0
lajkov
6
správ
Podivné chování táty a jeho přítelkyně
Hezký den nevěsty budoucí i minué. 🙂
Minule jsem řešila, jak vyřešit velmi rozdílné představy o svatbě mezi mnou a partnerem. Nakonec jste měly pravdu - s přítelem jsme si promluvili, vše konkrétně ujasnili, přestali se bavit neurčitě a najednou máme plán, na kterém jsme se oba shodli! Mám z toho radost, díky!
A jaký je tedy plán? Malý, soukromý obřad jen my a svědci a večer pořádná oslava se zábavou, hostinou (místo klasického oběda se zvyky a rituály bude večeře) a hlavně vše na pohodu, uvolněně.
Takže ačkoli jsme se nezasnoubili (formálně), tak už to, že se vezmeme, bereme jako hotovou věc. Sice ještě zdaleka nemáme datum, ale občas už o tom mluvíme i před našimi rodinami. Přítelova rodina nebyla vůbec překvapená. Měla radost, bere to tak, že je to náš život a naše štěstí, a už se nabízela s pomocí připravit večerní oslavu a další organizační záležitosti.
Ale moje rodina je problém... Respektive můj otec a jeho přítelkyně. Maminku nemám. Špatně se o tom mluví, protože to zní jako hrozné klišé, ale otec je manipulativní osobnost, která nikdy nepřijala moji samostatnost, považuje mě jen za jakési vlastní prodloužení. Celý život mi diktoval, co a jak mám dělat, jakmile jsem se od jeho představy odchýlila, bylo zle. Uvědomila jsem si to až v posledních letech a kontakty s ním omezila. Je to ale věčný boj, i přes profesionální pomoc (díky za terapeutické skupiny, které se věnují vztahům s narcisy). Nevycházím s ním dobře, a i to je důvod, proč chceme jen soukromý obřad bez rodičů. Nechci ho na něm.
No a tento otec to absolutně popírá. Na jakékoli dotazy nereaguje, vždy svede řeč jinam. Kdysi mi řekl, že svatba je "největší hloupost v životě" a že mi "neschválí nikoho, s kým nebudu aspoň 10 let" (cítíte z toho ty manipulace? To mi bylo asi 10. Dokážete si představit, jak mě to na celý život ovlivnilo.) Vrcholem pak bylo, když mého přítele, se kterým budeme 4 roky, představil svým známým jako mého "kamaráda". Namítla jsem, že se máme brát, ale opět, jako bych to neřekla. Hrozně to bolí a ještě mě to utvrzuje v tom, že ho na obřadu nechci.
Korunu tomu nasadila jeho přítelkyně. Jsou spolu necelé 2 roky. O tom, jak svatbu plánujeme, nic moc neví, jen jsem řekla, že chceme "malý obřad". Hrozně se rozčílila a že je to sice na nás, ale že obřady bez rodičů jí připadají jako "sprosťárna a podraz", protože "rodiče si taky zaslouží být na chvíli středem pozornosti." No, řekla jsem jí, že ona můj rodič není a tím jsem to samozřejmě úplně pohřbila, ale tak mě to šokovalo, že mě jiná odpověď nenapadla. Kdyby řekla, že si zaslouží poděkování, "být u toho", nebo tak, tak to ještě vezmu. Ale být středem pozornosti? To moc nechápu.
No, co vám mám povídat. Z radosti, že jsme to s přítelem konečně rozsekli, mám teď akorát nervy z toho, jak to teď uděláme. Že pokud nebudu mít na svatbě tátu a jeho přítelkyni, tak jsem "sprosťák a podrazák" a budu se asi po zbytek života koukat na jejich kyselé ksychty. Ale že pokud tam budou, tak se na mě táta asi umračí a mně to zkazí celý den (vím to - tvářil se tak už na více MÝCH oslavách a akcích, které nebyly podle JEHO představ).
Jak z toho ven? 😞 Máte někdo podobnou zkušenost? Cítím se selkem v pasti.
Díky všem, kteří to přečetli a zkusí se podělit o zkušenost, nebo názor. Vážím si toho. <3
Odpovědět
3
lajkov
Zobrazit profil
te_ssiinka_nelova
09.08.2021
1
lajkov
Zobrazit profil
zabka_cestovatelka
10.08.2021
sponzor fóra
0
lajkov
S manipulativnimi lidmi se v dobrem vychazet neda, i kdyz se postavite na hlavu, budete vzdy ta spatna. Ja bych takove lidi nejenze nezvala na svatbu, ale odstrihla je i uplne ze sveho zivota. A ne, stokrat omilane manipulativni: "To nejde, oni jsou rodina!" neni zadny argument. Kdyz jsou rodina, meli by se k vam predevsim jako rodina chovat oni. Jejich chovani je pricina, vase uz jen dusledek.
1
lajkov
Ahoj,
Muj prispevek bude delsi 🙂
Jsem v trochu podobne situaci jak ty: muj tata je vojak z povolani, je to v podstate hodny clovek a mam ho rada, ale ta jeho vojenska kariera se na nem bohuzel dost podepsala (napr. ze jsem mohla mit svuj nazor, ale on ho nikdy neakceptoval, odporovat mu, to nikdy nemelo smysl). Maminku uz bohuzel nemam.
S pritelem chystame malou svatbu: jen obrad a pote obed v restauraci.
Ja o svatbe rekla tatovi, ktery reagoval stylem ze jasne, urcite se po takove dobe vezmete (datum svatby mame na desetilete vyroci). No, jeho reakce me nejdriv hodne mrzela, ale ted ho i celkem chapu, proste asi fakt neceka ze se vdam. Sestru jsem pozadala zda by mi sla za svedka a ta zacala od radosti skakat, takze mi zlepsila naladu 😄 A jeste jsem pozvala babicku. Ostatni pribuznym a kamaradum poslu posvatebni oznameni.
Pritel o svatbe svou rodinu zatim neinformoval, oznameni nechavam na nem, stejne jako rozhodnuti koho na svatbu pozve.
Takze ja to vyresila tak, ze tatu pri obradu chci, jestli dojde, uvidime.
A rady tipu uplne ho odstrihnout ze zivota: je to velmi radikalni krok, do budoucna to cloveka muze velmi mrzet, proto bych si musela byt 100% jista, ze toho rozhodnuti nebudu litovat.
Mne osobne by treba vadilo, ze me deti by dedu nikdy nepoznali (z vlastni zkusenosti mohu napsat ze prave deti dokazou cloveka zmenit k lepsimu, muj tata je skvely deda 🙂
Pokud by se vsak k mym detem choval stejne mamipulativne jako ke mne, tak bych to netolerovala a dala mu jasne najevo, ze pokud sve chovani nezmeni, tak styk s vnoucaty mu nedovolim.
Tohle si imho kazdy musi rozhodnout sam osobne, jen ten dotycny totiz vi, co je a bude pro neho lepsi; jestli otce odstrihout ze sveho zivota a nebo si ho tam ponechat.
Drzim palce at vse dobre dopadne, ke spokojenosti tve i rodiny 🙂
.
1
1
Nenašli jste co jste hledali?