Řešit svatbu s rodinou...

Zobraz úvodní příspěvek

karlajasmine karlajasmine

Autor diskuze

14.08.2014

Ahoj všem, Chtěla bych vám všem jenom doporučit, abyste (obzvlášť v případě, že si svatbu platíte sami) svatbu neřešili moc s rodinou... a spíš je pozvali až k hotové věci (pokud tedy máte takovou rodinu, že by se vám do toho začala motat). My jsme rodinu pozvali až k hotovému, a teď týden před svatbou, když už všichni znají konečný plán a harmonogram, začali mít různé návrhy, připomínky atd. Tak jsme strašně rádi, že jsme nikomu nic neřikali dřiv. Máme relativně velkou svatbu (80 hostů), a přijde mi, že někteří zapomínají, že je to náš den... A kdyby nám tohle dělali celou dobu, tak jsme se z toho snad zbláznili. Takže doporučuju všem, pokud nemáte opravdu úžasnou rodinu, akorát oznámit datum a zbytek 14 dní před obřadem :D

Odpovědět

nemcovakn nemcovakn

15.08.2014

My teda zatím žádné větší problémy nemáme. Rodina s námi svatbu moc neřeší....i když mamka se začala hodně ptát a už padla i poznámka, že 30 lidí na hostině je hodně (ano, vím že není :-D ). Ale všechno si platíme a zařizujeme sami. Zbývá nám ještě 22 dní, tak jsem zvědavá, jestli se něco změní....ale jelikož už většinu času budu v práci na 10 h. směnách, tak nebudu mít čas něco s někým řešit. :-)

Odpovědět

lenula4 lenula4

15.08.2014

Rodina nám do toho zatím moc nepovídá co a jak...ale mamka mi s tím hodně pomáhá, takže je do toho dost zainteresovaná ale dělám si vše jak já chci, samozřejmě o rady není nouze ale vždycky poslední slovo budeme mít my. Když jsem ale oznámila že na hostinu máme 48 lidí tak trošku supěla ne jen ona :-D ale taky si za vše platíme sami, mamka mi akorát platí svatební šaty :-)

Odpovědět

sonav_4 sonav_4

29.08.2014

máme svatbu za 3 týdny, ještě v dubnu jsem šílela, že to nemůžeme stihnout, jak tohle a tohle pořešit, dnes už je vše domluvené, nachystané a jen to teď ještě musíme obvolat a utvrdit se, že je vše jak má. právě nyní začalo vyšilovat příbuzenstvo, já jsem naprosto v klidu a směju se, páč třeba tchán mi tvrdil, že to moc hrotim, že nikdo nebude nervózní, proč by taky měl, že? Volala mi tchýně, že švára, který zařizuje sv. autobus, se k nám do ulice s busem nedostane, že tu je pro busy zákaz vjezdu, no... mám jí říkat, že jsem to říkala?? :-D jo, je to jeden den, nebudu se z toho hroutit.... bydlím 10min. od zámku, kde bude obřad, takže navrhuji, že tam dojdu.. ne, to nemůžeš! prej: "zničíš si boty!" ale myslím si, že by to byla spíš ostuda... :-D, že?

Odpovědět

kotriv kotriv

30.08.2014

@Karlajasmine velmi dobře napsané! Kéž bychom si to přečetli dříve!! Velmi vřele doporučuji zařídit si vše sami (nebo uzka spoluprace popř. s někým kdo je vám ochotný pomáhat a vy víte, že je na něj spoleh a ví, že je to VAŠE svatba a nebude vám nic nutit) Jinak přijít opravdu s hotovou věcí a šmitec!! Achjo, kolik by si člověk ušetřil nervů a kolik elánu a štěstí by mu zbylo na samotnou svatbu - lidi (zejména ti co mají prd na práci) dokáží opravdu svatbu znechutit a čím více se člověk snaží rodině nebo všeobecně svatebčanům dopřát to nejlepší a "postarat se" o ně, tím je to horší! Všechno jsem si chtěla zařídit tak jak jsem snila, že to bude.... s přítelem jsme se v lednu domluvili jak to bude či nebude a vznikl první nástin svatby. Jenže jak jistě víte co je v lednu to se po dobu měsíců mění s tím co si můžu dovolit zaplatit, co si nemůžu dovolit zaplatit co bude asi lepší z těchto nabídek, co si spočítám, že pro mě vyjde líp, co k sobě ladí a co už by v tom množství ozdob byl kýč apod. Každá víme kolik práce dá oběhat restaurace, obvolat cukrářky, domluvit se na matrice či v kostele, absolvovat přípravy, zhodnotit jakou barvu svatby, jaká je představa o oznámení, kde ho nechat vyrobit, jak ho zkompletovat, zajistit hudbu, víno, pití, fotografa, dort, vybrat šaty, prstýnky, boty, oblek, košili, zajistit svědky, výzdobu aut, květiny.. a další a další věci - a samozřejmě, že každá věc se nevyřídí hned na poprvé co ji zařizuji a vždy to nejde úplně 100% dle mých představ.... já jsem si spoustu věcí i vyráběla - voničky, oznámení, věci na výzdobu sálu apod. a co jsem potřebovala pomoct, tak mi pomáhali moji rodiče - objeli se mnou (nekdy i s pritelem - pritel casto dělá noční a já pracuji ve školce do půl 5, takže nebylo moc dnů, kdy jsme mohli zařizovat a nakupovat věci spolu i vzhledem k tomu, že bydlíme 40 km od sebe) restaurace, ktere jsme si vytipovali, kdyz jsem potrebovala cokoliv koupit zajeli pro to (nestacili by mi prsty ani kalkulačka kolik mi venovali svého času a benzinu...), pomáhali mi s tvorenim vyzdoby - hlavně tatka, kdyz mi to nebo ono nešlo a vzdy mi/nám poradili jak by to šlo nebo nešlo jak to udělat nebo neudělat - někdy měli taky tendence udělat to po svém a proč to tak nebo tak nechceme, když by to tak nebo tak mělo být - ale nechali si vysvětlit proč to máme tak či tak a proč si to představujeme jinak než se to zdá jim a vždy vzešel určitý kompromis.... já jsem si všechny přípravy rozepsala třičtvrtě roku dopředu co je který měsíc potřeba udělat a dle plánu jsme jeli asi teď měsíc do svatby... Ještě chci zdůraznit, že přítelova strana se nestará o nic (není to psané ve špatném slova smyslu - my jsme tak byli domluveni, že jim nemám co dát za ukol - ja ani na zacatku nevedela co bude potreba apod. byli jsme domluveni, ze kdyz bude neco potreba, tak jim dam vedet a pomuzou ale zatim proste nebyla prilezitost, ze by neco mohli zaridit - nemaji ani auto, takze tezko by s nami objizdeli restaurace nebo jeli na nejakou domluvu s cukrarkou za fotografkou atd.) proste nemaji na starost nic, než to aby se oblekli a prisli tam a jeho maminka ma na starost teda výslužky pro JEJICH stranu a přislíbila nám ještě nějaké slané tičinky na hostinu apod. které má možnost víceméně zdarma objednat, také chtěli dát slivovici a budou dávat kuřata na polévku... no ale naši i přítelovi rodiče se rozhodli nám na svatbu dát určitou částku peněz - podotýkám od obou rodičů je stejná - a nebylo to od začátku myšleno tak, že by si předplatili zasahování do plánování svatby.... s přítelovou maminkou jsme se domluvily, že prostě si to sami nachystáme, že kdyby bylo něco potřeba tak ji zaúkolujeme ale vzhledem k tomu, že od sebe bydlíme cca 40 km, není možné všechno domlouvat pořád dokola... jak říkám všechno jsme si chystali, bylo to v klidu.... a najednou BUM.... už asi před měsícem - tedy 2 měsíce do svatby jsme obvolávali rodinu zda by nebyl problém zajistit dopravu na svatbu vlastními auty - popř. že někoho přiberou ještě a pojede 4 nebo 5 lidí v autě, aby bylo co nejméně řidičů a mohlo se pít. Ze večer bude pak normalne rozvoz, takze kdo bude pit si tam nechá auto a svozovým autem druhý den se řidiči pro auta vrátí - všichni to tak přijali a řekli, že to není problém. Ono aby to bylo ještě k ujasnění, tak moje rodina je ze Znojma, Brna a pár z místa bydliště, takže pojedou normálně auty, přítelova rodina je víceméně z jednoho místa (okolních vesnic) každý z nich má auto a já chtěla kolonu nazdobené pěkně auta a nemyslela jsem si, že by někde mohl vzniknout problém. Auta jsme chtěli aby měli všichni a nedělili jsme svatbu na ty, co pojedou autama a ty co pojedou autobusem (v lednovém plánu byl autobus - ale posupem času nám to přišlo jako takové rozdělení svatby na rodinu tu a rodinu tu a my máme obřad v přítelově místě pobytu a hostinu pak kousek od místa pobytu mého - vzhledem k tomu, že hostinu si děláme v kulturáku a všechno si budu dělat sama + kamarád, který bude mít na starosti květinovou výzdobu, takže jsem nechtěla jezdit řešit a zdobit kulturák 40 km daleko... ale přítel si zase přál mít svatbu v kostele u nich a já nebyla proti... no, abych se vrátila k jádru problému.. rodina dopravu auty schválila a já si napsala svatební noviny jako pokyny pro celou svatbu a najednou od přítelovi rodiny začali vznikat nějaké dohady jak se vlastně pojede a proč není autobus a ze si oni autobus zaplati a ze nam to daji jako svatebni dar a proste pritlova sestra se s sirsi rodinou za nasimi zady nejak domluvila, ze objedna autobus a hodne do toho zatahla taky jejich tatku, ktery stejne jako rodic ma jet autem s moji mamkou a pritelova mamka s zenichem a ja s mym tatinkem... ale priteluv tatka prohlasil, ze pokud nebude autobus, tak na svatbu nejede a to pry prohlasili i nekdo z pritelovych bratrancu nebo tak nekdo... vlastne tomu nevim hlavy paty - nikdo nemel tolik slusnosti, aby nam s pritelem zavolali pokud si to nekdo rozmyslel ale nejvic si myslime, ze zlo vytvorila pritelova sestra, ktera nerozumi slovu NEPŘEJEME SI... ač jsme jí volali, že ji nikdo neprosil, aby něco zařizovala nebo vymýšlela stále mele svoje jak autobus klidně zaplatí a dokola, dokola, dokola... za asi 2 týdny stresu a jsme byla na domluvě s přitelovými rodici, kteri o autobusu melou taky dokola svoje a argumenty, ze pokud vecer pojede v 11 autobus s rodinou domu, tak to narusi zabavu jim neprijde absolutne podstatny, ani to, ze mame zaplacenou hudbu do 2 - 3 do rana a budeme tam asi sedět sami ani to, že v 9 hodin je studeny raut a pokud odjedou domu tak ho budeme jist ještě do Vánoc po svatbě... ne, absolutně neřeší že by nám měli říct pouze jeich názor, stanovistko a nechat nás se rozhodnout. Nikdo nechápe, že je to NAŠE svatba, která bude jen 1x... Nakonec jsem při domluvě připustila, že pokud autobus musí mít, tak bude (iezaplatí poloviční náklady na odvozová auta a zbytek nám třeba nedaruje, když peníze nejsou problém...) no jenže, psychicky když už jsem dávno přepočítávala ceny rozvozu aut a autobusu a autobus by nás stál mnohem víc) ale přítelova maminka argumentovala tím, že cena není vůbec problém, že to zaplatí, že chce šetřit naše penízky... (což nchápu, proč nezaplatí poloviční náklady na rozvozové auta a zbytek nám nedá, abychom si něco pořídili, když teda peníze u ní nejsou problém.... no ale to je jedno!) prostě už jsem to po té domluvě psychicky nezvládla a rozhodli jsme se, že se nikomu v NÁŠ den nebudeme podřizovat a uděláme to tak, jak bylo v plánu. Já myslím, že nevěsta a ženich jsou nejdůležitější aktéři každé svatby a bez nich to prostě nejde... Alespoň jeden den v životě nás mohou lidé tolerovat a udělat věci tak, jak si přejeme. Nemyslím si, že pokud moje rodina na svatbu dorazí ze Znojma i Brna a pak od nás 40 km na obřad a pak skoro zpět na hostinu a nemají s tím problém, proč by stejnou cestu z obřadu na hostinu auty nemohla absolvovat i rodina ženich... Rozhodli jsme se, že i za cenu, že tam nebude přítelův tatínek se vezmeme a uděláme to tak, jak si přejeme MY DVA! Nikdo nám přece nemůže vyhrožovat a vydírat zda to bude tak či onak. Myslím si, že lidi, kterým jde o nás, nam vyjít vstříc dokážou a o takové kteří si myslí, že jsme tam poslední kola u vozu a řeší pouze svoje pohodlí a nic víc je nezajímá a nemají ani tolik slušnosti se přímo nám ozvat, když ví, že si to plánujeme sami, tak o ty stejně na svatbě už nestojím - ani nevím, zda bych jim po obřadu mohla podat ruku, aby mi přáli štěstí, když se neumějí chovat jako rodina a povzbudit a pomoct - ani nemusejí pomáhat když nechtějí... stačilo přijít a užít si den, který jsme chtěli s nimi sdílet - ale oni raději vymýšlejí blbosti a snaží se nám to zkazit :(! Já jsem byla na víc svatbách a nebyl pro mě problém cokoliv pro kohokoliv udělat... a je mi velmi líto, že to jiní ( a zvlášť rodina) pro nás ochotná udělat není - ale život je tvrdý a je to tak... ale možná právě tím, že je nejlepší postavit lidi až před hotovou věc jsme tomuto mohli předejít (máme 60 hostů na oběd + 60 kamarádů a známých večer) jenže kdo to mohl tušit :-|