Již tady je rozebráno do podrobna, jak to vypadalo, když jste oznamovali rodičům, že se budete brát... ale mně zajímá jiná věc. Kdo z vašich partnerů se ptal rodičů, jestli si vás může vzít (potajnu samozřejmě), než požádal vás a jak to dopadlo... protože se bojim, že to budu muset taky udělat...
muj nazor -> hlavni je aby souhlasila nevesta, ne? rodice jsou az cislo dva, i kdyz chapu ze se to nekdy jevi naopak
ja bych s takovym postupem moc nesouhlasila, ale ono to samozrejme strasne zalezi na situaci a vztazich
co kdyz dostanes "povoleni" od rodicu, ale kosem od nevesty :-D
ale snad ti nekdo napise, kdo to tak udelal a jak...
tak hodne zdaru :-D
no, u nás se tehdy přítel zeptal mě, jestli si ho vezmu a pak teprve se oficiálně zeptal rodičů... nikdy jsem neslyšela, že by se někdo ptal nejdřív rodičů... ale ráda se poučím ;-)
mojich rodicov sme sa nic nepytali, jednoducho sme povedali, ze sa ideme brat a hotovo :-D nemali dovod byt proti, preto partnera poznali a vedeli do coho ideme . . .
asi je dobre se zamyslet nad tim proc mas pocit a proc se bojis ze se musis zeptat nejdrive rodicu...
me to prijde, ze to se dela v pripade velmi mladych resp. nezletiltych lidi
jinak k tomu duvod neni
tady nejde o to, že bych měl strach, nebo že bych musel...strach nemám a nemusim :-), ale myslim si, že je to tradice a taková máma od přítelkyně si myslim na tradice dost potrpí a i já je mám rád...tak proto se ptám , jak to probíhalo u těch, kteří to tak dělali...
No u nás sa priateľ tiež spýtal najskôr mňa, ale u kamarátky to prebiehalo tak ako to ty píšeš. Priateľ prišiel k nim v nedeľu na neohlásenú návštevu keď bola kamarátka v kostole, mamine dal kytičku, otcovi fľašu a požiadal ich o ruku ich dcéry. Keď sa kamarátka vrátila, rodičia sa niekam zašili a on kľakol na koleno a potom požiadal o ruku ju. x-) Podľa toho ako mi to obaja opisovali, tak to bolo veľmi milé a nikto sa nad takýmto "netradičným" postupom ani nepozastavoval a po nedeľnom obede to spolu oslávili :-)
to jsem asi nejak spatne pochopila, sorry
"... protože se bojim, že to budu muset taky udělat... "
to co popisuje zabka, je romanticke, spojene "dve mouchy jednou ranou" v jeden den
:-D
duschan teda o takové tradici jsem v životě neslyšela. Nejdřív se ptáš potenciální nevěsty a až pak se jde za rodičema. V životě jsem neslyšela o nikom, kdo by to měl opačně =-) =-) =-) =-) =-) =-) . Btw teda já bych se urazila, kdyby se manžel nejdřív zeptal mých rodičů a pak až mě. Připadala bych si jak někde na východě, že mě kupuje za tři velbloudy. Hlavně že se dohodne s našima a můj názor je až na druhém místě? No to koukám na takovou tradici. :-N :-N :-N =-) =-) =-)
Já to teda ještě nejdřív pochopila tak, že se chlap zeptá svých rodičů, jestli by jim nevadilo, kdyby si svoji přítelku vzal (což je teda taky děsný). Ale evidentně jsi to myslel na rodiče přítelky. No zírám jak blázen. A to jsem myslela, že mě tu na beremku nemůže už nic překvapit.
Možná by to chtělo trochu dovysvětlit situaci, která v rodině panuje a jak se k tomu staví potenciální nevěsta. :-)
no tradice to fakt neni, jedina takova jako kdy byly doby, ze se na snatku dohodli rodice nebo starsi zenich a rodice a nazor nevesty byl podruzny
:-(
tohle ale duschan doufam nechce, urcite to myslel jinak
me by to taky nevonelo a kdybych byla rodic tak bych z toho nejak extra nadsena nebyla, rekla bych asi, ze preci to ano musi rici nejdrive nevesta...
duschan, my sme to robili presne tak - priatel si najskor zobral mamku do vedlajsej miestnosti, spytal sa o dovolenie (mamka samozrejme zabulila a pozehnala mu ;-) s tym ze to bolo aj tak jasne, mamka mojho priatela miluje k smrti :-D a potom vecer sa spytal mna.
Inak ja som nechapala, preco mamku niekam vedie vedla do miestnosti, a preco vysla uplakana (no - trochu som tusila, no... :-N ) ale bolo to krasne romanticke ;-)
ale inak - myslim ze by to nespravil, keby si nebol stopercentne isty mojou mamkou (co keby povedlaa nie - to by bol pruuuser na hovado :-D ) - ale u nich je toto tradicia (s toho kuta anglicka, odkial pochadza), takze mu to prislo prirodzene. Mamka cumela, bola hrozne prijemne prekvapena a dostal na to urcite vela pomyslenych plusovych bodikov :-D
Me prijde, ze je jedno jestli prvni zadas rodice nebo pritelkyni, probiha to prece uplne stejne ne??? Nebo co by na tom jako melo byt jinyho? Jediny co je jiny je to, ze u toho nebude tvoje pritelkyne..........
Muj pritel uvazoval, ze by to tak udelal-bavili jsme se o tom spolu. Priznal se, ze o tom uvazoval, ze bych o tom jako nevedela. Ale pak jsme to zavrhli. Ale zadny rozdil v tom oznamovani pro tebe fakt nevidim......
ahoj :) tak taky pridam muj zazitek. muj tedka uz manzel take se nejdrive zeptal (ze slusnosti a take to je tradice v uk) nejdrive rodicu, jel do cr kdyz jsem byla na dovce v australii takze jsem to fakt netusila, a kdyz se me pak zeptal o ruku, tak mi rekl at zavolam mamce a ona uz vedela a cekala na telefon kdy uz se me konecne pritel zepta :-D rodice byli taky krasne prekvapeny :) pripada mi to taky romanticky...ale kazdy je jiny a urcite to je jedno jak to udelas :) jestli drive nebo potom :) zalezi na tobe ;-)
Já se připojím k mabinogi, taky by mě asi naštvalo, kdyby se můj manžel zeptal rodičů dřív než mě ]-(
Ale já jsem holt takový ten moderní typ, co má sice rodiče rád, ale zastává názor, že od chvíle, kdy mě přestali živit, mi už nemají co kecat do života, natož rozhodovat, koho si smím vzít a koho ne. Copak jsme ve středověku? ;-)
A co kdyby rodiče řekli ne? To by se pak s tou přítelkyní rozešel? =-)
Neumím si představit, že by mi chlap řekl: "Nemůžu si Tě vzít, vaši mi nedali požehnání" :-o To bych ho asi hnala.
Ale chápu, že někde možná taková tradice přetrvává a pokud jsou obě rodiny takto založené, tak jen do toho :-)
No mě právě napadlo, že je možná přítelka cizinka, protože že by byla taková tradice u nás, to jsem teda neslyšela. :-N Mě by se to teda rozhodně nelíbilo, proto si myslím, že by měl ít duschan především jasno v tom, co na to přítelka, pokud jí to vyhovuje, tak proč ne. :-)
no presne tak mabi,...ujasnit si proc to dela :) a halvne ten pritel to urcite vi ze by rodice rekli ano takze to je spis formalita :) mne se to libi ale kdyby se nezeptal tak mi by to nevadilo :) urcite si nemyslim, ze by nekdo rekl ne...a ze by se pak rozesli :) no i kdyz nemuzu soudit ostatni ;)
KDyby rekli ne, vetsina by si to stejne udelala podle sveho, jsme preci dospeli a svepravni ne :-D Priteli muj tata prave ze srandy rekl, ze si to stejne udelame podle sveho, tak na co se ho pta :-D Ale teda samozrejme souhlasil.
já myslela, že tohle se dělalo v dobách kdy šlo ženichovi hlavně o to co dostane věnem... takže vlastně žádal rodiče o ten majetek a nevěsta už byl jen jakoby bonus.
koukám ,že nevím, jestli se chápeme...a navíc jsem myslel, že tohle dělalo víc lidí, tak asi ne... já mám jasno, ona má jasno, rodiče maji jasno...ale prostě mi přijde jako slušnost, přijít za jejíma rodičema a říct, nyní bych si ji chtěl opravdu vzít a byl bych rád, kdybyste o tom věděli, že ji chci požádat o ruku...nic víc...a je češka.. ;-) a s jejíma rodičema vyházím super, jak já, tak moji rodiče a prarodiče atd....
duschan chapu :) mne to taky pripada hezky, ale kdyz se to nekomu nelibi tak at to nedela :-D
nunu presne tak i kdyby rekli ze ne tak jsou dospeli a i tak se vezmou ale nevim proc by to melo byt jak ve stredoveku...no kazdy jsme jiny :) :)
no tak v tom pripade nemas co resit, proste jim to takhle oznam a bude to fajn... v tom pripade to, ale neni zadost o svoleni o pozadani o ruku, ne?
tys to akorat nastinil na zacatku tak, ze nevis, ze se bojis... ze budes muset... a tak
slusnost je i to oznamit to rodicum potom...
duschan: smelo do toho :-) Keďže máte všetci super vzťahy a všetci vedia, že svadba je už na spadnutie, tak prečo nie? Ak je to u vás taký zvyk, tak priateľke to zrejme prekážať nebude a myslím, že rodičia budú poctení, že sú súčasťou niečoho takého :-)
duschan... jde o to, že ženy jsou v dnešní době dost emancipované a ne každý by se líbilo, kdyby to takhle probíhalo. Mě by to třeba mrzelo, ale jestli to tvoje slečna uvítá, tak není co řešit.
Proč ne. Liší se případ od případu. Navíc je mi celkem jasné, že odpověď NE jaksi nepřichází za daných podmínek v úvahu, a jde tedy spíše o jakousi "formalitu".
Středověk to mně osobně nepřipomíná - rodiče přece nezasednou jako nějaká komise nebo co a nebudou vynášet nějaký ORTEL, ale prostě a jasně se jim to nejdřív řekne, oni budou samozřejmě souhlasit a až pak se zeptáš budoucí nevěsty, co by ne.
Záleží taky, jaký má kdo s rodiči a tchýňáky vztah - kdyby se třeba ten můj svěřil nejdřív mojí mamce (píšu svěřil místo zeptal, protože to máš tuším spíše na mysli), nijak mě to neurazí. Neberu ji totiž jako "někoho, kdo mi nemá co kecat do života", ale jako nejlepší přítelkyni. A on jako velmi dobrou kámošku. :)
Ona ta otázka vyzněla trošku neurčitě, já jsem to ze začátku pochopila tak, že mu rodiče budou muset dát nejprve souhlas k tomu, aby svou milou požádal o ruku - což mi připadalo jako scéna z nějakého starého románu :-| No a když psal, že se toho bojí, tak to vypadalo, že k tomu strachu je důvod, jako že by ten souhlas taky třeba nemusel dostat. A co pak?
Ale pokud se jedná jen o to, že se prohodí žádosti o ruku, které jsou stejně většinou jen formalita, a nejdřív jsou požádáni rodiče a potom teprve nevěsta, tak proč ne, když jim to tak vyhovuje :-) Ale já dávám přednost tomu běžnějšímu postupu - nejdřív se zeptat partnerky, jestli by mě chtěla, a pak teprve rodičů, jestli mi ji dají (to by byl trapas, kdyby rodiče řekli ano a dcera ne ;-) ) No a když řeknou rodiče ne, tak spolu romanticky utéct a vzít se tajně :-p
tak mě napadlo přesně to co darling - no já bych ho hnala tohle udělat - fakt jak za velbloudy :-D :-D :-D
mě to příde fakt diovný a zajímalo by mě, co by se dělo, kdyby rodiče řekli ne - přišel by a rodiče nedali požehnání tak nazdar :-N
Ono je to vlastně taková hra. Sice se tomu říká žádost rodičů o ruku, ale ve skutečnosti je to oznámení, které probíhá stylem žádosti. Asi nikdo ve skutečnosti nejde oprvadu žádat, s tím, že odpověď je nejistá. Je to zkrátka způsob, jakým se oznamuje zasnoubení.
Třeba u nás to bylo moc hezký. Já jsem to máti oznámila den předem po telefonu (žijeme jinde), že mě manžel požádal o ruku, a že je bude druhý den žádat (byli jsme k nim pozvaní na oběd). Takže se naši trochu přioblékli, máti navařila, nachystala do obýváku víno a skleničky, manžel koupil kytku, přijeli jsme k našim, napochodovali do obýváku a on jim oznámil, že by si mě rád vzal. Moje máma na to řekla takových pěkných pár vět, jsem měla slzu v oku, jak jsou rádi, že je to zrovna on, že ho měli vždycky rádi. Pak jsme si ťukli, šlo se obědvat a u oběda jsme začali probírat, jak bychom si to vůbec představovali. Sranda je, že mě žádal o ruku 20.4.2008, naše 1.5.2008 a brali jsme se 1.5.2009, takže nám to vyšlo přesně rok od žádosti u našich :-) .