Ahoj holky, snad mi poradite co mam delat a jak se zachovat. Svatbu mame naplanovanou na 30. zari, ale najednou se zenich rozmyslel, ze nevi, zda by mi byl po svatbe verny do konce zivota, kdyz mi pred Bohem slibi. Ja nevim, co s tim a lamu si hlavu a dost me to prekvapilo. Jeho asi taky, ze to vubec rekl :-( No spis je mi to moc lito. Diky za nazory
Přiznávám, že bych odejít asi nedokázala, měli jsme pár bouřlivek, ale nikdy nikdo neodešel, to chce asi odvahu.
Jo, ale taky vím, že ač mě ten můj miluje, tak by nikdy nepřišel s prosíkem ať se vrátím! Prostě buď se to vyřeší a jestli chceš jít, tak si jdi, ale nečekej, že za tebou polezu po kolenou!
No prave, takze se to musi vyresit a vsichni uvidime jak. Chce to proste jen cas, asi to tak melo proste byt. Jen je mi to lito, ale treba se to vyresi a budeme mit zivot jako v pohadce. A odejit, to chce odvahu no. Ale zase mam ze sebe radost, protoze aby ze me delal nekdo blbce, tak to nemusim, ja ho taky z nikoho nedelam. Ale rada ho mam proste porad a to se asi nikdy nezmeni (teda doufam, ze se to vyresi a bude dobre :-)
Je pravda, že je divné, že ti řekl, že neví, co po 6 letech cítí! My se sice občas chytneme, ale zase víme velmi dobře co k tou druhému cítíme a nechceme nic jiného, než být spolu!
Ahoj Luci, tak na tohle fungují asi jen silné zážitky (dokonce i ty negativní), takže když to nevyřeší divoká dovolená :-D nebo ten tvůj odchod, tak už asi nic. Když neví, co k tobě cítí, tak (promiň mi tu upřímnost) asi necítí nic moc, protože jinak by to věděl. Tak se drž a hlavně si od nás nenechej zblbnout hlavu ;-) protože jen ty sama nejlíp víš, jak jste na tom. Věrka
Ahojky Lucciero,
tak jak ctu, co se deje, prijde mi, ze je to jak z meho zivota vzato pres kopirak. Meli jsme 2 mesice do svatby (8.6.) a snoubenec mi do telefonu rekl, ze pred chvili mel obsazenou linku, protoze hovoril s tatou a relk mu, ze zrusil nasi svatbu...bylo to jako spatny sen, jak mohl...zrusil svatbu a nic mi o tom nerekl. Nejdriv o tom maji ve det jeho rodice? A jak to, ze svatbu zrusil, kdyz je rok naplanovana a pomahal mi s pripravami a vypadalo to, ze se tesi, ze chce svatbu jako ja...Po praci jsem spechala domu, abnych si s nim promluvila, co to jako ma byt, co se stalo ze jen tak zrusi svatbu a nic mi nerekne?
Nerekl a nedostala jsem z nej ani slovou. i kdyz jsem to zkousela po dobrem i po zlem. Proste to musel udelat, mel k tomu sve duvody. to bylo jedine, co do dneska vim ze ho vedlo k tomu kroku.
Hadali jsme se, protoze jsem trvala na tom, ze to chci vysvetlit...nakonec nase hadky prerostly a ja si sbalila tasku a odesla od nej. Zkoncila jsem na ulici a nemela kam jit. byla to hruza. Kazderano jsem vstavala s myslenkou, kde asi budu spat dnes vecer...hodne neprijemna situace. Pres inzerat jsem si sehnala podnajem po 6 dnech spani temer na ulici.
On porad nevedel, co mi jako ma rict, jestli se mnou chce byt nebo ne. Nakonec jsme se osobne sesli. Nase konverzace vygradovala, ze se Letna (kde jsme se setkali) otrasala v zakladech, ale nakonec jsme to ukocirovali do klidu a padlo od nej - jestli chce, u me mas misto po mem boku....pripadal jsem si jako pes, ale prekousla hrdost a prespala u nej. Casem jsem se zacala chovat jako kamaradka a i tak smyslet. Hodne mi to pomohlo, abych se netrapila. Teprve ted, 14 dni pred terminem (te zrusene svatby) jsem se ho zeptala, jak to tedy vidi dal. Nakonec se rozpovidal a jsem moc rada, ze jsem to udelal a ze jsem odesla a vratila se. Ze videl, ze me muze ztratit a poznal, ze jsem ho nezatratila uplne A dala mu druhou sanci.
Hodne spolu ted hovorime a hodne rozebirame veci o spolecnem souziti mezi sebou a taky mezi jeho rodinou, protoze je mamincin mazanek a za udajnymi nevyresenymi vecmi, kvuli kterym zrusil svatbu je myslim jeho matka...bydlime pod mimi v dvougeneracnim domku a tak slysi vsechno o cem spolu mluvime a navic pritel byl takovy, ze behal s kazdou kravinou nahoru za rodici se poradit nebo si postezovat....nastesti uz to nedela. Za to me zas ona nezdravi, ale to by patrilo do jine kategorie diskuse.....takze jestli mohu neco radit, jen ty sama vis, co mezi tebou a pritelem je...jste spolu 6 let (my byli jen 4 roky) a vis, kde jste OBA udelali chybu a jak z ni ven. Jestli das priteli sanci nebo ho hodis do pytle odepsanych vztahu...drive bych ti asi rekla, at od nej odejdes, ze uz si te nevazi, ale dnes to rici nemohu, protoze v tom muze byt unava vztahu, ktere pomuze oziveni formou spolecne dovolene nebo jen adrenalinoveho vikendu...proste cokoli netradicni, kde se musite jeden spolehnout na druheho...no a treba si te vazne nevazi - pak zkusit odchod, protoze spousta lidi si uvedomi co ma, az kdyz to nemaji...no a treba ne....moc bych ti prala, aby tvuj pritel byl vyjimka, co se k tobe zase vrati...vyjimky existuji, mohu z vlastni zkusenosti potvrdit :-). Drzim pesticky za tve rozhodnuti a fandim ti. Ali.
Možná jsem nikdy nezažila tak silnou lásku, nebo jsem jen jiná... ale já bych asi nechtěla setrvávat ve vztahu, který stojí člověka tolik úsilí. Myslím, že je na to život moc krátký. Vždycky se najdou problémy, které je potřeba řešit, a pokud bych neměla ve vztahu silný základ a musela ještě neustále rozebírat, jestli se mnou vůbec chce být a jak to vlastně všechno dopadne... asi bych se zbláznila. Holky držím vám pěsti, ať vám to klapne, ale za sebe bych poradila spíš jít dál a hledat kluka i do nepohody...
Já jsem tohle taky zažila /my teda neměli před svatbou/, ale v krizi poznáš, jestli se o takového člověka můžeš opřít. Dneska jsem ráda, že mi osud přihrál mého nastávající manžela, kterého bych nevyměnila za nic na světě. Navíc se držím hesla, že slepený talíř špatně drží... Každopádně přeji ať vám to vyjde alespoň jako mě.
mila Luci,
to je na jedny strane smutny, co pises, na druhou stranu chapu pocit, ze takhle pred svatbou dostane nekdo (v tomhle pripade tvuj parnter) strach. ja bych to tak radikalne neresila - tedy rozchodem. rozhodnuti pro uzavreni manzelstvi v kostele je vic nez projev lasky ci zamilovanosti, je to spis mravne eticke rozhodnuti. je to rozhodnuti pro prijeti zavazku na cely zivot a k tomu musi clovek uzrat. proste jeste neprisel vas cas...ja bych to tak tragicky nevidela. pokud spolu komunikujete a on je uprimny, tak je to urcite plus...drzim palce!
Pridam se s troskou do mlyna...Pritel mi sice nerekl, ze mi bude neverny, naopak, ale zacal se chovat divne po slove svatba a to me pozadal o ruku on velmi rad....Zacal totiz tvrdit, ze nevi, jestli budu stastna, ze urcite nebudu stastna, atd. Hruza. Jednou tak a pak zas tak.
Taky jsem si porvala, ale oni ty chlapi jen potrebuji vedet, ze vse bude stejne a super jako pred tim a chytne je divna panika z sediveho hrozneho manzelskeho zivota diky tem vsem stereotypum okolo. Plac nepomuze, znicila by ses. Nejlip, kdyz udelas statnice na jednicku, aby byl na Tebe pysny a pak oziv nejak Vas intimni zivot asi v tomhle pripade a vazne si s nim pak promluv, treba ho nekam pozvi. Mluvit, mluvit, mluvit....a zustat takova jako kdyz jste spolu randili ze zacatku, nestarej se o svatbu zatim, ale o sebe!
Pa a dej vedet jak se to rysuje.
je to desny, ja myslim taky ze pochyby ma kazdÿ, ale nemel by to rikat, tomu druhemu hrozne ublizi.
ja treba byla hrozne prekvapena,mame sice uz 2,5 letou holcicku, ale o svatbe porad nejak nic, tak jsem netlacila a najednou na veceri na moje narozky me prekvapil prstynkem uz kdzyz jsme meli jit domu, ja to fakt vubec necekala, a i kdyz si mylsim ze dite je vetsi zavazek nez svatba tak me to moc mile prekvapilo a jak se to blizi tak se moc tesim.
Ahoj Lucierro, držím palečky, at to dopadne pro vás oba co nejlépe. Hloupé je, že se přítel vymáčknul až takhle před svatbou. Nestálo by třeba za to posunout termín svatby na příští rok, abyste měli oba dva dost času si to promyslet. Vůbec ti to nezávidím, něco podobného jsem taky zažila, zhruba před 7 lety. Byli jsme tenkrát s přítelem přes 4 roky, on se chtěl ženit, ale měsíc před svatbou jsme se rozešli. Je pravda, že tenkrát jsme byli oba dva moc mladí, on byl asi ještě nevyblblý a hlavně se mu líbila nějaká slečna, se kterou se dal dohromady ihned po našem rozchodu, teda možná už asi i před ním. Ted s odstupem jsem fakt ráda, že jsme se rozešli, i když tenkrát to pro mě byl konec světa a pořád jsem čekala, že se vrátí a že to byl špatný sen. Jenže chlapi jsou hlava zabedněná, nesmíš je do ničeho nutit a pořád nevím. No, je pravda, že se bývalý přítel rozmyslel asi 2 nebo 3 měsíce po našech rozchodu, ale to já už jsem narozdíl od něj měla ve všem jasno. Jsem ráda, že jsme se tenkrát rozešli. Před 2 rokama jsem potkala prima chlapa a už měsíc je ze mne mladá paní. Je pravda, že asi měsíc před svatbou jsem byla dost nervozní, bála jsem se, aby se historie neopakovala, ale naštěstí to vše dobře dopadlo. Držím palečky, at už to dopadne jakkoliv:-)
Zrušení svatby 14dní před
lucinecka1982 • Dnes v 17:10
Taky Vás někho potkalo že přítel zrušil svatbu 14dní před jen z duvodu že se ještě nechce ženit?
anava • Dnes v 17:19
tak to je mi lito, snad je to jen stresovej zkrat a jeste dneska si to rozmysli. A kdyz ne tak furt lepsi 14 dni pred nez primo u oltare (i kdyz se tomu tezko veri). Ale verim, ze to moc mrzi. Dej si panaka a bez nekde pokecat za kamoskou treba bude lip (aspon na chvili).
maginka87 • Dnes v 17:20
luci-anava má pravdu,i když takové lidi nechápu...
synkopa • Dnes v 17:24
luci: fakt, to ti snad nemohl ani udělat, 14 dní, to to nevěděl dřív, že se nechce ženit. Pacholek jeden :-S
sunnye • Dnes v 17:25
možná měl pocit, že na něj moc tlačíš, ne? Nebo se prostě bojí závazků? Můžu se zeptat kolik je mu let?
synkopa • Dnes v 17:30
luci: já jsem si říkala, že jsi někam zmizela, měli jsme stejný termín
hajduska • Dnes v 17:43
no to je sila, u nas by to asi okamzite znamenal rozchod, protoze 14 dni pred svatbou je docela sproste rict ze se jeste nechce zenit, mel na to snad casu dost a pokavad mel nejake pochybnosti predem a nerekl ti to tak je to od nej dost bezohledne a radeji s nim dal vztah uz neudrzuj, ja mam nazor takovej, ze pokavad to s tebou mysli vazne na "cely" zivot tak proc by si te nevzal, krom tveho prijmeni by se tim zmenit nic nemelo. Mel urcite dost casu na to aby to zrusil driv.....Hlavne 14 dni pred svatbou vsechno rusit atd.... je asi i vycerpavajici a take asi ani ne levne, vzdyt uz jste za plno veci zaplatili. Jestli ti mohu dat radu tak bych to v tvem albicku svatba: nevim kdy, prepsala na svatba : nikdy
sunnye • Dnes v 17:46
holky já bych to neviděla tak jednostraně. Kdoví co v tom je. Třeba si nebyl jistý dávno, jen nevěděl jak to říct. Možná lepší že to řekl před svatbou (i když těsně) než 14 po svatbě přišel s tím, že se ženit neměl a po půl roce se rozváděli.
je to husty :-), pokud pritel rika tohle, tak ma hlavne roblem sam se sebou a hlavne před Bohem, nema to ujasnene vuci nemu :-), at zacne tam, pak to ostatni prijde samo :-)
lucinecka: Je to těžký. Každopádně ti držím pěsti ať se dáš co nejdřív dopořádku a všechno bude zase dobrý, uvidíš.
A vy jste spolu zůstali? Já bych to asi nezvládla, chtěla bych mít vedle sebe někoho, o kom vím, že mě chce (a je mu jedno jestli o rok, dva nebo nevím s jakýmkoliv časovým rozdílem). Určitě bych se s ním rozešla. A předpokládám, že se svatbou souhlasil, nejsíš tě žádal o ruku, ne? Když se nechce ženit, tak proč to teda nechal zajít tak daleko? Nebo se muselo stát něco zásadního, kvůli čemu změnil názor. Jak říkám,že to těžký, ale rozhodně je to od nej rána pod pás. (tak to vidím já)
také přidám svou troškou: přítel sice nezrušil svatbu, ale zrušila jsem ji já potom co jsem se měsíc před svatbou dozvěděla zásadní informaci, která by mohla navždy změnit můj život v peklo. Nechci psát o co konkrétně se jednalo, jsem normálně dost sdělná a proto kamarády/dky překvapilo, že o tom nechci mluvit, ale je to tak bolestné, že se mi to víc rozebírat nechce.
Když čtu Vaše příběhy, tak mi znovu vyhrkly slzy. Datum jsme měli 12.7. vůbec nevím, co ten den budu dělat. :-( Ale to je asi detail. Nějak se mi zhroutil můj ideální svět, který jsem si malovala. S přítelem jsme spolu 7 let, minulý rok mě překvapil žádostí o ruku, předtím ještě pozval mé rodiče na večeři a požádal je - prostě dokonalost sama. Nejhorší je asi to říct všem a snášet ty otázky. Moje noční můra. Já která nesnáší změnu, která má ráda věci podle plánu a ráda dodržuje slovo a pak ruším svatbu.
No nic, trošku mi to pomohlo, tak se omlouvám za dlouhý příspěvek.
luciera - drž se a určitě neházej flintu do žita, nejlepší je asi začít s přítelem mluvit a řešit to s ním a když to nepůjde, tak odejít, tak se to snažím řešit ted já, ale je to těžké, když Tě zklame někdo komu jsi chtěla dát celý svůj život :-|
Proč jít do manželství, když máš takové vážné pochybnosti? Jen proto, že už to je všecko naplánované? Už teď víš moc dobře, že by to dobře nedopadlo, a ani svatba by už nebyla to, cos od ní čekala. Nejde o nic méně závažného než právní závazek, tak proboha neriskuj nekonečné roky problémů ...
@altamira .....si myslím, že původní informace od zakladatelky bude už docela passé a situace bude vyřešná, když je to záležitost stará přes osm let :-D
Teda sorry, ale jediny co si z toho beru, ze je to blb. Mysli si to vsichni, ale vsichni vedi, ze se to nahlas nerika. Tak si holt vezmes tele, ale kvuli takovy bejkarne se rozchazet mi teda prijde trhly ;-)
Snad nebudu reagovat příliš neotřele. Každopádně toto bych spíš viděla na poradnu, to vám tady ve fóru nikdo nevyřeší. Je to u chlapů takový povahový rys, který se nemění (tedy snad až s věkem dochází trochu k útlumu). Nemůžete za to vy, tento postoj by měl váš snoubence za každé situace.
Velmi oceňuji jeho upřímnost, to že vám to řekl, a že to bere vážně. Chlapi někdy naslibují cokoli a hlavu si s tím moc nelámou, takže to hledím.
Každopádně fakt myslím, že to není věc do fóra, ale věcí vás dvou.
PS: Nebuďte smutná a buďte ráda, že máte upřímného chlapa... :-)
Řekla bych mu, že taky nevím, zda mu budu po celý zbytek života věrná a stát se může cokoliv, ale jelikož si ho budu brát, tak tím říkám, že budu všechno dělat proto, abych byla :) ...ať si to chlapec přebere.
Divim se, ze vubec pristoupil na svatbu v kostele, kde se ten slib bere jako pred Nejvyssim. . Kdybych byla potvora a nebyla si jista ja, tak bych chtela jen na radnici, abych obalamutila svoje svedomicko. 8-)