Šílená babička?

Milé nevěsty, nevím jestli potřebuju slyšet verdikt, nebo to spíš ze sebe dostat. Odmalička žiju jenom s babičkou, a od května u nás žije i můj nastavájící. Svatba bude v létě. Budeme bydlet u nás v horním patře. Mám to tady ráda, vyrostla jsem tu. Problém je v tom, že máme s přitelem absolutně rozdílné představy o živitě než babička. Ne, že bych doma nechtěla nic dělat, ale když člověk jde něco udělat a babi mezitím třikrát dojde, že to neděláte dle představ atd. Prostě vše v její režii. Pořád doufám, že po svatbě to bude jiné, ale začínám panikařit, když už kritizuje i výměnu oleje v sekačce...a to doslova. Co radíte? Zkusit nějaký kompromis? Debata není moc na místě, jelikož je babička abnormálně paličatý člověk a rozdíl dvou generací taky dělá svohe, nebo se prostě rozloučit s velkým rodinným domem s krásnou zahradou na úkor zachování zdravých nervů?
Odpovědět
Profilova fotka
Na moji mamku pomáhalo, že jí někdo domluvil. Ne já, ale spíš někdo, vůči komu má autoritu, protože doma není nikdo prorokem. Nejlépe nějaký chlap nebo kamarádka. Když jsem začala chodit s mým nynějším manželem, nechtěla mě pustit, abych za ním jela a pomohla právě její kamarádka. :o) Tak co tak se domluvit s její kamarádkou, že by jakože přišla na návštěvu a ty jsi před nima udělala něco špatně, babička by začala a kamarádka jí něco řekla? Jen... musí to být kamarádka, která tě má ráda a není tolik paličatá :o)
Odpovědět
@kamusee koukám, že ty babičky jsou všude stejný :-D přítelově babičce je přes 80 a je to zkouška nervů s ní zůstat byť jen v jedný místnosti...celý den sedí v rohu kuchyně a jen radí a komanduje.... je to prostě starší generace a jiné už nebudou (ani po svatbě), takže moje jediná rada, která se mi osvědčila je ta: jedním uchem tam a druhým ven :-D jinak by se člověk z toho brzo zbláznil.
Odpovědět
Profilova fotka
@luccido jo moje babička je taky taková. Mívá sudé a liché dny, při suchých je OK, dělá vtipy, ale při lichých je to takový očistec. A hlavně je toho názoru, že ženská má furt makat a odpočinek nikdy, pořád říká, že jsem moc pomalá, no z toho by mě asi kleplo, kdybych to poslouchala celý den, ještěže jsme v bytě :o)
Odpovědět
Luccido, babičky jsou naprosto všude stejné..tím si buď jistá :) jakože na odpoledne, nebo víkend se to dá přežít, prostě "vypnout uši" ale nejsem si jistá, jestli to zvládnu dalších x let :( nehledě na to, že přítel si taky moc dupnout nemůže :(
Odpovědět
Profilova fotka
@kamusee Ja za sebe rikam, ze bych to asi nezvladla a sla bydlet jinam, radsi budu babicku navstevovat a mit ji rada i s temi rypavymi radami nez riskovat, ze se kvuli tomu zacnu dohadovat s manzelem a nakonec si treba i rozhazu vztah jak s babickou tak s nim.. promluv si o tom hlavne i se svym nastavajicim, je to rozhodnuti vas obou, rekla bych ze malokdo by dlouhodobe snesl diktaturu od jakehokoliv pribuzneho sveho partnera.. popremyslejte jake mate plany, jestli chcete nejak vyrazne rekonstruovat nebo neco menit, ted je to olej v sekacce ale co kdyz pak pujde o vetsi a dulezitejsi veci, navic jestli planujete uz i rodinu, tak jak snesete kritizovani ohledne vychovy sveho potomka, to je teprve ta prava zatezkavaci zkouska poslouchat v tomhle rady a "rady" starsich
Odpovědět
@martaveg první musím upřesnit, že se jedná o moji babičku, ne o přítelovu. My dva jsme naštěstí názorové na stejné vlně, ale je pravda, že to pro něj není lehke. Má být hlavou rodiny, chlap na baráku, ale když není ve svém tak si těžko prosadí svůj názor. Těžko hledám určitý mezigenerační kompromis. Je to prostě běh na dlouhou trať, a nejspíš nikdy to nebude ideální:/
Odpovědět
@kamusee A co zkusit trik, který používají lobbisté - převést pozornost někam jinam. Jestli nechcete, aby vás pozorovala, jak sekáte trávu, tak jí zaměstnejte jinak. Třeba jí poproste, jestli by vám neupekla buchty :-D Nebo jí vymyslete nějaký jiný dlouhodobý projekt, který ji zaměstná tak, že už nebude mít energii všímat si ještě vás.
Odpovědět
@kamusee Heleď, tohle se mě přímo dotýká, tak možná budu až striktní, ale vidím v tom dost sebe a svou babičku. U nás to bylo asi takhle: S babi jsem od malička trávila spoustu času a fakt jsem ji milovala. Časem jsem pozorovala, že ale její vztah ke mně není úplně ideální - jeden den jsme super vycházely, druhý den na mě byla od rána jedovatá a nakonec vždycky ztropila scénu, ve které obrátila všechno proti mně. Ale mámě to neřekla a když jsem to řekla já, mamka mi nevěřila. A tak mi časem došlo, že babi je obrovský manipulátor a ve své podstatě zlý člověk. Ne, že by neměla ty světlé chvilky, kdy je to s ní super, ale do dneška nevím, jestli to vlastně je ona pod příkrovem nějaké duševní nerovnováhy, nebo přetvářka... Když umřel děda, přestěhovali jsme se s našima k babi do domu a zrekonstruovali. Pak se mí rodiče rozvedli a táta se odstěhoval. Nemůžu říct, že by za rozvodem stála ona, ale svoji roli v tom sehrála určitě. A tak jsme zůstali já, máma a babi v jednom domě. A babi nás pomalu začala tyranizovat. Máma si po čase našla přítele a odstěhovala se k němu, tak trochu před babi asi utekla. Já v té době byla na vysoké v jiném městě, jezdila domů jen na víkendy a v podstatě jsem v té době začala (nejen) kvůli babiččině šikaně chodit k psychiatrovi. Nastěhoval se k nám můj přítel, toho si babi předcházela a měla z něj respekt. Ale časem ta šikana pokračovala, neustále nám lezla do soukromí, chci říct až do ložnice, chytala nás z toho paranoia, museli jsme se hlásit jak malé děti, snažila se nám zakazovat chodit ven. A když nebyl manžel doma, dávala mi všechno sežrat a na co jsem sáhla, to bylo špatně, do toho citové vydírání, dokonce řeči o tom, že se kvůli nám zabije. Upozorňuji, že nejsem konfliktní typ, chovali jsme se k ní vždycky slušně, jezdili na nákupy, vozili k doktoru, všechno... ale všechno bylo málo. Byla jsem na dně, ale když manžel navrhl stěhování, necítila jsem se dobře - kdo by nechal babičku samotnou, že? Jenže pak se to ze dne na den vyhrotilo, udělala mi šílenou scénu kvůli maličkosti. Řvala na mě, ať táhneme a už se nevracíme. To už jsem nevydržela, odjela jsem k mámě, zavolala příteli a během dvou dnů jsme byli odstěhovaní. A mně spadnul kámen ze srdce, mohla jsem zase začít dýchat, najednou jsem se nemusela nikomu zpovídat a bylo mi super. Babi má dodnes pocit, že jsme jí strašně ublížili, ale pravda je taková, že by nás sežrala za živa. Dva roky jsem s ní nemluvila, nevolala, nepsala. Udělalo mi to strašně dobře. Až půl roku před svatbou jsem ji kontaktovala a teď ji tak dvakrát do měsíce zavolám a jednou do měsíce jí navštívíme. Takhle to klape, ale nikdy na to, co mi dělala, nezapomenu. A ona stále nemůže překousnout, že jsem šťastná a svobodná bez ní. Dneska zase manipuluje s mamkou, ale to už je jejich věc a já se jim do toho nepletu. A proto říkám, nebydlete spolu, nebude to dělat dobrotu. Nečekej, že se po svatbě něco změní, nezmění. Bude to pořád tvoje babi, a pokud to má v povaze, tak to bude i nadále hlava rodiny, podle které budete skákat. Chápu, že můj příklad je asi trochu extrémní, ale pokud to u vás skřípe, zachraňte si ten vztah tím, že se budete jen navštěvovat. Společné bydlení s člověkem o dvě generace starším je nesmírně náročná a mohli byste si i se snoubencem narušit svůj vztah a to bych nikomu nepřála. Radím, buďte trochu sobci a najděte si vlastní bydlení, babičku navštěvujte. A až jednou nebude moct, vezměte si ji spíš k sobě vy, než abyste se vraceli k ní. Já se takhle vzdala bydlení v rodinném domě na velmi lukrativní adrese a vyměnila to za denní dojíždění z panelákového bytu ve městě 20km od našeho města. Ale stojí to za to, nikdy bych to neměnila zpátky.
Odpovědět
@kamusee urcite nebydlet spolu!!!!!!!! Pokud jste si do ted nestanovili pravidla a babicka vas neakceptuje tak se to nezpravi......dvougenerační rozdil je moc a vsechno chteji mit pod dohledem.Odstehujte se hned nez vam to znici vztah. Vzdycky to bude jeji dum a jeji pravidla a to se nezmeni.
Odpovědět
Profilova fotka
@kamusee Jo to jsem pochopila ze jde o tvoji babicku, proto mi prijde dulezite domluvit se s tvym partnerem, jak by to on zvladal.. ono je jasne ze ty vždycky budes mit trochu nutkani babicku i bránit a vychazet ji vstric, ale v jeho pripade az jednou pohar pretece, tak nebude mit tu zabranu rodinných pout a situace se muze dost osklive vyhrotit :-( riskovat dusevni zdravi a fungujici vztah, za to ani sebelepsi domeček prece nestoji.. a verit v nejakou moznost domluvy, kompromisu nebo snahy manipulovani obrátit ve vas prosech v to moc neverim, babi ma v tomhle urcite dlouha leta praxe :-( a nakonec asi bude lepsi opustit "bojiste" driv nez dojde na nejake citove vydirani a hadky..
Odpovědět
Profilova fotka
by mě zajímalo, jak tohle dopadlo...
Odpovědět
Profilova fotka
@kacenkakaca Souhlasím a podepisuji v plném rozsahu. O mém vztahu k babičce bych mohla opravdu napsat celou knihu. Ale ve své podstatě to bylo naprosto stejné jako píšeš. S jednou perličkou navrch - když jsem se vdávala s mým bývalým, pozvala jsem si na svatbu jen nejbližší okruh lidí. Babička to nemohla překousnout a celý rok, než byla svatba, mě ukecávala a psychicky tlačila, abych pozvala i její milované dvě vnučky (moje dvě sestřenice s rodinami). Nechtěla jsem, protože si s nimi nerozumím a nevím, proč bych měla zvát na svatbu někoho, komu jsem ukradená. Nabízela mi i peníze, abych je pozvala. Stála jsem si za svým. Babička to vyřešila tak, že za mými zády uspořádala u ní doma "náhradní" hostinu, kam si pozvala výše zmíněné dvě sestřenice s rodinami. Já o tom nevěděla a naprostou náhodou jsem se to dozvěděla dva dny před svatbou. V den svatby se po obřadu sbalila i s dědečkem a zmizeli bez rozloučení na svou soukromou párty.
Odpovědět
Článek se načítá
@xxliduska tak to je hustý :-D babičky jsou občas jak z hororu :-D
Odpovědět
@kamusee tady jsou podle mě dvě řešení.... buď se odstěhovat a nebo se obrnit neskonalou trpělivostí... čím bude babička starší tím bude horší a že staří lidé umí být opravdu velice, ale velice zlí a zákeřní (i když už si to potom bohužel kolikrát ani moc neuvědomují)...
Odpovědět
1
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?