Ahoj, prosím o radu. S přítelem jsme plánovali svatbu na příští rok - léto 2009, ale nedávno jsem přišla na to, že měl před pár měsíci utajovaný vztah s jinou ženou. Podle informací které mám vztah brzy ukončil z vlastní iniciativy. Zatím jsem mu neřekla, že to vím, rozmýšlím se, zdá ve vztahu pokračovat. Setkal jste se někdo s něčím podobným a jak jste to řešili?
předpokládám, že mě tu za můj názor bude brzy někdo pranýřovat :-) , nicméně, pokud je to minulostí a víš, že to sám z vlastní iniciativy skončil, není důvod se v tom šťourat a řešit to. akorát by se tím váš vztah narušil. nikdo není neomylný :-)
ja bych mu rekla, ze to vim. At se kaje. Zalezi, ale na tve povaze zda mu to dokazes odpustit. Ja nevim, jestli bych to dokazala, ne ze bych nechtela, ale desne bych zarlila
Aktaka: já tě nebudu pranýřovat, já s tebou souhlasím ;-)
Alivia: podle mě je fakt důležité to, že vztah ukončil sám. Záleží, jak dlouho trval a jak dlouho jste spolu byli a také proč takový vztah vyhledal.
Ale myslím si, že fakt nemá cenu se v tom rýpat. Pokud ho miluješ a dokážeš mu odpustit, tak není co řešit ;-)
Nevim jak bych to resila...nicmene muj nazor je, ze mala nevera neni duvod k ukonceni jinak fungujiciho vztahu. Delší poměr je ale podle mě něco jiného a asi bych mu pak uplne neverila už nikdy (a má pak smysl ve vztahu zustavat?)
já bych mu řekla, že o tom vím a žádala bych vysvětlení proč to udělal, ale asi bych mu odpustila, nerýpala se v tom. Hlavně, že si uvědomil sám od sebe, co (nebo spíš kdo) je pro něj důležitý!
Také bych to už nepitvala a nedala bych vědět, že to vím. Je to už pryč. Navíc to ukončil on sám, takže si asi uvědomil, že vztah s Tebou je pro něj ten důležitější, což bych si z toho vzala jako to podstatné. ;-)
tak já bych byla ráda, že máme teprve před svatbou, zabalila bych mu kufřík a letěl by 8-) kdyby se jednalo o dlouholeté manželství, tak jednoznačně bych nejednala záleželo by na dosavadním životě ;-)
Ja myslim, ze musis vedet sama, jestli bys na to dokazala zapomenout a pokracovat v klidu nebo jestli by ti to porad vrtalo hlavou... kdo to byl, jak dlouho to trvalo, atd.
Asi by bylo lepsi to prejit, ale ne kazdej neco takovyho dokaze odpustit... Ja bych se urcite bala, ze to mozna nebylo poprvy a ze by se to mohlo opakovat...
Mozna by bylo lepsi si to vyjasnit, nevycitat, ale aspon to jednou pro vzdycky uzavrit
Já bych před tím nezavírala oči. :-| Pokud Tě to trápí, tak bys to pořád jenom dusila v sobě a dobrotu by to nedělalo. Já osobně bych chtěla mít jasno a v Tvém případě bych si to chtěla vyříkat.
alivia, musíš si sama ujasnit, jestli to dokážeš překousnout, nepatlat se v tom a jít dál. pokud ano, pak bych to neřešila. jestli by tě to mělo žrát a odrážet se to negativně ve tvém vztahu k příteli, pak bys mu to asi měla říct. beru podle toho, jak bych se zachovala já, asi by mi nedělalo problém to přejít, když vím, že to sám z vlastní iniciativy ukončil.
Když si to představím v našem vztahu: tak bych to s ním probrala a dala mu najevo, že by se to nemělo opakovat, že to ale mažu, že si nejsíš uvědomil, že já jsem pro něho důležitější (což je bezva ;-) ) a chci být s ním a chi si ho vzít...
je to asi jiný situace, jak kdyby ses dozvěděla, že měl těch vztahů víc a je záletník, to bych ty kufry balila, ale takto?? pokud vám to jinak funguje, pokračovala bych v životě s ním....
ale je to můj názor. nejsem žárlivec ;-)
já bych se v tom teda nedokázala nepatlat...a i kdybych nechtěla, tak by na mě bylo poznat, že se něco děje...jak psala jindri, když máte před svatbou, tak bych mu zabalila kufry a pááá
já myslím, že u chlapů často není žádné proč. resp. žádné takové, co by pro ženskou bylo pochopitelné. prostě a jednoduše o něj mohla mít zájem, jemu to zalichotilo, zvítězil v něm pud, že na to má ještě dostat nějakou ženskou a chvíli ho to bavilo, ale jednou ráno přestalo, tak to skončil. problém je v tom, že pokud to mělo takový "důvod", tak můžeš čekat, že to nebylo naposledy.
Dekuju vsem za nazory, s pritelem jsme spolu 5 let a vztah funguje, i kdyz v dobe nevery si zpetne vzpominam na mensi neshody - nic zavazneho to ale nebylo. Jinak nevim, jestli je chlap schopen odpovedet na otazku "proc" ;-( Jeste nevim, co udelam, zvazuju obe moznosti...
no prave a proto bych chtela vedet proc, jestli utikal k jine proto, ze se mu na me neco nelibilo, ze byl nestastny, nespokojeny a nebo jen z hloupeho chlapskeho pudu (pak bych predpokladala, ze to nebude naposledy a ty kufry mu zabalila), ale jestli to bylo zduvodu spatne komunikace ve vztahu a nepochopeni, tak se to da snad vyresit. Kazdopadne tuhle situaci nikomu nepreji a nezavidim.
kdybych se to já takhle dozvěděla, tak bych tomu chlapovi už nikdy nemohla věřit a při jakémkoliv náznaku neshody bych si hned kladla otázku, jestli někoho nemá.....proto jsem já jednoznačně za sbalené kufry ;-)
alivia, tři měsíce zase není tak dlouhá doba, aby kvůli tomu musel hledat zábavu jinde, na to bych to asi nesváděla. a pokud je to skutečně ten důvod, tak by to pro mě nebyl asi vhodný partner, pokaždé, kdy by vytáhl paty z baráku bych řešila, co asi s kým kde dělá
elis :-D :-D :-D
Alivia, ty si to snad taky vydrzela...on jako nemohl jo?
Ja bych to asi nedokazala prekousnout uz jen proto, ze sam neprisel a nerekl "udelal jsem chyby, lituju toho a nechci to opakovat"... a ne to zasit a rikat si "uff, tak jsem si uzil a jeste mi to proslo bez reci"
těžké poradit nám, které jsme to neprožily,
asi tak, pokud ta žádost o ruku přišla z jeho strany, a až po té nevěře, tak bych mu dala ještě šanci, ale připrav se na to že už mu nebudeš nikdy 100% věřit, že už ho budeš vždy podezřívat, záleží na tobě, jestli jsi schopna s ním být i přes to co udělal a nedat to najevo, protože jestli se to pořád bude stavět mezi tebe a jeho, tak ten vztah raději ukonči, zbytečně bys ubližovala sobě i jemu
Ja bych si sbalila svuj kufr a sla... ani ne tak kvuli ty nevere, ale kvuli tomu, ze jsem se to musela dozvedet jaksi bokem a ze mi udelal za zady... ze nedokazal prijit jako chlap, postavit se k tomu celem a zachranit tak aspon posledni zbytky nasi duvery