Ahoj holky.Určitě každá z vás zažívá nějaký problém s jeho rodinou.Hold je asi někdy těžké skloubit to vše dohromady a každý jsme z domu zvyklí na něco jiného.Jen mě zajímají vaše zkušenosti a hlavně jak se dané situace vyvíjejí po svatbě.Můj problém je jednoduchý.I přesto,že spolu žijeme už 3 roky,jeho rodiče s ním jednají, jako kdyby byl pořád doma.Oni bydlí v rodinném domku a my v bytě a jelikož je můj nastávající zručný a až mooc hodný,tak musí téměř denně jezdit domů,aby pomohl s tím a oním...Už mi to začíná lézt krkem.Navíc v současnosti pracuje v cizině a je měsíc tam a měsíc doma.Takže já tu na něj měsíc čekám a pak když je doma,tak musím zase čekat až přijdu na řadu. Už jsme se kvůli toho několikrát chytli,ale vždycky mám nakonec pocit,že já jsem nevychovaná,když nechápu,že pomáhá rodičům a na to abych jim otevřeně něco řekla moc nemám.Navíc má 3 sestry,které jsou taky zvyklé se na něj se vším obracet,ikdyž mají své partnery.Takže jak to vidíte vy?
mari.m: a mluvila jsi o tom s jeho rodiči? Řeklas jim, proč tam nemůžete vy dva jet jen na ty 4 dny? Dyť o nic nejde ne. Jste dospělí lidé, tak se nějak domluvíte ;-)
ahoj elis,no hovorila som jeho sester,ze v prvom rade je to pre mna velmi financne narocne,lebo mam teraz ine dolezitejsie vydavky a po druhe,ze potrebujem cas na ucenie a aj tak,sme sa nikdy nedohodli,ze pojdeme az na tyzden,planovali sme par dni..
ale ja som teraz najhorsia,to ma stve.vies!!!
tým je to jedno..ale tí,od ktorých som to nečakala sa na mňa neprávom hnevajú :-( o to ide..
a ak nezostane so mnou a uprednostní rodičov, veľmi sa nahnevám :-|
mari.m, na jednej strane ta chapem, ale na druhej mi ho je luto... je medzi dvoma kamenmi, ked pojde-budes nastvana ty, ked nepojde-nastvu sa rodicia... neprijemna situacia... tiez to u nas nie je jednoduche, su urcite problemy, ale nikdy by som nechcela manzela stavat proti jeho rodine, pripadne pred ultimata typu ja alebo...
dnes som bola s maminou na nakupoch a vela sme sa rozpravali..o zivote,manzelstve,o mne a mojom priatelovi..
pozna ho,ma ho rada,ved sme spolu skoro 6rokov, ale to,co citim ja nikdy nevidela..
ako moj priatel vzdy musi uprednostnit nakup s maminou predomnou,nejaku robotu predomnou..
nemoze rodicom povedat NIE,nemozem,nechcem,lebo utekam za Mari..nie,to on nevie..
a ja mam strach,ze ak si bude musiet vybrat,nakoniec si vyberie rodicov,byva s nimi,je od nich zavisli..
zacinam sa bat..som z toho smutna..priatel bol vcera akysi odmerany ku mne..
co sa to deje??????????????????
obidve strany na neho tlacime a on nevie,kam uhnut..aby nebol najhorsi..je to na figu..
nestvem rpiatela proti rodine,len chcem,aby som bola pre neho viac ako su pre neho oni..aby uprednostnoval mna..ako svoju novu rodinu..
to ked sa vezmeme a budeme mat rodinu, a jeho matka zavola,ze chce ist na nakup,on sa vykasle na nas-svoju novu rodinu a bude poslusne utekat za nou???
alebo co ci co..tak my to vysvetlite!!!
mari - a mozno to horsie nebude... nieco podobne som prezivala aj ja, ale akonahle sa odstahoval a vzali sme sa, je to OK. mozno si ho chce mamicka este uzit, pokedy jej ho vezmes ;-)
luciferova-asi mas aj pravdu..
ked sme boli v anglicku,daleko sami od vsetkych - vtedy si drahy pochvaloval a hovoril,ze by bolo super,keby sme tam ostali - daleko od vsetkych.
bodaj by si mala pravdu.
nechcem mat za muza nejakeho mamickinho mazlicka,ktory bude kazdy den po robote bezat za nou/namiesto toho,aby isiel domov..
ako tak citam, mame to dost podobne. len ma tak napadlo, to tie svokricky nie su schopne ist na nakupy same?
mari.m, to, co pises o buducej svokre sedi presne na mna..len ja mam to stastie, ze drahy sa prikloni vzdy na moju stranu a ak si ma vybrat, vyberie si mna. od zaciatku bol velmi samostatny, na vysokej byval na intraku, potom odisiel do zahranicia a ked sa vratil, prenajal si s kamaratom byt. okolnosti ho ale donutili, aby isiel naspet k rodicom a vtedy to zacalo - pravidelne nakupy, pomahanie doma, u dedka, v zahrade. zrazu sa bez svojho syna nevedeli zaobist. v lete sme mali zasnuby a zacali sme spolu byvat u mojich rodicov - 15 km od buducich svokrovcov. buducej svokre ako by sa zrutil svet. drahy totiz uz nechodi tak casto k rodicom, par krat im dokonca odmietol pomoc a pravdaze, ona to dava za vinu mne. jeho dedko mi dokonca vycital, ze ja mu zakazujem chodit k rodicom, co pravdaze nie je pravda ]-(
ale buduca svokra je riadne vytrvala, vyvolava, najskor sa len pytala, kedy prideme, par krat dokonca skusala nam nadiktovat, kedy mame prist. proste hroza. nakoniec vzdy uz ja sama poviem, aby sme na tie nakupy isli, nech je pokoj.
mna na tom stve najviac to, ze draha svokricka je uz par rokov nezamestnana, nechce ist uz robit. vodicak ma, ale uz vyse 20 rokov nesoferovala, pretoze aj to odmieta. a nakupne stredisko ma 10 minut od domu a aj tak nie je schopna si ist nakupit sama ]-(
Ahoj holky, jak se tak divam, asi vsechny tchyne jsou stejne 8-(
Muj pritel se nastesti vzdy touzil osamostatnit, aby mu rodice prestali diktovat co ma delat, ale jeho mamka to tezko nese a kope kolem sebe jak muze a nejvic to odnesu ja. Jenze ja sem takovy blbec, ze jsme tam jezdili kazdy vikend a ona si na to zvykla. A ted kdyz jsem to omezili je jeste protivnejsi a taky na nas zkousi takove kecy, ze pristi tyden nas ceka bramborovy salat a tak.... ]-(
Me nejvic vadi, ze si prostrednictvim nas snazi uskutecnovat sve sny a porad mluvi o detech. To je fakt nesnesitelny... To je proste skoro pri kazdym setkani a mam pocit, ze ikdyz se nezepta, tak me rengenuje, jestli nahodou nemam vetsi bricho, chut k jidlu nebo tak ]-( ufff jako bych ji cetla myslenky. Deti budu mit az ja budu chtit a tak to proste je!! Manza to neprizna, ze to tak je. Zastava se.... drive to taky bylo porad aktivne vareni a nakupovani, jakobysme to nezvladali apod. ale to uz jsem zatrhla!! Vykrmnu fakt nepotrebuji :-D . Holky ale jinak to asi jde, nekdo muze mit i vetsi psycho ;-)
ahoj sjuzan77.
tak ta moja ma tiez vodicak,ale uz asi 10r. nesedela za volantom..
na co,ved ma "taxikara"!!!-mojho priatela..
to asi nikdy neskonci..
bud sa s tym zmierime,alebo musime vymenit partnerov..Bohuzial.. :-|
musim to sem vlozit,tyka sa to temy:
"Jeho matka nám zničila manželstvo."
Sobota | 21. 10. 2006 (copy: http://zena.centrum.sk/vase-lasky/cla... )
"Svojho bývalého muža, Tomáša, som poznala prakticky odmalička. Chodili sme spolu základnú i na gymnázium. Na gymnáziu sme spolu tiež začali chodiť. I keď nám všetci tvrdili, že také študentské lásky sa rozpadajú s príchodom na vysokú, nám vzťah vydržal. Obaja sme sa dostali na vysokú do Prahy a namiesto toho, aby sme bývali každý inde na internátoch, sme si zohnali spoločný privát. Presne v deň mojich dvadsiatych druhých narodenín ma Tomáš požiadal o ruku."
"Pripadala mi milá."
"O pol roka potom sme mali svadbu. Ja som síce ešte študovala, ale vedľa školy som si už zarábala, a Tomáš nechal školu po dvoch rokoch, pretože súčasne pracoval v meste, odkiaľ pochádzame, a oboje nezvládal. Dohodli sme sa, že ja dokončím školu v Prahe a potom sa vrátim za Tomášom domov.
Pôvodná dohoda znela, že si v našom rodnom meste nájdeme byt, alebo domček, ale všetko sa naraz nejako skomplikovalo, takže sme sa nasťahovali do domu Tomášovej matky. Otec mu totiž zomrel, už keď bol Tomáš ešte malý. J
eho mamičku som si pamätala už zo školy a pamätám sa, že mi vtedy pripadala ako hrozne dobrá mama. Potom som sa s ňou samozrejme stretla ešte mnohokrát pri rôznych návštevách a spoločenských príležitostiach, keď som s Tomášom začala chodiť a nikdy sme spolu žiadny výraznejší problém nemali."
"Zariaďovala nám byt."
"Po svadbe, keď sme sa k nej nasťahovali, sa ale všetko zmenilo. Spočiatku neustále tvrdila, že sme obaja jej deti a že sa o nás bude starať. Tiež ma požiadala, aby som ju oslovovala: mamička. Nebolo mi to síce úplne príjemné, ale keď ma o to požiadal i Tomáš s tým, že by to mame urobilo naozaj radosť, nechala som sa presvedčiť.
Mali sme v domčeku vyhradené jedno poschodie, s tým, že spoločná kuchyňa bola na prízemí. Problém bol v tom, že ona naše súkromie úplne nerešpektovala. Keď sme sa zariaďovali, priniesla Tomovi niekoľko plánov, ktoré pre nás namaľovala, s najrôznejšími variantmi rozvrhnutia nábytku. Pamätám sa, ako som sa tomu smiala, keď odišla, a tiež, ako rýchlo ma smiech prešiel, keď mi Tomáš povedal, že to považuje za dobrý nápad a že je svojej matke skutočne vďačný."
"Liezla mi do skrine."
"Vtedy som si ešte dokázala vydupať, že sa byt zariadi podľa mňa a nie podľa svokrinho želania, ale to bol tiež posledný ústupok, ktorý mi Tomáš proti svojej matke urobil. Bola u nás nasadená od rána do večera a do všetkého rozprávala. Raz som sa napríklad vrátila večer z práce a našla som ju, ako sedí v spálni uprostred môjho oblečenia a bielizne, ktoré sa, ako mi pyšne povedala, rozhodla aspoň raz poriadne poskladať."
"Urobila som scénu a požadovala som od Tomáša, aby okamžite zasiahol. Výsledkom bola len urputná zákopová vojna, ktorá medzi nami začala zúriť. Varila som napríklad pre nás večeru, svokra počkala, kým skončím a potom vytasila kastról s Tomášovým obľúbeným jedlom, ktoré uvarila už odpoludnia. S hrôzou som si však tiež uvedomovala, že môj muž stojí v úplnej väčšine prípadov na jej strane."
"Moja mama ma potrebuje."
"Po pätnástich mesiacoch skutočného hororového spolužitia som mala pocit, že nebývame spoločne so svokrou ale so sokyňou, s ktorou sa o svojho manžela preťahujem. Dala som Tomovi ultimátum, buď sa presťahujeme do vlastného z dosahu jeho matky, alebo ho opustím. Prebehlo niekoľko hysterických scén, ale nakoniec súhlasil a našli sme si dočasný podnájom.
To bol úplný koniec akéhokoľvek vzťahu medzi mnou a svokrou. Kedykoľvek ma mala stretnúť v meste, prechádzala na druhý chodník a robila sa, že ma nepozná. Tomášovi ale volala niekoľkokrát denne, plakala do telefónu a presviedčala ho, aby sa vrátil späť. V tej dobe už to medzi nami dvoma nefungovala príliš dobre. Neustále mi vyčítal, že neviem mať rada jeho matku a ja som mu zase mala za zlé, že nestojí za mnou.
Všetko vyvrcholilo tým, že mu jedného dňa povedala, že má rakovinu, umiera a potrebuje, aby sa o ňu niekto staral, keby jej prišlo zle. Tomáš trval na tom, že sa presťahujeme späť, ale ja už som nebola schopná ten krok urobiť. Pohádali sme sa a Tom sa vrátil späť k mame. Sedem mesiacov potom, po množstve ďalších scén a citového vydierania, sme sa dohodli na rozvode.
Nikoho iného som si zatiaľ nenašla a i napriek tomu, čo sa medzi nami stalo, viem, že ho mám stále rada. Je to už viac než rok. Moja bývalá svokra sa so svojou údajnou rakovinou nikde nelieči (vraj tvrdí, že to necháva v rukách božích) a kedykoľvek ju niekde vidím, len kvitne."
mari.m, najviac ma vie nastvat, ked ma ona ide poucovat, ze sa nemozem bat soferovat. raz, ked bola silna burka, som mala mensiu nehodu a odvtedy sa bojim sadnut za volant v zlom pocasi. a ona mi ide robit prednasky, ze nemozem mat taky pristup a zabudnut na to. keby som na to mala zaludok, tak jej poviem, nech si sama sadne za volant a pri tej prilezitosti si moze ist nakupit ]-(
nastastie, zmierovat sa nemusim, ako som pisala, moj drahy sa vzdy prikloni na moju stranu, ale bojovat so svokrinymi vecnymi telefonatmi je tazke a bude asi este dlho trvat, kym sa zmieri s tym, ze jej syn uz ma svoj vlastny zivot..
ten clanok - no fakt sila :-S
Ja pritelovou matkou opovrhuju...nestydim se za to.
Na me je hodna, protoze muze kamaradkam ukazovat , ze ma jeji synacek hezkou pitelkyni a diky tomu, ze jsem oproti partnerovi mladsi, ma vnoucata jisty...
Me je, ale jednou jak se chova ke me, kdyz vim, jaka byla matka.
Pritele jako trimesicni! mimimko predala jeho babicce se slovy, ze se o nej starat nebude, ze je ji to! protivny...
Ctrnact let si brala svoje dite jednou za 14 dni na vikendy, ovsem detskou postylku mel v koupelne, kde byl celou noc zavrenej, aby ona mohla spat.
Celou dobu, co byl u "maminky" musel bejt skoro bez hnuti, nekricet a kdyz chtel neco rict, tak se musel hlasit...mlatila surove ho za kazdou hloupost (paskem - i pres oblicej).
Kdyz mu bylo 14 jeho babicka umrela a "mamimka" se ho laskave ujala...mlaceni pokracovalo, az do chvile, kdy ji to on za ty roky vratil...ja ho za to neodsuzuju.
Vsechny kontakty pak vicemene v dospelosti skoncily, az do chvile, kdy pred osmi roky, po mrtvici, ochrnula na celou jednu polovinu tela...vsichni se na ni vykaslali, jeji partner ji opustil...ted zije sama akorat s coklem...a vola synovi kazdej tejden - jsou prece jedna rodina!
Ja nejsem zakerna nebo bezcitna, ale pro me je to ukazka toho, ze "bozi mlyny melou pomalu, ale jiste"
Uprimne - vy byste dokazaly mit takovou zenskou srdecne rady?
Ja ne...
To moja svokra je sice celkom ok v beznych situaciach, ale ked sa jedna o peniaze, jednoducho ju nemozem vystat. S manzelom zijeme v Barcelone v prenajatom 40 m stvorc. byte a snivame o poriadnom byvani, o vlastnej rodine.
Svokrovci maju penazi jak pliev, slubovali nam pomoc s hypotekou, lebo tu v Span. ak nemas na prvu splatku, tak jednoducho si byt nekupis, ale nakoniec z toho zislo, ze im by nic nostalo a ze sa mame postavit na vlastne nohy.
Tak nam slubovali ze nam prerobia domcek co maju v jednom nedalekom mestecku, ze tam sa po roku usadime a zalozime si rodinu. Domcek prenajimaju nejakym pristahovalcom za almuznu, no a pochopitelne, ze by odtial museli tyto odist.
No minuly vikend nam naznacili ze ak chceme ist tam byvat, ze nam urobia pekne dolne podlazie aj so zahradkou, na co som ja vyplestila oci, ze ci nas chcu natrepat do priestoru o 40 metrov stv, s nejakymi pristahovalcami v byte nad nami???!!!!!! ]-( ]-(
Strhla sa diskusia a povedali manzelovi, ze oni mu dali uz 90% toho co sa od nich ocakavalo ( teda vystudoval a nechodil ako decko nahaty a ohlade) a ze kym oni dom prenajimaju tak ze sa nic prerabat nebude. A pritom sa neustale pytaju ze kedy vnucata a podobne. A to by ich nastahovali do takychto priestorov??
Takze sme zase tam kde sme boli, v mini byte v Barcelone a o rodine si mozeme nechat snivat. Ale hovorim manzelovi, ze ked budeme mat raz deti, tak ich NEUVIDIA!!!!
Ja drzim hubu a krok lebo nechcem byt s nikym zazle, ale toto je uz sila!!
Štvou neustále a když ne jeden tak druhý .... občas mají i své dobré dny :-) vím jedinné, s manželem je nejdůležitější komunikace ...
Oni mají problém v komunikaci, jsou spolu sice dlouho, ale oba si nějako neumí zvyknout na to že jsou v důchodu a tráví spolu většinu dne. Tzn. normálně si lezou na nervi a tím obtěžují i své okolí. Nemají nějakého velkého koníčka, tchýně je navíc takový generál (dříve byla vedoucí prodejny-takže velení má v genech) no a tchán je zase takový flegmouš, co dělá věci na truc ... no a to je kámen úrazu.
ahojte holky potrebovala som s niecim poradit.
Zijem v Grecku s mojim snubencom a s jeho a Greckou rodinou (nie v jednom byte no nedaleko od nas),vlastne
len s buducim svokrom,maminka im zomrela so snubencovou sestrou a jej partnerom.Sme v kazdodennom kontakte.Kedze Greci su dost podobny Talianom tak si viete asi predstavit akych kontliktov som zatial musela byt svedkom.Ja som vyrastala v pokojnej rodine takze mi je to dost cudzie tieto rodinne hadky pre blbosti a nevieme sa nad to tak povzniest ako oni :-(
uz som viackrat hovorila snubencovi nech si to vyriesia medzi sebou a nech mna nechaju bokom,lenze oni to uz vidia tak ze patrim do rodiny a tyka sa to aj mna,takze taky priklad ked sa moj snubenec povadi so sestrou ta mi hned vola na mobil vytyka mi to co jej on povedal a ze som mu mala zabranit v tom a onom.
Otec to iste,teda buduci svokor..... a nakoniec doda ze snubencovi nemam hovorit to o com sme sa medzi styrmi ocami rozpravali....co ja mu samozrejme povieme kedze sme si uz na zaciatku vztahu povedali ze budeme voci sebe uprimny.Coho sa momentaalne obavam je fakt ze nabuduci tyzden maju prist sem moji rodicia aj z brachom na 5 dni,na navstevu...a mam ztiahnuty zaludok aby neboli svedkom podobnych konfliktov.
Som z toho smutna a aj som im to povedala zoci voci ze co sa stale hadate vsetko mate peniaze,zdravie,strechu nad hlavou...a aj napriek tomu si nedate navzajom pokoj....ani jeden nic nepovedal len kukali zo sklonenou hlavou do zemi..... :-S
No holky tak se k vám vracím po dlouhé době.Už jsem netušila,že tohle téma ještě může být aktuální,ale jak jde vidět tyhle věci budou aktuální pořád.U mě nastalo dost změn,jednak už jsme manželé skoro 2 roky,nejsem studen,ale pracující,tím pádem mnohem samostatnější a právě jsem v 6.měsíci těhotenství.Ale k našemu problému,bohužel moc se toho nezměnilo.Manžel je furt ochotný až moc a málem by se pro všechny rozerval.Pracuje stále v cizině,momentálně je na měsíc pryč.Jeho rodiče mě zvou na návštěvu,snaží se vyvařovat atd.Jeho sestra mi pomáhá s přípravou na miminko,stará se jak mi je atd.No a teď střih.O víkendu měla tchýně narozeniny,sešla se tam celá rodina a jedna z jeho sester na mě vyjela,kdy už se jako brácha vrátí,že potřebuje opravit auto,vymalovat atd.No nemá to moc lehké,ale to je na dlouhé popisování,takže i chápu,že je nepříjemná atd.,ale tento výstup mě zas vrátil do reality.Celkem bych brala,že se mě ani nezeptá v mém stavu jak se mi daří,ale vytáčí mě,že ji vlastní brácha zajímá jen z pohledu,že něco potřebuje.Musím upozornit,že ona nám nikdy s ničím nepomohla.Na co že?Manžel je zručný a udělá mi doma co potřebuju.No ze začátku mě takový přístup vytočí,pak už mě to jen mrzí za něj.A hlavně si ho v takové situaci přestávám vážit.Vždyť o něj mají větší zájem cizí lidé,kterým zdaleka tak nepomáhá jak své rodině.
ahoj holky, to je všude něco
monikapaal: naše rodina taky takhle všechno řeší a všichni si volaj a že ten řekl to a to.. a to nic řeckého v sobě nemáme :-)a jediné co se s tím dá dělat je jedním uchem dovnitř a druhým ven :-) fakt...
kanicka: myslím, že bys jim měla v takovýhle chvílích něco říct.. ve smyslu, že chápeš, že toho má sestra hodně, ale že její bratr, tvůj manžel očekává rodinu a tak bude mít po příjezdu jiné priority, že ona si může najmout někoho, kdo jí to udělá... protože až se ti narodí mimčo, k čemuž tedy gratuluju, tak už to nebude jen na úkor tebe, ale i na úkor malého...
kani - souhlas s xslim ano všude je něco, u nás taky :-D
tim že mám jeho rodiče nad hlavou, tak sme samo ty nejhorší a blbý sme vždycky jenom my i když vždycky máme pravdu :-D příklad dosluhoval kotel cca 30 let starý, řikáme jim je třeba koupit novej a koupíme ho v létě kdy sou nejlevnější, samo sme blbý :-D dopadlo to tak, že kotel vyplivl ve velkých ,mrazech, a najednou se kupovat musel za dvakrát větší cenu, ale my sme prostě blbý :-D atd.. atpod......... já už to dávno neřešim, bych se musela zbláznit :-)
základem ale je, aby váš partner stál při vás a né dával za pravdu mamince (viz.příběh výše) nebo aby měl svůj názor a dal pravdu za tomu kdo jí má - jednou maminka podruhé vy - a hlavně ze svých zásad a hranic neustupovat
příklad - udělat mi tchýně to co bylo popsáno výše, že se mi hrabe ve věcech - tak jí na místě zahlušim ]-(