Ahoj holky, chtěla jsem se Vás zeptat, jak jsou na tom Vaši partneři se vztahem k Vašim rodičům? Já si momentálně připadám jako taková spojnice mezi dvěma stranami a jsem z toho mírně řečeno smutná. Jde mi hlavně o mamku, která mi neustále vyčítá, že můj přítel k ní není dost vřelý, že je odtažitý a tak podobně. Vůbec nevím, co s tím mám dělat. Přítel nikde nevidí žádný problém (až na to, že ho občas mamčino chování vytáčí a reaguje podrážděně, někdy možná opravdu nepřiměřeně), prostě je od přírody málomluvný a tišší a moje mamina je zvyklá na povyk, neustálou "akci" a až takovou přílišnou vřelost (desetkrát se ptát jestli nemá hlad, jestli mu chutná atp.), na kterou on není až tak zvyklý... Zajímalo by mě, jestli to máte někdo třeba podobně a jestli a případně jak to řešíte? Díky moc za Vaše názory.
Moje maminka by též ráda, aby se jí dostalo láskyplné vyjádření od mého muže. On není zrovna extrovert, ale dle mého se k ní chová zcela adekvátně. Tudíž když to na mě maminka zkouší s lehkým citovým vydíráním "on mě vůbec nemá rád, viď?", tak ji pošlu někam a je to :-D Na takové pitomosti fakt nemám čas a sílu. (Ne, že by mě to nevyčerpávalo...)