Kategorie

Nejnovější diskuze

Kde se diskutuje

Kam jsem přispěl

Sledované diskuse

Síň slavy

Fórum > Život před svatbou

Nastávajicího miluju, ale přitahuje mě kamarád

Zobraz úvodní příspěvek

ivanka789 ivanka789

Autor diskuze

24.04.2016

Ahoj holky, potřebuju poradit. S přítelem jsme spolu 9 let, v létě se budeme brát. Vím, ze ho vážně miluju a chci s ním být celý život. Mám ale kamaráda, do kterého jsem byla ještě předtím asi 2 roky zamilovaná. On do mě taky, jenže jsme byli tenkrát hrozně stydlivě a kromě držení za ruce z toho nikdy nic nebylo. Pak jsme se nějakou dobu neviděli, ja si našla přítele, on přítelkyni a bylo. Považuju ho za dobrého kamaráda a tak jednou za půl roku se scházíme na kafe. Problém je, ze je mezi námi pořád cítit hrozný napětí. On me přitahuje a já vím, ze já jeho taky. Vím, ze je to člověk, se kterým bych žít nechtěla. I když si jako kamarádi rozumíme, tak vztah s ním si opravdu představit nedokážu. Nikdy mezi námi nic nebylo, i kdyz příležitosti byla spousta a dokonce jsem u něj i párkrát spala. Na jednu stranu ale hrozně chci, aby mě zkusil políbit. Vím, ze je to pouze tělesná pritazlivost a přítel bych nikdy podvest nechtěla. Myslím si, ze kdybychom se opravdu polibili, tak si ujasnim, ze ho vážně nechci a dál bych to určitě dojít nenechala. Takhle si pořád říkám, jaký by to asi bylo a hrozně to ve me hloda. Když se vidíme, tak na něj pár dní myslím, ale pak už ne. Prostě mi přijde, ze mám pocit, ze jsem o něco přišla a v době, kdy jsem do něj byla zamilovaná, bychom se stejně jen libali, protože na nic víc jsem v tu dobu nebyla připravená. Kdybych si to teď vynahradila, tak si myslím, ze me to přejde. Ale co mám teda dělat? Někdy ho políbit, abych se ujistila, ze ho vážně nechci? Myslíte, ze je to kravina? Vím, ze dál by to určitě nedošlo a ani nic víc nechci.... Ja vím, ze ta otázka je úplně pitomá, ale asi sem se potřebovala jen svěřit 😊

Odpovědět

vitezove vitezove

24.04.2016

Já myslím, že jediné a konečné řešení je se s ním přestat vídat. Jako uplně. Konec legrace. Tohle je něco co ti může zničit celý život. Kór jestli víš, že s ním by si opravdu žít nechtěla. Ano, většina lidí za život může potkat nějakého "kamaráda" který je přitahuje. Moje kámoška to řeší taky a to už je vdaná několik let a velmi šťastně. A prý nějaký jako soused, když se tam občas staví, že jde kolem, tak je z něj naprosto vyřízená. Ale jsou to jen hormony. Naše těla ovládají hormony, které ti asi říkají, že s ním by si měla zdravé potomstvo. To je celé. Když se s ním budeš vídat, tak dřív nebo později to dopadne zle. Opijete se. Nebo se doma pohádáš s mužem a pak se potkáš s tímhle a on tě bude utěšovat... a je to. Jedna noc a přijdeš o báječného manžela, skvělou budoucnost, všechno. Vůbec tohle neriskuj. Hormony holt pracují, nic s tím neuděláš. Polibek to jen zhorší. Přestaň se s ním výdat. Klidně mu to řekni naprosto na rovinu. Nejspíš to cítí podobně. Řekni mu, že to takhle dál nejde, že ti to je líto ale nemůžete se vídat ani si psát, telefonovat a udržovat kontakt. Za čas zapomeneš a uleví se ti. Neriskuj, že si zkazíš život kvůli hormonům.

Odpovědět

ivanka789 ivanka789

Autor diskuze

24.04.2016

Nevydat se s ním nepomáhá.... jednou jsme se neviděli dva roky a stejně to nepomohlo

Odpovědět

poinsettia poinsettia

24.04.2016

@ivanka789 Tak pak nezbývá, než se s ním přestat stýkat nadobro. Pokud to není možné, tak vždy v přítomnosti někoho dalšího, myšlenky na něj zahnat a sama sobě si ho zakázat. Jak píšeš, vztah s ním mít nechceš, takže bys jen riskovala svoji budoucnost se snoubencem pro nic. Taky bys klidně mohla skončit sama.

Odpovědět

laka_lacenda laka_lacenda

24.04.2016

Se s ním přestaň stýkat a basta...nebude té to lákat a přejde to...fyzická přitažlivost k někomu jinému než partnerovi se stává a je to normální... Je pak na každým jestli podlehne nebo ne....ale fascinují mě moralistky, který by tě za to upalily :)

Odpovědět

pap13 pap13

24.04.2016

Možná máš problém, že po devíti letech popisované napětí mezi vámi se snoubencem není, proto si říkáš, jestli by to s tím kamarádem nebylo. Ale představ si, kdybys byla s tím kamarádem devět let, bylo by to to samé. Jenže měníme se a po devíti letech víš, že je to ten pravý a jsi s ním kvůli milionům důvodů. Užívej si to šimrání v břichu kvůli někomu jinému, ale NIKOMU to neříkej a zakaž si ho vídat. Znám to sama. Pokud ti ale snoubenec nevyhovuje a všechno vyprchá, je lepší najít někoho jiného, kdo je oporou a parťákem do života a je ti s ním dobře i s motýlky v břichu.

Odpovědět

poinsettia poinsettia

24.04.2016

@laka_lacenda Jasně že je na tazatelce, jak se rozhodne. Ale kdyby nepochybovala, tak se asi neptá. Pro mě za mě ať se s tím kamarádem třeba vyspí, nebo ať s ním budoucího manžela soustavně podvádí. Ale je potřeba si uvědomit, že s tím můžou být spojené důsledky pro její současný vztah. To není moralizování, intimnosti s někým jiným prostě většina lidí bere za nevěru. Ať si sama přebere, jestli jí to stojí za to.

Odpovědět

clear301 clear301

24.04.2016

Po asi 5-6 letech jsem to měla obdobně... Na VŠ si našla kamaráda, který mi byl velmi blízký a cítila jsem něco podobného jako ty - čekala a doufala jsem, zda se pokusí o polibek ;-) Přitom jsem věděla, že můj přítel je ten pravý... Vše dopadlo tak, že kamarád si našel holku, co mě nemusela a tak jsme se sobě vzdálili, nakonec jsem zjistila, že mě víceméně jen zneužil, protože pak už mě nepotřeboval a zkrátka se o mě naprosto přestal zajímat... Tím se mi vše vyřešilo ;-) Naštěstí! Vůbec nevím, co poradit... On nějakou přítelkyni má?

Odpovědět

vineta vineta

24.04.2016

@ivanka789 Srovnej si to nejdřív v hlavě. Chtít někoho políbit není nic špatnýho, blbý je to realizovat. Doteď jste měli spoustu příležitostí a z nějakého důvodu se to nestalo. Pokud to takhle dokážeš ustát dál, není nic špatného na tom, vídat se s ním. Jen musíš znát svý hranice. Já třeba vím, že se svým kamarádem radši nebudu chodit pít v období nějaké případné krize manželství, ale jinak mám už vcelku otestováno, že ustojíme leccos 😉. Pokud si myslíš, že se jednou neovládneš, tak se s ním ale asi opravdu radši nevídej. Popřípadě si skočte o polední pauze na oběd, to moc šancí pro nějaký úlety neposkytuje 😉

Odpovědět

strelenka strelenka

24.04.2016

Cítit přitažlivost k někomu jinému než k partnerovi je normální a troufám si dokonce tvrdit, že v manželství se Ti to stane ještě mockrát. Nepochybuju, že i Tvůj stálý partner to má podobně. Jak už tu padlo - těmto pocitům lze poručit jen těžko. Co už ale věc volby je - tj to , jak s tím naložíš dál. Polibek je podle mě k ničemu a povede spíš k opaku toho co chceš - budeš chtít ještě víc. Alespoň u mě by to tak fungovalo docela určitě :-). Osobně nemám problém vídat se s člověkem , který mě silně přitahuje a přitom neporušit hranici přátelství, ale troufám si tvrdit, že je to dané zkušenostmi. Zažila jsem tolik šílených vztahů , které vznikly právě na základě silné přitažlivosti, že téhle "komoditě" už dnes nepřipisuju velký význam. U Tebe, jak sama píšeš, je to trošku jinak. Vidím jen dvě cesty. Buď cestu sebekázně nebo cestu naprostého přerušení kontaktů s kamarádem. Nebo třetí - jít do toho - za cenu riskování dlouholetého vztahu s chlapem, kteérho, jak sama píšeš, miluješ.

Odpovědět

zorro4 zorro4

24.04.2016

@subrtka A na tohle ("je poznat že dost z komentujících ve vztahu moc nepotkalo někoho jiného a kým by to opravdu fyziky jiskřilo") jsi přišla jak? Za sebe mohu říci, že jsem jistojistě zažila situace, kdy to opravdu fyzicky jiskřilo, ale jsem dospělý člověk, který si váží svého partnera natolik, že takové situace prostě ovládám. Nejsem zvířátko.

Odpovědět

vineta vineta

24.04.2016

@zorro4 Hele ale ona se zakladatelka doteď taky ovládala.. Tu facku bych jí doporučila až ve chvíli, kdy by to fakt udělala. Tak to radikální odsouzení holt může vyvolat pocit absence vhledu do situace. Mně osobně prudkost těch reakcí taky zaskočila a měla jsem z toho pocit, že jste se v podobný situaci nikdy neocitly. Pak už se mi to zakladatelky další obhajování nutnosti podstoupit tu líbačku taky nepozdávalo.

Odpovědět

strelenka strelenka

24.04.2016

@ivanka789 To patří k životu. Hele, i já sama mám ve svém okolí člověka, kterého můžu potkat po letech a srdce mi bije jak o závod, kolena se třesou...a co...on má rodinu, já taky...oba víme, že rozhovorem u piva to prostě končí. Chlapů co mají jiskru je spousta...moc...ale potkat mužskýho pro život - se kterým si fakt sedneš, který Tě podpoří a je na něho spoleh...to je hodně velká vzácnost (mně to trvalo dvanáct let). Tobě se to povedlo celkem brzy (a to je možná svým způsobem i smůla), ale já ty hormony oblité vztahy zažila a věř, že to za to opravdu nestojí. Je to jen pozlátko, krátký adrenalin a ve výsledku spíš morální kocovina a bolavá hlava.

Odpovědět

Článek se načítá

zorro4 zorro4

24.04.2016

@vineta Mně je tohle téma asi fuk (své už jsem vyjádřila - pokud někdo myslí, že přitažlivost překoná líbáním, tak je prostě pitomej nebo lže sám sobě), jen jsem chtěla oponovat, že ten, kdo tu reaguje negativně, nemá tu zkušenost. To jen nevěrníci se rádi obhajují, že za to vlastně nemohli, že to byla ta vášeň v nich, a okolí, které to nechápe, to jen nezažilo. (Mimochodem, já necítím zásadní potřebu někoho odsuzovat za nevěru, jen mě nebaví ty omluvy sebe sama.)

Odpovědět

androz androz

24.04.2016

@subrtka Tak já teda poznala jiskření s někým jiným, a to fest. Ale nikdy bych to tomu druhému neřekla, protože bych to považovala za otevírání cest k nevěře (třeba to má ten druhý stejně a rád by se pak o něco pokoušel). To to radši nechám u toho jiskření. Nikdy by mě nenapadlo si to "zkoušet"... Prostě jsem rozhodnutá pro svého snoubence a tím tohle končí. Z lásky, úcty a oddanosti svému partnerovi si nedovolím líbat jiného. Sama bych nechtěla, aby tohle dělal on. Očekávám od něj stejnou míru věrnosti a upřímnosti, jakou mu nabízím. A to je i to, že když se mi líbí kolega a je mezi námi přirozené napětí, které by nás za jiných okolností vedlo třeba i do vztahu, tak to prostě nenechám dojít do takové situace. Do toho patří i to, že se s ním snažím nebýt o samotě nebo u něj nepřespávám.

Odpovědět

malamicka malamicka

25.04.2016

Taky mám kamaráda, se kterým si rozumím a fyzicky to mezi námi jiskřilo. Ale jelikož mámlásku a úctu k partnerovi, tak se nevídáme, jen si píšeme a navzájem se podporujeme. Trvá to tak už nějaké dva roky a nikomu nic nevadí. Pro mě je to kamarád, který dokáže poradit a se kterým si můžu psát skoro cokoliv, ale nevídám se s ním, aby to nikoho nelákalo. ;-)

Odpovědět

mischalinka mischalinka

25.04.2016

Polibek nezkoušej, pak už to nezastavíš.. =-)

Odpovědět

rusallka rusallka

25.04.2016

Já mám asi 3 kamarády, který mě vážně přitahujou.... naštěstí hje tolik nevídám.... zajímávý je, že to vůbec nejsou moje typy :D ale feromony prostě fungujou... příteli bych to ale nikdy neudělala, na to ho moc miluju ;-)

Odpovědět

88renca88 88renca88

25.04.2016

@ivanka789 Buď si děláš srandu,nebo chudák tvůj snoubenec. Takové dotazy bych čekala od náctileté puberťačky,ale od ženy co se chce vdávat?Víš jak by to dopadlo na 99%? Skončili byste v posteli. Tím že se s někým budeš líbat ti nedá pocit Toho nechci,jak ty očekáváš. Jediné co ti pomůže je se s ním nestýkat. Sejde z očí,sejde z mysli.

Odpovědět

androz androz

25.04.2016

Ještě bych se ráda vyjádřila k větě, která je názvem tématu diskuze. Milovat nerovná se "je mi s ním fajn", ale "snažím se, aby byl šťastný" - láska je totiž aktivitou, ne jen pocitem. Pokud jsi schopná udělat za jeho zády tohle, tak má tvé chování do všech definic lásky velmi velmi daleko.

Odpovědět

verunkajsemja verunkajsemja

25.04.2016

@ivanka789 Něco podobného jsem zažila s bývalým. Chodili jsme spolu ve 14 letech,prostě dětská platonická láska,ani jsme spolu tehdy nespali. Zůstali jsme přáteli,spoustu let se neviděli. Když mi bylo 23,potřebovala jsem jeho služby (byl truhlář). Když jsme se po těch letech viděli,měla jsem motýlky v břiše.Asi to měl podobně,začal ke mně chodit 3x týdně večer jako že má cestu kolem a že jde na kafe. A to jsme oba měli partnery. Taky jsem měla chuť ho políbit,což jsem udělala,no samozřejmě jsme ten večer skončili v posteli. Oba jsme měli výčitky,za týden se chtěl stavit abysme si tu situaci vyjasnili. Řekli jsme si narovinu že vypije kafe a půjde,že jsme JEN kamarádi. No ale když přišel,zas tam byla ta jiskra,tak se se mnou rozloučil že radši půjde,než se něco stane,že své přítelkyni nechce ubližovat. Za deset minut se vrátil že to tak nejde a šup přímo do postele. Po tom jsem ho hned slušně vyhodila z bytu,a řekla mu že už se nesmíme nikdy vidět. On měl slzy v očích,ale řekli jsme si sbohem a už jsme se od té doby neviděli. Když si jednou okusíš cizí ovoce,jentak s tím nepřestaneš. Jediná záchrana je sejít si z očí. Nám to tehdy prošlo,ale takový štěstí mít nemusíš,a za rozbité manželství to fakt nestojí. A omlouvám se za tak dlouhý román :-)

Odpovědět

subrtka subrtka

25.04.2016

@zorro4 no asi jsem to najivně usuzovala jak totálně negativně, se jen k faktu že jí přitahuje někdo jiný, k tomu tady většina ze začátku postavila. Nápad s líbáním byl totálně mimo, ale třeba paní nemá nikoho blízkého, kdo by s ní něco podobného chtěl řešit nebo nikdy v podobné situaci nebyl, tak prostě hledala nějaký způsob jak od toho prostě utéct. Člověk hledá řešení jak to ze sebe dostat, když chce zachovat i to kamarádství. Každý prostě nějak ke zkušenostem přicházíme, někdo blbostmi někdo ne. Ona každá situace chce trochu jiné řešení. Ale cíl je jasný...nezničit si fungující vztah nějakou kravinou, na tom se tu shodneme snad všichni ne? Každopádně to lehké nikdy není. Znám už dost párů, které to neustály a jeden z páru se bez ohledu na manžela a dokonce své děti skočili do náruče jinému. Já nikoho neodsuzuju dokud to opravdu neudělá.... @androz já bych taky nikoho nelíbala a podobně. Tohle mám už dost zkušenostma srovnané. Pokud by to člověk udělal, pak je něco spatně. Když je to přitahování jednostranné, tak holt to musíme zkousnout člověku se vyhýbat. Problém je když je o oboustranné, silné a oba s tím bojujete a nevídat se není lehké. Zažila jsem to v takové situaci, kdy jsem prostě spolu museli být spolu 3 týdny každý den a jiné páry se tam takhle dali dohromady. Ta atmosféra fakt nepomáhala. V tu chvíli, kdy jsem to oba věděli to prostě nešlo jen tak přehlížet, jsme si o tom naférovku jednou v klidu sami popovídali...oba zadaní, oba spokojení, jen ty hormony...prostě jsem si to navzájem ujasnili proč ne a když mě jeden slabší chvilku ten druhý to zachraňoval ...ustáli jsem to a popovídat si hodně pomohlo. Napětí to kupodivu snížilo...

Odpovědět

majdulena majdulena

26.04.2016

@ivanka789 Mno tak já chci jen dodat, že jsem si ze zvědavosti pročítala tuhle diskuzi a nechala jsem si otevřený tablet. Přítel si chtěl najít něco na netu a když viděl, že se tady píše o páru, který má za dva měsíce svatbu a mají devítiletý vztah tak se lekl, že tohle píšu já, protože my taky máme za dva měsíce svatbu a vztah máme už devět let. Mno a teď mu vysvětlete, že tohle není můj dotaz. Ze začátku jsem se tomu smála, ale pak mi došlo, že to asi mému příteli není moc příjemný a určitě ho napadlo, že jsem to napsala já. Každopádně mi dalo práci ho uklidnit, že tohle se netýká nás a kdo ví, jestli jsem ho opravdu přesvědčila.