Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život před svatbou

Představební krize

Ahoj jsem tu celkem nová a nikdy jsem si nemyslela, že tady přispeju ale bohužel jsem trochu už zoufalá. Tak jako mnoho slečen zde i my máme předsvatební krizi nebo možná obecně krizi...nevím. Každopádně mě napadají různé zlé myšlenky, jsem smutná a vůbec nevím už co dělat. Před asi 14 dny jsem přáteli vyčetla, že něco neudělal, co slíbil, že udělá (naprostá blbost - šlo o 3 nesmyslné domácí práce - jednoduché). Byl celý den doma a pak mě vítězoslavně hlásil, že udělal jednu věc, co zabrala asi půl minuty. Na ostatní prý zapomněl. Moc jsem to nechápala, kal může udělat jednu věc a ostatní dvě zapomenout ale ok, stát se může. No a pohádali jsme se pak ohledně úklidu. On, že by mě nic nevyčítal. Byla pravda, že ta hádka byla zbytečná a šlo o nic. Omluvila jsem se. O dva dny později jsme ale řešili další hádku a to z důvodu, že jsme se špatně pochopili ohledně auta. Špatně jsme se pochopili, mě přišlo ale, že se zachoval škaredě, protože věděl, že jej potřebuju a přesto že si jej bere. Nakonec to dopadlo tak, že šlo skutečně o nedorozumění. Bohužel opět to byla moje vina, neboť přiznávám, že na zákaldě mé jedné věty mohl nabýt dojmu, že si to kdyžtak zařídím jinak. Omluvila jsem se opět. A od té doby máme peklo...on mi řekl, že nemůže překousnout že jsem na něj hnusná a že se to bude opakovat. Že potom se sice omluvím ale že si to musíme dlouze vysvětlovat a on se pořád obhajovat. Že tak se partněři nechovají, že takhle žít nechce. Hleděla jsem jako blázen. Ano, byla to má chyba ale šlo spíše o nedorozumění V druhém přépadě) v prvním o mou občasnou typickou ženskou nespokojensot a vytky. Jenže u mého přítele to spustilo neuvěřitelnou reakci. Už 14 dní mě ignotuje, nekomunikuje, tváří se neustále strašně, je protivný. Vidím, že se musí přemáhat mi dít pusu...prostě mě úplně maže. Včear mi řekl, že jsem nepříjemná a jde si lehnout vedle na noc. Už jsem to nevydržela a šla za ním, říct, že mě to trápí, že vidím, že se něco děje. A on zase stejná slova, že jsme na něj byla hnusná a že to v něm vyvolalo tuto reakci a že nechápu jak ty dvě věci pro něj byly strašné, že v něm způsobily toto a neví kdy se to změní. A kdybych mu aspoň mohla zaručit, že už se to enbude opakovat. Jsem zoufalá, rpotože ačkoliv šlo o nesmyslné spory, nedorozumění. Zkrátka jsem nepochopila jeho jednání. Pořád, že jsem na něj hnusná. Což vím, že nejsem, opravdu. Cítím, že staršně bojuje s tím, zda se mnou chce zůstat a protože se blíží svatba je ještě více zoufalý. Nedokážu skutečně pochopit, že dvě i když vůči němu nespravedlivé hádky v něm způsobily toto...Mám pocit, že už mu vadí vše, můj styl mluvení, jednání. Jsem prudší povahy ale ne nějak extremně. On je naopak velice mírný a když třebas něco řeknu zcela normálně, on si myslí, že jsem naštvaná. Což tak není, prostě mluvím hlasitě ale i normálně a když něco řeším, mluvím vzrušeně, ale jsem taková. Zkrátka se už 4 dní trápím a trpím za nějaký v mých očích malý problém, který on vnímá jako veleproblém. Když jsem se zeptala, co mám dělat, abych ty dvě věci sakra nějak odčinila nebo co...že nic, že to snad někdy přejde, pokud se to nebde opakovat. Vůbec netuším nyní jak s ním jednat, co říkat, co si dovolit a co ne, abych v jeho očích nebyla zlá...Trápí mě to, nekomunikujeme, sedíme vedle sebe bez slova, jedeme v autě bez slova...přitom to mělo být šťastné období. Přiznám se, že moc přemýšlím nad tím, zda to má cenu. Známe se 7 let. Přijde mi, že mu pořád přijdu málo dobrá. Prý je se mnou vetšinu času šťastný ale když mu něco vyčítám tak už jsem zlá, prostě chce mít prý klid, ať jsme milá. Jinak se ale právě moc nehádáme, tak 1x za měsíc max. myslím. Někdy více někdy méně...a vždycky kvůli naprostým kravinám...
Odpovědět
Profilova fotka
Noo to by měl tvůj nastávající poznat mě :-D Omluvit se mu za to, že po něm jednou za čas něco chci a není schopný to splnit .. ufff to nikdy!! A ještě aby byl chudáček uražený, že jsis dovolila něco podotknout a vzápětí s emu za to omluvit. Běž někam ven s holkama ..nebo na nákupy .. sama si zajdi na procházku .. prostě ze sebe udělej samostatnou jednotku - vše mu oznam -nedělej naschvály a věř že za chvíli přijde on za tebou . Hlavně se ho nedoprošovat !!! :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@slicannevesta Mám zkušenost, že některým lidem hádka trošku pomůže a jiné k smrti děsí. Jak se mi to zdá takhle z venku - domluv si víkend u rodičů nebo s kamarádkou, večer před odjezdem zaveď řeč a zkus mu nějak v klidu sdělit, že hádky se ve vztahu prostě dějou, že je to normální a v určité míře je to i dobře. že se hádat určitě budete i po svatbě, ale pokud půjde o hlouposti, bude důkaz síly vašeho vztahu právě to, že to zvládnete překonat. Že tě mrzí, že takhle reaguje. Nenuť ho k těm pusám a jiným intimnostem, prostě vedle něj buď. No a pak na chvilku odjeď (ale ne aby měl pocit, že je to za trest nebo něco, normálka akce :)), nech ho samotného, ať si to promyslí a třeba si uvědomí, že dělá ptákoviny :). Ovšem zase čerpám ze zkušeností s mým chlapem, který na vše potřebuje svůj čas, uvědomit si věci sám a sám si to rozhodnout. Reaguje takhle na hádky vždycky nebo jen teď? Je pravděpodobné, že to nějaká předsvatební nervozita asi taky bude.
Odpovědět
@slicannevesta Já si myslím, že když vztah směřuje ke svatbě, měl by být pevný, jaksi neotřesitelný. To znamená, že se můžete pohádat, můžete se poštěkat, můžete mít špatný den, ale jste si sebou navzájem jistí a i přes neshody nemyslíte hned na rozchod. Samozřejmě své problémy je potřeba řešit, omluvit se, hledat východisko, snažit se na sobě a na vztahu pracovat. A mně připadá, že v této oblasti máte velké mezery. Pár malicherných hádek otřáslo vaším vztahem v základech. Podle mě je přístup přítele hodně nespravedlivý vůči tobě, nejedná otevřeně, nepřipouští svůj díl viny, ale všechno hodil na tebe bez možnosti s tím něco udělat. Nevidím snahu o to, abyste se přes to přenesli. Tohle je nefér jednání, kdy ignorace je formou psychického násilí. Možná má strach ze závazku, možná panikaří, ale to není omluva. Snažila bych se s přítelem v klidu promluvit. Samozřejmě mu nemůžeš zaručit, že se nepohádáte, to je nesmysl. Jsi lidská bytost, samozřejmě, že máš své chyby, že míváš špatné dny, to je normální. Nemůžeš být pořád "ta milá", aby on se cítil spokojený. Naopak, je to vzájemná práce, které on se zříká.
Odpovědět
Profilova fotka
Tak to je nemilá situace.. Já jsem hodně podobná jako ty. Jsem hodně impulzivní a přítel je zase naprostý kliďas. Takže se hádám většinou jen já. Máme necelý měsíc do svatby a jsem už docela dost nervozní, protože ještě nemáme vše zařízené, takže je u nás docela veselo. Ale zase na druhou stranu, jsme spolu 8 let a tak už přesně ví, jak se chovat, když začnu vyšilovat. Ale nikdy jsem od něj neslyšela, že by si nebyl jistý naší svatbou nebo celkově naším vztahem.. Na jednu stranu si musíte ujasnit, jestli spolu chcete být s tím, že si budete tolerovat vaše rozdílné povahy.. Jiné to nebude, protože si jsem jistá, že se nedokážeš hlídat po zbytek vašich životů.. A samozřejmě by to pak mohlo dopadnout tak, že se budeš celou dobu bát cokoliv říct, aby se neurazil a to není vůbec dobré. Takovéhle hádky jsou zbytečné to jo, ale přiznám se, že i já se hádám kvůli blbostem. Ale chlap má být chlap a ne slečinka, která se urazí pokaždé, když mu někdo něco vytkne.. Později se začne urážet, protože jsi mu řekla jinak Ahoj než obvykle.. Záleží samozřejmě na vás, jestli si myslíte, že tento vztah stojí za to. Může to být také způsobeno pouhou nervozitou, jestli chystáte svatbu. Ale každopádně bych si s ním o této věci promluvila, a snažila se najít důvod takového chování. Obvzlášť, jestli se takhle chová až v poslední době.. Může to být opravdu jen přemíra stresu.. Můžou nastat i horší věcí, třeba pocákané výslužky od barvy..:-)
Odpovědět
@slicannevesta Ty jo to me uplne pripomina myho byvalyho.. jeho rodice spolu byli asi 40 let uz, a byli velice slusni - nikdy se pred detma nehadali (kdovi, jestli se nekdy vubec hadali), byli proste strasne zdvorili a slusni a vzdy mili... ale pusobilo to az falesne. Naopak nasi se hadali vzdy casto, ale oba jsou strasne otevreni a uprimni a naucila jsem se, ze obcasne hadky jsou normalni ale ze si to clovek musi umet vyrikat. Byvaly naopak hadky k smrti nesnasel, bral si je uplne silene k srdci a bylo to s nim pak tezky :-/ Moc nevim, co ti poradit, prijde mi, ze kdyz jsi udelala vse, co muzes (tzn. omluvila se, vysvetlila, pokusila se o usmireni) tak dalsi krok je na nem. Takze asi jedine proste nekam na par dni odjet a nechat ho, at si to nejak v hlave srovna :( V tuto chvili souhlasim s nazory vyse, ze dobre, ty jsi na nej byla neprijemna, ale to se muze stat v zivote kazdemu a on ti to opravdu prehnane vycita. Ja jsem se taky x krat s nastavajicim pohadala kvuli nedorozumenim a obcas taky nasledovaly slzy a hysterceni.. ale pokazde jsme si to vyrikali, ten, kdo ma vetsi podil viny na te hadce se omluvi a dalsi den uz je vsechno naprosto ok.. A tak by to byt melo :S. Takze ted klidne muzes byt ty nastvana na nej, alespon ja bych na tvem miste byla!!
Odpovědět
@karlajasmine No, přesně jak píšeš. Moji rodiče se pošťuchují a různě hádají nebo komentují furt. Občas po sobě vřeští. Jeho rodiče nic, jsou jak stroje. Jsou an sebe pořád tak milí ale jak píšeš, je to takové až nepřirizené. Když někdo s někým nesouhlasí, radějc než by mu řekli svůj názor, mlčí...taky se nemají o čem bavit. Mí rodiče se sice hádají ale baví se o všem. Jeho rodiče jen sedí a mlčí. Vím, že tam je zakopaný pes, ale on mě pořád přesvědčuje, že prostě takhle on žít nechce, jeho to úplně ničí ty spory a myslím, že skutečně se nehádáme často. On prostě nebyl zvyklý,a by mu cokoliv v čemkoliv nějak radil, oponoval, vyčítal...a tak chce aby to tak bylo i teď, což se pochopit dá ale pro mne je to jako žití ve vákuu. Mám svého přítele moc ráda, vím, že je to strašně čestný a spolehlivý člověk, hodný...ale toto je fakt neřešitelné, on sebemenší hádkou strašně trpí. Problém je ale v tom, že si taky myslí, že já jsme ta divná a všichni jsou takoví jako on, že on je ten kdo spory řeší v klidu, kultivovaně...ostatní jednání (zvýšený hlas) prý dělají jen cikáni...
Odpovědět
@slicannevesta přijde mi, že tvůj přítel je docela cíťa, jak radí některé holky, odjeď na chvilku pryč a nech ho ať si to v hlavě srovná potřeboval by se podívat do jiných domácností, jak se k sobě dovedou někteří partneři chovat (nemluvě o nevěrách), aby zjistil, jaké kraviny řeší
Odpovědět
Vis, co mi trosku prijde? Ze on se snazi svoji nejistotu z cehosi hodit na tebe.. Pokud on si neni jisty vasim vztahem nebo tim, jestli chce svatbu, tak ok, ale nemuze z toho vinit tebe... protoze to je opravdu hodne nefer. A prijde mi, ze presne tohle ted dela. Nemuze ocekavat, ze cely vas zivot bude prochazka ruzovym sadem... co treba, az budes tehotna a budou s tebou mavat hormony? To ti zarucuju, ze budes daleko neprijemnejsi, protoze to se stava skoro kazde zene.. a on s timhle musi pocitat, a mit v sobe takovy ten pocit oddanosti a jistoty toho, ze s tebou chce stravit zivot, protoze te miluje takovou, jaka jsi..
Odpovědět
@slicannevesta Ale on nic neřeší, alespoň tak mi to připadá podle toho, co píšeš.
Odpovědět
Profilova fotka
@karlajasmine Za mě další názor co je stejný jako píše karlajasmine.
Odpovědět
Profilova fotka
@fisina Já bych se ho na rovinu zeptala jestli chce tu svatbu zrušit.....S takovou předsvatební atmosférou ,když potřebuješ zapojit i partnera do příprav je to dost těžký.
Odpovědět
@slicannevesta No videla bych tady zase jako reseni kompromis.. jako ze ty se muzes snazit napr. nenadavat nebo nemluvit 'hnusnym' tonem, kdyz budes potrebovat neco resit, ale nemuzes pristoupit na to, abyste zili ve vakuu a neresili zadny problemy.. Ja bych se ho asi na tvem miste zeptala, co chce, abys ty ted delala, kdyz ses za svoje chovani pri hadce omluvila, a uz je to 14 dni... jako ty uz nic dalsiho delat nemuzes. Trochu mi to pripomina myho strejdu - kdyz se nastval, tak tetu treba 3 tydny ignoroval, tak ona to zacala brat tak, ze kdyz ji ignoroval, takze ona se ti teda vyrazi s holkama a bude se bavit a neresit ho, a on se pak vzpamatoval.. Ale proste kazdopadne nejsi ''ta spatna'' ty, tak si to od nej nenech vsugerovat :)
Odpovědět
Článek se načítá
Měli jsme něco podobného...prostě ne úplně harmonický týden před svatbou. Je to nervozita (zřejmě - u nás to tak bylo). Odjeď na víkend pryč a nech ho doma samotného. Uvidíš co se stane až přijedeš - jeho reakce ti napoví jak dál. Už se hlavně neomlouvej - omluvila ses a pokud to nechce přijmout tak s tím nic nenaděláš...
Odpovědět
Profilova fotka
@slicannevesta Ahoj, to čo popisuješ sa až nápadne podobá na to, čo mám doma. Našťastie (a dúfam že to teraz nezakríknem) sa obaja navzájom formujeme, a za tých 6 rokov čo sme spolu sa veľa vecí zmenilo a zlepšilo - i keď stále to nie je ideál. Moj partner je veľmi citlivý na to, keď som na neho "ošklivá" - keď kričím a dvíham hlas. Ja som veľmi energický a impulzívny človek, ktorý ma panovačný hlas od prírody, takže zo začiatku to bolo peklo :) Prišla som domov z práce, miláčik sedel pred televízorom, v kuchyni bordel, vedľa neho papieriky od dobrutek, no viete si predstaviť, čo to so ženskou urobí, keď príde domov unavená a naskytne sa jej tento pohľad :)) Takže som penila, kričala, rinčala nádobím a všetko zbytočne, priateľ sa len uzavrel do seba, že som na neho ošklivá a nemalo to zmysel. Takže dnes keď prídem domov a vidím toto (a občas sa stane :)), tak počítam do desať, ukľudním sa nejakou činnosťou a potom keď sa hodím do pohody ho slušne poprosím, či by mohol urobiť to alebo ono, že by ma to veľmi potešilo. Percento úspešnosti je omnoho vyššie :) Ale samozrejme občas ma vytočí tak, že sa neudržím a dostane čo si zaslúži - síce to nikam nevedie, ale tiež nie som dokonalá no :) Doležité je si to potom, keď sa obaja hodíte do kľudu, prebrať, čo sa stalo a ako sa toho vyvarovať. Pokiaľ má on problém s tým, že si na neho hnusná, tak sa zhodnite na tom, že sa pokúsiš nabudúce na neho hnusná nebyť, ale on sa tiež musí pokúsiť si to tak veľmi nebrať. Proste, ked sa snaží jeden, musí sa snažiť aj druhý, inak to ten vzťah totálne zabije. Občas máme obdobia, kedy nefunguje nič, a hádame sa kvoli kravinám, ale pomaly si zvykám, že to k nášmu vzťahu tak nejak patrí :) Niektorým vzťahom ide spoločný život tak nejak sám od seba, iné sa proste musia viac snažiť. Držím palce, dúfam že partner bude naklonený diskusii a vzájomnému kompromisu.
Odpovědět
Profilova fotka
A ešte doplním, že vrele súhlasím s tým, čo už písali baby nado mnou - nič chlapa nenakopne viac ako keď mu dáš najavo, že ti je to vlastn úplne jedno :) Znie to hnusne, ale v momente, keď sa začneš usmievať a plánovať si večery s kamoškami, proste mu prestaneš ukazovať, ako sa trápiš, tak mu to začne vŕtať v hlave. V situácii, keď je on v pohode a ty utrápená, ho vlastne teší pocit, ako ťa vytrestal a vyžíva sa v tom. Ani tí chlapi nie sú žiadni anjelikovia. Takto natvrdo napísané to znie hodne nepekne, ale funguje to. Zavolaj kamoške a bežte do kina. Prídeš a iné myšlienky, uvolníš sa a jemu nech to pekne vŕta v hlave :)
Odpovědět
Profilova fotka
Trošku to na mě působí že to není tak úplně problém těch konkrétních dvou tvých chyb, ale že ho něco žere už dýl. Jestli je to takový kliďas, možná to bude podobně jako s tím mým, který mi sám přiznal, že velice rád zavírá před problémy oči, aby je nemusel řešit, a řeší je až ve chvíli kdy je to opravdu špatné - tzn něco ho dlouho vytáčí, ale neřekne nic, aby se nemusel hádat, ale nakonec vznikne problém mnohem větší, protože už to dál nemůže vydržet. Ráda bych poradila co s tím ale přijde mi to jako běh na dlouhou trať. Chce to řešit problémy hned, a ne aby to vypadalo takhle, že kvůli banalitě je najednou mezi vámi propast... Otázkou je, jak ty chlapy donutit, aby se snažili a i přes riziko menší hádky řešili problém hned a nenechávali to kumulovat. Rozhodně bych si s ním o tom promluvila. Někdy, když se nedá spolu normálně bavit, není špatné některé myšlenky předat v písemné formě, aby se nad nimi měl ten druhý čas v klidu zamyslet a nereagoval hned. Tedy alespoň nám se to osvědčilo... Je to daň za povahovou rozdílnost, ale podle mě se s tím dá pracovat, když si oba uvědomují kde je problém a snaží se oba posunout někam, kde si budou blíž...
Odpovědět
Nečetla jsem předchozí komentáře,ale řekla bych, že Tvůj milý není tak docela v pořádku. Vzpomněla jsem si na jednu knížku od Plzáka, kterou jsem kdysi četla a mj tam psal, že kdo vydrží být po hádce uražen déle než dva dny není normální. Uražený polemizuje s vinou a snaží se vše hodit na partnera. Já jsem uražen=já jsem oběť a Ty jsi viník. Takhle to na mě působí. Řekla bych, že Ty jsi nic tak strašného neudělala, ale připadá mi , že on s Tebou trošku manipuluje. Píšu to, protože jsem podobný vzorec ve vztahu zažila a také jsem se neustále cítila jako ta špatná - hádali jsme se a vždy to bylo "mou vinou". Vztah skončil naštěstí rozchodem a teprve v dalším vztahu - se svým současným manželem - jsem zjistila, že hádavá ženská nejsem (za tu dobu, co jsme spolu jsme se pohádali asi čtvyřikrát a nikdy ne tak jako v mém minulém vztahu). Radila bych minimálně svatbu odložit...přeju hodně síly.
Odpovědět
Profilova fotka
@slicannevesta Je to velmi těžká a nepříjemná situace, o to víc, že je to před svatbou. Zběžně jsem prolétla komentáře přede mnou a souhlasím s nimi. Možná už delší dobu se mu třeba něco nelíbilo nebo jen začal být nervózní a tahleta hádka to tak nějak vytáhla na povrch. Taky mi trochu přijde, že v tom uviděl příležitost, jak svoje problémy přehodit na tebe. Myslím třeba to, že se bojí závazku a má teď možnost říct, žes to ty pokazila. A moje rada? Souhlasím s holkama, zkuste si od sebe trochu víc odpočnout - naplánuj si víkend pryč, ale ne jako za trest ve stylu "já ti ukážu chlapečku". Ale prostě jen, že potřebuje třeba svůj klid a vše promyslet, možná i ty vymyslíš nějaký další postup. Ať už to dopadne jakkoliv, myslím, že tohle vám oběma určitě pomůže utřídit myšlenky. Je potřeba si uvědomit a vysvětlit to i přítelovi, že hádky nejsou špatné, pokud to není itálie :-) a není to každý den. Horší by bylo pocity držet v sobě a o problémech nemluvit, byť někdy hlasitěji. Tak to bohužel bylo u mých rodičů a nyní řeší po 30 letech příšernou krizi, která nevypadá zatím na pohádkový konec :-S A to vše jen proto, že spolu neumí o problémech mluvit a řešit je. Rozhodně ale po hádkách nemůže přítel reagovat takto, to je přehnané a proto si myslím, že je v tom něco víc. Ještě mě napadlo, že pokud už jsi s ním zkoušela několikrát mluvit a bezvýsledně, tak bych si zkusila sednout, utřídit své myšlenky a napsat dopis o tvých citech, o vašem vztahu, o tom, že hádky tě mrzí, ale on ignoruje jakékoliv tvé omluvy. Nebála bych se být i přísnější, že jeho jednání není fér a měl by se zamyslet i on nad svým chováním. Klidně bych mu i napsala, že to vypadá, že se nyní vymlouvá.. atd. atd. Vím, že to zní divně, ale někdy člověk díky tomu, že to může vygumovat řekne to nejlepší, co by mohl, než když reaguje nepřiměřeně v reálné situaci a co řekl, už nevezme zpět. Dopis bych mu předala se slovy, že tohle bys mu chtěla říct, ale že on je pořád naštvaný, a tak jsi mu to napsala, aby si to přečetl, až on bude chtít. Prostě něco jako, že je to vstřícný krok... Vím, že už si jich udělala asi víc, ale ještě to zkus, kdyby se to nepovedlo, ty budeš vědět, že jsi udělala maximum, takhle k životu přistupuju aspoň já.
Odpovědět
Profilova fotka
a ještě jsem zapomněla napsat, že jestliže jste spolu 7 let (mám pocit, že jsem to někde četla), tak je to hodně dlouhá doba a může v něm být zakořeněný nějaký problém, který přítel akorát nedal najevo a neřešil s tebou. Pokud si tě chce vzít, teď je určitě ten správný čas si všechny tyhle věci vyříkat.
Odpovědět
@slicannevesta Hlavně se nenech vmanévrovat do pozice,že vina je jen na tvé straně a neměj tendence podlézat.Naopak jestli je už takto nepřiměřeně dlouho uražený tak to ignoruj a klidně mu i řekni,že také přemýšlíš zda s takovým urážlivcem se dá vůbec žít...
Odpovědět
Profilova fotka
@slicannevesta tak jak to s vámi vypadá, povedlo se to nějak vyřešit? Zlepšilo se to?
Odpovědět
No promluvili jsme si a že on teda něco snese...ale na tom, že jsem na něj byla zlá trvá. Řekla jsem mu, že jsem si 100%, že jsem na něj moc hodná a že prostě pořád být milý nejde. Že on taky není. Taky jsme mu řekla, že právě on není zodpovědný za své chování, že se pořád vymlouvá, že jeho reakce je jen reakcí na mou...což je přehazování zodpovědnosti. Tak snad to pochopil. Řekl, že chce prostě věci probrat v klidu...takže pro mně (horkkou hlavu) taky poučení. Uvidíme, jsme spolu 7 let a dopasavad to bylo celkem v pořádku, samozřejmě občas nějaké spory byly ale na všem jsme se výdy domluvili takže předpokládám, že takto budeme fungovat dál. Rozhodně se nezměním a to jsem mu jasně řekla...
Odpovědět
Tak to koukám, že jsem schopná vydržet s tím mým :-) To by bylo nemluvení věčné. Kvůli všemu se hned chytneme, on je cholerik, já se urážím, takže máme doma věčně Itálii, ale stejně rychle jako to vždycky přijde, tak to taky odchází, je schopný se mi omluvit a uvědomuje si svoje chyby a já svoje. To toho asi Tvůj snoubenec ještě moc nezažil, když kvůli těmhle dvěma věcem byl tak dotčený, co sis to dovolila.. Držím palce i dál, ať vám to klape, ale věř mi, že hádky přijdou, respektive někdy naštvání se na toho druhého, zvyšování hlasu a tohle všechno je potřeba umět překonat. Jinak P.S. někdy bych si přála mít doma trochu "bordeláře", ten můj zas chce mít furt všude naklizeno, jak je zvyklý od maminky, takže je to někdy boj spíš obráceně, takže tak :-)
Odpovědět
Pokud jen kvůli takovým kravinám vydrží být naštvaný a takhle se chovat, tak opravdu bych nechtěla vidět co bude dělat až půjde o něco závažnějšího. Podle mě je problém z jeho strany někde jinde než dvě výše zmíněné "pseudohádky". Je normální, že každý občas nemá náladu a vyvolá hádku kvůli ničemu, já to taky dělám:)) u ženských je to prostě normální, pak se omluvím já nebo manžel (podle situace:) a jsme ok. Nedovedu si představit, že by mi dělal kvůli mým náladám takové peklo nebo já jemu. Být tebou tak si tu svatbu opravdu hodně rozmyslím.
Odpovědět
1
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?