Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život před svatbou

Malá svatba - rodinné důvody

Zdravim, Kvuli neprilis vrelym rodinnym vztahum v me rodine premyslime s pritelem o velmi male svatbe (4 lide). Sice jsem cely zivot zila v domneni, ze svatbu budu mit velkou, nebo alespon stredni, ale kvuli tomu, jak to v rodine mame, myslim, ze bude nejlepsi udelat malinkou, tajnou svatbu a az bude po vsem, poslat rodinne/pratelum oznameni, ze jsme se vzali. Neni to idealni - radeji bych vetsi svatbu, ale nechci zazivat ty stresy, co zazila moje sestra pred jeji svatbou, ale porad se to ve mne pere. Na jednu stranu bych chtela byt ta 'princezna' na jeden den, ale na druhou stranu se za poslednich nekolik let stalo spousta veci mezi mnou a mymi rodici (hlavne matkou), pres ktere se nemuzu prenest a mam svym zpusobem pocit, ze oni si 'nezaslouzi' na me svatbe byt. Mi rodice jsou velmi citove chladni a vzdy byli. Muj byvaly pritel je dokonce nazval emocionalne retardovanymi (pred par lety jsem musela na operaci, ale jim to bylo vcelku jedno, vubec se nezajimali o to, jak se do nemocnice dostanu, jak se dostanu po operaci zpet domu, jestli nebudu v rekonvalescenci neco potrebovat. Bydlela jsem tehdy sama. Zkratka nic. Nakonec me do nemocnice vezla kamaradka a po operaci me vyzvedl muj ex partner - uz tehdy jsme byli rozejiti - a zustal se mnou do druheho dne, nakoupil mi atd…..a ackoliv me rodice dobre znal, nemohl pochopit to, ze nemeli absolutne zadny zajem o to, jak je na tom jejich dcera po operaci, proto je nazval emocionalne retardovanymi, to jen pro vysvetleni). Je Pravda, ze nasi meli vzdy problem s vyjadrovanim emoci, moje matka je navic paradoxne hysterka a general, je to ve sve podstate nestastny clovek, co jen vsechno a vsechny kritizuje, na vsem hleda chyby, nic ji neni dobre. Vim, ze to prameni z jejiho detsvi, jeji matka (moje babicka) mela tezky zivot, byla taky emocionalne chladna a vsechno tohle nevedomky prenesla na mou matku, ktera tohle vsechno dotahla 'k dokonalosti'. Kdyz se pred lety zasnoubila moje sestra, se snoubencem sli jejich zasnoubeni osobne oznamit nasim, ale to bohuzel narazili. Muj otec to ignoroval a nekomentoval, tvaril se pry, jako kdyby mu oznamili, ze sli koupit mliko a rohliky. A moje matka predvedla scenu, jestli to pry mysli vazne? Segra z toho byla dost otresena. Nebyly zadne gratulace, zadne prani ani slzy stesti, zadny pripitek. Otec se sebral a sel neco delat do zahrady a moje matka to pry nemohla rozdychat. Pritom nebyl duvod delat paniku - segra mela 28, s pritelem spolu bydleli, meli kazdy praci, financne zajisteni. Ale holt nasi nezklamali - otec ignorance, matka predvedla hysterickou scenu. Segra to obrecela, protoze samozrejme cekala lepsi reakci. Kazdopadne zacaly jejich svatebni pripravy a moje matka se jim do vseho pletla, na vsechno mela nazor (samozrejme negativni), vsechno mela potrebu dirigovat, o vsem rozhodovat. Dopadlo to tak, ze I pres segrino vyslovne prani nemit na svatbe napriklad svatebni vysluzku pro hosty, se matka rozhodla, ze ji necha udelat, ale jen a pouze pro pribuzne nevesty! Vubec ji nedoslo, ze se to segra dozvi a kdyz praskne, ze vysluzky byly jen pro nevestinu rodinu, byl by to strasny trapas…. Na svatbe byl naplanovany tanec nevesty s otcem, ale protoze muj otec netanci, tak proste a jednoduse zmizel. Kdyz melo dojit na jejich tanec, tak nebyl nikde k nalezeni, pozdeji se provalilo, ze se sel schovat nekam za budovu, aby ho nenasli! Otec je zkratka slaboch, ktery se nechtel vystavit posmechu za to, ze neumi tancovat, tak nechal nevestu na holickach a proste zmizel. Nastesti se toho ujal jeji tchan a tancil s ni. Ale segru to hodne dlouho mrzelo. Takovych eskapad nasi predvedli spoustu a ja zkratka nechci riskovat neco podobneho na sve svatbe. Moc me to mrzi, rada bych mela rodice, kteri by se se mnou mohli radovat z me radosti a oslavit se mnou nase stesti, ale bohuzel jsem se narodila do rodiny chladnych cyniku a vim, ze nasi toho zkratka nejsou schopni a svatebni pripravy by byly horror a svatebni den by byl jeden velky stress co zase vyvedou. Matce by nebylo nic dobre, kritizovala by vsechno od mista konani svatby, pres moje saty/boty/vlasy, az po jidlo a vyber hostu atd. Kamaradka mi rika, ze bych mohla jednou litovat toho, ze jsem neudelala velkou svatbu a ze se kvuli rodicum pripravila o moznost byt ta 'princezna', ale ja ted vidim jenom ty problemmy, slysim tu jejich kritiku atd a chtela bych jen malinkou svatbu. Je to ale z nouze ctnost. Pritel by chtel asi vetsi svatbu, ne velkou, ale stredni, ale protoze me rodice zna, nechce riskovat zadne drama a souhlasil, ze malinka svatba by v nasem pripade byla asi nejlepsi. Vidim to tak,, ze bychom meli svatebni obleceni, prstynky a fotografa, ale vsechno ostatni , co na svatbach byva, bychom holt ozelili. A hned druhy den bychom mohli odjet na svatebni cestu. Po libankach poslat oznameni, ze jsme se vzali. Cim vic nad tim premyslim, tim vic se mi to zamlouva. (planujeme to na pristi rok 2021). Jaky je vas nazor? Meli jste nekdo malou svatbu a potom toho litovali? Nebo naopak; meli jste velkou/stredni a potom si rikali, ze mala by byla lepsi?
Odpovědět
Tohle je hodně kontroverzní téma, lidi se tu kvůli takovým věcem hádají do krve. Každý vám může dát svůj pohled, ale nakonec se stejně musíte rozhodnout sami. My to tak mít budeme - svatba jen se svědky a být princezna mám v plánu, to nezáleží na počtu hostů, druhý den odjezd na svatební cestu. Kdy, jak a komu o tom řekněme se teprve uvidí.
Odpovědět
Myslím si, že toho jednou litovat nebudeš. To co tady popisuješ ze svatby sestry, jsou věci, které bych nechtěla absolvovat ani za zlatý prase. I malinkatá svatba jde podle mě udělat opravdu krásně. A co, můžete potom udělat posvatební párty s kamarády a třeba přítelovou rodinou, jestli ta je v pohodě? A varianta svatby bez tvých rodičů je nereálná? A princezna můžeš být tak či tak, novomanželské focení to všechno krásně zachytí :))
Odpovědět
A nešlo by udělat střední svatbu, ale bez tvých rodičů? Třeba je to blbost, ale pozvat tam tu ségru s rodinou, přítelovu stranu, nějaké kamarády... Po zkušenosti ségry jim asi ona nebude vykládat, že něco chystáte... nebo to můžete pro tuhle stranu udělat jako překvapení - přijďte tehdy a tehdy tam a tam... aby se dopředu nikdo neprokecl...
Odpovědět
Profilova fotka
Já bych se nevzdávala toho, mít větší svatbu, třeba u sebe vím, že by mě to mrzelo, nemít tam naše kamarády i některé ze širšího příbuzenstva, které máme moc rádi. Navrhovala bych naplánovat svatbu a rodičům prostě jen oznámit čas a místo, kam se mají dostavit (klidně jen "buďte v 11 na nádraží v Jaroměři, odtud vás odvezem na místo obřadu"), jinak prostě NIC - na všechno jim odpovědět, že si to organizujete a plánujete sami. Na vybírání šatů vzít kamarádku, pomocí s organizací dne pověřit svědkyni či nějakou jinou kamarádku. A ségře zdůraznit, ať skutečně rodičům nic neříká. A stejně tak o svatebním dnu na ně nemít prostě žádné nároky, jen se povezou s davem. Pokud máš obavy i třeba z vedení k oltáři, domluvila bych se s někým jiným nebo šla sama, neočekávala od táty žádný proslov ani tanec, nic, v čem by figurovali. Abys nemusela mít obavy, že něco pokazí - když nebudou nic dělat, nebudou mít co pokazit. Píšeš, že jsou chladní, ale pokud to nejsou typy, že by tam ztropili scénu, pokřikovali po někom (po tobě, po sobě), ožrali se, poprali a zkrátka, pokud to i na té ségřině svatbě vypadalo, že spíš suše seděli a nechtěli se ničeho výrazného účastnit, tak přes to bych se přenesla. Protože zas se obávám, že udělat větší svatbu, ale bez rodičů, mezi vás vrazí klín na hodně, hodně dlouhou dobu a možná by to rozbilo vztahy tak, že už by neměly šanci se spravit.
Odpovědět
Ahoj, mám stejný názor jako @drabik. Prostě si to celé zařídit sami a rodiče pozvat jako hosty, nic po nich nechtít, neočekávat, prostě to s nimi vůbec neřešit, jen ať se dostaví tehdy a tam. Pokud by se to dalo co nejdéle utajit a dát jim vědět až na poslední chvíli, aby se předešlo vměšování se do příprav, tak by to mohlo být ok. Protože rozhodnutí, že svatba bude jen ve 4lidech musí být i ze stany ženicha a určitě máte nějaké kamárady a nebo i jiné příbuzné, se kterými byste ten den chtěli být. Je možné, že časem bys mohla mít pochybnosti, jestli to přece jen nešlo nějak udělat i s rodiči. P.S. Sestřenice a manželem se taky brali jen ve 4, ale za podpory rodin, Ti o tom věděli a neměli s tím žádný problém. Asi i z důvodu, že sestřenice se vdávala jako poslední, má dva sourozence a tak to pro rodiče nebyla první svatba v rodině a ženich se ženil už podruhé (rozvedený).
Odpovědět
@drabik naprostý souhlas, napadá ně hodně podobné řešení. Rodiče pasovat do role "obyčejného hosta", oznámit jim to s předstihem, který uznáš za vhodné, určitě ne na poslední chvíli např. z důvodu šatů pro mamku a pod. A udělej si svatbu podle svých představ, sestra nebo kamarádky Ti s přípravou určitě rády pomohou.. Ještě bych dodala, pokud jsou partnerovi rodiče a příbuzní v pohodě, tak bych je nechtěla o svatbu ochudit jen kvůli povaze rodičů Tvých. DRŽÍM PALCE !!!
Odpovědět
Profilova fotka
@shortandsweet Též naprosto souhlasím s Drabik. Možná je přítel v pohodě se svatbou ve 4, ale co jeho rodiče? Přenesou se přes to? Abyste si nepošramotili vztahy i na jeho straně. Na jednu stranu s tebou souzním a lituji tě, protože špatné vztahy v rodině jsou na prd, na druhou třeba u té historky s tancem vidím vlastního tátu, který nesnáší proslovy, vyloženě se jim vyhýbá, protože se nechce ztrapnit, tak jsme proslovy vynechali, svět se nezbořil a taťka se zbytečně nenervoval. To samé tchán a tanec, je potřeba se o tom předem pobavit, nic na svatbě není nutnost a pokud to někomu nesedne, tak se vše dá přizpůsobit. Přeji, ať se svatba povede, ať už se rozhodnete jakkoliv.
Odpovědět
Dekuji vsem za postrehy. My jsme uvazovali I o 'zlate stredni ceste', tzn. pozvat treba jen mou sestru s manzelem a detmi a z pritelovy strany rodice a sourozence. Jenomze jsme narazili na takoveto 'kdyz pozvu toho, nemela bych pozvat I onoho?' a uz nam ten seznam narustal a je mi jasne, kdyby nasi zjistili, ze jsme pozvali dalsich 20 lidi, ale je ne, tak by z toho bylo nejake dalsi drama. Proto jsme nakonec skoncili u varianty, ze bude svatba jen ve 4 lidech, ze to bude spravedlive a po svatbe bychom mohli udelat dodatecnou oslavu pro obe rodiny, tam uz by mi bylo jedno, jak by se nasi tvarili, protoze by to nebyla svatba, takze kdyby zase neco pokazili, tak holt uz bych si to nebrala tak, jako kdyby pokazili svatebni den. Pritel by asi v kotuku duse chtel klasickou svatbu alespon s nejblizsi rodinou, ale protoze vi, jake mame s nasima vztahy a vi, jak strasne jsem se za ty roky s nasima natrapila, nechce asi prilevat olej do ohne….a souhlasi I s malinkou svatbou. Je Pravda, ze me se zmocnuje lehka panika (bez legrace), kdyz si vybavim scenu, ze stojime u oltare a za mymi zady sedi nasi, je mi uplne jasne, ze matka kritizuje vsechno, co kolem sebe vidi (moje saty, vyber mista, svatebni rec, hudbu) a pak ty jeji negativni dojmy roznasi vsude mozne po znamych a po rodine. Ja se pres toto nedokazu prenest, strasne me to znervoznuje a mrzi. V takove situaci bych byla rada za rodice, kteri jsou se mnou na jedne vlne a akceptuji me takovou jaka jsem, prece jenom si me poridili a vychovali, a radi se mnou oslavi slavnostni den. Bohuzel takove rodice nemam. My se nenavstevujeme casto, ale pri kazde navsteve trpim kvuli matcine neustale kritice vsech a vseho. Natoz si tohle vystat ve svatebni den...
Odpovědět
@shortandsweet strašně je mi líto, že něco takového musí kdokoliv zažívat. Přesně pro to bych se přikláněla k maličké svatbě. A po svatební cestě a až bude ta ideální doba, udělat posvatební párty. Co by to bylo za svatbu, když bys byla v tak velkém stresu. Opakuju se, ale věřím, že můžeš být krásná princezna, mít malou, ale přesto kouzelnou svatbu :)). Strašně ti držím palce!
Odpovědět
Nevím jestli to tu je zmíněno, ale úplně vidím, že tohle by mohla vyřešit svatba někde v cizině, u moře :). Jen vy dva, místní oddávající, buď místní fotograf nebo se domluvit s nějakým z česka :). Rodině a přátelům to potom jen oznámíte, ale pro Vás to i tak bude nezapomenutelný zážitek a nádherný den :). Trošku se bojím toho, že když uděláte tady v česku nějakou menší svatbu, jak plánuješ, že časem to možná bude mrzet (ale mohla jsem pozvat aspoň toho a toho) - tak, být to někde u velké louže, tam pro takové výčitky není prostor :).
Odpovědět
Osobně se přikláním k možnosti udělat si prostě svatbu bez rodičů. Pak jim to oznámit, slavnostně sic, ale prostě až dodatečně. A když budou držkovat pak, může ti to být jedno, když to bude post. Jedno posezení vstříc přílivu výčitek se dá vydržet. A klidně bych jim na férovku řekla, že si za to můžou sami, protože po tom, jak se předvedli na sestřině svatbě, snad opravdu nečekali, že je nechám zkazit svatbu i nám. Chápu ale, že k tomu je potřebný stupeň asertivity, kterou každý nemá. Ale nestálo by za to do tohodle kyselého jablka přesto kousnout? Zejména když víš, že kdykoliv přijedeš, stejně na tobě nenechá matka nit suchou a je jedno, jestli jí dáš záminku, nebo ne? Jiná situace by byla, kdybyste oba chtěli mít minisvatbu, případně jeden a druhý se přizpůsobil. Ale jestli oba toužíte po klasické středně veliké svatbě, pak v mých očí z "rodiče nám zkazili svatbu, protože na ní všechno kazili a kritizovali" kráčíte k "rodiče nám zkazili svatbu, protože jsme ji jenom kvůli nim neměli takovou, jakou jsme si přáli". Nenech si ukrást svoje sny. Znám lidi, kteří udělali maličkou civilní svatbu z podobných důvodů (do krve rozhádaní rozvedení rodiče), a po pěti letech s obří pompou pořádali obnovení manželského slibu, protože se nedokázali smířit s tím, že nikdy neměli svatbu, jakou si přáli.
Odpovědět
1
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?