Ahoj, chci se vás zeptat, jestli s bydlíte ve společné domácnosti s jeho rodiči a jak to celkově zvládáte, konkrétně myslím život s druhou generací, tchyní. Mě to čeká, horní patro budeme obývat my, všechno vlastní (pokoje, kuchyň, WC, koupelna), vchod společný, dole bude bydlet jeho máti s jeho babičkou.
Na chvili to jde,ale cely život bych to nesnesla, sami mame doma dvougeneračni domek, s rodici, budeme tam prozatim bydlet, než dostavime dum. Muj nazor je že mladi maji byt sami, pokud to jde.....:-)
@sedmiteckas ahojky. my máme velký domek a v horním patře bydlíme my a dole tchánovci.... každý máme vše svoje-wc,pokoje i vchod... společnou máme jen zahradu,dvorek a garáž :-) vycházíme skvěle,takže se nám bydlí dobře :-)
Zvládáme to,snažím se si navzájem pomáhat,řešíme věci spolu atd.... samozřejmě,že se občas přežene žádná bouřka,ale to je snad všude 8-)
happylenulka kamarádka to tak má, vlastní domek, ale vedle rodičů na jejich pozemku, neodděleném ploty a jsou problémy, rodiče jsou tam pečení vaření, něco nabízí, ptají se furt na něco, chtějí ať se u nich stavují. ani plot by to nevyřešil, by asi zvonili nebo by se branka nezamykala..je to boj :-(
@zerog tchýně mojí kamarádky bydlí o ulici dál a je to prd platné :-( kamarádka se v domku zamyká a tchýně projde brankou do zahrady a přijde zadním vchodem :-|
@mon_88017 přesně tak ;-) dohrne se k nim na štědrý večer v osm hodin večer, ale ne proto aby donesla vnoučatům dárečky, ale aby se podivala, co jí u nich ježíšek nechal pod stromkem :-D :-D :-D :-D
¨Já osobně bych to nechtěla .. připadala bych si pak jako ta druhá v jeho životě. Nebo bych měla pocit, že nejsem jeho jediná žena, a že se o něj musím dělit. Na návštěvu k tchýni pohoda, ale kdybych jí měla denně "za zadkem", tak to asi ne. Poslouchala by naše hádky, kontrolovala jestli mám umytá okna, zvala mého muže na oběd i přesto že bych měla navařeno.. asi by mě to za chvíli začalo štvát. Bála bych se, že se z něj stane maminčin mazánek a už nikdy by se neodstěhoval někam jinam.. I když se svými i jeho rodiči vycházím, společné bydlení bych nikdy nechtěla. Mám ráda svůj režim, svoje soukromí.. a nechci aby mi ho někdo sledoval a pak třeba i kritizoval...
Já to zažila a nikdy víc. Když se mě na to někdo ptá, říkám rychle utíkej. To se nedalo, jsem prototyp špatné snachy, jelikož mám příliš vlastních názorů a špatné návyky (špatně věším záclony, neškrobím povlečení...) :-D
@zuza01 ono se povlečení škrobí ???? :D asi bych byla taky špatná snacha, záclony jsem pověsila až nedávno (podle sebe) a v obýváku máme jenom závěs proti sluníčku :D
Já bych do toho nešla, i když chápu, že spoustu lidí co tu možnost má, tak jí využije a nemyslím si, že je to špatné. Hodně se tu píše, že záleží na tom, jaké máte vztahy, jak spolu vycházíte....no, myslím, že je to trochu zavádějící, protože když se s někým vidíš třeba 2x týdně nebo jednou za měsíc je to jiné než obývat s ním jeden barák....já mám třeba vztahy s mámou super, i můj manžel, fakt se máme hodně rádi, hodně si rozumím i s tchýní, ale oba víme, že žít bychom s nimi nechtěli...možná by to fungovalo, to teď nemůžu říct, ale já ty vztahy nechci riskovat. vyhovuje mi, že vidím mámu i tchýni tak jednou za 2 měsíce, perfektně si rozumíme a vždycky se na ně těším. Ale chci být paní své domácnosti :-D
@petulavoj jo, moje babička ho škrobí, já ho ani nežehlím :-D a nejvíc mě dostala její reakce, když jsem to řekla "ale to musíš!" ne, nemusím babi. A záclony taky nemáme :-D
@yumy naprosto souhlasím ;) taky chci mít vlastní domácnost a neumím si představit, že by se mi do ní pletl někdo jiný.. ze začátku třeba super, že mi někdo bude chodit pomáhat s nádobím, ale za pár týdnu bych se začala zamykat v pokoji :D
@petulavoj to asi jo :-D Já si myslím, že dospělí by neměli bydlet u rodičů nebo s rodiči, pokud to někomu vyhovuje, tak prosím, já mám ráda svůj klid a svůj prostor a nesnesla bych, kdybych byla pod něčí taktovkou...což pro mě znamená bydlet v domě, který patří rodičům. Ne, děkuji, ani náhodou. My máme svůj životní styl, který by dřív nebo později byl neslučitelný s tou druhou generací....je fajn mít blízko babičku když máš děti, to je fakt, ale na druhou stranu mě fascinuje, že pro spoustu holek je normální, že jim máma třeba přijde umýt okna nebo uklidit....já bych se styděla, to za prvé a za druhé bych si pořád připadala jako malá :-)
@petulavoj žehlit ručníky mi přijde stejně neuvěřitelné jako žehlit ponožky...to nedělala ani moje máma, tak se fakt směju, že to někdo dělá, ale já jsem prototyp nehospodyňky, já nežehlím vůbec nic, kromě manželových košilí a to ještě s velkým odporem :-D
ach jo, no jsem moc rada,že tohle nebudu muset do budoucna řešit, zda škrobit, co a jak žehlit atd, holky obdivuji Vas nektere jak to zvladate, klobouk dolu.....
Tak my jsme taky jedni z těch mála, co jsou v několikageneračním domě a ještě ke všemu jim to vyhovuje :-D Uvidíme tedy co bude za pár let, ale stěhovat bychom se teď nechtěli a ani neplánujeme. Máme samostatné plně vybavené patro, akorát společný vchod. Naštěstí vztahy jsou výborný a hlavně u nás nějak neexistuje to, že bysme se pletli jeden druhému do něčeho - jak se tu píše - mytí oken, vaření nebo tak? To vůbec. Prostě opravdu je tady i dost v tomhle odstup. Takže ani nemáme sebemenší důvod, proč si hledat vlastní bydlení. Fakt asi jen, že bysme to prostě chtěli, aby to bylo vlastní a taky kdybysme neměli co s prachama a v dnešní šílený době si na sebe chtěli stůj co stůj uvázat hypotéku.
Bože, mě hrabe z mého táty a že bychom měli žít u rodičů partnera...no nevim nevim. Jsou i vyjímky, ano, ale co bylo řečené výše, z toho mám kopřivku...uplně to vidím živě :D:D Modlím se, aby se nám konečně povedla nějaká šance vlastního bydlení. Zatím bydlíme u mých rodičů, mamka je zlatá, ale jak jsem již psala, táta je tak trošku typ člověka Kodet-Pelíšky. Zabít málo. Máme spravené podkroví, když zasebou zavřeme dveře, tak je klid, ale to víte, do kontaktu občas přijít musíme...
Já tedy taky přispěju, bydlím teprve půl roku u přítelových rodičů, máme horní patro - 2 pokoje a vlastní koupelnu, ted na můj popud se trochu rozšíří o vanu, a na chodbě chci aspon malou kuchyńku, abych pak s mimkem nemusela pořád lítat dolů ohřívat jídlo, nebo si jen tak udělat šťávu. Problémy nejsou, rodiče jsou strašně hodní, ale...starší a nemocní...jak už jsem tu četla, zavést na nákup, na návštěvu nemocné sestry, k doktorovi atd je na denním pořádku..není výjimka, že spím a najednou se v ložnici v 5 ráno zjeví tchýně a ukňouraným hlasem říká - Fandooo, měli by jsme vyjet dřív, sněží :D ale musím nad tím mávnout rukou, toleruji, že se přítel chce o své rodiče postarat.. a ty záhonky za pár let taky obsadím kytkama, snad i hlídání dětí nebude problém, a nemusím denně vařit, máme služby :) takže jak všechny říkáte, je to o lidech a hlavne o toleranci 8-)
Já tedy pevně doufám, že se po svatbě co nejrychleji odstěhujeme :D už čtyři roky žiji u přítelových rodičů, jsou strašně fajn a hlavně mi tehdy, když jsem měla problémy doma, povolili bydlet u nich, za což sem jim moc vděčná, ale....jak tak čtyři roky u nich žiji, opravdu není snadné se dělit o kuchyň, koupelnu a celkově o prostory s "cizími" lidmi...oni mají jiné návyky a občas mi přijde, že zavazím a je mi to trapné. Někdy i sami nadnesou, že "ještě, že už jen pár měsíců" - třeba například, když přítel nesl mamince na vyprání prádlo...já bych mu ho i vyprala, ale nosí jí ho ze zvyku, mě málokdy řekne a celkově je pračka furt obsazená, mám problém si vyprat vlastní prádlo...no je to komplikované, takže se těším na vlastní a vůbec si nedokážu představit, že bych u nich žila třeba ještě s malým dítětem...Oni jsou zlatí - už mají vnoučátka z druhé strany, takže vím, že třeba rádi pohlídají, ale myslím, že by to nedělalo dobrotu bydlet s nima i nadále...nemluvě o tom, že je přítel malinko mamánek (ale přiznej me si, málokterý není, pokud vysloveně matku nesnáší...) a maminčin názor je pro něj mnohdy "svatý"....třeba dneska mě fakt naštval. Domluvila jsem mu kadeřnici - kamarádku, aby ho ostříhala. Ještě jsem se ho 5x ptala, jestli se mu střih líbí...jojo líbí, mě je docela jedno co mám na hlavě. Pak přijdeme domů a mamince se nelíbí, že prý předtím to bylo lepší a on najednou otočí, že se mu to předtím taky líbilo víc....no tak já nevím. Když je se mnou, tak se chová uplně normálně, ale před rodičema, je furt za vzornýho synáčka...jen se modlím, abychom to bydlení našli co nejdříve :/
@kristyna27 máš můj obdiv! :D to bych tedy fakt nepřežila, kdyby se mi v 5 ráno zjevila takhle tchýně v pokoji...bych jí hnala! I když je pravda, že párkrát nám takhle nečekaně vlezla do pokoje v celkem nevhodné situaci, ale to bylo přes den, takže to ještě chápu :D ...ale doporučovala bych si tam pořídit zámek, taky by měli pochopit, že máte svoje soukromí a tohle se nedělá! Nemocní, nenemocní, to je jedno...tohle bych fakt nedovolila, ale to je věc názoru ;) jinak je hezký, že máš k tomu takovej přístup, ale byla bych malinko "drsnější" ;)
@happylenulka tak hlavně nedávat klíče od bytu :D tohle se vymstilo dokonce hned dvoum mým kamarádkám :D dobrý vztahy sou sice hezký, ale soukromí je soukromí a chtít vrátit klíče, je pak blbý... ;)
@rudolflenka ..no jooo, jsem spise flegmatik, ono se to nashromazdi a pak to vybafnu na vsechny :) ty uz tam bydlis dele, a navic - spolecna koupelna by byla ma nocni mura!! Pradlo si peru sama, a priteli take, zvlast...vim, ze se to v pracce vypere, ale tchyneny kalhotky s mejma atd, to fakt ne :-x tady tyhle nocni prekvapka jsou neprijemne, me spise vadi omezenost - jsme na vanocnich trzich v olomouci (pritel pracuje v praze a je tezke trefit vhodny den), a sotva prijedeme do olomouce vola tchyne, ze je ji spatne a chce odvezt k doktorovi...prima, clovek potrebuje koupit darky, uzit si vanocni atmosku a misto toho letime domu..aby tchynka dojela na pohotovost, tam ji rekli ze ji nic neni, a jeli jsme zase domu..snazim se to chapat, ja mam mladou a zdravou mamku, na kterou nedam dopustit, a asi bych kvuli ni taky jela vecer na pohotovost..no, kazdopadne to neni ruzove, ale neni to ani cerne ;-) chapu to s tim strihem, da na maminku a ne na svou zenu..tohle se nedela! ]-(
@sedmiteckas Bude to mít taky tak - vlastní patro se vším, ale navíc oddělené vchody, takže úplně samostatně. A dole tchán s tchyní. U nás je ale podstatné, že si zrovna ,,nepadáme kolem krku´´, takže proto takhle odděleně.