Jak se dá s chlapem bavit o budoucnosti?

Zobraz úvodní příspěvek

squeeze squeeze

Autor diskuze

29.07.2017

Zdravím všechny, chtěla bych se vás zeptat, jak u vás doma došlo k řešení budoucnosti, společného bydlení nebo plánování svatby? S přítelem jsme spolu 6,5 roku a nikdy se mnou neřešil budoucnost. Ne, že bych jí nechtěla řešit já, ale přítel se příliš o tom nechce bavit. Snažím se párkrát do roka narazit na téma, co bude, jak bude, kde bude atd., ale můj přítel se v tu chvíli ke všemu staví tak, že se mnou přestane mluvit a nechce se mnou nic řešit. Nikdy jsme, k jeho spokojenosti, nemuseli řešit bydlení. Nastěhoval se ke mne před 3mi lety do bytu a před rokem a půl se také se mnou přestěhoval do jiného mého bytu. Tedy bydlení jsem vždy řešila já a on vždy šel se mnou. Snažím se často nadhodit hypotéku, dům, děti a podobně, ale vždy to dopadne tak, že se pohádáme nebo přítel se mnou přestane mluvit a řekne, že to se mnou řešit nebude. Nemám vůbec žádný impuls z jeho strany, že by měl zájem se mnou budoucnost plánovat. Poradíte mi, jak takového chlapa rozmluvit? Jsem z toho docela zoufalá, protože mi bude letos 25 a cítím, že bych chtěla plánovat rodinu a řešit bydlení a tak :-(

Odpovědět

qetinka86 qetinka86

14.08.2017

@squeeze Na druhou stranu můj bývalý partner měl taky stejný názor a jeho současná partnerka ho do svatby nakonec dokopala (o čemž mimochodem on, kdykoli je opilý, všem vykládá, jak to celé byla chyba). Takže i ty nejspíš můžeš časem uspět, otázka je, zda bys tohle opravdu chtěla, já osobně bych se k tomu nikdy nedokázala přimět a užít si svatbu, kterou jsem si musela vydupat či vybrečet, s pocitem, že to partner neudělal zcela dobrovolně a od srdce... Mám ale pocit, žes původně řešila vztah jako takový, budoucnost není jen o svatbě, pokud se tvůj přítel ženit nechce, má přece spoustu dalších způsobů, jak ti dokázat, že to s tebou myslí vážně, abys takhle nepochybovala. A pokud budete chtít děti a pro tebe to bez svatby nepřipadá v úvahu, pak mu to budeš muset vysvětlit znova, až tohle přijde, to pak podle mě taky mění situaci.

Odpovědět

mikinkacs mikinkacs

14.08.2017

@fanino Teeeda, měla jsem to hodně podobně, jako ty. Dlouhodobý vztah a po 8mi letech jsem se zmínila o svatbě (bylo to při příležitosti, kdy kamarádi vybírali prstýnky a ex mi řekl, že mám s holkama koukat a kámošce poradit, já řekla, že bych radši vybírala pro nás dva a udělal hrozný xicht, řekl, že si mě nikdy nevezme a bylo vyřešeno)... Byli jsme před podpisem smlouvy na barák, měli jsme zařízený pozemek, stavebního inženýra atd. a já mu řekla, že je konečná. Prostě tenkrát těch pár slov mi jak říkám: "probralo včas". Narazila jsem na moc příjemného kolegu z práce, hned ze začátku jsem s ním mluvila na rovinu co chci a co nechci a to samé on. A bude svatba, všechno je takové ideální :-)

Odpovědět

gabous91 gabous91

14.08.2017

@squeeze Nevím, proč se berou ostatní, ale počítám, že to bude podobné jako u nás. Máme se s přítelem rádi a chceme náš vztah posunout do další fáze. V dohledné době plánujeme mimčo (alespoň doufáme, že to klapne) a oba chceme, aby se naše dítě narodilo do manželství. Jsme spolu 9 let, mně bude za chvíli 26 (za tři dny :)) a příteli je 25.

Odpovědět

squeeze squeeze

Autor diskuze

14.08.2017

Tyjo, hrozne mne mrzi, ze jsem v 18ti, kdyz jsem s pritelem zacinala, nebyla natolik vyspela, ze bych se zacla ptat, jak si to predstavuje ]-( verim, ze by mi to spoustu veci ulehcilo. Zezacatku vztahu on casto o svatbe mluvil, ale ne, ze by si me chtel vzit, ale spis obecne. A ja se strasne bala, ze to po mne bude chtit a vubec jsem se na to necitiila. A ted je vsechno uplne jinak, letos mi bude 25 a ja jsem se uplne strasne zmenila a chtela bych vsechno hned. Pritele znam dlouho, ale jelikoz jsme se o tomhle nikdy nebavili, tak jsem jeho nazor vlastne neznala. U mne se tohle (myslim, ze to budou asi biologicke hodiny nebo co myslite, ze najednou premyslim o svatbe o detech a pred treba 2 lety bych o tom nechtela ani slyset) projevilo fakt az pred 1-2 lety a myslim, ze priteli nevyhovuje, ze jsem se v tomhle zmenila (dospela). Tak to na mne pusobi. Vim, ze mne ma rad a ze by beze mne nechtel byt, ale strasne mne mrzi, ze se na tomto asi neshodneme. Nutit ho do svatby nemuzu, ale v tom, ze chci svatbu jeste pred detmi a nebo po, ale do te doby se budou deti jmenovat po mne (coz pritele uplne priserne rozcililo, ze to delaj jenom opravdovy blbky =-) ) ustoupit nechci - je to v podstate to, k cemu bych chtela, aby muj vztah smeroval. Tezka situace :(

Odpovědět

barussska1 barussska1

14.08.2017

@squeeze @squeeze ahoj. Byly jsme v úplně stejný situaci jak tak čtu. Taky mi říkal že svatba já jen papír, že mě má rád, jinak by přece se mnou nebyl a že nepotřebuje na Facebooku predvadet žádný zásnuby. Nakonec jsemu dala nůž na krk, odjela jsem na měsíc do zahraničí a čekala jsem že si vše promysli a konečně me požádá, měla jsem narozeniny nic, vánoce nic. Pak jsme se šli jen tak podívat na svatební veletrh a odcházeli jsme s termínem svatby a teď když se o tom bavíme tak ho prý mrzí že se tak bal a je rád že jsem si stala za svým a dotáhla to do konce. Ale teď řešíme dítě a jeho to úplně to stejný. Počítej že takový bude asi ve více věcech.

Odpovědět

stastnevdana stastnevdana

14.08.2017

@squeeze Možná by stálo za to objasnit partnerovi právní důsledky manželství, třeba i v souvislosti s dětmi. Určitě neustupuj a neslevuj ze svých zásad. To nejhorší, co bys mohla udělat, je pořídit si s ním děti, pojmenovat je po něm a pak zoufale čekat na svatbu. Věz, že by tě to štvalo pořád a těžko bys v takovém vztahu mohla být šťastná. Jasně, že by partner nechtěl být bez tebe, ale proto, že mu to takhle vyhovuje. Má nevyzrálé názory a není ochoten přijmout za vztah zodpovědnost. Muže, který odmítá uzavřít manželství, ale ženy, které pojmenují své nemanželské děti po sobě, považuje za "blbky", bych po svém boku nesnesla.

Odpovědět

ellinkasebudevdavat ellinkasebudevdavat

15.08.2017

Takže ženit se je přežitek, ale aby se děti jmenovaly jako jejich máma, to může chtít jen blbka... s někým, kdo má takové názory bych tedy být nechtela... v tvé situaci bych asi navrhla pauzu, abyste si oba ujasnili, co v životě chcete... My jsme na začátku nebyli klasický pár, poznali jsme se, když já byla vdaná a jemu se rozpadly jeho dva paralelní vztahy (ale krátkodobé)... nejdříve jsme byli defakto jen milenci, oba jsme na začátku o nějaký vztah nestáli... společné bydlení jsem dlouho bojkotovala a přišlo až po roce a půl... Ale pak to dostalo spád, pořídili jsme si psa, začali jsme mluvit o domečku, ve fázi projektu přišla žádost o ruku, teď jsme 5 let spolu, rok a půl manželé, stavíme si svépomocí dům a snažíme se o dítě :) Všechno přišlo tak nějak postupně, ale o budoucnosti jsme mluvili a mluvíme stále... Přijde mi to naprosto přirozené sdělit si, jak si svůj život představujeme. Naše představy se ne vždycky shodovaly (stavbu domu jsem v jisté době rezolutně odmítala a dneska je to moje největší radost), ale oba jsme věděli, co chce ten druhý a postupně naše názory krystalizovaly... Vy opravdu nemáte žádné společné sny a plány? Kam byste se chtěli podívat, jaké auto třeba koupit, jaká je vaše vysněná práce, jména pro děti, lokalita k bydlení (vesnice, město) ... nikdy se nebavíte ani ve všeobecné rovině?

Odpovědět

karlajasmine karlajasmine

15.08.2017

@squeeze Uz v roce 2015 jsi tady psala, jak se v tom vztahu trapis, psala jsi v podstate to samy, ze se s nim neda bavit o budoucnosti, ze nechce svatbu, ze te venku nechyti ani za ruku a ze ti na vsechno odpovida ''hmm'' atd... v tomto vztahu se akorat placas, ted jsi ztratila dalsi dva roky. Bud se v tom muzes placat jeste dalsi roky a ztracet cas, nebo se na tohohle chlapa muzes konecne vykaslat a dat sama sobe prilezitost poznat nekoho poradnyho, kdo si te bude chtit vzit a mit s tebou deti. Jinak ti zarucuju, ze v roce 2019 budes zase psat, ze si te ten tvuj nechce vzit.

Odpovědět

herminavons herminavons

15.08.2017

@squeeze A když je pro něho manželství jen papír, proč mu tolik záleží na tom ho nemít? Podle tohoto argumentu by mu to mělo být jedno... Jinak nejde přece jen o svatbu. Pro mnoho lidí je důležitá. Je to oficiální stvrzení vztahu, ze kterého nelze tak snado vyklouznout jako ze života "na hromádce". Pro někoho zas tak důležitá není. Hlavní ale je, že ti lidé mají jasno. Jasno o sobě, budoucnosti a vývoji vztahu. Podle mě každý vztah se potřebuje vyvíjet, jinak zakrní a umře. A na to je třeba, aby se snažili oba a bez plánování budoucnosti to nemá cenu...