Holky,
s partnerem rekonstruujeme dům a nějak se to protahuje a nestíháme. Oba bychom si raději ted užívali budování domu ale začátkem září nás čeká svatba. Jsme téměř rozhodnutí, že svatbu odložíme na příští rok a obojí si vychutnáme. Rodina i přátelé už ale ví o termínu svatby. Co myslíte, jak to vemou? Přijde pochopení, nebo spíše ne?
Pořád si říkám, je to naše svatba, naše rozhodnutí ale potom mám i myšlenky, co na to rodina, nebude to brát nějak špatně? :( co myslíte?
Já myslím to, co jste sama řekla. Je to vaše svatba a vaše rozhodnutí. Rodina a přátelé by vás měli pochopit a podpořit. Jen bych jim to tedy řekla co nejdřív. Je rozdíl říci o změně 3 měsíce předem versus 3 dny předem taky. Myslím, že jste-li si tím rozhodnutím jisti, čím dřív o tom informujete, tím líp. :)
Udělejte to tak, jak to cítíte vy... Ano, lidi se budou ptát, někdo to možná nevezme dobře, ale je to jen a jen na vás a rozhodně bych se do toho nenutila! Navíc toto je naprosto pochopitelný důvod a rozhodně na vysvětlení příjemnější, než odložení svatby z důvodu rozchodu atd.
Ahoj, mě by teda vůbec nepřišlo divné, kdyby někdo odložil svatbu, protože teď zrovna rekonstruuje dům. Myslím, že to pochopí všichni, nerušíte ji úplně, jen přesouváte..Dokonce o jednom takovém páru vím, všichni to chápali a neměli připomínky. .A i kdyby, je to jen Vaše věc, podle mě do toho nikomu nic není. :-) Ale souhlasím se slečnou, řekla bych to co nejdřív :-)
Ahoj, přikláním se k ostatním :) Je to Vaše věc a hlavně Vaše svatba :) Vy si to máte všechno užít a nikdo jiný!! :) Já se třeba měla účastnit svatby letos a bylo nám oznámeno, že z důvodu početí miminka se svatba přesouvá na příští rok a nikdo nic nenamítal :)..
@maja91 no jak píšou holky, je to vaše věc, nevidím důvod, proč by to mělo ostatním nějak vadit, ale oznamte to co nejdřív, ať všichni počítají se změnou termínu
Já v tom problém nevidím. Každého věc přeci. My taky odložili svatbu, ne teda z důvodu rekonstrukce, spíš z důvodu, že najednou nastalo dost hádek a odcizili jsme se, a já naráz zjistila, že v takovém vztahu nejsem šťastná ( měla jsem pocit, že přítel to bral jakože tak, že mě požádal o ruku a víc už se nemusí snažit, že mě má jistou a není potřeba už dělat nic navíc, žádná pomoc v domácnosti, žádný kytky, žádná romantika. tak jsem řekla, to teda ne. Pokud se chceš chovat jak se chováš, radši se rozejděme., protože takový vztah o ničem nechci...) pravda, rodina z toho byla trošku zaskočená, a pořád se vyptávali, proč jsme ji odložili a jestli vůbec bude no a po půl roce zase opět plánujeme náš svatební den :-D,