijeme.. alca.k fandím vám, my máme vztah Brno-Příbram :-D... už pátým rokem
Odpovědět
Profilova fotka
...my byli od sebe také dost daleko...přes 100km, ale díky bohu, jsme měli možnost a využili ji....nastěhovali se k sobě.....a nechci nikomu brát iluze, ale i když ti dva spolu tráví hodně času, a tak....tak to nemusí dopadnout nejlíp......viz moje kamarádka, která se svým přítelem taky byla ...skoro pořád, 7let, a stejně to po měsíčním soužití zabalili....takže já prostě nechápu.....když už je ta možnost společného bydlení, tak si to první zkus, než se rovnou vdáš! Manželství je risk.....ale proč riskovat ještě víc... :-| Nevím, ale podle mě je to vážně dost velká odvaha.... Ale to pozná každá sama,.... (doufám jen, že toho nebude litovat).
Odpovědět
Profilova fotka
Naštěstí znám spoustu lidí(i nevěst odtud), kteří spolu nebydleli a mají přesto šťastné manželství...Vitaka to je jak kdybych já tvrdila:napřed zkuste být s přítelem na měsíc odloučení, bez toho si ten vztah nedokáži představit a pěkně vás to změní(to píšu v nadsázce).Iluze nemám, ale překonali jsme mnohem větší problémy než je bydlení ;-) ...P.S.:bohužel tu možnost nemám(teda mám, ale to bych svatbu musela odložit ještě tak o dva roky...
Odpovědět
Profilova fotka
consti: máš můj obdiv a určitě vám to bude klapat...já bych vztah na dálku asi nezvládla, blbě snáším i to, že mi přítel odjede na víkend..ještě že tu jsou tyhle stránky, není mi tak smutno :-( :-N Jednou jsem to zkoušela Česko - Belgie a byla to katastrofa - hlavně drahé letenky :-D Jinak vždycky záleží na těch dvou - nikdo nemá křišťálovou kouli, rozpadají se i vztahy po letitém soužití. Přeji ti, abys patřila k té šťastné skupině :-)
Odpovědět
Profilova fotka
janka25 díky!!Nkteří lidé náš vztah nechápou, tak jim vždy říkám:představ si, že se tvůj přítel najednou musí odstěhovat a ty máš v místě bydliště školu a víš, že se třeba ještě dva roky budete vídat jen o víkendech...Prostě nikdo ti neřekne:to bych ten vztah vzdala(teda ten, kdo ti to řekne, tak ten jeho vztah za to asi moc nestojí)...Nevím, známe se prostě už skoro pět let, dost jsme si toho prožili, na rozdíl od spousty jiných vztahů, jsme spolu třeba strávili první společnou noc týden po seznámení(protože když za mnou můj přítel jel 300km, tak se asi po tříhodinovém rande neotočí a nepojede těch 300km zpět).Takže v podstatě hned od začátku vztahu jsme spolu trávili třeba tři dny 24 hodin spolu..Což jinde je to třeba několik měsíců jen párhodinové randění... Nesmutni kvůli jednomu víkendu, vztah to jedině utuží!!My se jedno léto neviděli měsíc(byla jsem v zahraničí) a můžu to všem párům jen doporučit...o samotě bez partnera si velice rychle ujasníte, jak s ním vidíte budoucnost.Můj přítel si ji tehdy dokonce ujasnil tak, že až za mnou po měsíci přijel, požádal mě o ruku :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Jestli to takhle vedete už pět let, něco to znamená! My spolu začali bydlet po týdnu, samozřejmě protože jsme měli možnost a byli jsme si jistí, že spolu chceme být. Zatím v pronájmu, teď se nám staví byteček v Praze, bude v říjnu, tak se po svatbě jen přesuneme. Já myslím, že to nebude problém, dobře se znáte a víte, co od sebe čekat...a zejména ti dávám za pravdu co se týče samostatnosti přítele. Můj přítel je rozvedený a čtyři roky po rozvodu bydlel sám. Teď když dlouho pracuju mám doma teplou večeři (týden pracuje a týden má volno, tak to zvládá), umí nakoupit bez lístečku ode mě, akorát se bojí pračky :-D To třeba můj milovaný tatínek by bez mamky nedal ani ránu a určitě pár takových chlapů je! :-N
Odpovědět
Profilova fotka
Vitaka: no víš, já se stěhuju kvůli práci v červenci z Plzně do Brna a tak stejně musím bydlet s ním. Ale po pravdě - mě to fakt nevadí, jsem ráda. Víš když ho přes tři roky vídám řekněme hodně málo (jednou za tři týdny o víkendu a o dovolené), tak už se vážně nemůžu dočkat až ho budu moct vidět kdy se mi zachce. Consti: Jůůů, děkuju moc za podporu a já vám taky přeju ať se máte krásně!! No a rozhodně s Tebou souhlasím... Všichni se mě ptají: "Na takovou dálku? To se dá vydržet?" a další otázky...samozřejmě že se to dá vydržet, vždyť láska hory přenáší. Není jednoduché si říct "ahoj" na tři týdny nabo víc, sedět skoro každý večer na internetu a psát si na chatu, utratit celkem dost peněz abyste toho druhého mohli aspoň slyšet přes telefon, utratit hrozně moc peněz na cestování... spousta holek mi řekla že by to nevydržely a že jsem blázen. ANO, jsem blázen :-D Přeju spoustu vytrvalosti! ;-)
Odpovědět
Co sa tyka vztahov na dialku, ja patrim medzi tie ,ktore mali prve dva roky vztah na dialku, Francuzsko a Slovensko. Boli sme spolu kazde tri mesiace na tri mesiace.Ja som bola v skole, takze sa mi nedalo odist za nim. Kazdy kto mi tvrdi ze vztahy na dialku nefunguju, hovori blbost. Pokial sme to my tahali dva roky bez problemov... Ja sa len zasmejem nad tym ,ked mi niekto povie, no ja som z Bratislavy a ona je z Prahy, museli sme sa rozist, lebo taky vztah by nefungoval.BLBOST!!!Co sa tyka spolocneho byvania, je fajn ak ti dvaja pred svadbou byvaju spolu ,ale....Mam nazor, ze pokial je ten vztah dobry, tak ho spolocne byvanie nemoze rozhadzat, pokial je zly, tak sa ti dvaja aj tak rozidu.V nasom vztahu sa absolutne nic nezmenilo, ked sme zacali spolu byvat a teraz uz to uz budu dva roky, takze dokopy sme spolu styri.Takze Costi, ja si myslim ze za tych par rokov co si s priatelom ,si ho uz musela poriadne spoznat.A inac si myslim ze vacsina parov, ktora sa nezhodla ,ked zacali spolu byvat a rozisli sa, by sa urcite nerozviedla ,keby mali rovnake problemy so spoluzitim po sobasi. To uz si clovek rozmysli, ci pojde k sudu, kvoli tomu ze manzel sustavne nechava na zemi spinave slipy a nechava hore prkynko na zachode. :-) Takze je to aj o tolerancii, ked si vo vztahu, je to jednoduchsie prasknut dverami a najst si ineho. Ale v manzelstve to uz take jednoduche nie je. Niektori psychologovia dokonca hovoria, ze byvanie pred svadbou je zabijacom vztahu. Tak si vyberme :-p
Odpovědět
Profilova fotka

consti: A proč tak spěcháte do manželství, když spolu eště ani nebydlíte? Proč se nejdřív k sobě nesestěhujete a pak třeba po těch dvou letech, jak píšeš, se nevezmete? Já bych to teda neriskla. Je potřeba si zažít to, že jsi s někym 24 hodin denně. To, jestli se snesete, já nevim třeba co se pořádku týče ... Furt tak nějak přemejšlim nad tim, co to vlastně je to, co člověk "odhalí" společným bydlením, a jsou to de facto samé maličkosti, co mě napadají ... Ale je to fakt spousta věcí. Pár společných hádek o tom, proč neděláte něco tak nebo onak ... Fakt se to těžko popisuje ...


Odpovědět
Profilova fotka
Třeba člověk může zjistit, jak dalece ten druhý o něj stojí. Jsem měla třeba kluka, se kterym bylo všechno hrozně super, když jsme spolu randili a když jsme pak spolu žili, zjistil, že ho to jen se mnou vlastně nebaví a začal si hledat různé koníčky a zájmy a raději byl s kamarády než se mnou ...
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj, taky přidám svou "trošku" do mlýna. Já si zažila obojí - vztah na dálku a vídání se jenom o víkendech (prvního dva a půl roku), potom společné bydlení (dva roky) a teď jsem na půl roku ve Francii kvůli studiu a přítel za mnou přijede až ke konci mého pobytu. A já osobně musím doporučit jak bydlení spolu, tak i delší odloučení (a to ne proto, že jsem v situaci, kdy bychom si od sebe chtěli odpočinout). Když přemýšlím nad tím, jaké zkušenosti mám ze společného bydlení, tak je to hlavně to, že moje první reakce na podobnou diskuzi je ta, že bych do svatby nešla před společným bydlením. Na druhou stranu, kdybych neměla tu možnost bydlet s přítelem, tak bych taky říkala, že se nebojím toho, že to bude až po svatbě, protože už ho dobře znám. Takže by to mohlo vyznít tak, že jsem proti svatbám před společným bydlením. Ale když se nad tím zamyslím hlouběji, tak musím říct, že tím, že náš vztah v pořádku přežil dva roky společného bydlení, nevidím důvod proč by neměl přežít stejnou situaci jen pozměněnou o to, že už budeme manželé. Sice jsme si prošli taky tak trochu "horkými chvílemi", ale zvládli jsme a jsme pořád spolu, takže předpokládám, že bychom stejné momenty zvládli i kdybychom byli svoji. Takže proti tomu vlastně nic nemám:-)) Spíš to všechno záleží na lidech, s jakými ideály vstupují do manželství a jestli jsou schopni si uvědomit, že budou muset řešit složité situace (ať už kvůli bydlení, nebo prostě to, co život přinese, ať už jsou svoji nebo ne). Takže ti consti (a všem ostatním, co mají vztahy na dálku), at vám všechno vyjde tak, jak si přejete.
Odpovědět
Profilova fotka
rozhodne nee
Odpovědět
Profilova fotka
Také chci přidat svůj názor. Nemyslím si, že je třeba spolu před svatbou žít, ani, že je potřeba s mým snoubencem před svatbou spát. Ale co je určitě důležité snažit se toho druhého, co nejlépe poznat Samozřejmě, že pokud jsme oba křesťané, už máme mnoho společného. Neříkám, že to bude lehké začít spolu žít, ale dobrý a trvající vztah neustále potřebuje trochu úsilí a vzájemnou komunikaci. Znám mnoho manželství, která dobře fungují bez předchozího spolužití a předchozího sexu. Takže věřím, že i my budeme spolu šťastní a myslím, že se známe docela dobře po 6 letech i když ve vztahu na dálku 1000 km. Římanům 12,10: "Milujte se navzájem bratrskou láskou, v úctě dávejte přednost jeden druhému." Efezkým 5,33: "A tak i každý z vás bez výjimky ať miluje svou ženu jako sebe sama a žena ať má před mužem úctu."
Odpovědět
Já jsem taky pro společné bydlení před svatbou. Ale neodsuzuju ty, co mají vztah na dálku nebo na "střídavé" bydlení (o víkendech, prázdninách...). Já je spíš obdivuju za odvahu jít do manželství i bez vyzkoušení toho "pravého" společného bydlení. Nemyslím si ale, že by se míň nebo hůř znali než páry, kteří spolu žijí před svatbou. Jaký ten druhý opravdu je se dá poznat i v jiných životních situacích než jen podle toho, jak nám to klape v domácnosti. Navíc když s někým trávíte víkend nebo dva i více měsíce prázdnin a neskáčou kolem vás rodiče, prostě spolu tuto kratší chvíli žijete v jedné domácnosti, myslím, že i to stačí k tomu, aby si ti dva vyskoušeli jak jim to spolu klape, když jsou spolu 24 hodin denně. Já jsem ráda, že jsem měla tu možnost se brzy nastěhovat k příteli a žít s ním v jedné domácnosti. Taky to nebylo lehké, hlavně se naučit starat o byt, uklízet, naučila jsem se denně vařit a někdy mi to fakt lezlo krkem. Ale dneska už se na to dívám jinak a vím, že to za mě nikdo stejně neudělá, tak to aspoň dělám s úsměvem :-) Já bych bydlení jen tak o víkendech nebo o prázdninách nechtěla, páč by se mi strašně stýskalo a tak Consti, Alco a jiné, máte můj obdiv, že to zvládáte a přeju, ať to v manželství klape přinejmenším stejně tak dobře jako doposud ;-)
Odpovědět
1
2
16
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?