Kategorie

Nejnovější diskuze

Kde se diskutuje

Kam jsem přispěl

Sledované diskuse

Síň slavy

Fórum > Život před svatbou

Odhalená nevěra. Jak vy jste řešili takovou situaci?

Zobraz úvodní příspěvek

alivia alivia

Autor diskuze

19.03.2008

Ahoj, prosím o radu. S přítelem jsme plánovali svatbu na příští rok - léto 2009, ale nedávno jsem přišla na to, že měl před pár měsíci utajovaný vztah s jinou ženou. Podle informací které mám vztah brzy ukončil z vlastní iniciativy. Zatím jsem mu neřekla, že to vím, rozmýšlím se, zdá ve vztahu pokračovat. Setkal jste se někdo s něčím podobným a jak jste to řešili?

Odpovědět

1 2

…

9 10

12 13 14 15 16

…

tilickova tilickova

13.11.2012

@fallingstars Původně jsem se nechtěla zapojovat do teologických debat a není to můj obor (ani to sem nepatří), ale protože se za věřící považuji a pohybuji se mezi lidmi, kteří věřící jsou tak reaguji: "budeš milovat bližního svého jako sebe samého" bylo Ježíšovo vyjádření k desateru, když se jej ptali, které přikázání je nejdůležitější. Protože nechtěl označit žádné z těch deseti příkázání za nejdůležitější, tak je prostě shrnul do jednoho. Jinými slovy, nebudeš ubližovat, klamat a budeš prokazovat Bohu, sobě i bližním stejnou úctu. Tak asi tak :-)

Odpovědět

yumy yumy

13.11.2012

@colete Jo a když už jsem si teda obnažila nitro :-D tak k tomu ještě dodám jednu věc. Můj manžel měl přede mnou 3 roky přítelkyni a už se jí chystal požádat o ruku, ale 2 dny před Vánoci mu oznámila, že má někoho jiného a že ho opouští (fér přístup, souhlasím, nicméně nedělám si iluze, že předtím mezi nimi nic nebylo - protože to ani nejde ne?). Byl zdrcenej, ještě ten den se odstěhoval a od té doby jí neviděl, pro něj to byla hrozná zrada, která ho položila. A rok na to potkal mě. A já jsem měla přítele, a on byl najednou ten, kdo se zamiloval a balil zadanou, protože si prostě nemohl pomoct - je velmi zásadový a několikrát jsme to předčasně ukončili, protože on se nechtěl motat do vztahu dvou lidí (jak tu bylo řečeno, že taková holka je ku*va třeba)...nicméně naše láska byla silnější, trvalo to několik měsíců, ale o dva roky později jsme šťastně svoji. Zkrátka, nejdřív mu někdo brutálně ublížil a pak měl najednou možnost posoudit věc z druhé strany. A řekl si, že to není tak černobílé...jí taky proklínal, jak mu to mohla ta dě*ka udělat, ale pak viděl, jak se trápím já a uvědomil si, že tohle se prostě někdy stává a že nic není černobílé. Jen si prostě myslím, že není nevěra, jako nevěra. ;-)

Odpovědět

colete colete

13.11.2012

@mon_88017 Já jsem neřekla, že sní zcela nesouhlasím, jen jsem chtěla znát její nazor a vyjádření se k věci, ve které já vidím rozpor. Podívejte, sto lidí sto názorů, nemyslím, že tímhle rozebíráním dojdeme k jádru pudla. Ono taky házení mouder z teoretické roviny a osobních zkušeností je taky něco jiného. (Bože, nepranýřujte mě, nikoho jsem se tu nechtěla dotknout ;-) Nicméně k těm milenkám, dámy, někdy by jste se opravdu divily, co dovedou. Neházím všechny do jednoho pytle, ale pokud ten dotyčný dané ženě opravdu nelže o svém "statusu", tak z mého pohledu, jít do postele s člověkem, o kterém vím, že je ženatý, je v partnerství má rodinu, zázemí, je opravdu nepěkné a každá si šáhněte do svého svědomí a nejdříve se kouknětě na to, jak by se vám líbilo být na místě té partnerky či manželky.

Odpovědět

mon_88017 mon_88017

13.11.2012

@colete Ok, zakopávám válečnou sekeru, tohle téma je dost " vo hubu" 8-)

Odpovědět

chris_n chris_n

13.11.2012

@ev31 tohle je pro velmi ateistický stát celkem úsměvné, ohánět se tímto. Udám to na našem příkladu. S přítelem jsme spolu tehdy byli asi 3 roky. V práci jsem se tak nějak neovládla a "okouzlil" mě jeden kolega. Párkrát jsme byli na kafi, někde spolu. Nespali jsme spolu, ale pár pus a takové věci proběhlo. Sama jsem z toho byla v dost špatném rozpoložení, nemohla jsem se pořádně podívat do očí příteli, ale nemohla jsem si pomoct, ten kolega byl jak magnet. Měla jsem tehdy "podědit" po příteli celkem hodnotnou věc, ale radši jsem se s ním rozešla. Byla jsem z toho nešťastná já i on. Celkově to bylo špatné období. Nakonec jsem zjistila, že ten kolega nebyl to pravé ořechové a dnes jsem ráda, že přítel o mě stále bojoval a chtěl semnou být, ikdyž mu okolí říkalo, že se na mě má vyprdnout. Nyní jsme spolu šest let, budeme se brát a paradoxně my tato zkušenost pomohla a zjistila jsem, co doopravdy mě na příteli přitahuje a proč jsem s ním.

Odpovědět

colete colete

13.11.2012

@yumy Souhlasím, že není nevěra jako něvěra a tedy odlišný přístup a chápu, že vztahy nejsou jednoduché. Nicméně, to co jsem napsala, za tím si stojím. Je každého osobní věc, jak se svým životem naloží. Nijak tě neodsuzuji, to jsem neměla v úmyslu. Jen jsem měla na mysli, právě co, co jsi řekla, je nevěra a nevěra a je rozdíl v pohledu podvádějícího nebo podvedeného.

Odpovědět

fallingstars fallingstars

13.11.2012

@colete Jak víš, že @yumy hledala jinde? Dva lidi se prostě můžou potkat, a prostě se do sebe zamilovat. Víš, já si myslím, že jsou situace, kdy láska prostě nestačí. Můžeme někoho milovat sebevíc, ale to třeba ještě nezaručuje fungující vztah...Já jsem před rokem odcházela od chlapa, kterého jsem milovala a on miloval mě. Proč? Protože jsme prostě nešli dohromady, vůbec nám to neklapalo, ale mě trvalo rok, než jsem si uvědomila, že to takhle nejde, a že někdy milovat prostě nestačí. Nedokážeš si představit, jaký bylo házet klíče do schránky našeho bytu, který jsme společně zrekonstruovali...A jak to souvisí s nevěrou? Dost, protože když pak do tohohle stavu přijde někdo třetí, tak se Ti může všechno otočit naruby a žádné prozření netrvá chvíli, to jsou strašně naivní představy. Milovat je jedna věc, ale fungující vztah druhá. A dokážu si představit, že ta situace, v které se může člověk ocitnout, ta situace, je neuvěřitelně těžká...

Odpovědět

yumy yumy

13.11.2012

@colete No, to co píšeš, je naprosto logické. Pokud někoho miluju, nehledám jinde a pokud se to stane, nedám tomu šanci. Souhlasím. Akorát mi přijde, že věci často nejsou tak jednoduché. Co třeba když někoho miluju, ale jsou věci, které skřípou, a najednou se objeví někdo, kdo mi dá na život jiný pohled? Psala jsem několikrát, že když je člověk 100%tně ve vztahu šťastný, tak si nikoho nenajde...ale ruku na srdce, ne vždycky to tak je. Já rozhodně nevěru neobhajuju, a nechci aby to tak vyznělo. Není to nic hezkého. Ale na můj vkus to prostě zjednodušuješ. Když se ve vztahu něco nelíbí, řeším to s partnerem, a pokud není východisko, rozejdu se s ním - opravdu to tak máš? Když je ve vztahu nějaký problém, pochopitelně to řeším, řeším to pořád dokola, ale to, že není východisko, neznamená, že toho člověka už nemiluju....a že mi ten rozchod, i když je "rozumný" nebude rvát srdce.......ono se mi to opravdu těžko vysvětluje a nikomu svůj názor nenutím....kdybych v té situaci byla znovu, neuměla bych to udělat jinak protože jak píše @fallingstars 9. lis v 18:48 - prostě se tyhle věci dějí, i když to nechceš a neplánuješ.

Odpovědět

fallingstars fallingstars

13.11.2012

@tilickova Děkuju za vysvětlení, asi jsem to někde četla a automaticky to "naplácla" na desatero... :-)

Odpovědět

colete colete

13.11.2012

@fallingstars To samozřejmě nevím, reagovala jsem na to, že milovala, že dotyčnému nechtěla oblížit. Tedy jsem se zeptala, proč tedy hledala jinde , resp. se zamilovala do někoho jiného, proč to přitustila. Myslím, že jsme se nepochopily, já myslím milovat v širším slova smyslu, milovat, tedy mít spokojené partnerství, rozumět si, mít fungující vztah. Podívej, píšu svůj pohled na nevěru, přímo jsem jí řešit nemusela a doufám, že řešit nebudu muset. Nicméně, my tady určitě na "radu na všeobecné blaho týkající se nevěry, nepřijdeme, že? " ;-)

Odpovědět

tilickova tilickova

13.11.2012

@fallingstars A měla jsi pravdu :-)

Odpovědět

kitinka76 kitinka76

13.11.2012

@fallingstars já jsem taky neznaboh ;-) ale myslím, že si to vykládáš správně, křesťanské hodnoty jsou o tom milovat bližního svého :-)

Odpovědět

Článek se načítá

colete colete

13.11.2012

@yumy Já jsem to opravdu zjednodušila, měla jsem na mysli, že pokud něco neklape snažím se to nejprve řešit s partnerem, než, abych ho vyměnila. Když to tedy napíšu takhle obecně. Chápu, jak to myslíš. Prostě jsem to pro názornost zobecnila.

Odpovědět

simculajs simculajs

13.11.2012

Mám stejný názor jako @yumy....Taky by o mě mohl kdokoliv říct než jsem ku*va...Protože už jsem taky dvakrát byla já tou nevěrnicí...a i když si to občas vyčítám, tak souhlasím s tím, že kdyby ten vztah klapal, tak bych to neudělala...v tý druhý situaci jsme spolu byli rok a půl, ale jakmile jsme se sestěhovali k sobě, začlo to skřípat a to tak, že jsem třeba spávala ve vaně abych mohla bejt vyspaná na druhej den do práce, protože ex se prostě chtěl hádat a hučel by do mě celou noc ale to je fuk, prostě to neklapalo, já jsem šla náhodou na jeden sraz spolůžáků, kde se mi někdo zalíbil, já jemu a už to bylo...zkoušela jsem to ignorovat, myslela jsem i na jeho přítelkyni nebo manželku...ale stejně se to stalo...a můžu čestně říct, že toho nelituju. Doma jsem to pak řekla, až jsme vztah ukončili, což bylo asi měsíc po tom. Čeho nikdy nepřestanu litovat je, že jsem měla "vztah" s tímto milencem když jsem si začla psát na internetu s budoucím skoromanžou, což pro mě sice znamenalo víc, ale nikdy jsem ho neviděla, ale už jsem tušila, že ho mám ráda a že by z toho mohlo něco být (po týdnu psaní)....a jelikož jsem ta ku*va tak ještě než jsem jela za ním sem, tak jsem se ještě jednou, naposled vyspala s milencem...nevím proč, jestli jsem si chtěla naposled užít, nebo měl en člověk takový charisma, že se mu nedá odolat ale udělala jsem to a teď s tím prostě musím žít...my oba, protože skoromanžel se to náhodou dověděl taky, odpustil mi, překonali jsme to a i když bych teď měla napsat, že už to nikdy v životě neudělám, protože jsem na vlastní oči viděla, jak mu to ublížilo a jak se tím trápil, i když mě ještě ani neznal osobně, tak to nenapíšu, protože si myslím, že na větě "Nikdy neříkej nikdy" něco je...ale byla bych ráda, kdyby jsme si zůstali oba věrní :-)

Odpovědět

chris_n chris_n

13.11.2012

Asi už ukončim tuhle diskusi :-D uplně mě to zničilo :-D

Odpovědět

kitinka76 kitinka76

13.11.2012

@tilickova den svatý byl od začátku křesťanství sobota a pak si to nějaký římský císař pozěnil na neděli, asi se mu sobota nezdála dost nobl :-N

Odpovědět

tilickova tilickova

13.11.2012

@kitinka76 To ani ne, židé slaví sobotu, ale křesťané den zmrtvýchvstání JK - tedy neděli :-) jinak sobota i neděle jsou nóbl (oba dva dny), páč máme volno ;-)

Odpovědět

fallingstars fallingstars

13.11.2012

@colete Samozřejmě by nikdo nechtěl být na místě podváděných manželek, to se asi shodneme. Ale tenhle argument je pro mě taky trochu zcestný, protože podle mě se dá použít jen v situaci, kdy si budu absolutně jistá, že se tím budu řídit vždy, tzn. vždy upřednostním zájem a pocity druhých před vlastními...a to já říct nemůžu, asi jsem teda sobec :-D . Prostě když například vyčtu něco podřízenému nebo mu nedejbože budu muset dát výpověď, nebudu se nejdřív sama sebe ptát, zda mu nějak neublížím. Ano, ublížím, takže bych mu v tom případě neměla říct raději nic? Jo, "narušení" manželství je jiný kalibr, ale princip je stejný. Já přece nejsem soudce a ochránce, já nejednám za dva další lidi, ale jen za sebe.

Odpovědět

yumy yumy

13.11.2012

@fallingstars asi tak. a je opravdu těžké rozcházet se s někým koho miluješ ale rozumově víš, že tohle prostě nejde. Ona někdy láska prostě nestačí, i když je sebevětší. Bolí to vždycky. @colete Já na sebe nejsem pyšná, ale dneska bych nejednala jinak. Někdy si to hold člověk musí prožít. A nemyslím, že kdybych zažila nevěru z druhé strany, že bych názor změnila. Já dělám všechno proto, aby se tak nedělo, což neznamená, že jí nikdy nezažiju...to, jestli se partner nezamiluje do někoho jiného, pravděpodobně neovlivním, ale vím, že nevěře jen kvůli sexu se podle mě ROZHODNĚ DÁ PŘEDCHÁZET, alespoň s větší části....

Odpovědět

yumy yumy

13.11.2012

@colete Neumím odpovědět na otázku "proč jsem se zamilovala jinde, proč sem to připustila?".....já si nevybírám, do koho se zamiluju....a ano, souhlasím s tím, že když je problém, mám to prvotně řešit s partnerem...a já to řešila...pořád...já nesouhlasím s přístupem že doma dělám že je všechno v pohodě, a mezitím si hledám někoho jiného. Na tohle jsem zase zásadová já...nikdy jsem neřešila nic týkající se partnera, byť s nejlepší kamarádkou, aniž bych to prvotně neřešila s ním.... Jen někdy to prostě nejde jen tak vyřešit...a rozhodně ne ze dne na den

Odpovědět

colete colete

13.11.2012

Ještě malý dovětek. Já jsem jen chtěla říci, že mám pocit, že se dnes obecně místo řešení věci v partnerství spíše hledá hned nový partner, protže s ním je to něco nového. Samozřejmě, že zobecňuji, že v některých případech druhý partner ani nic řešit nechce. To jen tak na okraj pro doplnění tématu. Vždyť problémy lidé v manželství/partnerství museli řešit taky, přičemž rozvodovost taková nebyla. ( Tím nemám na mysli, aby se tolerovalo domácí násilí, alkohol, drogy) Jen mám pocit, že dnes pojem rodina, partnerství, manželství je nevýznamný pojem v dnešní společnosti.

Odpovědět

limda limda

13.11.2012

Jsem sama kdo má pocit, že se to tu rozdělilo na dvě skupiny "Ano stát se to může a jde to odpustit" a "Vykastrovat toho chlapa"? :-D Přijde mi, že od několika dam tady mám už návod jak se vypořádat nebo nevypořádat s nevěrou minimálně na dvacet let dopředu - děkuji :-D

Odpovědět

colete colete

13.11.2012

@yumy ;-) Já tomu rozumím, chemie je chcemie. Já jsem se nepřesně vyjádřila. ;-)

Odpovědět

mon_88017 mon_88017

13.11.2012

@limda síííím, já zakládám skupinu-"nekastrovat, umístit prudce vidle mezi lopatky", neb se řiká "dokád nás smrt nerozdělí" 8-)

Odpovědět

chris_n chris_n

13.11.2012

@colete ta chemie je prevít :-D

Odpovědět

limda limda

13.11.2012

@mon_88017 A to já bych taky nekastrovala, já bych byla tolerantní žena a pak bych pánům policistům rozumně vysvětlila, že mi chudák chlap na ty vidle pětkrát upadnul :-D

Odpovědět

colete colete

13.11.2012

@yumy Ok, já tady po tobě nechci žádné sebemrskačtsví ;-) ;-)

Odpovědět

fallingstars fallingstars

13.11.2012

@colete Já s Tebou souhlasím, resp. v tom, že je určitě posun v jednání v manželství. Myslím si ale, že je to spíš naopak, že dřív se spíš spoustu věcí zametlo pod koberec, protože "co by na to řekli lidi", ženské byly zvyklé "držet hubu a krok" a manželství sice vydržela opravdu až "dokud nás smrt nerozdělí", ale polemizovala bych o tom, jestli to nutně znamená, že byla šťastnější...