Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život před svatbou

Odjet před svatbou na Erasmus?

Ahoj nevěsty, jsem v takové prekérní situaci. S přítelem máme příští rok svatbu, já dodělávám VŠ a pracuji, on pracuje. Jsme spolu 9 let. Jenže.....v září jedu na Erasmus na půl roku - do Velké Británie. A i když jsme to několikrát probírali, přítel mě k tomu v podstatě dokopal, protože jsem o tom pořád mluvila, ale nechtěla jsem ho tu nechat. On mě podpořil a řekl mi, že mám jet, že mi to pomůže pak při hledání zaměstnání, zlepším aj, že mám využít té možnosti, atd atd. Teď jak se to blíží, tak začínám mít hrozný strach :( Co když to náš vztah nezvládne? Hrozně se bojím, že je to špatnej nápad a něco se stane. Hlavně všichni kolem mě se po nebo během Erasmu se svými partnery rozešli. Máte některá zkušenosti s takovýmto odloučením? Jak jste to zvládly? Díky za jakékoliv zkušenosti.
Odpovědět
1
2
@bejkamul A ty jsi nikdy nepracovala? K pořádný práci potřebuješ praxi... Na Erasmus se moc nekouká. BTW buď chceš jet a nebo ne. Půl roku není tak dlouho. Proč o něm pochybuješ? Žijete spolu?
Odpovědět
@mikinkacs Pracuji od 18 let, ale pouze jeden rok v oboru (nejsem blbá, vím, že potřebuju praxi, ale nemyslím si, že by erasmus byl v životopise úplně k ničemu, ale i kdyby byl, tak je to minimálně životní zkušenost). Ano žijeme spolu. Já o něm nepochybuju, mám jen strach.
Odpovědět
Podle me zkusenosti (Praha) se naopak na Erasmus dost kouka. Byt Tebou bych urcite jela, bude to skvela zkusenost z mnoha hledisek a pokud mas to stesti ze Te v tom pritel podporuje, neni proc vahat :-). Navic vztah to muze naopak utuzit a pokud jedes na zimni semestr, diky Vanocum to neni ani cisty pulrok. Urcite nevahej.
Odpovědět
Profilova fotka
Ja jsem stejneho nazoru jako Katterinka1. Ono na erasmus se moc neprihlizi. Procvicis jazyk, to ano, ale ze by to bylo pak nejak hodnotne v zivotopise, to zase ne. Kamarad se ted prave rozhodoval, zda vyjet do zahranici na projekt a nebo zustat ve skole a v praci. Vyjezd by mu nic krome jazyka nedal. Nakonec zustal tady. V praci ziskava dulezitou praxi pro nej. Pracuje v nadnarodni spolecnosti v Praze. Prvne byl rozhodnuty jet, ale pak zacal zjistovat, ze by mu to v konecne fazi bylo na nic.
Odpovědět
Ahoj, jsem HR Business Partner v bance, v HR pracuji 11.rok a prošla jsem několika firmami a popravdě při výběru zaměstnanců je důležitá více praxe než Erasmus. Když vidím v CV Erasmus, řeknu si "jo jasně, šikovný člověk, snaží se poznat jinou kulturu, má odvahu vyjet, asi bude umět slušně anglicky...", ale je to pro mě spíš takový bonus. Chodí totiž dost životopisů od studentů, kteří byli na Erasmech či jiných programech, mají 2 tituly (studovali paralelně 2 obory), ale praktická zkušenost zatím žádná. Takže spíš jde o to, proč tam chceš jet: jestli si myslíš, že pak lépe najdeš práci nebo si chceš "naposledy uzit" studium, nebo chceš poznat cizince...Já osobně bych neodjela, když mám vztah. Taky záleží, jestli je to Erasmus v Německu, kdy se můžete i během té doby navštěvovat nebo např.ve Finsku, v USA a neuvidíte se celou dobu...
Odpovědět
Pardon, přehlédla jsem, že je to Británie
Odpovědět
Z pohledu cloveka, co zil tri roky v zahranici a pred par mesici se vratil, tak mi v to v hledani prace dvakrat nepomohlo. Pri pohovorech jsem mela z personalistu pocit, ze se ze me snazi delat vola, protoze si automaticky mysli, ze clovek co stravil nejakou dobu v zahranici musi bejt chytrejsi nez oni a to preci neexistuje. Ale tak zalezi v jakym oboru budes hledat praci:) Ale, co se tyka vseho ostatniho, tak je to zkusenost k nezaplaceni a nesouhlasim a tim, ze ti to krome jazyka nic neda, to mi prijde jako tvrzeni od nekoho, kdo nevytahl paty:) Chapu, ze se bojis odlouceni, ale pokud te partner podporuje, tak bych nevahala. Urcite neletis na druhej konec sveta, takze to nebude tak ze se 5 mesicu v kuse neuvidite:)
Odpovědět
Profilova fotka
Když jsem se na Erasmus hlásila, měla jsem vztah. Říkala jsem si, že pokud je ten vztah pevný, půl roku vydrží. Nevydržel. Dneska vím, že by nevydržel ani tak. Ten půlroku byl nejlepší v mém životě. Hodně mi zamával se vztahy s lidmi kolem mě (viděla jsem pak spoustu věcí jinak), ale přinesl mi strašně moc. Kromě kontaktů, které udržuji dodnes, práce, kterou jsem dostala mimo jiné i kvůli němu (odvaha a otevřenost novým věcem) mi konečně dodal schopnost plynule mluvit a myslet v cizím jazyku a tím mi umožnil se s klidnou hlavou přestěhovat za láskou do ciziny. Neváhala bych ani dnes. Vztah, který nevydrží půl roku odloučení, podle mě nemá šanci vydržet celý život. A i když se teď toho půl roku lekneš, může přijít brzo z jiného důvodu, nikdy nevíš, co vás potká.
Odpovědět
@bejkamul Záleží na tom, z jakého důvodu tam chceš jet. Jestli proto, že po tom celou dobu toužíš a máš obavy jen o vztah, nebo proto, že tě k tomu partner dokopal a ty si myslíš, že ti to pomůže při hledání práce. V tom prvním případě, bych jela, ve druhém ne. Nevím, jaký obor studuješ, ale praxe v oboru ti dá rozhodně víc, než erasmus. Na jazyky je to super, ale po odborné stránce to dost často bývá k ničemu. Propařený a proflákaný půlrok. Nicméně jako životní zkušenost pro rozšíření obzorů a poznání nových lidí je to nesporně dobrá příležitost. Osobně bych si ve fázi, kdy žiju s partnerem a plánuju s ním svatbu, už přišla na nějaké studentské juchání na erasmu stará, a spíš bych se soustředila na sbírání praxe a hledání práce, kam bych mohla po škole nastoupit. Ale pokud jde jen o to, že se ti bude stýskat, tak VB je za rohem, a půlrok je krátká doba, toho bych se nebála. @katterinka1 Každý se na to díváme jinak, ale přijde mi dost nerozumné dávat partnerovi stoprocentní přednost před vzděláním a prací. Partneři přicházejí a odcházejí, zatímco vzdělání a pracovní zkušenosti zůstávají. Ono to pak často dopadá tak, že žena "obětuje" lásce své profesní a jiné příležitosti, a když partner jednoho dne zmizí, žena zůstane bez vzdělání, bez zkušeností a neschopná uživit sebe a děti. Můžu doporučit ke shlédnutí sérii časosběrných dokumentů Manželské etudy, tam to bylo krásně vidět. Já jsem vždy dala přednost studiu a dobré práci před partnerem, a můj manžel se rozhodoval stejně tak. A nelitujeme ani jeden. Myslím, že i pro partnera je důležité, aby viděl, že jeho žena je schopná, samostatná a úspěšná. Sama bych si nemohla vážit muže, který by se kvůli lásce ke mně vzdal zkušeností, které by ho mohly posunout dál.
Odpovědět
Profilova fotka
@bejkamul Já znám dost lidí včetně sebe, co Erasmus a vztah na dálku zvládli. V době levných letenek skoro po celé Evropě, Skype, messengerů se to odloučení dá vydržet. Pokud ty vztahy jdou do kytek, tak to není kvůli Erasmu - ten to jen urychlil. Buď ráda, že tě v tom podporuje. Myslím, že v tvém případě se není čeho bát.:-)
Odpovědět
Profilova fotka
já osobně bych to bez něj půroku nevydržela. Buď by musel jet semnou, opustit zde práci a prostě jít na brigádu do té Anglie, nebo bych nejela. Měli jsme odloučení 1 měsíc a to zamnou po dvou týdnech přijel na víkend. bylo to jen 250 km..stačilo mi. pak vyjel v práci asi dvakrát na týdenní montáž a už se mi taky stýskalo. Jako kdybych musela vyjet třeba kvůli zaučení do práce tak co člověk nadělá..ale teď už bych na erasmák nejela. Jinak kamarádce odjel muž v době kdy měla 3 měsíční miminko - na tři měsíce do ameriky. stýskalo se jí, a taky sama s mimi, náročné období..tak jezdila často nacelý týden za rodiči..ale odloučení zvládli. skypovali si často..
Odpovědět
Já můžu říct pouze svoji zkušenost z pohledu toho, co zůstal v ČR. Můj (teď už snoubenec) odjel na semestr na erasmus do Dánska. V té době jsme spolu byli dva-tři roky. Hrozně jsem se bála, že se mi bude stýskat, ale nakonec jsem to brala jako příležitost k mnoha výletům...za celou dobu studia jsem neměla tak vysokou absenci :-D viděli jsme se skoro každý měsíc a jinak jsem chodila do školy, jezdila za rodičema nebo létala za ním...uteklo to jako nic, jemu to dalo novou zkušenost a nabídku doktorátu ve dvou státech a vztah tím nijak neutrpěl...nehledě na to, že do Londýna létají nízkonákladovky za pár stovek, to spolu můžete být každý víkend ;-)
Odpovědět
Článek se načítá
Brala bych to jako zkousku, ceka vas svatba, to je zavazek na cely zivot, tak pokud to tak ma byt, tak prece pul roku je nic ...
Odpovědět
My jsme s manželem můj Erasmus zvládli a naopak paradoxně to i náš vztah hodně obohatilo. Do té doby jsme spolu byli 24h denně a bylo to něco jiného, naučila jsem se užívat si čas i sama se sebou a fungovat i bez něj a o to víc si pak užívat když jsme spolu byli. Denně jsme si volali na Skypu, posílali si dopisy, různé překvapení-třeba jsem mu objednávala večeře přes Dáme jídlo a tak. Viděli jsme se cca co 6 týdnů a zažili jsme tam strašně fajn věci. Dokonce teď po x letech přemýšlíme, že se tam možná jednou vrátíme na delší dobu oba. Podle mě je strašný nesmysl, že Erasmus (nebo jakékoliv odloučení) zničí vztah. Nedokázala bych asi být s někým u koho bych si myslela, že je mi věrný jenom proto, že se vidíme denně. :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@bejkamul JEĎTE!!! S manželem jsme se dali dohromady a já byla několikrát během vztahu před svatbou v zahraničí a byly to super zkušenosti, zážitky a dobrodružství než sedět doma na zadku a jet na týden na dovolenou. Během jednoho roku jsem byla dokonce 4 měsíce na Erasmu v Rakousku a pak v létě 3 měsíce jako Aupair v Irsku. Během našeho chození jsem byla ještě jednou jako Aupair a pak jezdila na 14 denní pobyty jako průvodce pryč. Náš vztah to jen utužilo a ano, stýskalo se mi někdy šíleně, ale Británie je za rohem a letenky nestojí tolik, aby se za tebou nemohl dojet podívat ;) Nikde není napsané, že se půl roku neuvidíte vůbec ;)
Odpovědět
Profilova fotka
A co se týče Erasmu v životopise, tak to rozhodně vypadá líp, než když si člověk napíše jen základka, SŠ, VŠ a konec. Ukazuje na jistou míru samostatnosti a schopnosti se domluvit v zahraničí, takže úplně k ničemu to rozhodně není ;)
Odpovědět
UK je z ČR na dolet 2 hod, takže nejedeš na druhý konec světa. Pro většinu zaměstnavatelů to bude v CV velké plus a Ty si zlepšíš angličtinu. A po pravdě? Pokud by vztah neměl zvládnout půlroční Erasmus, tak nezvládne v budoucnu ani ten reálný život.
Odpovědět
Hele, jestli se máte rádi a normálně si věříte, tak bych to tak nedramatizovala. Přítel tě v tom podporuje a to je bezva. Já sice VŠ nestudovala, takže jsem nebyla ani na Erasmu, nicméně jsme si i tak s přítelem užili skoro půlroční odloučení, když odjel pracovat do zahraničí a ejhle. Nejen, že jsme to úplně normálně zvládli (stýskalo se, to je jasný, ale nejsme malé děti), ale nakonec jsme se rozhodli, že odjedu na trvalo za ním a prožíváme teď super novou etapu společného života. A jak psala @emafrost - využila jsem čas pro kamarádky, bez výčitek svědomí jsem zůstala déle v práci, pár měsíců méně prádla a vaření (to berte proboha s nadsázkou ;-) ) A možná, kdo ví, přijdou děti a možnosti a priority se budou měnit. Je škoda litovat promarněné šance. Držím pěsti, ať zvolíš správně!
Odpovědět
Otázka je, čo od toho očakávaš... - Ide ti o to, aby si sa zamestnala? Tiež pracujem v HR a môžem ti povedať, že sa zamestáš aj bez Erasmu, je to len plus. - Chceš zlepšiť jazyk? áno, veľmi ti to pomôže. - Chceš spoznať novú kultúru? Áno, spoznáš. Riziková je každá zmena, napr. nástup do práce, dlhé odlúčenie, narodenie dieťata. Veľa párov to zvládne bez problémov, ďalší nie. Neporovnávaj sa s inými Erasmákmi, v 22 rokoch majú často študenstké lásky, rozišli by sa možno neskôr. Ja by som šla, VB je blízko a vy nie ste deti - môžete sa stretávať, chodiť na výlety. A veľmi to pomôže tvojej samostatnosti. Nie je dobré zanedbávať seba a svoj rozvoj, kariéru. Ak by sa niečo stalo a ostaneš sama s deťmi, ty budeš musieť byť schopná sa o ne postarať. Navyše partner ťa podporuje.
Odpovědět
@bejkamul K tomu odloučení moc neporadím, jsem hrozný závislák a nejela jsem během studia nikam právě proto, že jsem nechtěla na tak dlouho opustit svého tehdejšího partnera. Nicméně z dnešního pohledu můžu říct, že i kdyby ti to přineslo "jen" cizí jazyk, je to obrovská výhoda a otevře ti to úplně nové možnosti, a taky poznat lidi různých kultur je hodně obohacující. Záleží samozřejmě, co děláš a jak plánuješ svůj život, ale já se nakonec neplánovaně zamilovala do cizince a vzala si ho, mluvíme spolu anglicky, což byla zezačátku dřina, ale teď už je mi teď celkem jedno, jestli mluvím česky nebo anglicky, a mám pocit, že se mi daleko víc otevřel svět, nebo jak to říct :-N ;-) a ten jazyk se ničím nenaučí tak, jako když jím člověk musí denně mluvit. Kdybych tuhle zkušenost měla dřív, určitě bych nějaký erasmus zvážila.
Odpovědět
@katterinka1 z tvého komentáře je mi docela smutno. Já rozhodně nejsem tak strašně závislá na partnerovi, že bez něj nemůžu být ani týden. Jo, když se nevidíme, tak mi chybi, ale není to tak, že bych to nemohla vydrzet. A aby se ti tahle závislost na partnerovi nevymstila. Já osobně bych nechtěla,abycmi partner obětoval vše a řídil podle mě svůj život.
Odpovědět
To si musíš rozhodnout jedině jen ty sama. Každá z nás má jiný vztah, jiný základy toho vztahu. Mě třeba odjel přítel na dva měsíce taky za prací do zahraničí. Když mi to oznámil, bulela jsem jak blázen, nemohla jsem si to představit. On to bral dobře, bral to tak, že si tam jede pro peníze a že to je dobrá zkušenost. Nenesl to tak těžce a přece vím, že mě miluje a nebylo to proto, že by mě neměl rád nebo se mi chtěl vzdálit. Bohužel za jeho nepřítomnosti jsem měla dost vážný zdravotní problémy, ale ani chvilku jsem nemyslela na to, že bych mu řekla přijeď. Společně jsme se domluvili na tom, že tam už ten týden do konce zustane a pak jsme si byli ještě vzácnější než předtím. Ale dost o nás. Můžou nastat dvě situace. Bus Vás to ještě víc stmelí a spojí nebo se nakonec rozejdete a Váš vztah to neustojí. Ale víš co? Za mě přijít na to, že ten vztah není to pravý před svatbou než až po svatbě. Půl rok je dlouhá doba, ale co je to oproti celýmu životu, kterej spolu třeba strávíte pak. A taky je od přítele hezké, že když vidí, že je to tvoje přání a chceš tam jet, že tě v tom podporuje. Já třeba doted asi lituju toho, že jsem ho v tom víc nepodpořila a myslela jen na sebe a svuj smutek z toho, že odjede.
Odpovědět
@katterinka1 Nemít vlastní život, a žít pouze ten společný partnerský, je smutné a trochu riskantní. Stejně tak upřednostňovat partnera před vším ostatním. Napadlo tě někdy, co by z tvého života zbylo, kdyby váš vztah skončil?
Odpovědět
@katterinka1 divej u mě je to asi jiný než u tebe. My jsme spolu od zakládky, jsme spolu 9 let, takže když bych ji měla stále jen upřednostňovat, tak bych se nepodívala nikdy nikam.
Odpovědět
Profilova fotka
Já bych jela i po svatbě. Jo, asi jsem ambiciózní, ale sňatek neznamená popření mé osobnosti.
Odpovědět
Profilova fotka
Já odjela na erasmus na půl roku, muž mě 9 dní před odjezdem požádal o ruku. Byl to super půl rok, hrozně jsem si to užila, jsem ráda, že jsem jela, rok po návratu jsme se brali a na svatbu dorazili i moji přátelé z Austrálie, které jsem tam poznala. Ten jeden se na naší svatbě dal dohromady s mojí kamarádkou :D Neni žádnej univerzální návod, ale prostě jestli věříš vám dvoum, tak uděláte všechno pro to, aby to vydrželo.
Odpovědět
Profilova fotka
Kamarád jel na Erasmus do Švédska na půl roku, přítelkyně za ním přibližně v půlce přiletěla na 14 dní. To léto potom se myslím taky brali. Nebo to bylo až ten další rok? Každopádně vztah vydržel - oba se navzájem respektují a podporují v tom, co je baví. Británie není na druhém konci světa a letenka nestojí majlant.
Odpovědět
Toto dilema si musí každý vyřešit sám, ale osobně bych jela. Erasmus byl skvělá zkušenost, měla jsem štěstí na spolubydlící, se kterými jsem v kontaktu dodnes a posunul mě i po odborné stránce. Na britských univerzitách se rozhodně nedá mluvit o semestru, který propaříte a proflákáte, požadavky byly oproti domovské univerzitě vyšší. Největší dopad ale měla zahraniční zkušenost samotná. Ne nadarmo před lety vyráželi mladí lidé "na zkušenou." Člověk získá nadhled, uvědomí si, že některé věci, na které v ČR nadává, ve srovnání s jinými zeměmi fungují naopak dobře a obráceně, a zjistí, že všude je takříkajíc chleba o dvou kůrkách. Jinak tehdejší vztah se rozpadl cca půl roku po návratu. Nefungoval už dlouho předtím, ale neměla jsem odvahu ho ukončit. Vtipné je, že na Erasmu jsem byla v písemném kontaktu s kamarádem, ze kterého se o 5 let později vyklubal životní partner :-) Ale to už je jiný příběh. Riziko vlastně vidím ani ne tak v odloučení, jako spíš v době po návratu, kdy mají někteří navrátilci chuť co nejdřív jet někam znovu :-)
Odpovědět
Rozhodně bych jela. Londýn je v dnešní době téměř za rohem, takže minimálně jeden víkend v měsíci není problém, abyste se potkali. A jak už tady padlo, pokud by vás rozdělil Erasmus, rozdělilo by vás časem cokoli jiného a je lepší přijít na to před svatbou. Jistě že se ti bude stýskat, ale není důvod pár měsíců nevydržet. Je nesmysl fixovat se na sebe a bát se každého odloučení. Později mohou přijít služební cesty, třeba ne tak dlouhé, ale zase častější, a taky je potřeba je zvládnout a neděsit se každého týdne bez sebe. A ty rozchody kolem tebe - pravděpodobně by se rozešli tak jako tak, erasmus za to nemůže-vždycky za to můžou lidi.
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 11 měsících
•
Jela bych. Anglie není Amerika, letenky jsou v dnešní době za pakatel a když se chce, tak to jde. Půl roku není skoro nic. Z mých přátel a známých se nikdo kvůli půl roku nerozešel. Ale test to je, především tvojí závislosti na partnerovi. Ono hodně záleží na tom vztahu, pokud je tam důvěra a je ti partner oporou a ví, že po tom toužíš a je připravený nést následky (bude chvíli sám a utratí trošku víc za letenky), tak to nemusí být problém. Můj velmi dobrý kamarád takhle jezdil za svou (nyní už) ženou do Portugalska a byli z toho celí odvaření. Ona byla nadšená z toho, že si splnila sen. Chlap si tam užil super dovolenou a byli oba dva spokojení. Upřímně, s tou situací co v UK momentálně je bych radši jela dokud to jde bez jakýchkoliv problémů. Než se ti pytlíci dopytlíkují k nějakému rozhodnutí. Takže bych si sedla s přítelem a probrala všechny ty strachy co máš a uvidíš co ti k tomu řekne on. Úplně bych se neotáčela na zkušenosti ostatních. Jsou lidi, kteří bez svých protějšků nevydrží ani den a žárlí málem i na počasí, a jiní nemají problém. :)
Odpovědět
1
2
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?