Děvčata,
sntrašně jsem se těšila, až budeme s přítelem plánovat svatbu a teď, když přišla žádost o ruku, já jsem byla v prvních dnech štěstím bez sebe...ale...do plánování se nám začal plést tchán - všechno kritizuje a nic se mu nelíbí. A já si teď říkám, jestli je ta svatba vůbec dobrý krok. Nějak si teď najedou nejsem jistá. Je to normální?
Vůbec se nenech rozhodit! je to tvůj den :) nenech si do toho kecat, zorganizuj si to podle svého , pripadne podle tve polovicky a se tchanem vubec nediskutuj :) jestli ses pro sveho partnera rozhodla, jdi si za tim :)
hlavně si do toho nenechte mluvit. U nás je to stejný. Na začátku řekli, že nám do ničeho nebudou mluvit, ale najednou můj taťka začal vše kritizovat stylem - Já vám do toho nechci mluvit, ale já ,teda když budu mluvit za naší rodinu, tak nám se to místo vůbec nelíbí a protože jsme většina, tak by jste to měli zvážit. Takže, od té doby se jich neptám na názor a prostě jejich jediným úkolem je přijít 1. června :-).
Hlavně si nenech zkazit radost, svatba je o vás dvou :-). Vy jste se rozhodli, víte jak to chcete, tak do toho
My měli výhodu toho, že oboji rodiče řekli, že když budem potřebovat něco zařídit, máme říct. A víc se do toho nepletli. Nám to tak vyhovovalo a mohli jsme si svatbu zařídit opravdu podle sebe. A jak tu holky píšou, určitě se nenech odradit, vždy se najde "rýpal", který závidí nebo Ti to chce zprotivit. Když by to bylo fakt k nevydržení, tak si zkus s ním promluvit, prostě to bude muset zkousnout. Bude to vaše svatba - podle vašich představ :-)
U nás je to trochu podobné... naši jsou v pohodě, máma se mnou obíhá svatební salony, veletrh atd. - hrozně jí to baví, táta se těší až bude vymýšlet jídlo (je kuchař :-)) ale začala trochu zlobit tchýně, až to začíná lehce bublat i mezi námi dvěma. Tak doufám, že se to přežene...
Normální to je a počkej měsíc před svatbou .. :D .. alespoň, co říkají holky kolem mě :) ..co se tchána týká, bylo by dobré se s ním domluvit, do čeho Vám "kecat" může a do čeho si zasáhnout nenecháte .. hodně štěstí!
@keeshka Nutno podotknout, že táta zvolil poměrně diplomatickou cestu, jak vyjádřit nesouhlas s vaším plánováním. U nás "doma" se výtky sdělují jiným způsobem ;-)
@prcekverunka Souhlasím s výše uvedeným, pokud to jde, nenechat si do toho kecat, berete se, je to vaše svatba a pokud s vámi budou Vaši hosté rádi, na prostředí jim až tak nesejde a užijí si den s vámi :-)
@prcekverunka úplně normální. Pokud chceš příběh, můj tchán na naši svatbu nepřišel vůbec. Nehodilo se mu datum. Ano, naplánovali jsme svatbu svižně, dva měsíce po zasnoubení svatba, ano, měli jsme datum hned jasné, co nám řekli na matrice, to jsme akceptovali, ano, všem jsme oznámili - ten a ten pátek v deset ráno. nechtěli jsme po nikom nic, vše jsme platili sami, vše jsme zařídili úplně v klidu. Viz mé album. Jemu se to nicméně prostě nehodilo, měl nějaká jednání. Nepřišel, nehledě na to, že se ženil jeho nejstarší syn a se mnou i sním vždy vycházel dobře. Asi předpokládal, že to kvůli němu změníme...ale já jsem neustoupila. Všichni si čas udělali....Takže asi tak. jeho to mrzí dodnes, my měli nejkrásnější den i bez něj. Nenech si ničím zkazit radost!
Já bych to definovala asi takto-kdysi maminky a otcové vdávali své dcery...jenže dnes je opravdu jiná doba,nemusíme se hned vdávat..pokud je nám 25 a nejsi vdaná,není to nic neobvyklého-spíše normálního,dnes lidé uvažují jinak,at chceme nebo né,musíme myslet na zadní vrátka,od vztahu něco očekáváme a hlavně uvažování a vyzrálost lidí je dnes jiná,nic není automaticky,protože to tak má být..prostě přemýšlíme tak nějak jinak a více nahlížíme dopředu...chtěla jsem hlavně jen říci,že kdysi nás vdávaly maminky s tatínky...dnes se vdáváme my a chceme si to užít dle svých představ....i já jsem to takto vysvětlovala své budoucí tchýni,kterou mám strašně ráda,má jen jednoho syna,takže chápu,že chtěla nějak pomoci,ale nakonec ten rozdíl mé "definice "pochopila,jen potřebovala na to více času..já jí chápu,asi také budu mít nějaké tendence zasahovat,alespon slůvkem do svateb mých synů,tedy pokud je někdo bude chtít :-o ;-)
Mám z tchánů a diskuse kolem svatby docela vítr, už podle toho, jak tchán o vánocích nadhazoval, že vedle v dědině v tělocvičně to jakéhosi Jožku stálo polovic... a matinka tudle nadhodila, že nějaká paní v garáži v dědině peče čokoládový dort do tisícovky... :-D no, co na to říct?! Tu tam byly mé argumenty, že nelze srovnávat dort narozeninový a dort svatební a že to chci mít prostě podle sebe. Tchán na to taky zabrblal a to byl konec. V tomhle společnou řeč nenajdeme. Prostě... Chci to mít podle sebe a mojemu je to jedno. Tak jsem se rozhodla, že to s nima vůbec probírat nebudu, jen jim oznámím termín a místo a jestli budou chtít něco přispět, to už je na nich. Má hrdost by mi nedovolila se jim podbízet a doprošovat se je, ať něco zařídí jejich strana pro jejich asi 50 lidí. Naši jsou naštěstí ti normální a s naší stranou se domluvíme. :-N