Před Vánocemi jsme se rozhodli po pěti letech našeho vztahu a společném žití v domečku, že se prostě tento rok vezmeme a uděláme si krásnou pohádkovou svatbu v okruhu rodiny a známých, které máme rádi. Samozřejmě ne žádný luxus, ale prostě asi tak 30lidí, s tím, že hostinu si krásně vyzdobím sama, včetně aut atd. Šaty, že si zaplatím, prstýnky, že koupí snoubenec a rodiče nám pomůžou zaplatit hostinu a výslužky.
Jelikož jsem s pro tento krok rozhodli před Vánocemi, napadla nás možnost tento životní krok oznámit rodičům jak jinak než na Štědrý den. Zamluvili jsme si tedy termín obřadu a v restauračce rezervovali hostinu.
Od moc šikonvé paní jsem si nechala vytisknout pouze 6ks svatebního oznámení, které jsme dali do obálky a do krásné dárkové krabičky, kterou jsem obvázala zlatou stuhou. Prostě dáreček jako v USA filmech… S tím, že pak si samozřejmě necháme vytisknou oznámko oficiálně pro všechny...
Na štědrý den jsem už od rána začala být nervózn, ale měla jsem moc práce, takže to rychle uteklo. Vánoce jsme se snoubencem slavili u nás doma v domečku a pozvání na večeři přijala skorotchýně a i babička, aby nebyly sami. Přijeli, udělali jsme si krásnou Vánoční atmosféru, byla jsem moc šťastná, že mohu jednou konečně pohostit zase já. Pak přišlo na řadu rozbalování dárků a nakonec jsme nechali ,,ten,, v načančané krabičce, skorotchýně netrpělivá koukala co jsme to tak tajného připravili a dopadlo to tak, že plakala štěstím tak jak jsem čekala. Prostě ona je úžasná a je to moje ,,maminka,, :-)
Druhý den nás čekala přesná situace u našich rodičů… Tak jsem od začátku čekala, že budou problémi, nemá cenu se tady rozepisovat jak jsem nešťastně strávila dětsví, ale později po odstěhování za vlastním životem jsem stále chtěla, velmi se snažila na všechno co mi způsobili zapomenout, jít dál a navštěvovat se jako rodina, že je všechno v pořádku. Až na to, že jsem všechno musela za těch pět let života překousnout, že mi rodiče nepřejí, že nám s domečekm vůbec nepomhli, přitom je otec zedník, že jsem měla před operací, prostě rabali si pouze na svém písečku. Přesto jsme doufala, že naše oznámení svatby vemou sportovně a nějak to uděláme aby byly spokojení a nevyčítai mi do konce života kolik jsem jich na stavbě stála !
Odpoledne na druhý den jsme se prvně jeli podívat na mou babičku, kde jsme poseděli, pojedli a pak se jeli ,,dopít,, k našim,, Otevření obálky a zjištění, že se budeme brát proběhlo úplně normálně, ani radost ani zklamání… no ehm ehm ehm. Přišlo pár dní, kdy jsem čekala, že se jim to rozleží v hlavě, přijedou a budeme společně plánovat. Ovšem to jsem chtěla asi moc, 12.1.2010 jsem navštívila pouze mamku a dala mi jasně najevo, že se jim to zkrátka nehodí, jak jinak než finančně. Takže by tak nejraději abych nezvala z mé rodiny nikoho, že stejně nemá co na sebe, sestra také ne, otec že nemá oblek, že měla plánované rovnátka, že je krize, že neví zda příjde o práci atd. atd. prostě kdyby řekla, že na mě prdí, že peníze neradi dávají jinam, udělala by lépe, než hodinu chodit kolem horké kaše, tak jak jsem silná a jak dokážu říct slušně, projeveně svůj osobitý názor jsem seděla jako dřevo. Připadala jsem si jako ludra dcera, která si dovolila říct, že se bude vdávat!!! Je mi z toho smutno, protože tak jak s bábou vycházejí pomlouvačně ušili už na mě boudu, že za ní v sobotu byli a řekli jí to, že se budem brát a ta je naštvaná, že jsem jí to neřekla atd. Prostě jdou za každou cenu za tím, aby je to stálo co nejmíň a kopou kolem sebe. Vůbec jim nezáleží na mě nebo jiných. Jsem tak neskutečně naštvaná a ufňukaná, že nevím co mám dělat!!!
Chtěla jsem krásnou rodinnou svatbu, kde budou nejbližší a známí na kterých nám záleží, což je do 30-ti lidí. Šaty, doplňky jsem slíbila, že si zaplatím, že jde pouze o jídla, výslužky a cukroví!!
Svatbu mám jednou za život a přesto mi ji chtějí zkazit…a všechno je to jen z jediného důvodu a to finance, přesto jsou na to dobře
8-(
@jennyexx Krásně se to čte,co já bych dala za takovou mamču,ta moje je akorát alkoholik,které když nepřivezu z města flašku,když k ní jedu na vesnici,tak hned jsem ta špatná,nenávidí mě atd.Na té první svatbě byla opilá už ráno a to se nesmí opakovat,ale pomohla mi hodně,žila jsem v Praze,svatba byla na jihu a vše mi tu zařizovala,jednou bych na ní chtěla být pyšná,ale to by musela přestat pít.Rodiče si nikdo ale nevybírá,ale teď ve svých letech bych nemohla za rodičema přijít,ať mi zaplatí to,nebo to...Přes 7 let žiju jsem sama,nepočítám těch pár měsíců,co mi poskytli azyl...Udělali toho pro mě dost a vím,že kdybych teď měla našetřeno na svatbu a jím by se něco stalo,myslím třeba s barákem,autem,tak bych neváhala ani minutu přiběhnout a ty peníze jim dát,jedině tak jim dokážu,co pro mě znamenají.
@tilickova Když klikneš na přezdívku té slečny, tak má uvedeno, že svatba byla 2012. Jj, každý ujíždí na něčem, ale tohle je mega úlet..... :-D
@sofiii88 Rozumím. To je mi líto, snad přestane a budou ty vztahy nejlepší. Alkohol je svinstvo. Jak jsem psala už předtím, partnerova rodina není také moc ideální, nejvíc mě mrzí, že partner je opravdu úžasný člověk, když může pomůže a je na něj spolehnutí, bohužel jaho matka se ozve jen když něco chce. Jinak nic (leze do zadku jiným sourozencům).......... Teď akorát řeší naší svatbu stylem a proč, proč, proč...... Až jsem to utla, ať se nám do toho neplete, že je to naše věc. Ani jednou nedala najevo, že by měla radost...... Jen přiblblé hnusné závistivé poznámky. Moc se na svatbu těším, ale z jedné stránky budu i ráda až bude po všem, protože by mohl být ze strany rodiny od partnera opět klid. Jak si napsala, rodinu si člověk nevybere, bohužel. Někdy by to bylo lepší, protože jak vidím kolikrát chování matky od partnera, je mi do breku........
Hodně lidí mi už řeklo, že mám báječnou mamču a co by za ní dali. Vím, že tohle není samozřejmost a moc si toho vážím. :-)
@jennyexx Mě mamka mšla hodně brzo a když se narodila ségra,tak jsem zůstala rok u babičky,potom se tam přestěhovali i naši,vlastního tátu ani skoro neznám,bydlí 4 km od naší vesnice a nikdy za mnou ani nepřijel,ale nechybí mi.Každopádně mamka o mě zájem neměla,nebýt nevlastního taťky,babči a dědy,nevím,jak bych dopadla,ve 14ti jsem se chytla party a už to se mnou jelo z kopce,vděčím taťkovi,že mě ze všeho dostal,že mi pomohl se znova postavit na nohy...Jinak mě do toho mamka mluvila,ale jen ohledně toho,že jsem chtěla pozvat i bratráky a sestřenky,ale pak jsem jí přitakala,že oni nás vlastně také nepozvali,jen rodiče.
@jennyexx A vlastně jsem chtěla napsat,že od té doby,co jsem s přítelem vím,jak vypadá rodina.Vzali mě hned mezi sebe,mají mě jako vlastní dceru,maj totiž dva kluky a pořád nám povídají,ať tam bydlíme s nima,každý den se taťka ptá,kdy už bude dědeček,lepší ,,adoptivní" rodinu jsem si vybrat nemohla.
@sofiii88 Koukám, že jsi to neměla jednoduché. Je to síla. Moje mamča měla úžasného tatínka (mého dědečka) oba jsou povahově stejní a zlatí. Maminka už bohužel její moc super nebyla (má babička). Co se týká ,,mého otce" tvrdím, že je to jen dárce spermatu, protože aby se člověk stal otcem, musí se tak chovat. On byl vždy hajzl a děvkař. Divím se, že se s ním mamča nerozvedla dříve, bylo mi 8 let a pamatuji si úplně vše co dělal (měla jsem vždy to štěstí, že když se něco dělo, byla jsem u toho). Naposledy jsem ho viděla před 5ti roky, kdy jsem za ním jela, abych se zeptala, kdy mamči doplatí za mě dlužné alimenty, ani mě nepoznal a prohlížel si mě jako kus masa, které by chtěl dostat do postele, no hnus. Nevídám se s ním a ani nechci. On pro mě neexistuje a nikdy existovat nebude. Jj to poznal i můj přítel, když poznal mamču a zbytek rodiny. Jak to funguje........ takže tu radost znám. Má ji i můj přítel z nové rodiny.
@chris_n Nemusí, ale některé si myslí, že je to jejich povinnost. Prostě děs. :-D
@jennyexx Moje babička je skvělá a dědu už bohužel nemám,jakoby odešel kousek mě,když nás opustil.Mě nevlastní taťka trochu ubližoval,když jsem byla malá,ale nemlátil mě,šlo tam spíš o takové zneužívání :-( Ale vše se časem vyřešilo a on a přítel jsou pouze dva z mužského rodu,kterým můžu cokoli říct.Jinak vlastní táta na mě alimenty taky neplatil a asni to nedoplatil,tenkrát jsem za ním jela sama,protože jsem se na diskotéce potkala s dcerou jeho manželky a ona mi říkala,že táta často vzpomíná,ale že moje máma mu zakázala,aby mě navštěvoval,tak jsem tam přijela,poznala jsem svojí sestřičku a tenkrát se mě táta pla,jestli kouřím,tak jsem mu řekla,že ano a on ať si zapálím a už byl oheň na střeše,ta jeho slepice spustila,že já si zapálit můžu,ale Verunka že ne a to jsme stejně staré,pak by táta dal asi 300,- ať si něco koupím a už jsem byla ta špatná,že jsem si akorát přijela pro peníze a přitom jsem mu říkala,že nic nechci,ale on na tom trval.Pak jsem tam byla ještě asi 2x,ale stejně je to pro mě člověk,který mě zplodil,jinak vlastně jinak vůbec.Svojí rodinu jsem si musela vyhledat sama a nevlastní babička mi říkala,že kolikrát mluvila s mamkou mého táty a že by mě hrozně moc chtěla vidět,obejmout mě...Proto také kolikrát přemýšlím,že bych se k ní vydala,je to přeci jen moje babička...Kdybych ty své tety,se kterýma mam skvělý vztah pozvala na svatbu,tak vím,že moje máma by tam nešla,že by to nepřekousla,ale oni jsou pro mě rodina a ne ty nevlastní tety,jsou pro mě jak tety z vesnice,není to moje krev,to samé i ta nevlastní babička...Měla jem to dost kruté za celý svůj život,ale vždy mě něco nakoplo jít dopředu a věřím,že bude už jen a jen dobře.
@sofiii88 Koukám, že jsi to neměla jednoduché a nenudíš. No vztahy v rodině jsou někdy hodně velký kámen úrazu. Snad se vyjasní a bude vše ok, alespoň co se týká budoucnosti. Držím pěsti, ať vše výjde jak si přeješ.