ahojky,
potřebuji poradit od někoho nestranného. S přítelem spolu budeme v létě 4 roky. Již po třech letech vztahu se sám přítel začal bavit o budoucnosti - svatbě a dětech a s tím, že by chtěl svatbu v roce 2014 a pak klidně mimčo. Sám od sebe se bavil o podrobnostech ohledně svatby, kamarádům se svěřil, že už se rozhodnul, že si mě chce vzít a vše vypadalo parádně. Za poslední ale půl roku se to pomalu měnilo v tom smyslu, že všichni kamarádi kolem nás se hodlají brát a nikde se neřeší nic jiného než téma svatby. Přítel začal být na to alergickej...a nejvíce mu vadilo, jak se ho každý z mý rodiny a přátel ptal, tak a co vy? Kdy bude svatba? Už máte největší čas...atd. A přítelovi se začala svatba protivit... a jakmile jsem o tom začala mluvit ještě já, tak to vždycky dopadlo tak, že mi řekl, ať už se o tom nebavím, že to řeší každej a že on už to poslouchat nechce....no a včera to vyústilo tak, že mi přítel řekl, že přehodnotil priority, že svatbu teď nechce, že mu to přijde zbytečný, když vidí, jak se každej jen ohledně svatby dohaduje a že bude raději, když bude mít fungující vztah bez svatby, než svatbu a že na děti se ještě necítí...takže úplný obrat... mě nezbývá nic jiného, než se s ním o tom absolutně nebavit a pokud bude chtít, tak s tím přijde sám....Je mi 28 let, přítelovi 29 let. Já mám zdravotní problémy a lékař mi řekl, že být mnou, tak s dítětem tolik neotálím,že i tak to bude u mě trvat dlouho, než se to podaří... každopádně pokud s ním chci být (což chci), tak se s ním o tomto nesmím bavit a neřešit to..musí chtít sám.... co si myslíte vy?
ahoj,
na jednu stranu chapu pritelovo znechuceni, taky jsem si tim prosla, kdyz kamaradka planovala svatbu a me se to zacalo uplne hnusit, pak navic kdyz se kazdy zacne ptat, tak je to opravdu otravne :-/
nicmene vzhledem ke zdravotnim problemum je od tveho partnera dost sobecke, ze najednou takhle zmenil nazor a chce jeste cekat neurcitou dobu...
ja bych zvolila strategii udelat s nim na tohle tema jeste jeden jasny rozhovor, resp. mu predlozit jasne a strucne fakta a rict mu, ze dalsi krok je na nem, ale pokud se v nejake rozumne dobe nevyjadri jak si vasi budoucnost predstavuje, tak se nemuze divit, ze pro tebe tento vztah prestane byt z dlouhodobeho hlediska perspektivni..
nedavala bych mu zadne ultimatum ale obcas je potreba to chlapovi jasne vysvetlit, jak se vec ma, nemuzeme cekat, ze jim to vsechno dojde samo..
a taky bych zkusila po nejblizsi rodine a kamaradech rozhlasit prosbu, aby prestali s temi otravnymi otazkami a narazkami, ze ted jste se svatbou na rade vy..
určitě to, že to všichni řeší může být důvod, někteří chlapi takový jsou. Bohužel, pokud pro tebe ze zdravotních důvodů je nejvyšší čas děti řešit, zkus nadhodit, že svatbu teda mít teď nemusíte ale kvůli tvému zdraví by měl zvážit aspoň ty děti, že stejně to bude asi běh na dlouhou trať a čím dřív začnete, tím větší budete mít šanci na miminko... pokud děti chtěl, tak je spíš dle mě zabejčenej teď když vidí jak to všichni řeší a je to jediné téma jejich diskuzí... držím palce, ať se to doma vyřeší
Ahojky,tak nevím...Já bych zkusila chvíli vydřet,než to vyšumí a pak si sním v klidu sednout a říct mu o těch tvých zdravotních problémech , že na něj netlačíš,ale chtěla bys vědět co a jak dále.Se svatbou bych tedy počkala,když jsi psala, že by jste ji plánovali na rok 2014 , tak bych se o tom začala bavit třeba koncem roku.Nesmíš na něj tlačit.Já jsem zasnoubená 3roky a teprve teď řešíme svatbu,takže to chce čas...My jsme měli nejdříve děti,pak jsme postavili barák a teď se budeme brát....Hold každý chlap je jiný...Tak držím palečky ať ti to vše dobře dopadne.... :-)
@martaveg co se týká rodiny, tak už jsem tuto prosbu rozhlásila, tak snad v tomto směru na něj nebudou oni tlačit....chápu, že mu je to protivný, kor on je povaha, když mu někdo říká, co má dělat, tak to na truc neudělá... a týká se to všech věcí.... Co se týká dalšího jasného rozhovoru, tak to zkusím,ale asi až za nějaký čas..ten náš poslední rozhovor byl dost vážněj a on je ještě k tomu ten typ chlapa, který nesnáší opakované řešení jedné věci...takže když bych s tím vyrukovala nyní, tak ho to spíš opět zatlačí do kouta a bude si opět připadat do něčeho tlačenej....v tomhle směru pořád ještě ani po 4 letech nevím, jak na něj.....
Ahoj, tak trošku mi to něco připomíná :-) S přítelem jsem se taky o svatbě nemohla dlouho bavit (u nás jsem to teda já, která jsem s tím začala), on svatbu ani moc nechtěl, ještě do toho rejpání od jeho otce, že na co svatby, že to není dneska modení a když už, ať se vemem někde jen se svědkama...no, tohle teda rozhodně není moje představa svatby, zvláště té první. Takže hodně dlouhou dobu příteli vůbec trvalo, než se vyjádřil (to dřív byla požádaná moje mladší sestra, která se ani vdávat nechtěla, narozdíl ode mě!). Naopak ohledně dětí jsme se bavili docela dlouho, mám ten pocit, že přítel se "svištěm" začal dokonce jako první. Jsme stejně staří jak vy, oběma nám letos táhne na 29. Taky jsem vždy chtěla první dítě do té třicítky, v srpnu svatba a pak jsem na to hned chtěla vlítnout, on souhlasil, naopak jednu dobu měl období, že by nejradši sviště hned, ale najednou otáčí, že neví, jestli se cítí a že potřebujem dořešit bydlení a že budeme mít velké výdaje na svatbu, dovolenou a tak a že bych chtěla všechno hned, že by s dítětem radši počkal...tak jsem z toho taky taková zdrblá. Snad ho ještě přesvědčím. Ale přesně jako ty, jelikož je kolem nás docela dost párů, co měli problémy otěhotnět, tak si říkám, že není s čím otálet, taky to nemusí jít hned a řešit v 35 umělé oplodnění opravdu bych nerada.
Každopádně pokud netrváš na tom, že musíte být vzití, než budete mít dítě, tak můžet svatbu klidně odložit a vzít se později. Já to třeba takto v žádném případě nechtěla, ale je spousta párů. co má nejdřív dítě a pak až svatbu a neřeší to. Jinak to dohadování ohledně svatby se opravdu objeví asi ve většině případů, ale čím menší svatba, tím teoreticky méně starostí a však to nemusí bý nějaké megalomanské se 150 hostama ve 4* hotelu, ne? ;-)
Jinak jak píšeš, chlapi musí chtít sami, jak jsou k něčemu moc tlačeni, tak i když už o tom uvažujou, tak se najednou zaseknou a nic....věř mi, mám tu zkušenost, musela jsem se zejména po tom, co byla požádaná sestra, hóóódně krotit ohledně tohoto tématu...přítel je extra tvrdohlavá Panna .-)
@mawenzi no co se týká dětí, tak to prý nyní nechce...on je docela vášnivej sportovec a řekl mi, že si ujasnil, že chce ještě ve sportu něčeho dosáhnout....:-( takže s tím taky asi neuspěju...on vím, že budu mít jednou problém s otěhotněním, ale asi mu to furt nedochází....ale je mi líto, že ještě před půl rokem chtěl a nyní nechce...
A zrovna jsme tohle doma včera řešili... tedy ne svatbu, tu máme až za tři měsíce a to hlavní zařízený je, a že i jiní plánujou, nevim nad čim se dohadovat...ale ty děti. Řešili jsme otázku, kdy je člověk připravený na dítě? Podle mě nikdy a taky vždycky... jsme podobně staří jako vy (skorožena 25 a já 28) a nebýt plánované svatební cesty příští jaro, tak s dítětem na nic nečekáme. Sice se ten náš vztah máme skoro jako podle diagramu, ale jde opravdu o dílo náhody... první nové auto - koupený byt - kocour - svatba - dítě? :-) Ale musím říct, že to všechno přišlo tak nějak přirozeně a člověk nad tím nějak moc nepřemýšlí. Svatbu nemáme z horoucího milování a pobláznění, ale protože jsme na sebe zbyli (kecám:-) ) Ale víme, že se na sebe můžeme spolehnout, známe se a opravdu před sebou nic netajíme, máme se rádi, jsme skvělý kamarádi, umíme se zhádat ale taky se od srdce zasmát a legrácky u nás patří na denní program, ale přesto s postupem času zjišťujeme, že tomu něco chybí a to něco je potomek (já tedy k tomu došel o trošku později :-) ), ale oba víme, že ho chceme :-)
Co se týče tebe, spíš se myslím, že to je momentální "indispozice", ale pokud by náhodu nebyla, tak i s ohledem na ten zdravotní stav, by bylo na místě zvážení, co dál, no... ale myslím, že to nebude třeba...
@ninive211 já stejně jako ty bych chtěla nejdříve svatbu a pak až dítě... a ani bych neuspěla s tím, že by bylo v nejbližší době dítě a pak až někdy svatba...jak už jsem psala mawenzi...on teď chce dosáhnout nějakých cílů ve sportu... On byl vždy závislej na sportu, ale tím, jak začal řešit budoucnost, tak to tak nějak upadlo,ale teď jak je zdeptanej ze svateb okolo mě, tak zase začíná, že se ještě na rodinu necítí...přítel si furt mele svou, že otěhotnění půjde v pohodě - že tím, když nemám jeden vejcovod, není překážka....že to půjde..prostě ubohej chlapskej názor... no....
Jinak budu držet palečky tobě, abys přítele přesvědčila!!!
Ahoj, za sebe ti teda neporadím, ale něco podobného jsem řešila s kamarádkou. Její přítel ke všemu začal ještě po práci chodit do hospody a tak různě, jako by od toho všeho chtěl utéct. Tématům svatba se vyhýbal a nic nechtěl řešit. Říkal, že nejlíp mu je v práci a v hospodě, že tam se aspoň pořád neřeší nějaká pitomá svatba, hypotéka a věčné téma nemáme peníze, atd....... A to přitom taky chtěl svatbu i děti. Shodly sme se s kamarádkou, že budeme všechno řešit spolu a ho úplně vynechá. Doma se snažila s ním mluvit na témata, které ho zajímají, dívali se na jeho oblíbené filmy, prostě se snažila, věnovat mu a jeho zálibám (což pro většinu chlapů plánování svatby není :-D ). A světe div se, měsíc před svatbou začal plašit, že nemá oblek a jakou košili a kravatu a jestli je už všechno zařízené :-D
Vím, že to není úplně stejný případ jak tvůj, ale tak aspoň, ať víš, že v tom nejsi úplně sama :-)
Jinak oni jsou už rok manželé a teď se snaží o miminko. Moc ti přeju, aby to u vás dopadlo taky dobře :-)
holky tady mají pravdu, chvíli to nech, buď ta nejlepší přítelkyně, jakou si může přát ;-) a pak si klidně promluvte. skus mu navrhnout, že všechno kolem organizace zařídíš ty, že se zapojí do příprav jen ve věcech, které jsou pro něj důležité, že jeho největší úkol bude zúčastnit se :-) určitě mu řekni o těch zdravotních problémech. já myslím, že to bude dobrý...
jinak můj přítel byl taky na tyhle řeči totálně alergický a teď se mnou vybírá i věci, které by možná ani nemusel :-D ale je pravda, že se to v něm nějak zlomilo, když si uvědomil, že se fakt bude ženit a teď je už v pohodě, dokonce to povykládal už více lidem, než já ;-)
@86veru86 Já budu držet palečky tobě...a to, že je vrcholový sportovec a chce v tom ještě něčeho dosáhnout se nějak vylučuje s tím mít děti??? To je teda síla, tenhle názor, zřejmě má pocit, že s dětma mu skončí svět a zůstane uvázanej doma. To spíš u ženské to tak je...pokud máš takový gynekologický problém, tak fakt není opravdu na co čekat. Hlavně pokud třeba ještě bereš HA, tak bych hodně zvážila je dostatečně dopředu vysadit a případně se chránit jinak...je to svinstvo...ale to je téma spíš na modrého koníka ;-)
Přítel ještě tvrdí, že jsme všechny jak zblbý, když jde o svatbu..vidí to u mých kámošek...mimochocem jdu letos 2 krát za svědka a příští rok jedné- takže svatbu dost řeším, plánuji soutěže, překvapení pro kámošky ...... a on to nechápe...nechápe, proč jsme svatby řešily s holkama už půl roku, rok dopředu.....přijde mu to zbytečné, trapné a nenormální když řešíme půl roku dopředu barvu svatby, výzdobu..prostě vše,co se řeší tady na beremku...:-) A on se bojí, že až se to bude týkat nás, že to bude stejné a jemu se to příčí.....možná jsem udělala chybu, že jsem mu o tom, co řešíme s holkama ohledně jejich svateb říkala...kdybych mlčela, tak to třeba bude jiný....
Děkuji všem za Váš názor. Dost mi pomáhá, že v tom nejsem tak úplně sama...holt chlapi, jsou chlapi....(promiň Duschman). Jsou tvrdohlavý a hlavně nesnášejí, když je někdo do něčeho tlačí.....
nechám to teď nějakou dobu být...řekla jsem si, že tomu dávám do konce léta...čeká nás dovča, dále prodloužený víkend v Krušných horách a spoustu sportovních aktivit, tak to nechám...nebudu se os svatbě ani dětech zmiňovat, nebudu mu nic vyčítat a jak psala marpe..budu se snažit být ta nejlepší přítelkyně a pokud holt ani tohle nepomůže, tak si s ním koncem léta zkusím naposledy promluvit....když nebude chtít...tak asi není co řešit no...
Ja tedy nevidim duvod proc by se nemohl venovat sportu i po svatbe a pak i jako otec... me to prijde ze je to ted jen docasne znechuceni, kdyz driv o diteti normalne uvazoval, tak myslim ze po uklidneni situace s tim zase bude souhlasit..
dej mu v tomhle smeru prostor, uzijte si spolu leto a pak zkus jeste jeden vazny rozhovor a uvidis..
me pritel o ruku pozadal taky az po jednom takovem rozhovoru, ackoliv par let predtim o svatbe mluvil sam.. ja svatbu ani az tak moc nechtela, ale po 6 letech jsem uz chtela vedet, kam to vsechno smeruje a jednou takhle situace vyustila az do momentu, kdy jsem mu rekla, ze mne nebavi zit takhle na hromadce s vedomim ze jemu to nikdy nedojde, ze by se uz mel vyslovit, druhy den sel vybrat prstynek a dalsi dva tydny vymyslel, jak mne pozadat..
obcas staci najit jen tu spravnou vetu, po ktere to chlapovi dojde :-)
@martaveg no, já mu říkala x krát, že tím, když si pořídí dítě, jeho sportovní život neskončí....jenže on tomu nevěří, bojí se, že to prostě asi nebude už ono... a pak i s dítětem se dá žít aktivně, což i já chci...jsem dost aktivní člověk a neumím si představit, že s dítětem by přišel všem věcem, co spolu děláme,konec..ani náhodou...dítě není překážka, jen záleží jak se k tomu ti dva postaví....prostě ho teď nechápu...předtím sám říkal, jak bude s dítětem dělat vše, co dělá..že ho naučí jezdit na kole a lézt po skalách...ale najednou změna...
no, uvidím co ukáže čas....jsem z toho dost špatná, ale nic s tím teď neudělám...holt velké zklamání....
@86veru86 Možná by bylo dobré udělat malou svatbu bez různých serepetiček, zbytečných tradic a soutěží, aby měl pocit ,že to nebude velký tyátr. Možná ,že právě toto ho od svatby odrazuje.
@86veru86 Nebud zklamana, mas chlapa ktery uz sam vyjadril zajem o to byt otcem ;-)
Mam pocit ze panove jsou v tomhle hrozne snadno ovlivnitelni, ze kdyz uslysi jak nejaky kamarad rekne, ze se po svatbe nebo diteti u nich doma neco zmenilo, tak hned predpokladaji, ze tak to bude i u nej.. a chlapska konverzace u jedne takove stiznosti konci, oni uz nebudou pak dalsi hodinu o tom diskutovat jako zenske, pak by zjistil, ze i kdyz se jedna vec zmenila k horsimu tak to vynahrazuje dalsich 100 pozitivnich...
az budete na dovolene nebo nekde venku, tak se pokus mu nenapadne ukazat na pary, ktere tam jsou i s detmi at vidi, ze cestovat a sportovat se da i s detmi :-)
@86veru86 Nechala bych to nějaký čas odležet...Já ho chápu, chápu i Tebe a to, že ze zdravotního hlediska nemůžeš čekat dalších pět let, ale zase na druhou stranu si myslím, že když to necháš odležet třeba letos, nic už se tak drasticky nezhorší a je, myslím, šance, že si to urovná, svatební hysterie kolem vás opadne a on se třeba vrátí do starých kolejí. Každopádně bych v tomhle byla hodně opatrná a netlačila na něj ani v náznacích, přece jen, není to rozhodnutí o tom, jestli si koupí kravatu černou nebo modrou, tak ať se rozhoupe sám ;-)
A jen poznámka k tomu, že chce ještě chvíli naplno sportovat, než si pořídí dítě - pro mě je to tisíckrát lepší prístup než kdyby tak nějak automaticky očekával, že pro něj se stejně nic nezmění a budeš to jen Ty, kdo bude s mimčem dřepět doma ;-) Chce jednat s rozmyslem a toho bych si cenila...;-)
děkuji děvčata, nechám to nyní být... tlačením bych ničeho nedocílila, ba naopak.... už x krát se stalo, že když jsem po něm něco potřebovala a pořád mu to připomínala, tak to neudělal, ale jen co jsem to přestala řešit, tak to udělal sám od sebe.. a doufám, že to bude i takto....kámošky mi sice říkají, ať taky někdy myslím víc na sebe, než jen na něj..ale v tomhle se holt taková no...:-( nevím, co by chtěl víc, začala jsem s ním dělat sporty, které bych nikdy neřekla, že někdy budu dělat...a kupodivu mě to baví....:-) klape nám to v domácnosti, v trávení volného času, umíme se spolu zasmát, blbneme spolu, můžeme spolu dělat cokoliv, máme stejný názor na bydlení..on nechodí do hospod, což taky oceňuji, pže jsem dřív měla chlapi, co víkendy trávili v hospodě.... na něj zase čeká každý den teplá večeře...nevím,co by chtěl více...:-) Jediné,co mě fakt vadí je to, že nerad řeší cokoliv týkající se vztahu- říká, že řeším blbosti a že to nesnáší.. a neumí moc dávat najevo city.....já jsem zase taková,co pořád chce mít všechno vyřešené a o všem se bavit a každý problém řešit, což on nesnáší....no,ale v tomhle se zapřu a řešit to nebudu...
@86veru86 Já myslím, že přítel není proti manželství (protože tím se ve fungujícím vztahu nic nezmění) ale momentálně ho děsí řešení svatby, jelikož to teď slyší ze všech stran a je to něco, čemu by se chtěl vyhnout. Rozhodně bych na něj netlačila, jen bych mu při vhodné příležitosti řekla, že o zařizování svatby vůbec nemusí vědět. Že si všechno obstaráš sama, od něj budeš chtít maximálně pár maličkostí a bavit se o tom budeš jedině s kamarádkama ;-)
Co se týče dítěte, to už je vážnější a měl by si uvědomit, že až se bude cítit, může být pozdě. Ale to si musíte vyříkat vy. Jeho sportovní aktivita tím rozhodně neutrpí (to by museli být bezdětní všichni sportovci). Znám pár, co jsou taky takoví "šílenci" - v zimě na běžkách, v létě na skalách, prostě furt něco a žádný víkend snad ještě nestrávili doma ;-) No a jejich malého s sebou všude tahali od jeho šesti týdnů a v pohodě, prostě když se chce, všechno jde :-)
Hodně štěstí.
Rozumím tomu, že jsi počítala s něčím co přítel začal řešit. Proto chápu, že jsi asi zklamaná a zmatená z toho, že takhle otočil. Myslím ale, že přípravy cizích svateb měly jít úplně mimo něj. Muži totiž z větší části nechápou, co kolem toho pořád řešíme....... Nechci soudit, jestli je to dobře, nebo špatně, ale tak to prostě je. Tím chci říct že podle mého není sobecký, jen se "zašprajcoval".
S Tvým zdravotním omezením bych asi přítele obeznámila, má právo to vědět, ale jestli chce děti a svatbu si musí ujasnit on sám. Do toho se nedá nutit - ničím. Každopádně je to i o tom kolik Ty máš času. Držím palce!
@tilickova přítel o tom ví, není nic co bych mu ohledně zdraví tajila...ví vše, ale nehraje to u něj zatím žádnou roli....jinak o těch příprav svateb kámošek jsem mu říkat neměla no..to uznávám...
ahoj děvčata, tak to dlouho netrvalo....o víkendu jsem byli na svatbě kamarádky a přítel hned v neděli opět sám od sebe začal mluvit o naší svatbě, jak by si to představoval on, atd....takže ok..byla to asi pouze jen nějaká krátkodobá krize...:-)
@86veru86 No vida :-) Ono asi je pravda, že my ženské kolikrát tím "řešením" věcem spíš ublížíme... :-D Super, přeju už ničím nekomplikované přípravy ;-)
4 roky jsou dost, to už je doba, kdy je čas na jaksi.....řešení situace, s dětma taky žena nemůže čekat donekonečna
Osobně bych byla radikální, tzn dotaz zda tedy svatba v 2014 bude, jak bylo v plánu, a pak dítě .....ano či ne ?
Pokud by se kroutil, couval, tak rozchod, protože čas vrátit nejde a pokud na někoho v tak zásadní věci není spoleh
/ chtěl svatbu 2014 a pak mimčo/ tak na něj spoleh nebude ani dále.
Moje kamarádka řešila ve svých 28 něco podobného, a skutečně se s tím klukem rozešla, dnes je velmi spokojeně vdaná, má děti / chtěla je i s tím předešlým, on se pořád cukal a kroutil, prostě se nechtěl vázat a nic slibovat / a je ráda.
Ten její předešlý je tak trochu sobeček....od té doby vystřídal několik vztahů, nyní se na prahu 40 možná bude ženit.....ta holka
od které si " nenechal dát nůž na krk" je fakt skvělá holka, příjemná, spolehlivá......prohloupil on, ona určitě ne. :-)