Kategorie

Nejnovější diskuze

Kde se diskutuje

Kam jsem přispěl

Sledované diskuse

Síň slavy

Fórum > Život před svatbou

Problémy se snoubencem

sjuzn2 sjuzn2

Autor diskuze

11.10.2014

Holky poraďte, už začínám být docela zoufalá...Od té doby, co máme na 100% zajištěný termín svatby, se přítel chová divně. Přijde mi dokonce jako že ho nebavím, že ho nebaví trávit se mnou čas. Je strašně šťastný když má jít na trénink nebo na zápas, ale když spolu máme trávit den, tak je protivný. Pořád se hádáme.Všechno evidentně podle něj dělám špatně...Když si něco domluvíme, tak... ona se mu ta pomoc mamince holt o 4 hodiny protáhne, takže nestíháme nic a den je v háji. A tak je to pořád, ale když se na tohle ozvu, že se mi to nelíbí, tak sem ta špatná já, protože to nerespektuju a vlastně sem taky spoustu věcí změnila..Z tohoto přijde den, kdy spolu plánujeme a všechno je krásný...:( Opravdu přemýšlím, jestli se mnou chce vážně být. Když se ho na to zeptám, jediná odpověď je vždy ta, že mě miluje a že se mnou chce samozřejmě být. Je to normální?

Odpovědět

martinapat martinapat

11.10.2014

A byla svatba z jeho hlavy, nebo to tak jako vyplynulo?

Odpovědět

michaela___ michaela___

11.10.2014

Já každému vždy radím jedno a to komunikovat. ;-) Pokud spolu dva lidé nemluví, nekomunikují, tak je to špatně. Vyber si nějakou vhodnou chvíli a promluvte si o všem. ;-) Je dost možné, že na něj padl stres a strach a nechce to dát najevo. ;-) Může mít pocit, že je najednou do něčeho tlačený apod. ;-) A ruku na srdce, mnoho nevěst je pro své snoubence dost otravných. :-)

Odpovědět

pypika pypika

11.10.2014

Klíííd, mi dneska chlap řekl, že ty víkendy jsou se mnou za trest! :-D Ať si trhne. Stejnak si řekneme ANO. A vy taky. ;-)

Odpovědět

sjuzn2 sjuzn2

Autor diskuze

11.10.2014

Svatba byl jeho nápad,nebo přesněji on o tom začal první..takže z toho bych strach neměla...ze začátku dokonce plánoval víc jak já..jenže teď máme problémy z bydlením a za všechno musíme být strašně vděčni jeho mamince, která nás nechala bydlet v jejím bytě(který je jí mimochodem k ničemu, když sižije v baráčku)..a takhle já holt žít nemůžu, několikrát sem se ozvala, jenže vždy sem ta špatná já...nevím jestli je to stres z bydlení, z matky a nebo je to vážně tím, že nám to neklape..bohužel si to poslední začínám dost připouštět :(

Odpovědět

lidka3 lidka3

PRO

11.10.2014

@sjuzn2 Pokud se nedokáže muž odpoutat od rodičů a rodiče nebudou respektovat vaše soukromí a vaše rozhodování, tak budete mít ze života hotové peklo. Vím moc dobře o čem mluvím. Bydlíme s tchánovci na jednom dvoře. Tchyně proti mne intrikuje, tchán je na mne sprostý. Ani jeden nerespektuje naše soukromí ani rozhodování. O pomoci s dětmi ani nemluvím. Spíš je proti mne poštvávají. Naštěstí děti ví jak se věci mají.

Odpovědět

sjuzn2 sjuzn2

Autor diskuze

11.10.2014

@lidka3 tak toje uplně hrozné, to naštěstí u nás až takto není, ale prostě nám "tchýně" nabídla že v bytě po ní můžeme zůstat...jenže přítel to beretak že díky ní máme kde bydlet, tak jí přece musí ve všem vyhovět...já to beru tak že je to její dobrá vůle, kterou kdyby neudělala, tak můžeme bydlet u mojí mamky, popřípadě bychom se k sobě nastěhovali třeba o rok později..;)

Odpovědět

fijonceee fijonceee

11.10.2014

každej případ je samozřejmě jinej, ale doporučuju trochu to fórum projít. na podobný téma tady je dost diskuzí, a třeba ti tam něco taky sedne z těch odpovědí:) myslim že primární je, jestli spolu opravdu chcete bejt. pokud jo, chovejte se podle toho. pod to se schová zbytek. a to především na prvním místě je potřeba komunikace, jak už bylo řečeno. nicméně s mamánkem je těžký soužití. a na to tady už bylo sepsáno dost si myslim.

Odpovědět

fijonceee fijonceee

11.10.2014

@sjuzn2 myslíš jako za rok od svatby? to se mi nezdá moc moudrý... nejsem zastánce toho, že kategoricky prostě kdo spolu před svatbou nebydlí aspoň dva roky např. tak dělá blbost. ono záleží, jak moc seznáte, jak spolu ste dlouho, jestli spolu býváte téměř jako kdybyste spolu bydleli (řešení chodu domácnosti atd) a tak... sestěhovat se po svatbě, proč ne, když jste si jistý, ale sestěhovat se za rok od svatby už se mi zdá teda zvláštní. chápu, že můžou nastat komplikace s bydlením a tak, takže se to může posunout o nějakej ten měsíc,ale vzít se s vědomím, že ještě oba budeme bydlet rok od sebe nejspíš u rodičů, a pak se sestěhujem, se mi nezdá jako úplně supr plán. a vlastně podobný mi to přijde ta varianta bydlení u tvojí mamky. i když je to o dost lepší. ale oboje to sou varianty co by kdyby, takže to asi nemá cenu rozšťourávat. můžu se zeptat, jak jste spolu dlouho a jak jste starý? ten problém s partnerovou matkou už se přece musel projevit nějak, museli jste to řešit atd. resp. s vědomím, že chlap za mnou třeba nebude úplně jistě stát v takovýhle zásadní otázce, tak bych na žádost o ruku asi neřekla nadšeně, že jo. dokud tohle nevyřešíte, neber si ho. to je fakt sebevražda. a vyrukovat s tím po svatbě je zaprvý dost vypočítavý a zadruhý prostě blbost..

Odpovědět

elvira elvira

11.10.2014

Tipuju, že se prostě zalekl... Až bude chvíle, tak nevyčítej, nevytahuj křivdy, ale vybal na něj, že se ti zdá, že je takový, jako jsi nám tady popsala, a připadá ti, že tu svatbu nechce... Uvidíš, co se dozvíš. Možná potřebuje víc času, aby tu novinku zpracoval, možná chce vycouvat... Přinejhorším svatbu odložíte...

Odpovědět

sjuzn2 sjuzn2

Autor diskuze

11.10.2014

@fijonceee jéé já nemyslela rok od svatby..ale jako o rok později než sme se k sobě nastěhovali ;) nikdy se jako mamánek nechoval a to to budou 3 roky co spolu jsme, podle mě má prostě výčitky z toho že nám "musela" pomoct..nevím, pokusím se s ním v klidu sednout a vyřešit to...mám jen problém, že nedokážu řešit věci v klidu, buď mu všechno vyčítám a nebo naopak brečím, že mi něco řekl...ale snad se s tím bude dát něco dělat, hlavně aby důvod všeho nebyla ta svatba..to by se potom moc dělat nedalo...děkuji všem za podporu :)

Odpovědět

andreakriskova andreakriskova

11.10.2014

Ono u mužů je to prostě jinak :) a musím uznat, že i u nas před svatbou to nebyla zrovna pohádka. Manžel se staral o stavbu našeho domu a já o svatební přípravy. Každodenní stres se odrážel na našem vztahu a chvilku to vypadalo, že to zabalíme. On měl svou důležitou práci a jà ho se vším jen otravovala. Tak jsem raději po několika hádkách vše řešila úplně sama. Možná opravdu celý rok si nebyl jistý.. Sama nevím. Až do dne D. Ve svatební den mi muže někdo vyměnil a po ní. Takové lásky, polibků, něžností jsem v životě nezažila. Jako by vše chtěl vynahradit. Mejkrásnější okamžik byl, když mě táta vedl k oltáři. Viděla jsem na manželovi jak se mu lesknou oči a je dojatý, řekl mi že si ten okamžik představoval tolikrát.. Ale že mu poprvé v životě někdo vyrazil dech. Moc držím palečky, ať se vše uklidní a Vás čeká jen krásný společný život

Odpovědět

fijonceee fijonceee

11.10.2014

tak samozřejmě, že byste měli bejt vděčný, ale dělat z toho takovou vědu, aby člověk musel bejt u mámy čtyři hodiny denně?:-D to asi ne. pokud vás tam teda nenechává bydlet zadarmo. ale to bych jí možná radši platila místo toho, abych se musela chovat nějak přehnaně vděčně, přičemž to vlastně není k dobrýmu. a jinak chápu, že je těžký pro tebe řešit konfliky, ale zkus si to jako tkaovou školu.stejně se budeš muset naučit bejt trochu asertivní, na chlapa zbytečně nebejt zbytečně vyčítavá nebo brečet, natož křičet. opakuj si, že jste dospělý lidi, který potřebujou něco konstruktivně vyřešit :) argumentuj, přemýšlej, vciťuj se, ale nenech si srát na hlavu.........no a tak, to půjde:) snad je to u tvýho muže jen taková přechodná záležitost. a to včetně přehnaně blízkýho vztahu k mámě.

Odpovědět

Článek se načítá

sjuzn2 sjuzn2

Autor diskuze

12.10.2014

Ještě jednou moc děkuji za rady :) docela sem o tom všem popřemýšlela a možná si za ty hádky můžu sama, je fakt že sem nesnesitelná když se hádám...:( včera jsme si dokonce sedli a snažili jsme se to pořešit... sice to asi bude chtít víc času na vyřešení vztahu k jeho mámě a na to aby bylo vše zase OK, ale prozatím mi stačí, že když říká že si mě chce vážně vzít, tak z toho opravdu cítím, že to myslí vážně...

Odpovědět

fijonceee fijonceee

12.10.2014

@sjuzn2 tak to jste určitě na dobrý cestě:) jinak ten vztah s rodičema se většinou řeší postupně, dlouho, to je pravda. ale pokud uvidíš už tedka nějaký pokroky, a hlavně ochotu toho druhýho to s tebou řešit, tak si myslim, že by to nemuselo dopadnout špatně. ještě ti napíšu něco do IP:)