Ahoj holky, chtěla jsem se zeptat, jak jste to vyřešili s partnerem s penězi? Mate jeden účet, nebo každý svůj a ještě jeden společný? Jak financujete byt, potraviny atd. Kdo co platí? Dělíte si vse stejnou měrou?
Končím studium a tak nějak je tohle tema u nás aktualni. Tak mne zajímá jak to mate vy, at se mohu inspirovat;)
@chris_n to já taky jsem neukazovala, ale ta bába za kasou se na to podívala sama. Asi to mají nařízené nebo nevim....Právě u nás na to nikde nikdo nekouká a nikoho to nezajímá. Hlavně, že zaplatím :-D
@pipinkam jj, bankuu většinou nezajímá, jestli jsi manžel, partner, bratr, atd.... pokud máš dispoziční právo, můžeš platit.... ale pouze kartou vydanou na sebe no.
@vca Tak tady nejde o to, že by mi měl něco vyčíst, to vůbec ne... Jen nevidím důvod ho každý týden obtěžovat s tím, že jsem si zase něco koupila :) ... Občas to samozřejmě pozná, když někam jdeme, že mám něco asi nového ;-) ... Ale kolik co stojí, to vůbec... Ani když jemu koupím, neptá se a neřešíme.. Ale samozřejmě, že kdybych musela nějak řešit a hlídat finance, tak je to určitě jinak... jak tady někdo píše...
@vercik83 ano mame tri betne ucty ale u jedne banky a platime vedeni a poplatky jen za jeden dali nam super podminky. Vyplaty chodi na spolecny ucet a pak si kazdy posleme na svuj ucet to kapesne. Sporici ucet mame taky. Ale tam jsme kvuli svatbe ted nejak nemeli co posilat.
Je to sice zastaralá diskuze, ale ráda něco přispěji :o)
S přítelem jsme tenkrát měli každý svůj účet a měli jsme rozdělené co kdo má platit (hypotéka, voda, plyn, topení, jídlo). Problém byl v tom, že přítel vydělával mnohem více, ale moje hrdost mi nedovolila mu říct, že budu dávat méně. Nevím co jsem si to chtěla dokázat, ale to je moje hloupost :oD
No a před rokem a půl jsme si zavedli společný účet kam nám chodí penízky a je tam i podnikatelský tak chodí přítelovi peníze za práci. Je to mnohem lepší, protože na dovolené jezdíme spolu, nákupy převážně děláme taky společné, byt doděláváme taky společně a je to lepší než se domlouvat kdo kolik zaplatí ze svého účtu.
Oba máme kreditní kartu a když chci koupit já nebo on něco dražšího tak se společně poradíme, protože to jsou společné úspory. A takhle mi to taky vyhovuje :-)
U nás máme každý svůj účet, do doby než se nám narodila dcera , tak jsme dělali velký nákup jednou za týden a ten se platil na půl + jsem dávala příteli 1000 měsíčně na byt. všechny poplatky platil on. Když se nám narodila dcera, tak neplatím samozřejmě nic + dostávám 5 tis na měsíc a když je třeba velký nákup ( drogerie , maso cca 1x za 2 měsíce ) , tak to platí také přítel. Myslím, že vše je o domluvě a hlavně o tom , kdo má jaký příjem.
Pritel ma ucet a ja jsem tam jako disponent s tim, ze muzu vse krom zruseni uctu. Kazdy mame svou kartu a penize nam tam chodi oboum. Mame dane inkasa na vse a pak co se utrati mebo uspori, zalezi;) pak mam svuj ucet kde si mrsicne posilam symbolickou castku a sporim zvlast na prekvapeni apod;)
Máme společný účet a vždycky jsme měli. Účet je můj a partner je tam jako disponent. Nic nedělíme na "moje a tvoje". K účtu máme přiřazený i spořící účet, na který ale "nesaháme" :)
My mame uz dlouho jeden spolecny ucet a naprosto vyhovuje. Jak uz tu bylo zmineno nekteri na nas koukaj jak na blazny ti co maji oddeleny ale ja zas koukam na ne jak na blazny :-D nikoho se nechci dotknout ale prijde mi totalne na hlavu, aby par, co spolu zije uz nekolik let v jedne domacnosti, resil kdo kolik prispeje, to mi pripomina situaci, kdy treba kolegove v praci resi kolik se prispeje na darek pro kolegu.. :-D a navic mi prijde, ze ti co maji oddeleny ucet si tak trochu nechavaji zadni vratka..ale kazdeho vec jak to ma :-D
Mame kazdy svvuj ucet, po svatbe neplanujem zrusit ucty a mit jen jeden spolecnej. Neresime kdo kolik vydela a zaplati ale taky chcem mit nejaky penize kazdej bokem na darky atd a neplatit to ze spolecnyho
Co s spolu bydlíme máme každý svůj účet a jeden společný. Ze společného účtu se platí byt a jídlo. Před svatbou jsme začli držet dietu a peníze přestaly stačit a tak ze společného se platí byt a jídlo pak nakupujeme každý ze svého a je nám jedno kdo platí méně nebo více.... Přítel více vydělává většinou platí útraty v restauraci i dovolenou.... Nijak to neřeší. Po svatbě budeme mít společný účet.
Máme svoje účty a v případě potřeby si peníze posíláme navzájem. Přítel vydělává víc, tak mi posílá peníze a já z toho pak hradím nájem, složenky a nákupy, on zase platí, kdykoliv někam jdeme nebo nějaké větší obnosy. Pokud to nejsou dárky a překvapení, tak se na všem větším domlouváme.
@nikinal nemame spolecne penize, byt platime ob 2 mesice a kazdy da jeden najem, s ostatnima platbama to mame jak to proste vyjde, nebo kdo ma u sebe zrovna penize :-)
I auto mame kazdy take sve a kazdy si sponzoruje to sve :-) Nejak to neresime .-)
Dovolenou ted bude platit asi celou partner.....Ehm, zmenil praci a ma ted o dost vetsi plat než ja .... tak pro to :D
Můj manžel vydělá cca 3x více než já a dostává nemalé odměny. Nesnáší nakupování potravin či věci pro domácnost. Buď musím v supermarketech čelit jeho nepříjemné náladě a jak pitomec se ho ptám, co mohu dát do košíku přestože v domácnosti vařím jen já. Anebo to koupím ze svého aniž bych se tím, bohužel pro mě, nějak chlubila a pýřila, jak se starám. To však on pokládá za samozřejmost a mé výdaje nevidí. Z platu mi většinou moc peněz nezbývá. Naopak bývám často i v kontokorentu protože kdybych si řekla o peníze, určitě bych dostala přednášku.
Přestože mu často říkám, že jsem mu vděčná za věci co koupí pro nás oba. Nebo když zaplatí za dovolenou, kterou plánuje a hradí on. Zdá se, jakoby tu chválu vůbec neslyšel. Dokonce jsem si zasloužila slyšet, co si prý z takového "děkuji" asi tak vezme.
Několikrát mi řekl, že se nemám motat do toho, kam mě vezme. Až prý naplánuji a zaplatím dovolenou, tak do toho prý mluvit nebude.
Byla jsem měsíc v neschopnosti kvůli operaci mandlí a tak nastalo nepříjemné finanční období.
Rovnou poté nastaly Vánoce a já chtěla mému milému, mým rodičům, tchýni, třem sourozencům, švagrovi s dětmi a pár kamarádkám ještě koupit dárky a zahučelo v tom vše, co jsem měla plus jsem šla něco do mínusu, abych své lásce splnila vánoční přání Apple TV.
Do toho všeho měním práci a do začátku potřebuji vlastní notebook. Manžel mi slíbil, že mi na notebook půjčí. Což je i dle zákona trochu prudérní věta. Slíbila jsem, že mu peníze vrátím. Neodpustil si naléhat, abych mu je skutečně vrátila.
Jako kdybych si peníze někam ulévala pod polštář.
Vyčetl mi vše, co se týče "společných financí". Že splácí náš pozemek jeho penězi atp., a to stačilo jen na měsíc nechodit do práce.
Okamžitě zapomněl na lásku a viděl jen jak mu utíkají penízky.
Můj muž je také věhlasný mecenáš. Na potkání dává či půjčuje peníze jiným asi šikovnějším ženám pro jejichž vlídné slovo třeba vyběhne na Mount Everest a ještě s úsměvem.
Nechápu proč mojí vlídností a vděkem pohrdá a tak lehce zapomíná. Není to snad tak, že muži jsou Ti, kteří chtějí mít navrch aby byli obdivováni? Můj muž mi na obdiv však kašle a raději si bude stěžovat nad tím jak on vydělá víc a musí na mě doplácet. Těžko říct jestli by pomohlo, kdybych mu celé dny klečela či dokonce ležela u nohou.
Mě si však představuje, že budu sama chodit nakupovat nejlépe pouze ze svého, protože dle jeho slov jsou peníze za jídlo vyhozené peníze.
Mám teď daleko větší strach z úspěchu v nové práci než jsem měla. Nedovedu si představit, co bych od něj vyslechla, kdyby mě vyhodili. Pravděpodobně by mi vymyslel splátkový kalendář.
S takovou finanční filozofií v manželství je téměř jisté, že mě nic nezbyde a on pak může dělat ofuky jestli mi půjčí.
Mám doma muže, který se cítí být věčně nedoceněný a to, že se o něj s láskou starám a pečuji o něj, je asi málo. Ještě by mi asi měly narůst oslí uši a u té péče bych se mela natřásat tak dlouho, dokud by pode mnou nebyla hromada peněz.
Je hodně zaměřen na osobní růst (to já také, jen ne v tak materialistickém duchu) a v podstatě i to že se v práci posouvám pro něj není z mé strany dost...
Nedojde-li na téma finance, jsme v klidu a pohodě.
Nemáte nějaký tip, jak se k tomu postavit, jak mu to vysvětlit? Díky za rady
@eve007 Promiň, ale toto jste si měli ujasnit před svatbou. Teď bych ti asi poradila, ať si spolu pořádně promluvíte, řekni mu, co ti nevyhovuje, zeptej se ho, jak přesně by se to představoval on a ať se zkusí vžít do tvé role, ujasněte si, kolik co stojí. Jsi schopná sama vyžít ze svého platu? Pokud ano, tak prostě nakupuj jen pro sebe, vař si jen pro sebe, třeba pochopí, že to tak dál nejde. Co budete dělat, až budete mít děti? Ale z tvého popisu mám stejně pocit, že tvůj manžel je debil, a vaše manželství nemůže vydržet.
Mě svatba teprve čeká, svého budoucího manžela miluju, ale jsou věci, v kterých chci mít svobodu, což je můj vlastní účet, nezná má hesla na facebook ani e-mail a neleze mi do telefonu. Prostě si věříme. a mě by nenapadlo mu lustrovat mobil nebo mail, či kapsy... To by bylo pod mojí úroveň. Oba víme, jak na tom finančně jsme a já vydělávám víc.
Já platím náklady spojené s bydlením, přítel auto, dojíždíme do práce a je to zhruba cenově stejné jako bydlení - jsme v domku po babičce, takže nějaký 4 - 5 táců měsíčně, pohoda. Pojistky máme rozdělené napůl. Oba máme spoření, každý své.
Bohužel není dobré mít vše dohromady, vidím to u maminky, před třemi lety ovdověla a měla velké problémy, když veškeré peníze byli na tatínkově účtu a ten byl zablokovaný. Takže to máme pořešené takto i ztohoto důvodu.
Nákupy platíme na půl a větší náklady, kdo má větší přémie :-D
Jelikož jsme svobodní a nemáme větší závazky, neřešíme to... naopak, dělá mi dobře ho pozvat na večeři a vše platit já a on mi pak naoplátku koupí bundu :-D
@eve007
jak už psala elwe, tohle je ideální řešit už před svatbou, je logické, že když má jeden z vás více peněz, měl by platit větší část nákladů.
Tohle mě vždycky děsilo, být na někom závislá, vděčná a plazit se pro každou korunu. Proto se ze mě stal ambiciozní magora, kterej pořád ležel v knížkách a po vysoké jsem si prošla pár pracema, jak se říká za pár kaček, ale nyní mám dobře placenou práci. Mám víc než můj budoucí manžel, je to vykoupeno tím, že jsem v práci déle 12 hodin denně, ale můžu si dovolit, co jsem vždy chtěla a není to jen proto, že jsem se "dobře vdala". Ale byli doby, kdy mě živil přítel - můj budoucí manžel. A byli doby, kdy já živila jeho, prošli jsme si spoustou nepříjemností a krizí... Třeba jsme neměli ani na jídlo... Vymýšleli jsme levné varianty, půjčoval nám můj tatínek. Ten bohužel před třemi lety zemřel a já už mu vše nestihla vrátit. Tím se taky ve mě dost zlomilo. Došlo mi, že se o sebe musím postarat sama a tak dřu.
Ale pokud ty platíš všechny náklady spojené s jídlem - nevím jak u vás ostatních, ale u nás dáme za jídlo víc než za nájem. Já mám alergie na mnoho potravin a jsme zvyklý opravdu kvalitně jíst a kupovat hodně ovoce a zeleniny. Takže nevím, proč by ti neměl přispívat, když není schopen ani sám nakoupit.
Ale bohužel nejsi ojedinělý případ... mám ve svém okolí bohužel spoustu kamarádek, kterým chlapi nedávají peníze, i když mají plat několikrát větší a jsou tam nevyrovnané náklady.
Já musím říct, že mám zlatýho chlapa a vždy se domluvíme. Ale je pravda, že pro mě je strašný, když nemám prachy a musím ho o peníze požádat, i když se to fakt moc nestává, ale to se vždy cítím strašně, nemohla bych být vydržovaná panička :-D
Zkus si s ním sednout, zapálit svíčky a v klidu to probrat... To jste to takle bídné měli už před svatbou?
Čauky, my máme každý svůj účet, placení všeho si dělíme napůl a vyhovuje nám to. Děti neplánujeme, tím pádem ani společnou kasu. Je to fajn, člověk má určitou svobodu, na druhou stranu to vyžaduje stoprocentní důvěru (typu "nemá ten druhý dluhy?"). Tu my naštěstí máme :)
Ahoj holky. Tahle diskuze je už hodně letitá, ale mně to nedá. Nemyslím to vůbec ve zlém, jsem jen zvědavá. Není to zbytečně komplikované, když máte v manželství (nebo i partnerství) oddělené finance? My máme s nastávajícím skoro od začátku společného bydlení peníze úplně společné, na jednom účtu. Byly doby, kdy jsem vydělávala víc já, jindy přítel, chvíli to bylo zhruba na stejno, teď zase vydává více přítel. Nikdy jsme se kvůli penězům nijak nehádali. Občas je potřeba řešit větší výdaje, ale stejně vzrušenou debatu bychom měli i se dvěma účty :D
Já si prostě nedovedu představit, že bychom si různě přeposílali peníze, s kalkulačkou doma dělili nákup potravin. Možná jsem trochu diletant, ale děsně by mě to otravovalo. Platíme třeba dva leasingy na auto. Jedním autem jezdím převážně já, druhým přítel. A občas si to prohodíme. Naše auta - naše společné výdaje. To já jen tak filozofuji, dělejte si to, jak chcete a buďte hlavně šťastné :*
Tohle je opravdu velmi individuální, my máme každý svůj účet a jeden společný, kam posílame oba měsíčně určitou částku na společné věci, na takové ty spotřební věci. "Svoje" účty máme v podstatě na spoření a na investování.
@ema323 já zas společný účet nepovažuji za dobrou cestu. Společné finance ano,ale to se nevylučuje. Dva účty jsou fajn i z toho důvodu co píše Harley 23. Není potřeba mít všechny výdaje druhého pod nosem. Určitá míra autonomie může jen prospět. My platíme každý něco, rozhodně si nic nevyuctovavame ani nepočítáme poloviny apod.