Ahoj holky, potřebuji radu.... Dnes jsme byli na pohřbu nevlastniho dědy mého snoubence- jezdili jsme za ním často a byl jak vlastní.... No pak dnes po obřadu v restauraci se stalo něco hrozného babička (také nevlastní) od snoubence měla nějaké selhání organismu- prostě stres, vedro, málo vody.... Přijela pro ni sanitka a nevypadá to s ni moc dobře :-( .... Svatba je za 47 dní... Teď otázka která je na místě je- pořádat svatbu nebo to odložit... Někdo říká půl roku odložit a někdo zas udělat s né velkou slávou... Popravdě mi je dost trapně něco takového dělat vůči snoubencovic rodině ale ti se zatím nijak nevyjádřili ... Co mám dělat? :-( :-(
Take jsme meli letos dve umrti v rodine. Jedine pravidlo, ktere mi prijde dobre dodrzet, je neslavit svatbu nad otevrenou rakvi, jinak si myslim, ze rusenim svatby bohuzel nicemu nepomuzete, jen byste na dedu tim vic mysleli :-( Muzete vymyslet nejaky zpusob, jak na nej na svatbe vzpomenout, ja treba po svatbe povezu svoji svatebni kytici babicce na hrob. S babickou tezko poradit ;-( , ale ja bych svatbu take nerusila...co si o tom mysli pritel?
Můj bratranec se ženil v létě před osmi lety. Naše společná babička zemřela poměrně nečekaně 10 dní před svatbou. 4 dny před svatbou byl pohřeb. Děda po smrti babičky úplně přestal žít a zemřel cca měsíc po babičce (v době svatby už byl v nemocnici a ani na obřad ho nepustili, zemřel na zlomené srdce, taková to byla po 60 letech společného života láska!). Svatba přesto proběhla za podpory celé rodiny, vzpomínali jsme, ale i jsme se bavili a slavili novou lásku a v podstatě i nový život a myslím, že to bylo správné rozhodnutí. Věděli jsme, že babička by si to tak přála a chtěl to tak i děda. A popravdě, odklad o půl roku toho moc nevyřeší, stejně na ně pořád budete myslet. Těžko říct, co všechno se zase může během půl roku odehrát, život je nevyzpytatelný. Myslím, že tak jak tak s vámi ve váš den budou ve vašich srdcích a vzpomínkách. Je to moc těžké. Musíte si o tom promluvit se snoubencem a rodinou, jak to cítí.
Mám devadesátiletého dědu, který už jen leží, babičce je 85 a taky už na tom není se zdravím vůbec dobře - stará se o ně přes den pečovatelka, v noci rodiče. V takovémto stavu už jsou dva roky. Každý den, když odjíždíme do práce, se s nimi loučíme a nejsme si jistí, jestli to není naposled, ale ani netušíme jak dlouho to ještě může trvat... S přítelem chystáme svatbu v srpnu a také jsme doma řešili, co bychom dělali, kdyby jeden z nich před svatbou zemřel. Je to prostě život, s tím se nedá nic dělat.. Svatbu bych nerušila, vím, že by si děda i babička přáli, abychom se vzali a ten den si užili. :-) Vzpomínat na ně budeme přece ještě mnohokrát, tak si ten jeden den máme užít naplno, i kdyby se něco stalo říká moje babička. :-)
Vdávala jsem se loni asi měsíc a půl po náhlé smrti strýce. Podotýkám, že jsme celkem semknutá rodina a vídáme se často. Měli autonehodu a bohužel strejda to nepřežil. Na pohřbu to vypadalo, že babička (která vlastně pohřbívala svého syna) nedorazí... pak taky teda, jejich děti... no bylo mi z toho špatně. Když jsem se ptala jestli svatbu odložit nebo ne, všichni mi říkali, že ne.. nikdy nevíš, co se stane. Může se stát cokoliv i cestou na Vaši svatbu komukoliv z hostů. Náhoda je prostě blbec.
Každopádně na svatbu přišli všichni i babička - v barevných šatech. :) a usmívala se! :) Bylo to nakonec super! Naopak každé neštěstí by se mělo vyvážit dávkou štěstí. :)
My máme svatbu za pár dnů a letos mi umřely obě babičky těsně po sobě. Druhý pohřeb byl před měsícem. Babička mi chvíli před smrtí povídala, že poslední na co se těší je moje svatba, a pak už může šupky dupky do nebe... Ani nás nenapadlo to přesouvat. Přesouvala bych to jen kdyby to bylo těsně před. Nápad s kyticí na hrob se mi moc líbí. Bohužel bych potřebovala kytice 2.
Dva dny před naší svatbou odvezli manželovu babičku do nemocnice, byla v kómatu a vypadalo to, že umře. Tchyně (její dcera) to nesla tak statečně, že kdyby prý umřela, tak by nám to ani neřekla, aby všem nezkazila svatbu. Určitě bych nic nerušila
moja sesternica mala svadbu v den, ked zomrela nasa babicka. nikto sme jej to nepovedali, az po obrade jej to setrne oznamili, rusit svadbu by uz asi nemalo velky vyznam.
nám umřel děda asi půl roku před svatbou a ani mě nanapadlo něco jako zrušení svatby (vím že by to děda nechtěl). Když sem se později bavila s babičkou, tak mi sama říkala že se to ani nedělá, že snad nezažila nikoho kdo by kvůli umrtí v rodině svatbu rušil, a to ani v dnešní době ani když byla mladá. A že taky zažila několik případů kdy byl v pátek pohřeb a v sobotu se slavila svatba a všichni přišli v barevném, nikdo po černu.....boužel, je to život. teď bys to zrušila a za půl roku nebo rok se nedej bože stane něco podobného....